Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@lucenka píše:
to jsi nevěděla, že novorozenec zvládne vyskočit z postýlky a vydat se na procházku po městě?
Neznáš povídku Malý vrah od Bradburyho? Tam se to dělo běžně ![]()
@zrcadlo píše:
Z tvého pohledu má jednoznačně větší rozhodovací právo matka. Z mého pohledu se spolu otec s matkou mají domluvit, a ve slušně fungujícím páru nedělá matka nic, o čem ví, že se to otci nelíbí a naopak (tzn. i kdybych já měla tu hranici jinde a neviděla bych odnesení miminka k matce do pokoje jako problém, tak pokud můj muž chce mít miminko u sebe, budu to respektovat, protože nevím, proč v takovýchto otázkách dávat přednost matce před manželem, když tu primární rodinu tvoří žena+muž+dítě).
A v porodnici dítě koupala 1× přede mnou dětská sestra (resp. zeptala se, jestli to chci dělat rovnou já, nebo to chci ukázat, já to chtěla ukázat), a pak jsme ho koupali až s manželem. A ano, jako první koupání neberu prostředí porodnice, ale poprvé doma.
chlap tam v ten moment evidentně nebyl a babička vzala dítko do ruky -) to ho měly s maminkou napřed někde najít a zeptat se, jestli ho babička může vzít? asi si myslela, že má normálního chlapa, kterýmu by nevadilo, že dítko babička pochová. Asi jí měl jasně říct, že si nepřeje, aby na dítko kromě nich dvou sahal...…….potěš koště, trochu absurdistán……..hádám, že na hlídání pak už babička vadit nebude ![]()
Nečetla jsem všechny příspěvky, ale napíšu svůj pohled na věc.
S miminky jsem zcela běžně spala v posteli už od porodnice, nikdy se nic nestalo. Ale nikomu jinému bych to nedovolila. Ani manželovi a ani své mamce. Aby bylo jasno, tak tím nemyslím jít si lehnout vedle mimča a sám nespat, třeba si číst nebo koukat na film. Ale mysím tím jít spát vedle mimina. Minimálně můj manžel často spí tak tvrdě, i kočku kolikrát zalehne
Takže ne, tohle bych já nedovolila, a to rozhodně nejsem postýlkový typ matky, obě děti spí se mnou velmi často ![]()
@zrcadlo píše:
Z tvého pohledu má jednoznačně větší rozhodovací právo matka. Z mého pohledu se spolu otec s matkou mají domluvit, a ve slušně fungujícím páru nedělá matka nic, o čem ví, že se to otci nelíbí a naopak (tzn. i kdybych já měla tu hranici jinde a neviděla bych odnesení miminka k matce do pokoje jako problém, tak pokud můj muž chce mít miminko u sebe, budu to respektovat, protože nevím, proč v takovýchto otázkách dávat přednost matce před manželem, když tu primární rodinu tvoří žena+muž+dítě).
A v porodnici dítě koupala 1× přede mnou dětská sestra (resp. zeptala se, jestli to chci dělat rovnou já, nebo to chci ukázat, já to chtěla ukázat), a pak jsme ho koupali až s manželem. A ano, jako první koupání neberu prostředí porodnice, ale poprvé doma.
Aby se panáček nepo.ral, že se babička pomazlí s vlastním vnoučetem. Ať si ho vystaví do vitríny, aby se mu nezaprášilo. Bych chtěla vidět, jestli jí bude stejně důrazně dirigovat, až bude chtít pohlídat. Já bych tedy hlídat chtěla a pokud by se můj muž takhle choval k babičkám, tak by měl by smůlu a veškeré hlídání by tedy vykrýval on, když je takový odborník přes výchovu.
Na prdíky dcerám nepomohlo nic. A pokud by mi manžel začal 4 dny po porodu něco rázně vysvětlovat, asi by nedopadl dobře.
