Vánoce odděleně

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
12.12.18 15:57

Jo. To si říkám taky. Teď mi začal nabízet variantu, že pro mě přijede 25. ráno. Když jsme to řešili x týdnů zpátky, řekl mi, že pro mě nepojede, protože to bude klouzat. Jo a taky si to prý komplikuju sama, když nechci přistoupit na jeho variantu. Tohle byla ale poslední kapka. Rodičům o tom, že jsme se rozešli říkat nebudu (táta by příteli asi rozbil hu.bu a chci se vyhnout snůšce otázek, na téma proč?), ale na letní semestr si najdu nějaké spolubydlení a vypadnu, dokud to jde. Jen se bojím, že jak přijde domů z práce, tak bude do mě rýpat a pak mi hrát na city, jak za to všechno můžu já. A na to já už po psychické stránce nemám sílu.

  • Citovat
  • Upravit
5501
12.12.18 16:19

@Jana525 Vzdyt tvrdila, ze ji psychicky i fyzicky tyrali. To asi nebyla jeho vina 8o .

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.12.18 16:25

Bohužel mohli. Když jsem přijela později od přítele, protože mi ujel autobus, tak mě táta chytnul pod krkem. Když se mi něco nedařilo, mohl za to on. Přitom táta jen nedokázal pochopit, že už mám přítele a nejsem malá holka.

  • Citovat
  • Upravit
Pidlák Povidlový
12.12.18 16:36
@Anonymní píše:
Ahoj maminky a vůbec, všichni, kdo tady jste :)
Moc děkuji všem, které to dočetly až sem!

no říci mi partner, že je to pro mé dobro, tak ho kopnu do řiti. co si o sobě myslí? jak to tak čtu, tak ho moc nechápu. proč by mu tak moc vadilo, pokud bys byla na vánoce s ním u jeho rodičů? jak to čtu, je to neloajální sobecké děcko. s tím bych rodinu nezakládal. neváží si tě.

mne osobně mi vánoce už vadí a nejraději bych to neslavil vůbec, jenže z toho kolotoče vyskočit není snadné, protože rodina očekává, že je to samozřejmost, že slavit budu.

Příspěvek upraven 12.12.18 v 16:55

  • Citovat
  • Upravit
9918
12.12.18 16:50
@rozand píše:
@Jana525 Vzdyt tvrdila, ze ji psychicky i fyzicky tyrali. To asi nebyla jeho vina 8o .

Ja necetla celou diskuzi, vychazela jsem z jednoho z poslednich prispevku, kde pise, ze za jeji neshody s rodici muze partner

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5501
12.12.18 16:54
@Anonymní píše:
Bohužel mohli. Když jsem přijela později od přítele, protože mi ujel autobus, tak mě táta chytnul pod krkem. Když se mi něco nedařilo, mohl za to on. Přitom táta jen nedokázal pochopit, že už mám přítele a nejsem malá holka.

No tak za to pritel fakt nemuze :roll: .

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5501
12.12.18 16:55
@Pidlák Povidlový píše:
no říci mi partner, že je to pro mé dobro, tak ho kopnu do řiti. co si o sobě myslí?

řekla si mu, že tvoji rodiče tě na vánoce nechtějí?

mne osobně mi vánoce už vadí a nejraději bych to neslavil vůbec, jenže z toho kolotoče vyskočit není snadné, protože rodina očekává, že je to samozřejmost, že slavit budu.

Mne se z te zverejnene konverzace nezda, ze by ji nechteli. Jen jim rekla, ze tam nebude… Tak s ni nepocitaji.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.12.18 16:58

Jo, pritel vsechno vi. Pak nase konverzace jeste pokracovala, silene jsme se pohadali a napsal mi, at se sbalim a odejdu. Kdyz jsem mu rekla, ze nemam cas se balit, tvrdil, ze me sbali sam. Schvalne jsem ho nechala. No, prisel domu, strasne triskal vecmi, ale nesbalil mi ani tricko. A nejvic ho vytocilo, kdyz jsem sedela na gauci a rikala mu, ze by mel sbalit vse, co je v koupelne, nadobi v kuchyni, pracku, … protoze jsem to vse koupila ja. No, zmohl se pouze na zapnuti televize v obyvaku. Kdyz jsem mu rekla, ze toho moc nesbalil, rekl mi: “Jako bys to jeden den nemohla vydrzet, co?!” … Jsem naprosto v klidu, abych rekla pravdu, je mi to cele uz jedno. A to ho nejvice dosekava. I kdyz se mi chtelo brecet, zatlacila jsem slzu a nechala si poker face.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
12.12.18 17:00

Vim, ze jsou nasi trosku zvlastni, ale spoustecem toho vseho bylo, kdyz mi pritel slibil, ze s nami pojede na dovolenou a nakonec nejel, protoze se opil. V ten moment ho tata zacal nesnaset a delal vse proto, abychom se rozesli.

