Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@zrcadlo píše:
Já s Tebou souhlasím, návrat z porodnice je jeden z nejvýznamnějších okamžiků rodiny (matka+otec+dítě). Rodiče by měli mít soukromí se svým dítětem, a neumím si představit, že se tam vetře babička, která jen tak bez důvodu vezme čtyřdenního novorozence z postýlky a odnese si ho k sobě, aby se s ním pokochala, a ještě si s ním lehne (to jsou momenty, které patří podle mě minimálně v těch prvních týdnech výhradně rodičům). Ženský si pořád stěžujou, jak chlapi stojí za prd, přitom jich tolik ty tatínky po porodu odstrčí na vedlejší kolej. I vztahu muž+žena velmi prospěje, když si ty okamžiky prožijí spolu a bez narušitelů (výjimkou jsou situace, kdy si ženská najde vola, který se po porodu vožere jako dobytek a z porodnice přiveze ženu s dítětem do chlíva, kde je prázdná lednice. Ale pokud je to normální chlap, který než si přiveze svoje zlatíčka z porodnice uklidí, nakoupí, vypere, a je připravený se o ně postarat, tak tam babičky nemají co dělat).
Asi tak. Neumím to vysvětlit, ale vnímám to tak, že čerstvý miminko by si mělo načuchat převážně rodiče. Získat první dny jistotu máma+táta+já, jsme tu spolu doma. I pro ty rodiče je to důležitý. Naučit se být si oporou vzájemně, nemíchat do toho “chůvy”. Babička si miminko užije dost a dost, ale tohle mládě se sotva vylíhlo.
@lucenka píše:
a proč by babička nemohla jen tak vzít do ruky a do postele své vnouče? Není to přeci žádná cizí osoba. Navíc to nejspíš měla dovolené od matky dítěte, nebo jí to minimálně nevadilo.
Jistě mohla, pokud to bylo s dovolením. Nebo minimálně s oznámením. Já tedy rozdíl mezi rodiči a prarodiči dělám ![]()
@lucenka píše:
tak asi ho z té postele nevzala bezdůvodně a asi to měla domluvené s matkou toho dítěte. Pokud to chlapovi vadilo, tak mohl to dítě z postýlky vyndat on a mazlit se s ním on. Ale on má jen plnou pusu řečí.
A tedy já byla ráda, když mi dítko z postýlky mamka/tchyně vyndaly a pomazlili se spolu. Majíé spolu krásný vztah
A to soudíš dle čeho, že ho nevzala bezdůvodně? Pokud byl důvod plačící mimino, tak měla dát vědět rodičům, že dítě pláče, případně počkat u postýlky, klidně dítě pomazlit, ale u té postýlky, kde ho rodiče nechali (a kde ho určitě nenechali bezprizorní, bez chůvičky a bez dohledu). Pokud dítě neplakalo, tak opravdu důvodem pro to si ho z jeho postýlky odnést do svojí postele ve svém pokoji není to, že se s ním chce pomazlit, dítě není plyšák. To kdyby udělala moje máma nebo tchyně, tak si klepu na čelo, pochovat jasně, ale odnést a lehnout si s ním u sebe ani omylem. Vztah mají moje děti s babičkama i dědečkama krásný, vídají se stále minimálně 1× za 14 dní, i já mám vztah s rodiči i tchánovci krásný, mimo jiné i proto, že jsme si vždycky uměli vymezit svůj prostor a navzájem si ho nijak nenarušujeme (a jsme s manželem zajedno v tom, kde jsou ty hranice, a odnášet si k sobě novorozence je u nás jednoznačně za touto hranicí).
@lucenka píše:
tak asi ho z té postele nevzala bezdůvodně a asi to měla domluvené s matkou toho dítěte. Pokud to chlapovi vadilo, tak mohl to dítě z postýlky vyndat on a mazlit se s ním on.Ale on má jen plnou pusu řečí.
