Dě*ka

...pokračování Mrchy

Přečtěte si také předešlé díly deníčku

Sraky, celej můj život je tvořenej jednou velkou kupou sraek. Jooo kéž by existovalo šťastně až navěky. Co jsem udělala po tom vyhazovu ex, ptáte se? Po tom, co jsem asi 3 hodiny hystericky brečela a svíjela se na zemi za dveřma, jsem se totálně zliskala z vodky. A chtěla si to trochu přikořenit do sladkýho nevědomí práškama. Tak jsem jich pár vzala, od každýho druhu jeden prášek. A byl to parádní rauš.

Chápejte, asi jsem se nechtěla zabít… asi. Spíš jsem se chtěla dostat do komatu, odpojit se od hlavy a pocitů. A to se mi povedlo, strávila jsem zbytek dne v mlze a blití na wc. Zvracela jsem černou vodu. To mě trochu děsilo a párkrát jsem už vytáčela sanitku, vždycky jsem to típla. Druhej den jsem se sbalila, poklidila, zavřela okenice a zamkla chatu. Vrátila jsem se domů. Zapla mobil, vrátila jsem se zpátky do reality. Ex mi volal asi 20×, psal mi ještě po tom vyhazovu. Prej to tak nenechá a bude bojovat… no nevím, s kým chce bojovat… se mnou snad ne. No nic, mažu. Nevím, proč mi i přes blokaci stejně přijde zpráva. Asi to nemá vliv na zprávy z whatsupu. Smůla.

Doma se vysprchuju, namaluju a jsem odhodlaná jít si počkat na zajdu. Když jsem podle ex dě*ka, no tak ať teda jsem. A se vším všudy. Teď jen záleží na: za A) jestli ho najdu a za B) jestli se mnou bude chtít sex… no možná i za C) jestli na to budu mít odvahu.

Vlasy nechávám rozpuštěný, beru si uplný džíny, bílý triko s dlouhým rukávem a semišovou světlou vestičku. Kotníčkový boty. Do kapsy zastrkávám kondom. Připadám si jak Arnie v Komandu, akorát vybavená šprckama místo granátů. Směju se sama sobě. Zamykám byt a vyrážím. Spěchám do mýho oblíbenýho parku, prostě si tam sednu a budu čekat, jestli půjde kolem. Lepší plán nemám.

V parku si sedám na lavičku a zapaluju si poslední cigáro ze šlohnutý krabičky od ex. A hele mám, kliku, chlapeček je tady. Ale není sám, je s ní a samozřejmě se psem. Kašlu na to, po těch pár minulých nocích nemám fakt co ztratit, zvedám se a jdu rozhodně k nim. Na jeho tváři registruju údiv, úlevu a ještě něco. Nejsem to schopná rozluštit. Dívám se jenom na něho, jí si nevšímám a zdravím ho. „Ahoj, dlouho jsem tě neviděla, byl bys tak hodnej a dal mi na sebe číslo?“ Nevěřícně na mě zírá, ale hned reaguje. „Ehm, ahoj. Jasně.“

Já vytahuju mobil a ťukám si do něj jeho číslo. Vrhám úsměv na něj, na ni (ona se tváři tak nějak nazelenale, to jinak nejde popsat. Kdybych jí provrtala a odklopila lebku a naskytl se mi pohled na její obnaženej mozek, viděla bych tam jen kupu otazníků). A obracím se se strohým „Díky, měj se“ k odchodu. Dávám si záležet na stylu chůze. Taková ta dě*kovská chůze. Levej boček, pravej boček. Vlnivě. Asi se mi něco stalo s mozkem, přešla jsem zas na mód: jsem laciná coura a vem si mě, kdo máš odvahu.

