Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@lucenka píše:
matce dítěte to nevadilo. A to by mělo být v době šestinedělí směrodatné. Pokud to chlapovi vadilo, tka mohl slušně za babičkou přijít a říct jí, že by chtěl být s dítětem on. A ne jí něco rázně vysvětlovat.
Jak tak čtu tvoje příspěvky, lituju tvyho chlapa. Prostě jen matka, matka… Otec ať drží hubu a krok a podřídí se
My doma naštěstí fungujeme jako parťáci, na všem se domlouváme nejdřív spolu a stojíme jeden za druhým. A všichni ostatní jsou až pak, včetně babiček a dědečků.
@Kris-Es píše:
Jak tak čtu tvoje příspěvky, lituju tvyho chlapa. Prostě jen matka, matka… Otec ať drží hubu a krok a podřídí seMy doma naštěstí fungujeme jako parťáci, na všem se domlouváme nejdřív spolu a stojíme jeden za druhým. A všichni ostatní jsou až pak, včetně babiček a dědečků.
litovat ho nemusíš. On chápal, že když je v práci, tak mi těžko může pomáhat doma
Takže respektoval moje rozhodnutí.
A jak bys viděla dohou mezi partnery v případě, kdy otec chodí do práce a matka chce mít po porodu někoho na blízku? Čí potřeba bude přednější? Chlapova, který si nepřeje, aby se jeho papírového dítěte někdo dotýkal nebo matky, které to nijak nevadí?
@lucenka píše:
litovat ho nemusíš. On chápal, že když je v práci, tak mi těžko může pomáhat domaTakže respektoval moje rozhodnutí.
A jak bys viděla dohou mezi partnery v případě, kdy otec chodí do práce a matka chce mít po porodu někoho na blízku? Čí potřeba bude přednější? Chlapova, který si nepřeje, aby se jeho papírového dítěte někdo dotýkal nebo matky, které to nijak nevadí?Tak mě třeba manžel pomáhá když se z té práce vrátí, ona žádná práce neuteče
Pokud chce mít žena někoho nablízku, tam tam ta maminka může přece celé dopoledne být.. a když se vrátí partner tak prostě odjet domů ne? Těch manželství, kdy příbuzní bydlí 100 km daleko zas tolik není. My si prostě s manželem vystačíme sami a opuštěná jsem si nikdy nepřišla, nez jsem obstarala všechno kolem mimca a sebe, už byl doma z prace.. Prostě na to máme každá úplně jiný názor, nemyslím že se shodneme
@Kris-Es píše:
Tak mě třeba manžel pomáhá když se z té práce vrátí, ona žádná práce neutečePokud chce mít žena někoho nablízku, tam tam ta maminka může přece celé dopoledne být.. a když se vrátí partner tak prostě odjet domů ne? Těch manželství, kdy příbuzní bydlí 100 km daleko zas tolik není. My si prostě s manželem vystavíme sami a opuštěná jsem si nikdy nepřišla, nez jsem obstarala všechno kolem mimca a sebe, už byl doma z prace.. Prostě na to máme každá úplně jiný názor, nemyslím že se shodneme
tak ale v případě zakaldatele asi babička nebydlí hned za rohem, když tam má vlastní postel. Nebo mladí bydlí u ní doma.
@lucenka píše:
a právě proto, že chlap většinou bývá v práci, tak by si o případné pomoci od babiček měla rozhodnout matka dítěte.
No to už se nebavíme o tom, co bylo v úvodním příspěvku. Nicméně si myslím, že chlap má co mluvit i do toho, co se s dítětem děje v jeho nepřítomnosti.
Ale to už diskutujeme úplně hypoteticky, nezávisle na zakladateli. Takže můžeme předpokládat, že si to každá normální rodina domluví přesně tak, jak jim to vyhovuje. My jsme rádi byli sami, někdo vítá návštěvy, aby se necítil sám. A všichni jsme spokojený.
@lucenka píše:
tak ale v případě zakaldatele asi babička nebydlí hned za rohem, když tam má vlastní postel. Nebo mladí bydlí u ní doma.
To ale vůbec nevíme že, můžou bydlet v jednom bytě ale taky můžou žít v domě a mít každý svoje patro kdy ta babička si dítě odnesla třeba po schodech k sobě - to bych vraždila, s novorozencem po schodisti
A proto můžeme jen hádat jak to bylo. Každopádně si stojím za tím, že příbuzenstvo může zacházet s miminkem na základě společné domluvy rodičů…
@Kris-Es píše:
Přesně tak, Nechápu ženy co si přitáhnou domů matku protože jsou taaak unavené… Chápu to, pokud má žena po porodu třeba zdravotní komplikace a myslím, že v tom případě to chápe i partner, pokud nemůže zůstat doma aby pomohl. Já mám 7 týdnů od porodu, manžel s námi byl doma první týden a pak zpátky do práce, dělá na směny takže s ním v rozvrhu ani nemůžeme počítat, a přece se zvládnu sama osprchovat, poklidit, uvařit když malá spí… A přes den si s ní lehnu taky. Pokud jsou žena i dítě zdravé, tahat domů matku je jen lenost a neschopnostA chudák chlap, sám má s novou rolí co dělat a ještě mít v baráku tchyni
A říkám to i přes to, že můj muž má s mojí mamkou super vztah
Já ještě nerodila, tak nemůžu soudit. Ale vždycky jsem si v duchu myslela, že se ženský děsně pozorujou a prožívaj, když se v začátku těhotenství plácnou na neschopenku jen proto, že je jim ráno trochu špatně. Pak jsem otěhotněla a sejmulo mě to takovým způsobem, že nedělat z domova, tak jsem na neschopence několik týdnů. Poučilo mě v tom, že už nesoudim únavu a schopnosti druhých… ![]()
@Kris-Es píše:
To ale vůbec nevíme že, můžou bydlet v jednom bytě ale taky můžou žít v domě a mít každý svoje patro kdy ta babička si dítě odnesla třeba po schodech k sobě - to bych vraždila, s novorozencem po schodistiA proto můžeme jen hádat jak to bylo. Každopádně si stojím za tím, že příbuzenstvo může zacházet s miminkem na základě společné domluvy rodičů…
ty jsi nechodila s novorozencem po schodech? ![]()
@lucenka píše:
ty jsi nechodila s novorozencem po schodech?
