Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
svobodné dostávají stejnou mateřskou jako vdané,pouze matka samoživitelka dostává více a to si myslím,že je v pořádku.I vdaná žena může být matkou samoživitelkou.
Milá Zizo,
je opravdu hezké přečíst si Tvůj inteligentní příspěvek ![]()
Nechápu, jak to může v dnešní době někdo napsat. Žádná chytrost z toho nekouká milá dámo. Chytrost = třeba tolerance ![]()
Katka
to Pemm: nevím co nechápeš na tom jak můžu sepsat co si myslím. Sorry, ale doby, kdy někdo někomu mohl diktovat co si má myslet jsou pryč.
I to, že je mi zle ze slabochů je moje věc, mám k tomu své důvody, které zase neznáš ty.
to olouszek: četla sis svůj příspěvek? nedá mi to ti kousek neocitovat:
***kolik z vás by milovalo chdého muže a chtělo s ním žít?
*raději být sama, než s chudým chlapem, protože by byl jen další krk na živení a za jeho krásné oči vám nikdo nic za darmo nedá nedá**
sorry, ale i když to do této diskuse nepatří, já se vůbec nedivím, že si tě ten tvůj nevzal…
Ahojda:)
Tuhle „diskusi“ sleduji od začátku … a nedá mi to nezareagovat.
Jsem zástupce té „vdané“ části ženské populace. Argument pro svatbu byl jednoznačný: dítě na cestě.
Další argumenty pro manželství: Hmotné zabezpečení partnera a dítěte, v případě (nedejbože!!!!) partnerovy smrti, právo na poskytnutí informací o partnerově zdravotním stavu, právo na zastoupení partnera v právních nebo úředních úkonech, …
Asi by toho bylo i víc, co bych našla jako pozitivum manželské instituce.
A co nevýhody? Tady se obrátím na vás, milé nevdané maminky. Mě nevýhody fakt nenapadají. Jedinou „nevýhodou" snad můžou být složitosti kolem případného rozvodu. Ale která z nás jde do vztahu s tím, že stejně jednou skončí …
Mě osobně asi vidina rozvodových záludností drží na uzdě, jsem strašně prchlivá (a to doslova:))) a při sebemenším konfliktu balím kufry. Když jsem spolu jenom žili, tak jsem balila o106:))). Teď jsme manželé …a už to není tak snadné. Musím nejdřív vychladnout, uvažovat …a zjistit, že hádka kvůli špinavému nádobí opravdu není argument, proč se rozejít:)))
Osobně vůbec nelituju, že jsem se vdala, připadá mi to i jako určitý projev statečnosti: Tak, tohohle chlapa jsem si vybrala, s ním budu mít děti a náš svazek se budu snažit udržovat a rozvíjet.
Samozřejmě, všechno se může zvrtnout… Partner může začít pít, ukázat se jako surovec … Potom není na místě za každou cenu vztah udržovat „jenom" kvůli dětem a je lepší se rozejít.
Tolik o manželství.
A teď … co říci proti uzavření sňatku? Řeči typu : „nám o ten papír nejde, máme se rádi i bez něho" mě docela štvou. Mě taky nešlo o papír … ani o obřad, jak tady někdo zmiňoval. Klidně bych obřad odbyla bez proslovů, jen se dvěma svědky, podepsala protokol a šla domů.
Dokonce i homosexuální dvojice, které z historického pohledu mají ve vztazích na psí knížku daleko největší zkušenosti, neb jinou možnost prostě neměly, už přišly na to, že posvěcení svazku má něco do sebe …
No nic. Od původního dotazu se tahle diskuse hodně odchýlila, tak jsem si dovolila taky se vyjádřit.
Než se na mou hlavu snesou hrubosti, tak jenom znovu opakuji, že toto je můj názor, který mi zřejmě nikdo nevyvrátí.