A tedy já byla ráda, když mi dítko z postýlky mamka/tchyně vyndaly a pomazlili se spolu. Majíé spolu krásný vztah
To si asi netroufl, když je podle něj dítě „křehoučké, jako z papíru“
@donizelinka1986
Mám tři děti a všechny se mnou spali už od narození. Vlastně se. Mnou a s otcem, Špály uprostřed. A ta poslední i s o dva roky starší sestrou
@Čičorečka Upřímně, kdyby mi manžel řekl, že se jeho nebo moje matka nemůže pomazlit se svým vnoučetem, tak mu zabalím věci a podám žádost o rozvod, protože si budu myslet, že jsem si vzala blázna.
Příspěvek upraven 22.10.19 v 10:46
@Čičorečka píše:
Jistě mohla, pokud to bylo s dovolením. Nebo minimálně s oznámením. Já tedy rozdíl mezi rodiči a prarodiči dělám
tak u nás se naštěstí dovolovat prarodiče dovolovat nemuseli. Dítě není žádná věc, aby se museli dovolovat, jestli se jí smí dotknout.
@zrcadlo píše:
A to soudíš dle čeho, že ho nevzala bezdůvodně? Pokud byl důvod plačící mimino, tak měla dát vědět rodičům, že dítě pláče, případně počkat u postýlky, klidně dítě pomazlit, ale u té postýlky, kde ho rodiče nechali (a kde ho určitě nenechali bezprizorní, bez chůvičky a bez dohledu). Pokud dítě neplakalo, tak opravdu důvodem pro to si ho z jeho postýlky odnést do svojí postele ve svém pokoji není to, že se s ním chce pomazlit, dítě není plyšák. To kdyby udělala moje máma nebo tchyně, tak si klepu na čelo, pochovat jasně, ale odnést a lehnout si s ním u sebe ani omylem. Vztah mají moje děti s babičkama i dědečkama krásný, vídají se stále minimálně 1× za 14 dní, i já mám vztah s rodiči i tchánovci krásný, mimo jiné i proto, že jsme si vždycky uměli vymezit svůj prostor a navzájem si ho nijak nenarušujeme (a jsme s manželem zajedno v tom, kde jsou ty hranice, a odnášet si k sobě novorozence je u nás jednoznačně za touto hranicí).
uff jsem fakt ráda, že máme v rodině normální vztahy a když dítě třeba brečí, tak se o něj postará ten, kdo je u něj první a klidně ho vzal z postýlky a pomazlil a nemusel čekat na nějaké svolení. A matce dítěte z tohoto příběhu taky nevadilo, že si babička odnesla dítě do postele ![]()
@ivašot. píše:
To si asi netroufl, když je podle něj dítě „křehoučké, jako z papíru“
zase pak mu chce po jídle masírovat břicho, takže nějaký dotek s ním asi má ![]()
Nehysterči, pokud takhle vyšiluješ, tak si musí tchýne klepat na čelo.
spala jsem s oběma dětmi od narození v posteli, oni líp spali a pro me to taky bylo pohodlnější.
Mastičku nevím, já nemazala, raději jsem cvičila s nožickama a chovala v klubíčku.
@lucenka píše:
uff jsem fakt ráda, že máme v rodině normální vztahy a když dítě třeba brečí, tak se o něj postará ten, kdo je u něj první a klidně ho vzal z postýlky a pomazlil a nemusel čekat na nějaké svolení. A matce dítěte z tohoto příběhu taky nevadilo, že si babička odnesla dítě do postele
Ano, takhle to u nás taky funguje. Kdo je nejblíž, tak udělá, co je zrovna potřeba. Babičkám, dědečkům i strýčkům věřím. Ale asi nikoho z nich by nenapadlo odnášet novorozence někam, kde nejsem já.
@Sany80s píše:
@Čičorečka Upřímně, kdyby mi manžel řekl, že se jeho nebo moje matka nemůže pomazlit se svým vnoučetem, tak mu zbalím věci a podám žádost o rozvod, protože si budu myslet, že jsem si vzala blázna.