S tím nebráním z postýlky… Co když situace byla taková. Matka po porodu ještě unavená. Lehla usnula. Tchyně/maminka viděla, že se miminko kroutí, řekla dceři ať si odpočine, že ho pochova a odešla, aby ji miminko nevzbudilo. Otec očividně bůh ví kde, když si ho měla čas odnést do pokoje a lehnout si s ním… Tady se dělá, jak kdyby tchyně priběhla dítě ukradla a rychle si s ním běžela lehnout, aby taťku strašně naštvala a hlavně, aby to nikdo nevidel
.
Já bych teda nedovolila brát miminko do postele nikomu. Sama to téměř nedělám, bojím se že usnu a třeba přes ni nevědomky přehodil peřinu nebo tak.. Takže jen když třeba nemůže zabrat, tak jen než usne a šup s ní do postýlky. Nebo občas ráno, ale i tak ji nenechám třeba samotnou s manželem, on spí tak tvrdě že ji vůbec neslyší. Nemusí to přece skončit tím nejhorším, ale ublížit takhle malinkemu miminku se dá snadno. Pomazlit se přece může s dítětem kdekoliv, nechápu proč leze baba do postele
Já bych teda taky vyváděla.
@Sany80s píše:
Zakázal se s ním pomazlit. Dítě není jeho majetek a ona s ním neodešla z domu. To si jako vážně někdo myslí, že si má dospělá a svéprávná babička dítěte od rodičů žádat povolení na každý pohyb s dítětem? Ještě jednou, je to dítě a ne věc, kterou používáte na manipulaci s lidmi a dokazování si svého ega.
Tak já si třeba myslím, že moje mamka i moje tchyně jsou jednoznačně dospělé a svéprávné babičky. A obě tyto svéprávné babičky s naprostým pochopením a souhlasem odkývaly naše rozhodnutí, že v šestinedělí budeme jezdit na návštěvu my k nim, až si to sedne, a doma že chceme klid. Obě žily ve vícegeneračním bydlení a obě svorně tvrdí, jak jim vadilo, když se jim do toho matky/tchyně montovaly a jak je mrzí, že u spousty věcí nebyly samy s manželem, a kdyby mohly, chtěly by to tak jako my (i můj táta mi říkal, jak se musel se svoji mámou rozhádat, když ji vyhodil z koupelny, že si svoje dítě umyje sám, a ona mu tvrdila, že to jako chlap dělat neumí - neuměl, ale chtěl a naučil se, když měla moje máma horečky a nemohla). To, že by si moje máma nebo tchyně čtyřdenní dítě odnesla a šla si s ním lehnout je prostě scifi. A samozřejmě s věkem a kontaktem s vnoučaty se ten vztah posunul a já nemám problém nechat tam děti na několik dnů a nevyžaduju žádné zprávy, že je vše ok, protože jim plně důvěřuju, nekecám jim do programu, jídla, režimu. Dle obou (a toho, co jim vypráví kamarádky s vnoučaty o výstřelcích dcer a snach) máme velmi nadstandardní vztahy bez jakýchkoliv problémů.
@Pidulka1991 píše:
S tím nebráním z postýlky… Co když situace byla taková. Matka po porodu ještě unavená. Lehla usnula. Tchyně/maminka viděla, že se miminko kroutí, řekla dceři ať si odpočine, že ho pochova a odešla, aby ji miminko nevzbudilo. Otec očividně bůh ví kde, když si ho měla čas odnést do pokoje a lehnout si s ním… Tady se dělá, jak kdyby tchyně priběhla dítě ukradla a rychle si s ním běžela lehnout, aby taťku strašně naštvala a hlavně, aby to nikdo nevidel.
jj a ještě kolem něho běžela tak potichu, že ji neslyšel a schovala se i s dítkem, určo na tajnačku. Třeba si hráli na schovávanou
jakos uper, tchýně dojede pomoct dceři po porodu a dostane zdrba, že si dovolila za otcovi nepřítomnosti a bez jeho svolení vzít dítko do ruky ![]()
@Kris-Es píše:
Já bych teda nedovolila brát miminko do postele nikomu. Sama to téměř nedělám, bojím se že usnu a třeba přes ni nevědomky přehodil peřinu nebo tak.. Takže jen když třeba nemůže zabrat, tak jen než usne a šup s ní do postýlky. Nebo občas ráno, ale i tak ji nenechám třeba samotnou s manželem, on spí tak tvrdě že ji vůbec neslyší. Nemusí to přece skončit tím nejhorším, ale ublížit takhle malinkemu miminku se dá snadno. Pomazlit se přece může s dítětem kdekoliv, nechápu proč leze baba do posteleJá bych teda taky vyváděla.