Neříkám, že jediná správná cesta je vzít se (ono taky…jak k tomu někdy partnera donutit?) Jen si myslím, že není hrdinství žít spolu de facto bez závazků, i když je to zřejmě dost populární a moderní.
Baghira a Eliška (13 m.)
pro Leea
promiň, ale trochu si to vytrhla z kontextu. Partner si mě chtěl vzít, ale po společné domluvě jsme došli k názoru že prostě nebudeme spěchat jen proto že čekáme dítě? Navíc jsem držela smutek po otcově smrti, takže svatba by opravdu nebyla vhodná. Takže to není tím že by mě partner nechtěl!!!
ale dalšími okolnostmi.
Tady je názorný příklad této hádající se debaty. Jak jde jednoduše odsoudit někdo koho neznáme a vůbec nevíme, co ho vede k nějakému rozhodnutí:
sorry, ale i když to do této diskuse nepatří, já se vůbec nedivím, že si tě ten tvůj nevzal…
Ještě že nejsem schopná nic takového naspsat, asi bych se za sebe styděla, kdybych zjistila, že jedna z příčin odložení svatby byla smrt otce.
A pak že jsme tolerantní národ ![]()
Pavla
Pavlikk - děkuji za podporu a opravdu snad už někteří pochopí, že není možné člověka jen tak odsoudit,, aniž bychom znali důvody jeho rozhodnutí.
ráda bych reagovala na příspěvek Baghiry, která se ptala v čem jsou výhody života na psí knížku. v ničem, protože je to stejné, jako život v manželství. o hmotné zabezpečení matky a dítěte v případě smrti se stát moc nepostará. dnes má každý pojistku, spoření a to je vždy na jméno. při zastupování ve věci právní a na úřadech musí být vždy plná moc. v nemocnici se nahlásí jméno, koho chcete informovat a problémy s tím doktoři nedělají (z vlastní zkušenosti). z toho jste asi pochopily, že nejsem vdaná, máme spolu holčičku a jsem spokojená.
lilu
Sorry, že se sem míchám, ale Lilo, jsou případy, kdy člověk v nemocnici nemůže nahlásit, koho chce informovat (autonehoda,…) a jak je to pak??? Pro mě je to tedy čistě teoretická otázka, protože jsem vdaná, ale zajímá mě to.
Ulrika
Leea,
psala jsi co považuješ za normální - a já Ti nikdy nediktovala co si má kdo myslet a co ne. Já Ti jenom psala, že normální si připadám, ač jsem svobodná. (ale je hezké, že svůj život podřizuješ seznamu bodů
, já raději žiji život tak jak přichází a klidně přeskakuji body v seznamu, když cítím, že to tak bude lepší
). Přeji Ti, aby se Ti body nepřeházeli, nevím, jak by si se potom vyrovnala s tím, že patříš mezi nás nenormální
![]()
A tvoje poznámka k Olouszek byla fakt hnusná, to sem myslím nepatří…
Kdysi vznikla instituce manželství - dnes spolu spousta lidí žije bez tohoto svazku. Proč tu tolik z vás odsoudilo žít jen tak na „psí knížku“? Chápu, že manželství má výhody, ale taky to není všechno. Je to o tom, jak se mají 2 lidi rádi a jak spolu vycházejí, ne o tom, mít na to nějaký papír!
Chtěla bych vás všechny vidět, kdyby jste žili s přítelem, kterého by jste milovali a on vás, ale nechtěl by se ženit (například špatná zkušenost z minulého manželství). To by jste ho opustili???? Jenom kvůli tomu, že nebude svatba? My máme holčičku a svatba taky asi bude (ani pro jednoho to není priorita, prioritou jsou děti), ale je tak špatné - nenormální, že nebyla před narozením dítěte???
