Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A kdo za tebe platil zdravotní když si byla doma. Platil za tebe ten otec zdravotní a sociální když ses starala o jeho dítě?
Naprosto tě chápu ale bohužel v téhle situaci nemůžeš nic. Je to jenom na vůli pana otce.
Žádný soud nebude, není spor mezi rodiči. Ty sama to těžko můžeš dát k soudu.
@Aletheia mám práci, která mi umožňuje pracovat z domu. Takže to nebyl problém, akorát schůzky s klienty, ale to jsem si domlouvala tak, ať je přítel doma a hlídá malou.
Precti si toto:
http://www.reznicek.com/…ilym-ditetem
sice nejsi matka, ale to dite jsi vychovavala a to dite je na Tobe zavisle…minimalne citove, uz jen to, ze Ti rika mami je ve vysledku dost podstatna vec.
@Aletheia uz muze, upravovali se zakony a ikdyz je nekdo nepribuzny a ma k nemu to dite citovy vztah to ho po rozhochu nelze jen tak prerusit… pokud o to obe (pecujici nevlastni matka/otec a dite) strany budou stat.
@Anonymní píše:
@Aletheia mám práci, která mi umožňuje pracovat z domu. Takže to nebyl problém, akorát schůzky s klienty, ale to jsem si domlouvala tak, ať je přítel doma a hlídá malou.
V 19 letech? Prosím Tě, jdi si tu červenou knihovnu psát jinam. Zavřeli vám školu do karantény a nudis se, viď?
Jestli je to pravda, tak ten tvůj bývalý přítel je dement. Protože tím, že svou dceru odříznul od tebe, osoby velmi blízké ubližuje především jí samotné. Svojí vlastní dceři. Každopádně ty máš asi smůlu. Můj kolega v práci takhle podobně vychoval kluka. Od jednoho roku do asi osmi. Přítelkyně zvedla kotvy a odstěhovala se. Ale kluk se šprajcl a chce se s ním vídat i když není jeho vlastní, tak mu ho asi tak jednou týdně půjčuje. Jí to sice ze začátku vadilo, přišlo jí to divné. Ale co, hlavně že je děcko spokojené. O to jde především ne?
@Jana206 píše:
V 19 letech? Prosím Tě, jdi si tu červenou knihovnu psát jinam. Zavřeli vám školu do karantény a nudis se, viď?
A ještě zapomněla že mají vlastní domeček bez hypotéky, nasetreno a jezdí 5× ročně na dovolenou k moři.
@Jahudka82 píše:
Vejsky zavřeli taky…
Ty učí většinou distancne. V dálkové formě plně a v denní formě probíhají jen cvičení
Ale ta pohadkarka může být klidně na střední a tyto školy jsou co chvíli nějaká v katantene ![]()
Nevím, proč by ve 24 nemohla pracovat z domu. Vlastně ani v 19, to už může mít po škole. Já měla už v 18 vlastní auto a musela chodit na brigády, abych měla na benzin. Vejšku jsem dělala dálkově a u toho makala za barem. To jsou někdy dedukce… ![]()
@Leenvecka píše:
Precti si toto:
http://www.reznicek.com/…ilym-ditetemsice nejsi matka, ale to dite jsi vychovavala a to dite je na Tobe zavisle…minimalne citove, uz jen to, ze Ti rika mami je ve vysledku dost podstatna vec.
to je aspoň jeden normální příspěvek a zajímavý i pro mě.
Ty jo, to je od něj pěkně hnusný, chudák ta holčička, vždyť jí musíš taky strašně chybět. ![]()
Ale prosímtebe
… větší blábol jsem nečetla. Tobě je 24, malé 5 a když jste jo "dostali, bylo ti 19, takže dcerka musela být opravdu malé dítě… nesmyslný příspěvek už od začátku.
Zdravím, jsem už opravdu zoufalá a potřebuju poradit, co dělat.
Se svým přítelem jsem se seznámila když mi bylo 19. On byl o 2 roky starší, oba jsme měli práci a tak jsme se velmi brzy sestehovali. Po půl roce vztahu nám zazvonila na dveře ženská s malou holčičkou, že je to údajně dcera mého přítele. Tehdy to pro mě byl šok. Bylo mi 19,nedokazala jsem si představit starat se o dítě.
Nakonec přítel všechno potřebné vyřídil a holka připadla do jeho péče. Matka se starat nechtěla. O malou jsem se starala ja. Byla jsem s ní doma, přítel pracoval. Postupem času jsem si ji opravdu oblíbila a i když vlastní děti zatím nemám, tak vím, že kdybych nějaké měla miluji ji úplně stejně jako vlastní.
Získala si mě a stala se smyslem mého života.
V tuto chvíli ma už 5 roku. Mě je 24. Měsíc zpět mi přítel oznámil, že už ho náš vztah nenaplňuje a že se chce rozejít. Bolí mě, že jsem ho ztratila. Ale co mě bolí daleko více je ztráta malé. Nemám na ní žádné nároky. Je to prostě „cizí“ dítě. Doufala jsem aspoň, že s přítelem se domluvit půjde, vzhledem k tomu, že jsme se nerozesli ve zlém. Prostě mě prý přestal milovat. Jenže jsem se velmi sekla. Prý je holka jeho a ja nemám právo.
a vůbec nevím co dělat. Jsou to už 3 tydny od doby, co jsem ji viděla naposled a upřímně jsou to nejhorší 3 tydny v mém životě.
Vím, že určitým způsobem fakt právo nemám. Nemám ji v rodném listě, ani není moje rodina. Ale myslím si, že ani pro ni to nebude lehké. Ví sice, že nejsem její maminka, ale říká mi mami. Máme opravdu hodně blízký vztah. Miluju ji
Jak jsem už ale psala, domluva s ním není možná. Přestal úplně reagovat na zprávy i na volání. Zajímalo by mě, jestli je aspoň minimálni šance, aby soud určil, že ji můžu vídat a trávit s ní čas?