a máš pocit, že si tchýně vytáhla dítko z postýlky, aby vedle něj pak spala? za dozoru své dcery? ![]()
@zrcadlo píše:
Tak já si třeba myslím, že moje mamka i moje tchyně jsou jednoznačně dospělé a svéprávné babičky. A obě tyto svéprávné babičky s naprostým pochopením a souhlasem odkývaly naše rozhodnutí, že v šestinedělí budeme jezdit na návštěvu my k nim, až si to sedne, a doma že chceme klid. Obě žily ve vícegeneračním bydlení a obě svorně tvrdí, jak jim vadilo, když se jim do toho matky/tchyně montovaly a jak je mrzí, že u spousty věcí nebyly samy s manželem, a kdyby mohly, chtěly by to tak jako my (i můj táta mi říkal, jak se musel se svoji mámou rozhádat, když ji vyhodil z koupelny, že si svoje dítě umyje sám, a ona mu tvrdila, že to jako chlap dělat neumí - neuměl, ale chtěl a naučil se, když měla moje máma horečky a nemohla). To, že by si moje máma nebo tchyně čtyřdenní dítě odnesla a šla si s ním lehnout je prostě scifi. A samozřejmě s věkem a kontaktem s vnoučaty se ten vztah posunul a já nemám problém nechat tam děti na několik dnů a nevyžaduju žádné zprávy, že je vše ok, protože jim plně důvěřuju, nekecám jim do programu, jídla, režimu. Dle obou (a toho, co jim vypráví kamarádky s vnoučaty o výstřelcích dcer a snach) máme velmi nadstandardní vztahy bez jakýchkoliv problémů.
a je reálnější, že se jim tam tchýně na sílu nastěhovala čtvrtý den po porodu nebo spíš byla pozvána, aby mladým pomohla? to, že u vás by to bylo scifi, neznamemá, že to jinde nemůže být normální...……...
@Keyllah píše:
a je reálnější, že se jim tam tchýně na sílu nastěhovala čtvrtý den po porodu nebo spíš byla pozvána, aby mladým pomohla? to, že u vás by to bylo scifi, neznamemá, že to jinde nemůže být normální...……...
Nebo nedej bůh přišla na návštěvu ![]()
@Keyllah píše:
jj a ještě kolem něho běžela tak potichu, že ji neslyšel a schovala se i s dítkem, určo na tajnačku. Třeba si hráli na schovávanou![]()
jakos uper, tchýně dojede pomoct dceři po porodu a dostane zdrba, že si dovolila za otcovi nepřítomnosti a bez jeho svolení vzít dítko do ruky
Je to tchyně, jasně, že je to špatně
Je dokázáno četnými výzkumy, že za všechny průšvihy, historické, ekonomické i ekologické, mohou ony… ![]()
@terien píše:
Nebo nedej bůh přišla na návštěvu
psal, že si dítko odnesla k sobě do pokoje/postele -) z toho bych spíš chápala, že byla chuděra požádána o výpomoc a dostala vlastní pokoj. Jen jí asi nikdo neřekl, že nesmí na dítko šahat a kamkoli ho odnášet
![]()
@Keyllah píše:
a je reálnější, že se jim tam tchýně na sílu nastěhovala čtvrtý den po porodu nebo spíš byla pozvána, aby mladým pomohla? to, že u vás by to bylo scifi, neznamemá, že to jinde nemůže být normální...……...
Nebo u tchýně bydlí. Tohle dohadování mi přijde nanic, on napíše jednu větu a vy z toho pak budete 30 stránek věštit jak to bylo…