Neodsuzujte něco co neznáte, co jste nezažili!!! Všem vám, zastánkyním manželství, přeji, aby se vám nikdy nepřihodilo něco (rozvod, nový partner se nechce, nemůže ženit atd.), kvůli čemu by jste museli odsuzovat vlastně sami sebe…
Víc už k tomu nemám co dodat, přijde mi, že ta diskuse směřuje úplně někam jinam než bylo původně zamýšleno a zbytečně se tu uráží.
Hezký den všem
Katka
Mě přijde neskutečně hnusný považovat „chudého“ manžela za příživníka - další krk na živení !!!!
Jestli je tím myšlen typ muže, který se poflakuje po pracáku a hospodách - tak to beru.
Ale obyčejný chlap, který pracuje rukama a bohužel nedosahuje nadprůměrného platu - to je snad urážka všech, kteří nejsou právníci, soudci, podnikatelé a ředitelé...... A jak jistě uznáte, kdyby všichni byli tahle vyšší vrstva, tak by holt nebyl nikdo, kdo by jim vypěstoval jídlo, vyrobil výrobky..... ![]()
Fakt se mě to dotklo, tak se omlouvám, jestli budím dojem, že se chci hádat. Nechci, jen mě to nadzvedlo a rozhodně si nemyslím, že bohatý manžel je zárukou šťastného manželství. Častokrát právě naopak, jak jsem si všimla u rozvodových a opatrovnických soudů ![]()
Nikino, plně s tebou souhlasím!!
A Olouszku - představ si, že já jsem si chudého muže vzala!! A představ si, že je to ten nejlepší táta na světě. I když nemůže malému koupit všechno na co si vzpomene (teď máme tak horko těžko na jídlo), tak bych ho za žádného boháče neměnila!! Tvůj příspěvek se mě hluboce dotkl!!
Jo - kvůli penězům se nehádáme - žádné nemáme, takže se nemáme kvůli čemu hádat. A naopak - moje kamarádka, která má tzv. bohatého chlapa, má denně na talíři, že ona nic nevydělá a všechno musí platit on… takže tak…
Zdraví Gábina
Nedá mi to musím znovu reagovat. Toto téma se opravdu dostalo někam úplně jinam. Dámy čtěte pořádně. Slovo ,,chudý" jsem napsala že je to relativní pojem, protože vím že pro někoho je chudý člověk, který nic nevydělá a pro někoho člověk i spříjmem 100 000 měsíčně. Já jsem reagovala na předešlý příspěvek, psala jsem pouze svůj názor, protože život opravdu pohádka není. Může to být ten nejlepší táta na světě a jsem tomu ráda že máš pohodového muže, ale moje zkušenost je jiná. V minulém vztahu se partner práci jen vyhýbal a nechal se ode mě finančně zajišťovat. takže pokud jsem se někoho dotkla, tak se omlouvám, ale pro mě je takový muž spíš přítěží, než partner do životní nepohody
Každý se může dostat do svízelné fin. situace, já to zažila a vím co to je, ale když toho někdo zneužívá (myslím muže) a nehodlá s tím nic dělat tak to je aspoň pro mě velký problém.
Souhlasím s Niky, nevzít si chlapa jenom proto, že nevydělává prachy? No, taky názor. Mě jde ale ve vztahu opravdu o něco jiného. Dneska sice manžel s několika lety praxe po VŠ vydělává slušně, ale když jsme začali plánovat hned po škole svatbu a bydlení, moc toho opravdu neměl a já vydělávala o dost víc než on. Ani ve snu mě nenapadlo si ho kvůli tomu nebrat, protože jsem ho milovala a prostě chtěla žít s ním a s nikým jiným ani kdyby měl miliony.
Pro Olouzska - asi jsme si nerozuměly - jasně, že muž, který se vyhýbá práci a nechá se vydržovat asi nebude to pravé ořechové…
Můj muž má prostě tu smůlu, že jeho profese není nijak extra finančně oceněná. Na druhé straně bez práce nikdy nebyl a to pochází z Ostravska, kde je nezaměstnanost opravdu velká.
Gábina