A on jí zakázal ho pochovat? Jemu vadilo, že bez jeho vědomí to dítě vzala z postýlky a odnesla si ho k sobě do pokoje! On si je dovezl čerstvě z porodnice a už mu to dítě zmizelo a tchyně už mu mluví do toho, že dítěti nemá masírovat bříško.
Pravidla doma mají přeci nastavovat oba rodiče, tzn. chlap se má dohodnout se ženskou, do jaké míry nechají prarodiče, aby jim do těch úplně prvních dnů zasahovali. Ideálně se měli dohodnout dopředu. Pokud chlap přikazuje, je to samozřejmě špatně, ale pokud žena bez jeho vědomí rozhoduje o tom, jak to bude, je to úplně stejně špatně.
Já taky vím, že první koupání by proběhlo mnohem víc v klidu a asi za třetinovou dobu, kdyby u toho byla babička, která ví přesně, jak se mimino koupe. Ale neskutečně rádi vzpomínáme s manželem na to naše tápání, na přemlouvání, kdo to dítě a jak chytne, na strach, že to děláme špatně. Byl to pro nás neskutečně intimní zážitek, který nás sblížil. A fakt to neznamená, že babičkám zakazuju koupat děti, jen prostě existují určitá „poprvé“, která mají patřit rodičům, na babičky se dostane a dostane se na ně dost.
@zuzikka píše:
Ano, takhle to u nás taky funguje. Kdo je nejblíž, tak udělá, co je zrovna potřeba. Babičkám, dědečkům i strýčkům věřím. Ale asi nikoho z nich by nenapadlo odnášet novorozence někam, kde nejsem já.
A ty víš, kde v té době byla matka dítěte, co řekla babičce, že ne/může s dítětem dělat? Nebo i ty ses ptala otce dítěte, kam smíš dítě odnést, komu ho můžeš nechat pochovat?
@zrcadlo píše:
A on jí zakázal ho pochovat? Jemu vadilo, že bez jeho vědomí to dítě vzala z postýlky a odnesla si ho k sobě do pokoje! On si je dovezl čerstvě z porodnice a už mu to dítě zmizelo a tchyně už mu mluví do toho, že dítěti nemá masírovat bříško.
Pravidla doma mají přeci nastavovat oba rodiče, tzn. chlap se má dohodnout se ženskou, do jaké míry nechají prarodiče, aby jim do těch úplně prvních dnů zasahovali. Ideálně se měli dohodnout dopředu. Pokud chlap přikazuje, je to samozřejmě špatně, ale pokud žena bez jeho vědomí rozhoduje o tom, jak to bude, je to úplně stejně špatně.
Já taky vím, že první koupání by proběhlo mnohem víc v klidu a asi za třetinovou dobu, kdyby u toho byla babička, která ví přesně, jak se mimino koupe. Ale neskutečně rádi vzpomínáme s manželem na to naše tápání, na přemlouvání, kdo to dítě a jak chytne, na strach, že to děláme špatně. Byl to pro nás neskutečně intimní zážitek, který nás sblížil. A fakt to neznamená, že babičkám zakazuju koupat děti, jen prostě existují určitá „poprvé“, která mají patřit rodičům, na babičky se dostane a dostane se na ně dost.
ale babička to třeba měla dovolené od matky toho dítěte. A teď je otázka, kdo má větší rozhodovací právo: otec nebo matka? Navíc zakaldatel nepíše, kde se v té době nacházel on. Pochybuju, že byl u té postýlky.
A ty jsi nekoupala novorozence v porodnici? Nebo to se nepočítá jako poprvé?
Já si teda radši nechávala radit od zkušenějších, než to zkoušet sama systémem pokus/omyl.
a proč by babička nemohla jen tak vzít do ruky a do postele své vnouče? Není to přeci žádná cizí osoba. Navíc to nejspíš měla dovolené od matky dítěte, nebo jí to minimálně nevadilo.