Terapeutka nadšená nebude. Nevím, co ji bude znepokojovat víc, jestli to, že chci nevinnýho, zadanýho kluka… 16letýho, nebo to, že jsem se vychrápala s ex… několikrát… anebo to, že je mi to všechno jedno. Nemůže mi to být víc fuk, než mi to je. Asi přecházím do mánie. Jsem bohyně a můžu cokoliv, všichni mi padejte k nohám. Doktorka šiškounová mi bude chtít zvýšit dávky léků. Tak jo, ať to udělá, ale do té doby budu čistá a neodříznutá od téhleté svojí stránky osobnosti. Už tady dlouho nebyla…

A mně se to ku*va líbí.

Sledovat eMimino.cz

načítám...

Přečtěte si také

„Trestáš vlastní děti!“ Vyčítá mi rodina, že jsem omezila kontakt s babičkou

Anonymní
30.08.26
6478

U vlastní mámy člověk tak nějak automaticky čeká, že bude stát na jeho straně. Jenže já jsem zjistila, že někdy může být největší problém právě to, když vlastní rodina odmítne přijmout, že už...

Ženská v metru odmítla pustit mé tří leté dítě. Oba jsme skončili na podlaze

Anonymní
30.08.26
9303

Vždycky si říkám, že svého syna naučím slušnému chování. Naštěstí můj muž je hotový gentleman a tak má to nejdůležitější stále před očima. Svůj vzor. Jsem za to neskutečně ráda, protože vidím, že k...

Rodiče Mileny (22) se jí smáli, že chodí na terapii. Teď se diví, jak se změnila

Anonymní
30.08.26
4080

„Takže ty vážně chodíš k psychologovi?“ zeptala se Milenina máma a začala se smát. Její táta se přidal. Pro ně byla terapie něco pro lidi, kteří si neumějí poradit sami. Milena tehdy raději mlčela....

Myslela jsem, že až děti vyrostou, budu mít konečně svůj život. Spletla jsem se

Anonymní
30.08.26
4311

Rodičovství mě vždycky bavilo a naplňovalo. Přesto jsem se, jak děti rostly, těšila na chvíli, kdy se osamostatní a já budu mít zase víc času na svůj vlastní život. Vždycky jsem měla hodně koníčků,...

Syn si nechal propíchnout ucho. Sousedky se mě začaly ptát, jestli je gay

Anonymní
30.08.26
519

Můj syn byl na letní brigádě v Anglii. Odjel tam skoro na dva měsíce a mě to nevadilo. Říkala jsem si, že aspoň se osamostatní a získá zkušenosti. Když se vrátil, překvapil mě novou ozdobou....

„Viď, že máš babičku raději než maminku,“ tchyně si nárokuje mou roli

Anonymní
29.08.26
9383

S tchyní Vlastou jsme nikdy neměly ideální vztah, ale co se narodil malý Šimonek, přerostlo to v noční můru. Vždycky jsem si přála, aby měli hezký vztah, jenže z našich návštěv u ní se stala...

Koupila jsem dceři svačinu z mekáče, od té doby to mám na talíři

Anonymní
29.08.26
2535

Nejsem žádná bio matka, ale ani nejsem člověk, který by své děti dopoval cukry a nezdravými polotovary. Jsem obyčejná ženská, která jednou ráno zapomněla, že dcera má mít s sebou svačinu na výlet a...

Manžel mi vyčítá rodičák. Prý jsem doma a nic nedělám

Anonymní
29.08.26
3386

Jsem na rodičovské s dvouletým synem a čtyřměsíční dcerou. Dny mám plné krmení, uspávání, vaření, prádla a věčného uklízení něčeho, co se za deset minut znovu rozsype. Manžel ale vidí hlavně to, že...

Můj syn není žádné problémové dítě. Pak mi ve školce nabídli asistenta

Anonymní
29.08.26
6093

Školka se blíží a s tím i moje přemýšlení nad tím, že mi paní učitelka několikrát řekla, že by můj čtyřletý Davídek potřeboval asistenta. Je jiný než ostatní děti, straní se jim, skoro nemluví, má...