Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@paam Jo, jo něco na tom je. Je to těžký, ale prostě nedovedu si to já představit. A jsem jedno z těch nemilujících dětí a proto moc nechci ani pochopit tyhle typy lidí.
Dámy, autorka vám sem nepřišla říct „třískám jeho dítě a mám z toho zvláštní pocit radosti“, jen píše, že než falešnou lásku k někomu, ke komu ani defakto nemá možnost vytvořit si vztah, tak raději žádnou. Věřím tomu, že když bude dítě u nich, nezamkne ho na víkend do kumbálu.
Jak tu již bylo zmíněno od jiných, i já nemám žádný extra vztah k dětem (ale zkuste mi ukázat třeba kotě
), neumím na ně mluvit, vyptávat se jich na školku, školu a podobně. A vím, že bych to neuměla ani v případě, že by takovým dítětem byl potomek mého partnera. Ono je to vcelku pochopitelné, pokud člověk vlastní děti nemá a nemá ani možnost s nimi být v častějším styku (stejně jako autorka).
O hodnotě chlapa se vyjadřovat nebudu, autorka sama píše, že myslel tím dole, takže i ona ví, že to, že na něj jeho ex ušila boudu, je svým způsobem i jeho problém.
@novina no ségra má dvě dítka s tatínkem, kterej jim akorát dělá bordel v hlavě a rozhodně se nechová jako milující, ale pro ně by bylo lepší kdyby se jim už vůbec neozval… to je na dlouho, co chci říct, že ty dítka, a to i od zakladatelky ta malá, mají milující maminky. Snad i tety jako jsem já. Vím, tátu to nenahradí, ale život je holt někdy krutej…
@ncc1701 Mám to podobně. Hlavně nechápu, proč se automaticky očekává, že najednou bude člověk povinně milovat někoho, kdo je mu velmi nesympatický, jen proto, že je to partnerovo dítě. Ano, lze ty tvory akceptovat, ale milovat? ![]()
@ncc1701 píše:
Dámy, autorka vám sem nepřišla říct „třískám jeho dítě a mám z toho zvláštní pocit radosti“, jen píše, že než falešnou lásku k někomu, ke komu ani defakto nemá možnost vytvořit si vztah, tak raději žádnou. Věřím tomu, že když bude dítě u nich, nezamkne ho na víkend do kumbálu.
Jak tu již bylo zmíněno od jiných, i já nemám žádný extra vztah k dětem (ale zkuste mi ukázat třeba kotě), neumím na ně mluvit, vyptávat se jich na školku, školu a podobně. A vím, že bych to neuměla ani v případě, že by takovým dítětem byl potomek mého partnera. Ono je to vcelku pochopitelné, pokud člověk vlastní děti nemá a nemá ani možnost s nimi být v častějším styku (stejně jako autorka).
O hodnotě chlapa se vyjadřovat nebudu, autorka sama píše, že myslel tím dole, takže i ona ví, že to, že na něj jeho ex ušila boudu, je svým způsobem i jeho problém.
@Izzz Myslím, že tahle diskuze není ani o tom, že macecha nemiluje své nevlastní dítě, ani o tom, že si chlap udělal dítě a zmizel. To se děje často z různých důvodů. Jde o tu formulaci a naprosto zbytečnou obhajobu.
@elis_an3 píše:
No tak proč to napsala, když vlastně žádný problém nemá to nevím, ale zarazilo mě zase to odsuzování…ale je to tu už klasika
Proč to napsala? No zřejmě virtuální masochistka - přišla si pro přesdržku
![]()
@Makinaa007 píše:
@Izzz Myslím, že tahle diskuze není ani o tom, že macecha nemiluje své nevlastní dítě, ani o tom, že si chlap udělal dítě a zmizel. To se děje často z různých důvodů. Jde o tu formulaci a naprosto zbytečnou obhajobu.
A já v tom zas vidim to první. To druhý jste z toho udělaly vy. Já jsem si při čtení toho prvního příspěvku říkala, co s tim, jak reagovat, co si z toho autorka chce odnýst. Mě to nijak nepobouřilo. Prostě „cizí“ dítě nemiluje. Je s chlapem, kterej odstřihnul svoje vlastní dítě. Ví to…
Copak tu neni plno zbytečných diskuzí? Proč nenecháte tyhle macechy, aby si o svých pocitech povídaly?
@Gina108 A nebo se přišla pobavit. "Holkiiii, co moralizujeteee, tak sem neleztééé.
@eva valoi To je pravda a z těch příspěvků to jde hodně znát. Jenomže takto černobíle to brát nejde. Kdo nezažil, nepochopí. A hlavně do jednoho příspěvku se toho nedá moc natlačit (co situaci předcházelo, vztahy mezi rodiči…) a kolikrát to člověk i myslí jinak a nebo je nepochopen. Nikoho neodsuzuji, také nemám vlastní děti, ale mám jedno nevlastní. Mám ho ráda, dokonce si troufám tvrdit, že hodně, ale občas mám úplně opačné pocity, které v sobě ale před tím dítkem udusím, aby nic nepoznalo. právě si vždy říkám, že za to nemůže. To ale nemění taky nic na tom, že bych si občas neříkala, jaké by to bylo, kdyby nebylo apod. Já za nastalou situaci taky nemohu… ![]()
@kopřivnice Ćetla jsem zatím jen tento úvodní příspěvek..v něčem souhlasím…ano láska a cit se nevynutí..ale to, že necítím lásku k cizímu dítěti nevylučuje aspoň přijetí, respekt a přátelství..a pokud nejsi schopná ani tohoto.. něco je špatný na Tvým přijímači.. Vůbec tě nechci soudit - to mi nepřísluší, jen se zeptám - muž si dcerku nebere… hm nemáš strach že se jednou zachová stejně k vašim společným dětem? Mě by teda z tohoto blikala červená jak sviň… je to jeho dítě..proboha..
@Izzz píše:
A já v tom zas vidim to první. To druhý jste z toho udělaly vy. Já jsem si při čtení toho prvního příspěvku říkala, co s tim, jak reagovat, co si z toho autorka chce odnýst. Mě to nijak nepobouřilo. Prostě „cizí“ dítě nemiluje. Je s chlapem, kterej odstřihnul svoje vlastní dítě. Ví to…
Copak tu neni plno zbytečných diskuzí? Proč nenecháte tyhle macechy, aby si o svých pocitech povídaly?
Tak nějak, proto se pak radši někam zavřeme
ale pravda je, že zakladatelka to napsala trochu zvláštním způsobem, což už jsem psala…