Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@LexieG píše:
Já zakladatelku chápu. Psala, že po narození měl biologický otec dítě rád, pak se odstěhoval do ciziny, tak se nejspíš s dcerou odcizili. A zakladatelka psala, že holčička už rodinu má, předpokládám, že tedy i otce. Takže jí biologický otec třeba jen nechce plést hlavu, když se dlouho nevídali. A téma nebylo určeno pro perfektní matky za všech okolností, ale pro ženy, které bojují s tím, že dost nezbožňují partnerovo dítě.
Holčička nemá otce..má otčíma a biologický otec má tedy spolíhat na to, že mu nevlastní otec vychová dcerku a proto on "neplete děcku hlavu? " tak to je alibismus jak bič…
Poctivější by bylo si připustit, že je to takto pohodlnější… pohodlnější pro macešku i pro něj, má klídek a o dítko se stará jinej.. hezké no..
To je zase jednou parádní diskuse…jako by některé měly patent na vztahy s nevlastními dětmi, nebo teda vůbec na vztahy obesně…
@honeymoney píše:
Ježiš co je zase tohle? No když si představím, že padnu něčemu takovýmu do spárů, tak mám z toho kopřivku.
Co je komu do toho, koho ty máš nebo nemáš ráda? Že máš chlapa, co se vysral na vlastní dítě, to se máš čím chlubit, jen doufej, že se pak nevysere i na to vaše, včetně tebe.
Stim souhlasim.
No doufam, ze mi se s partnerem nerozejdem a kdyz tak doufam ze si najde hodnou macesku nemusi mit malou rada ale respektovat… A mimochodem zakladatelko nemas strach ze to same udela i tobe??
.Ono to tak je a znam ve svem okoli spoustu takovych ale kdo chce kam pomuzme mu tam.
Nechci se tady do ničeho zamotávat. Jen jsem chtěla říct, že to je trochu jinak. Ona ta macecha to těžko dokáže přesně vyhodnotit předem, jaký bude mít vztah s tím dítětem. Třeba ho pozná jako milé batolátko a pak jen sleduje jak z něj roste nesnesitelný spratek. A co potom? S partnerem už je několik let, mají i společné děti. Tak se s ním má rozvést?
Já nevím teda, mně třeba taky přestal fungovat vztah s nevl. dcerou (zpočátku opravdu úžasný vztah). Trápím se tím, mrzí mě to a nevím co s tím dělat. No ale to mám jako kvůli tomu manžela opustit a připravit o tátu ještě svoje děti?
Jako odsoudila bych ženskou, která nevlastní dítě od samého začátku nenávidí a snaží se ho z té rodiny vystrkat, to je fakt sprosté. Ale chápu, že některá do toho spadne ani neví jak.
Takže bych se tu moc neoháněla větami typu „tak sis ho neměla brát“ Ono to někdy není tak jednoduché…
@eva valoi píše:
Ale proč to tady vůbec ventiluje? To se jenom přišla pochlubit, že nemá cit k cizímu dítěti a že otec dítěte se s ním nestýká, a tudíž to mají tedy ulehčené??
Přijít se jen tak bez důvodně pochlubit, že nemám někoho ráda a můj partner je bezcharakterní chlap, který se (k mé spokojenosti) nestará o své dítě, to je nátura teda.
myslím, že jen přišla podpořit ženský, které k nevlastnímu dítěti taky necítí nic moc a těch podle mě bude ![]()
a že si ne každý chlap utvoří vztah k dítěti, s kterým sám nežije a které nechtěl
chlapi to můžoumít trochu jinak, když to dítě nechtěli, nenosí ho v sobě a když je třeba odnosí ženská, kterou ani nemají rádi a necítí k ní respekt. Teď jen spekuluju, nevím jestli je to zrovna případ zakladatelky ![]()
A mě by zase zajímalo, jaký vztah mají exky k případným novým dětem partnera (předpokládejme, že nová žena nebyla důvodem rozvodu). Milují je, tolerují, nenávidí??? A jaký je pak asi vztah mezi sourozenci, které mají společného otce a rozdílnou matku? No, ale asi jsem dost off topic.