Ja jo, ale tchýni bych to nedovolila, sotva chodí a po schodech je nebezpečná i sama sobě…
@Kris-Es píše:
Ja jo, ale tchýni bych to nedovolila, sotva chodí a po schodech je nebezpečná i sama sobě…
tak u nás jsou babičky v pohodě, takže by mě ani nenapdalo se rozčilovat, kdyby s novorozencem některá šla po schodech.
@Ba-stet píše:
Já ještě nerodila, tak nemůžu soudit. Ale vždycky jsem si v duchu myslela, že se ženský děsně pozorujou a prožívaj, když se v začátku těhotenství plácnou na neschopenku jen proto, že je jim ráno trochu špatně. Pak jsem otěhotněla a sejmulo mě to takovým způsobem, že nedělat z domova, tak jsem na neschopence několik týdnů. Poučilo mě v tom, že už nesoudim únavu a schopnosti druhých…
Tak já taky první trimestr prožila s kbelíkem v každý místnosti, vstávala jsem v pět ráno abych se stihla nasnídat a ještě doma to zase vyhodit, než půjdu do práce.. ale s tim nic nenaděláš. Ale když už je to dítě venku, je to jiný. Dřív toho ženy zvládaly daleko víc, dneska je moderní hrát si na to že porod je něco tak strašnýho, že by měli ženu všichni obskakovat… Já měla vyvolávaný 10h porod se všema „radostma“ co se můžou stát a nemůžu říct že bych měla zrovna klidný a hodný miminko, takže nemyslím že bych si to cucala z prstu… i přes to všechno zvládám sama bez větších problémů, neříkám, ze začátku jsem párkrát i brečela jak nic nezvládám ale to je tím že s malou musím trošku jinak zacházet, přišly jsme domů s hromadou léků a další jsme dostaly hned na první kontrole.. mít všechno bez komplikací tak si pískám už od návratu z porodnice… Určitě jsou i psychicky/fyzicky slabší ženy, ale mě to spíš přijde tou dobou a článkama na ženských webech ![]()
@Kris-Es píše:
Tak já taky první trimestr prožila s kbelíkem v každý místnosti, vstávala jsem v pět ráno abych se stihla nasnídat a ještě doma to zase vyhodit, než půjdu do práce.. ale s tim nic nenaděláš. Ale když už je to dítě venku, je to jiný. Dřív toho ženy zvládaly daleko víc, dneska je moderní hrát si na to že porod je něco tak strašnýho, že by měli ženu všichni obskakovat… Já měla vyvolávaný 10h porod se všema „radostma“ co se můžou stát a nemůžu říct že bych měla zrovna klidný a hodný miminko, takže nemyslím že bych si to cucala z prstu… i přes to všechno zvládám sama bez větších problémů, neříkám, ze začátku jsem párkrát i brečela jak nic nezvládám ale to je tím že s malou musím trošku jinak zacházet, přišly jsme domů s hromadou léků a další jsme dostaly hned na první kontrole.. mít všechno bez komplikací tak si pískám už od návratu z porodnice… Určitě jsou i psychicky/fyzicky slabší ženy, ale mě to spíš přijde tou dobou a článkama na ženských webech
Dřív bylo normální, že rodina držela pohromadě a vzájemně si pomáhala. Takže naprosto běžně babičky pomáhaly s péčí o novorozence. Porod a těhotenství je dost velký zásah do zdraví ženy a ne nadarmo existuje pojem šestinedělí. Nemá cenu si hrát na super hrdinku, co všechno zvládne sama.
@lucenka píše:
tak u nás jsou babičky v pohodě, takže by mě ani nenapdalo se rozčilovat, kdyby s novorozencem některá šla po schodech.
Však proto říkám pořád dokola, že každý to má jinak a člověk podle svoji situace nemůže soudit ostatní… Já pana nesoudim, naopak ho dokážu pochopit, protože mám taky tchýni chodící encyklopedii a ředitelku zeměkoule v jedné osobě. On to má těžší z pozice toho, že je muž. A najdou se tady takové, které mu ještě napíšou že rozhodovací právo má jen matka… ![]()
@lucenka píše:
Dřív bylo normální, že rodina držela pohromadě a vzájemně si pomáhala. Takže naprosto běžně babičky pomáhaly s péčí o novorozence. Porod a těhotenství je dost velký zásah do zdraví ženy a ne nadarmo existuje pojem šestinedělí. Nemá cenu si hrát na super hrdinku, co všechno zvládne sama.
Já si na ni nehraju, kdyby to zvládnout nešlo, o pomoc bych pozadala v první řadě svého muže
Dřív také měly ženy klidně pět dětí, dneska ženy nezvládají postarat se o jedno…
@Kris-Es píše:
Já si na ni nehraju, kdyby to zvládnout nešlo, o pomoc bych pozadala v první řadě svého mužeDřív také měly ženy klidně pět dětí, dneska ženy nezvládají postarat se o jedno…
Ono i dřív se máma starala akorát o to nejmladší, ostatní se vychovávaly mezi sebou. Povětšinou to ods.ala nejstarší dcera.