  • Citovat
  • Upravit
32134
12.12.18 17:08
@Anonymní píše:
Vim, ze jsou nasi trosku zvlastni, ale spoustecem toho vseho bylo, kdyz mi pritel slibil, ze s nami pojede na dovolenou a nakonec nejel, protoze se opil. V ten moment ho tata zacal nesnaset a delal vse proto, abychom se rozesli.

No tak to se tátovi teda ani nedivím :think: . To si asi pro svojí holčičku nepředstavoval. Jako žádnej táta. A na přítele se vykašli, tohle není láska, nemáš zapotřebí ztrácet čas s někým kdo se k tobě takhle chová. Sbal všechno co si koupila a najdi si jiné bydlení, bude líp, uvidíš :kytka: .

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1456
12.12.18 17:20
@Monchichik píše: No tak to se tátovi teda ani nedivím think: . To si asi pro svojí holčičku nepředstavoval. Jako žádnej táta. A na přítele se vykašli, tohle není láska, nemáš zapotřebí ztrácet čas s někým kdo se k tobě takhle chová. Sbal všechno co si koupila a najdi si jiné bydlení, bude líp, uvidíš :kytka: .

Ty se tátovi nedivíš, že ji kvůli příteli fyzicky i psychicky týral?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5501
12.12.18 17:28
@Anonymní píše:
Vim, ze jsou nasi trosku zvlastni, ale spoustecem toho vseho bylo, kdyz mi pritel slibil, ze s nami pojede na dovolenou a nakonec nejel, protoze se opil. V ten moment ho tata zacal nesnaset a delal vse proto, abychom se rozesli.

A proto te fyzicky tyrali? Hele nejak se v tom motas. :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.12.18 17:36

Mysleli, ze kdyz prijedu od pritele a dostanu fyzicky trest, nebudu k nemu jezdit. Pak to rozsekla babicka tim, ze jestli neprestanou, posle na ne socialku.

  • Citovat
  • Upravit
32134
12.12.18 17:53

@Maartina7 Ne, já jsem odpovídala na tu poslední kapku, že měl s nima jet na dovolenou, ale opil se a nikam nejel. Tak to by u mě skončil taky. Proč bydlela s rodiči, kteří jí fyzicky a psychicky týrali?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
714
13.12.18 12:49

