Celkové hodnocení porodnice:
Před 10 dny se mi ve Zlíně císařským řezem narodil druhý syn. Protože tu není moc recenzí od maminek po CS, rozhodla jsem se napsat svou zkušenost.
Chodila jsem do rizikové poradny k Mudr. Grosmannové, kterou tímto musím velice doporučit. Jelikož má náš první syn vážnou vrozenou vadu ortopedického rázu (má průkaz ZTP/P a celý život bude postižený), báli jsme se s partnerem o druhé miminko a nechtěli jsme nic riskovat. Proto asi patřím k mála maminkám, které chtěly druhý CS (první syn šel také císařem kvůli příčné poloze). Měla jsem strach, že mě budou „nutit“ rodit přirozeně, ale paní doktorka Grosmannová měla pro mé psychické rozpoložení velké pochopení.
Přijali mě ve čtvrtek, v pátek jsem měla jít na sál. Příjem se mnou vyřizovala PA Romana Gogelová, kterou tímto zdravím a děkuji za velmi milý přístup. Kdo ji bude mít u spontánního porodu, má vyhráno. Vyšetření lékaře už tak příjemné nebylo, ale dalo se přežít.
V pátek se čas CS trochu posouval kvůli akutním císařům, na sál jsem jela až ve 12 hodin. Před tím ještě proběhl klystýr (není to tak hrozné). Asi za hodinu a půl jsem byla zpátky na pokoji. Přítel mezi tím dostal malého na půlhodiny na prsa, pak se mohl dívat, jak ho měří a váží. Poté museli prcka odvést do inkubátoru. Ještě měl zbytkovou vodu na plicích, tak si ho vzali na pozorování. Přítel mohl být celou dobu se mnou i s ním, takže pendloval mezi patry.
Odpoledne po CS bylo nejhorší. Měla jsem bolesti při zavinování dělohy, ale večer kolem 19 už to bylo dobré a i malý byl v pořádku, tak mi ho přivezli na první přiložení (mojí kolegyňce na pokoji přivezli miminko ihned po CS! Považuji to za velmi důležité.). Až do nedělního rána mi syna nosily sestřičky pouze na kojení, jinak jsem měla klid na rekonvalescenci (a pravidelné injekce proti bolesti).
Tímto musím také moc pochválit sestřičky z novorozeneckého i šestinedělí. Hlavně ty mladé byly úžasné, pomáhaly s přiložením, byly milé, usmívaly se, chodily si s námi i povykládat.
Nemám co vytknout. Od neděle už jsem měla prcka u sebe. Když jsem cokoli potřebovala, sestřičky opět ochotně poradily, ukázaly. Také lékaři při vizitách byli milí a usměvaví, jména bohužel nevím. V úterý jsme byli propuštěni domů.
Jídlo je ve Zlíně pro někoho možná horší, mně vyhovovalo. Měla jsem hlad, takže jsem vždycky všechno snědla.
Žádné fazole se nekonaly, rohlíky byly čerstvé, ale nevadilo mi to. Sladký čaj mi hrozně chutnal, vypila jsem denně několik litrů. Mají tam i hořký. Určitě je fajn mít něco ve vlastních zásobách na pozdní večerní hodiny, večeře je totiž už o půl 5.
Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:
Nebojte se říct své pocity a ptát se na všechno, co chcete vědět.
Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:
Zásoby jídla na večer, homeopatika (měla jsem Staphysagriu na hojení řezných ran, Arniku, Ricinnus na kojení, Gelsemium na nervy). Vlastní jemný toaletní papír.