@verulenka píše:
A mě by zase zajímalo, jaký vztah mají exky k případným novým dětem partnera (předpokládejme, že nová žena nebyla důvodem rozvodu). Milují je, tolerují, nenávidí??? A jaký je pak asi vztah mezi sourozenci, které mají společného otce a rozdílnou matku? No, ale asi jsem dost off topic.
u nás vyloženě pozitivní vztah. Při setkání „exka“ projevuje známky toho, že by mé dítě nejradši umuchlala. Vztah mezi dětmi velice dobrý.
@kopřivnice ahojky, já tě vůbec neodsuzuji. Sama jsem „macechou“ manžel má z prvního manž. dceru 11 a syna 8. Dceru jsme (manžel) dostal v dubnu soudně do své péče a velmi dobře spolu vycházíme od doby co jsme se seznámili. Manžel byl dávno rozvedený. Ale s jeho synem si nemam co říct a svym způsobem mam na něj averzi, už jen když má k nám jet tak jsem z toho nervní. Máme společného syna 2,5roku a mezi sebou si děti velmi rozumí. Bohužel mi nějak ta averze na něj nejde odstranit. Takže tě plně chápu, neni nikde napsáno že musíš milovat „cizí dítě“ akceptuji ale nemiluji.
Jak tady načala Verulenka, taky by mě zajímalo, co by dělali ti, co mají děti s jiným a najdou si chlapa.. a hle(chlap nebude brát její děti, nebude si s nimi třeba rozumět atd.), co potom??? Ženská si řekne no co nejsou jeho, nemusí je mít rád??? Tak to by byla dobrá pipka teda.
Já mám třeba dvě děti, bývalý nás opustil. Nyní mám nového přítele, který mé děti rád má. Kdyby si s nimi vztah nevytvořil - a děti by nebraly jeho (3roky, a 7let), ve vztahu bych nebyla. Neříkám, že je musí milovat, ale aspoň „mít rád“. Jinak nějaké přetvářky se stejně dřív nebo později změní na hádky a jde to do kopru.
Tak že za mě - buď vím, do čeho jdu - děti, nebo se na to vykašlu.
Jinak si myslím, že zakladatelka si měla založit skupinu, uzamknout ji - aby se tam mohli scházet „Ti“ co mají stejný problém, aby nedocházelo k tomu, že diskuze se zvrtne.. atd.
@Vera111 Díky za odpověď a gratuluju. Takhle si představuju „ideální svět“
.
Neyvbralal jsi si do koho se zamiluješ, ale když už jendou to dítko má.. které si taky mimichodem nemohlo vybrat, tak by jsi to tak měla brát.. prostě k sobě patří.. nebo by měli, to že je… a nevídá se s vlastním dítětem je druhá věc…
kdyby jsi ty byla svobodná s dítětem tak by jsi taky chtěla, aby chlap měl rád tebe i dítě a věechny ostatní by jsi poslala někam…
Jo a ještě něco. Tuhle jsem tu četla diskusi na téma „nesnáším svoje dítě“ Jde o maminku, která si neví rady s dítětem a má pocit že ho někdy dokonce nesnáší. NKDE jsem v diskusi nenašla příspěvek typu „tak proč sis to dítě pořizovala“. Není to zvláštní? To tedy záporné pocity k vlastnímu dítěti jsou v pořádku a k cizímu se to nesmí? A není to trochu postavené na hlavu?? Když tu napíše máma, že má doma spratka a že už ji štve, dočká se spousty útěšných slov, jak je to normální, že to přejde atd. Jakmile tu napíše to samé macecha, hned je oheň na střeše, všechno je špatně, neměla si toho chlapa brát, je špatná, je přece dospělá a MUSÍ to zvládnout. K tomu spousta blijících smajlíků. No mně z toho jde hlava kolem ![]()
A že dítě trpí tím, že ho macecha nemiluje? No tak od toho má snad svojí matku ne? Sousedovic holky taky netrpěly tím, že je naše mamka nemilovala, přesto že je dost často hlídala a trávily s ní čas.
@Prdolinka86 Říká se, že když chlap má rád ženskou, tak by měl mít rád i její děti. Škoda, že to neplatí obráceně.
Jako ženská bych nebyla s chlapem, který by neměl mít rád moje děti. nechápu, že to ti chlapi nemají stejně.