Mám obdobný problém

Ahoj všem, ocitla jsem se v podobné situaci jako zakladatelka a vůbec netuším, jak s ní naložit.
S přítelem (já 25, on 31) máme vztah necelý rok. Bydlíme ve městech asi 30 km od sebe, oba v podnájmu, oba pracujeme, tak se kromě výjimečných plánů vídáme běžně jenom přes víkend. Přítel mívá co druhou neděli turnaje, takže jezdí po republice, ale respektuju to a problém v tom nevidím. Většinou býváme u mě, větší byt (líp zásobená lednička :D). Máme příjemný a poklidný vztah, přítel se nestydí dávat lásku najevo na veřejnosti, ani před mou rodinou, probíhají večeře, koncerty, v létě fesťáky… je to chlap mého gusta. Každé nedorozumění jsme společně vydiskutovali ke kompromisu, protože přítel je v tomhle ohromně komunikativní. Jeho rodiče bydlí sto km daleko, jsou rozvedení, takže každý jinde, a jeho sourozenci ještě dál. Zatím je osobně neznám. Přítel mi vysvětlil, že když s nimi nebydlí, tak nebere jako podstatné, aby se to hrotilo na sílu. Nemají moc vřelé vztahy, co mi tak povídal (říká, že s mojí rodinou se cítí líp, než s vlastní), ale svoji mamku navštěvuje cca jednou do měsíce na víkend, když tam má turnaj.
Přítel ví, že jsem trochu ujetá na ty Vánoce, ráda peču cukroví, vánočku, vařím, zdobím si decentně v přírodním stylu, ale pomalu už od půlky listopadu, protože miluju tu romantiku.
Před 14 dny sám začal o svátcích, jak to mám v plánu. Řekla jsem, že budu v práci končit ve čtvrtek, tak mi řekl, že by hned přijel a 25. že pojede k mamce, kde se potká i se sourozenci (já bych zase objela svou velkou rodinu), no a věděla jsem, že přítel už u mamky zůstane až do konce prosince, protože tam má týdenní turnaj. O turnaji vím už dlouho, to je v pohodě. No ale minulý víkend odjel přítel v sobotu k své mámě, v neděli na zápas a večer se stavoval u mě, a to mi nejprve jen tak mezi řečí sdělil, že mamce slíbil, že za ní přijede 23. Dál to neřešil a choval se jako obvykle. Pro mě to byla úplně ledová sprcha a okamžitě to bylo poznat na náladě, takže se přítel vyptával, proč nevypadám šťastně a jsem zamlklá. Já si to nejprve musela pobrat v hlavě, abych na něj v afektu nevyjela, ale asi po hodině jsem mu řekla, jak se ohledně toho cítím, že je mi to líto a jsem zklamaná. Když mu to došlo, tak okamžitě vypadal taky zoufale a chováním se mě snažil „uklidnit“, objímání, pusy do vlasů, atd. (je to jeho způsob vyjadřování lásky, to už mám odkoukané). No a pak z něho vylezlo, že to mamce oznámil, že za ní přijede až 25. a prý začala vyšilovat, že nejde, aby byl na Štědrý den jinde, dokud jí neslíbil, že teda přijede už 23. a (přítelova slova) „ještě si vymyslela, že ji musím vzít za ségrou do Prahy“.
Já už mám koupený stromek, plánovala jsem večeři (spoustu erotiky :oops: ), romantiku u pohádek, mám napečeno hromadu cukroví včetně druhu, který jsem dělala prvně v životě kvůli němu… A teď se cítím ukřivděná a smutná, protože nejen že nestál za svým plánem, který si se mnou udělal, ale ještě si začínám myslet, že se budu potýkat s tchýní, která mě nezná a už teď jí zřejmě ležím v žaludku a zdá se, že to bude taková ta psycho osamělá ženská, co si syna přivlastňuje, protože on je prostě její syna a její slovo platí… To je něco, co já absolutně neznám a nechápu, my se máme v rodině všichni hodně rádi, ale nikdy se neomezujeme a necháváme si osobní svobodu na rozhodnutí i případné chyby do života… Proto jsem z toho tak vykolejená. Jak se k němu takhle může chovat? Vždyť je přítel samostatně žijící třicetiletej chlap, co má rok přítelkyni, tak je snad přirozené, že už máme trávit svátky společně a tvořit si vlastní tradice a „rodinné“ vzpomínky. Možná jsem divná, když to tak cítím? :roll:
Zároveň nerozumím tomu, proč si přítel nestál za svým a tuhle blbost mámě odkýval. Rozhodně to není typ, co by se nechal ovlivňovat, to skutečně ne, není maminčin mazánek a o to víc mě tahle situace mate a nechápu to! Přítel mi jen řekl, že ho mrzí, že mě to mrzí, ale že prostě neví, co má udělat, protože jeho mamka hrozně hysterčila… Mám z přítele pocit, jako by v tu chvíli, zvolil tu jednodušší cestu, jakože já ho mám ráda, takže když udělá psí oči a „vysvětlí mi to“, tak já mu nakonec odpustím, protože nejsem typ, co dělá peklo nebo se zlobí s tichou domácností. A je to pro něj zřejmě jednodušší, než to mít od mamky celý rok na talíři… Už ani tak nejde o ty Vánoce jako takové, ale to se jako kolem jeho matky bude našlapovat po špičkách a dělat, co ona řekne?
Zřejmě to spolu budeme muset ještě probrat… ale problém je, že se nějak nezvládám oprostit od toho smutku, co mě vždycky přepadne, když si na to vzpomenu a zároveň vůbec netuším jak se k celé situaci mám vlastně stavět. Být zatvrzelá a naštvaná, že se ke mně zachoval tak neohleduplně? Tohle chování ale zas sama neuznávám… zároveň v něm ale nechci vyvolat pocit, že je to v pořádku a všechno je zalité sluncem. :?
Omlouvám se za slohovku… :oops:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová