Celkové hodnocení porodnice:
Ráda bych také připojila svou zkušenost s porodnicí na Mělníku. Rodila jsem v polovině února 2017.
Registrace:
Registrace do porodnice probíhá docela pozdě, tuším až v 36. týdnu těhotenství. Nicméně vše probíhá v klidu a bez nervů. Nedá se srovnat s pražskými nemocnicemi, kde se kolikrát musíte hlásit již v 13. týdnu těhotenství. Ptala jsem se a prý se jim prakticky nestává, že by registrovanou maminku posílali kvůli stop stavu pryč. To byl také důvod, proč jsem nechtěla do Neratovic (často stop stav a pak stejně posílají na Mělník).
Poradna:
Do nemocnice jsem měsíc před porodem docházela do poradny, kterou opravdu chválím. Mají zde ordinaci pouze pro těhotné. Chodíte objednané na konkrétní čas. Vše probíhá v klidu a bez zbytečného čekání. Ve srovnání s Neratovickou porodnicí veliký rozdíl. Maminky v Neratovicích chodí do klasické gyn. ordinace a v čekárně se setkávají s ostatními pacientkami čekajícími na gyndu. Navíc mám pocit, že je v Neratovicích vždy několik maminek objednáno do poradny na stejný čas a kdo dřív přijde. Mělník určitě pohodlnější. Navíc zde pracuje úžasná porodní asistentka Helenka, na tu se člověk vyloženě těší.
Porod
Porod jsem měla hezký, ve 40+4 týdnu těhotenství. Slabé kontrakce mi začaly v šest ráno, nicméně nebyly moc pravidelné, chodily cca po 15 - 20 minutách. Někdy v 9 jsem si dala onu slavnou koupel, že se tedy ukáže. Po ní se vše zastavilo. Chtěla jsem manžela poslat do práce, ale asi půl hodiny po koupeli se kontrakce rozjely znovu, silněji a přibližně po 10 minutách.
Funěla jsem ještě asi hodinu na gymnastickém míči (vřele doporučuji, když na něm sedíte a kroutíte pánví sem tam, uleví se vám a zároveň se miminko snáze dostává tam, kam má). V 10 hodin se intervaly zkrátily na +- pět minut a rozhodli jsme se, že tedy vyrazíme, že to už je možná ono. Jako prvorodička jsem se bála, že přijedu moc brzo a budu pak někde 12 hodin hekat… Navíc mi to stále přišlo nějak málo bolestivé. V 10:30 jsme dorazili na příjem, tam už jsem si nedokázala sednout na židli, a tak jsme rovnou pokračovali o patro výš do porodnice.
Natočili mi monitor a prohlídla mě paní doktorka Beblavá. Ta konstatovala, že miminko drží už jen na plodovém vaku a že tedy rovnou na sál. Mno a za hodinu, v pravé poledne, bylo dítě venku. Ačkoli jsem rodila opravdu krátce, PA ani doktorka se s tím moc nemazaly. Hned mi píchli plodovou vodu. PA mě pak nutila do fakt nepříjemných poloh při kontrakcích, pak jsem dvakrát zatlačila (prý jsem blbě dýchala, ale stane se) a při třetím zatlačení bylo mimčo venku. Pak mi řekli, že půjde ven placenta… Tak jsem zeptala, jestli mám tlačit, a doktorka jen řekla: „Nemusíte, už je venku.“
Až když mi dali holčičku na prsa, tak mi doktorka řekla, že mě nastřihla a že ještě bude šít. To mi bylo v první chvíli trochu líto, nevím, jestli ten nástřih nebyl po dvou zatlačeních ukvapený a ani mi dopředu neřekla, že nástřih provede (takže odpověď na to, zda nastřižení bolí). Nicméně nejsem doktor a bohudík jsem se zahojila rychle a dobře.
Celkově jsem měla pocit, že jsou to příjemní profíci, kteří vás efektivně a přátelsky dovedou k narození miminka, ale budou rádi, že jim do toho moc nekecáte a vehementně se nedožadujete přirozeného porodu. Píchnutí vody a nastřižení jde zde i podle ostatních „spolurodiček“ zcela běžná věc. Když se nad tím zpětně zamyslím, tak mi to vyhovuje. Nevidím důvod, proč si porod prodlužovat. Není to nic extra hrozného, ale co si budeme povídat, přeci jen to bolí.
Oddělení šestinedělí:
Strašně moc různých sestřiček, jejich zařazení se mi celou dobu pletlo. Nicméně milé byly úplně všechny. Po porodu jsem dostala nakázáno, že když budu chtít na záchod, mám si vždycky zazvonit, ať v prvních hodinách nechodím sama a někde sebou nešvihnu. Zcela ochotně a s úsměvem se mnou sestřičky chodily i v noci. Na první noc nám bylo nabídnuto, že si ještě můžeme odpočinout a že pokud chceme, tak si přes noc miminka nechají u sebe, což jsme s kolegyní rády přijaly. Je to naposledy. Sestry pak celé následující 3 dny hlídaly, že se snažíme kojit, velmi ochotně nám pomáhaly se správnou technikou, když jsme se chtěly osprchovat, miminka nám pohlídaly.
Vybavení, servis:
Zvenčí je porodnice dost otřesná, vypadá trochu jako nějaká oprýskaná ubytovna. Sály jsou ale pěkně nově vybavené (stejně mi to bylo jedno, při tom všem člověk opravdu nestuduje, jak staré má sprchový kout obložení). Pokoje už jsou trochu slabší, ale zase na druhou stranu potřebujete postel a noční stolek. Pokoje jsou po dvou, vždy dva pokoje mají společný záchod a koupelnu (nové, čisté, příjemné). Ačkoli jsme chodily často, málokdy byla „fronta“.
Jídlo klasicky strašné. Nechápu to, ale asi na nemocniční kuchaře probíhá nějaké speciální výběrové řízení, kterým projde jen ten, kdo nemá chuťové pohárky. A prostě tohle není o penězích. Suroviny zcela v pořádku (špenát, brambory, kotleta), ale udělat z toho takový blaf, to už je svým způsobem umění. Ale třeba snídaně a večeře dobré (bílá káva, kakao, jogurt, ovoce, sýr a chléb) proč ne. V porovnání např. s Motolem špička.
Celkově porodnici doporučuji a pokud Bůh dá, příště chci na Mělník určitě znovu.
Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:
Pokud to bude jen trochu možné úsměv a respekt k personálu. Ačkoli je pro nás porod v životě jedinečnou záležitostí, doktorky a sestry to prožívají x-krát denně. I když jsou na Mělníku profíci, jistě bude i pro ně příjemnější směna s nehysterickou a nebo alespoň spolupracující matkou. Smířit se s tím, že to bolí, ale dá se to zvládnout a vy to prostě dáte.
Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:
Starou nebo alespoň tmavou košili na porodní sál. Oproti mému očekávání jsem nedostala erár a nakonec jsem v tom spěchu rodila v šatech, ve kterých jsem přišla. Možná jsem si jen měla říct, nevím. Paradoxně nám dali erár až po porodu. Dále: hodně porodnických vložek (klidně 3 balení), alespoň čtvery poporodní síťové kalhoty - s nohavičkami, oblečení a plenky pro mimi na cestu domů, během pobytu vám půjčí jejich, což je příjemné, jídlo - sladkosti, ovoce, jogurty… hroznového cukru klidně dvě balení, jedla jsem ještě druhý den po porodu. Ovoce, jogurty a sladké jsem měla místo obědů.