Filutové z Chytrálkova - Vojtovo cestovatelský deníček
- Rodičovství
- Stanasek
- 02.08.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nazdárek kamarádi Filůtkové!!! Hlásí se vám vydovolenkovaný Vojtíšek, mám tuny super zážitků, prostě dovča stála za to.
Byli jsme týden na chaloupce kousek od Tábora, okolo byla veliká oplocená zahrada, na zahrádce bazén a za plotem louka a les.Taky jsme vzali sebou naší sestřenici Nikolu (12let), to aby nás bylo víc a nebáli jsme se vlka nic ![]()
Jen si to představte, můžete si jíst co chcete a kdy chcete, takže jsem snídal v jedenáct dopoledne rohlík s máslem, obědval ve tři pod pohrůžkou násilí půl jogurtu a kopeček zmrzlinky, k svačině kilo meruněk (když jsme je nesehnali tak kromě bonbonků a lízátek nic)a k večeři něco pořádně dospěláckýho, například opečený buřtíky nebo paštičku či jinou dobrůtku z konzervy, prostě batolecí stravu jsem ignoroval a vůbec, kdyby mi pořád něco k jídlu nevnucovali, nejedl bych vůbec, nějak jsem na to neměl čas. Taky jsem nechodil přes den spát, než jsme se nasnídali, bylo skoro poledne a to jsme pak většinou vyrazili někam na výlet, takže jsem se vždycky vyspal v autě a večer jsme řádili do noci, nikdy jsem nešel spát dřív než před půlnocí a to jsem pak ještě zlobil holky, jinak by bývaly usnuly dřív než já. Pak ale chtěli ráno všichni vyspávat, dělal jsme budíčky v sedm ráno,ale občas jsem se ještě nechal překecat a na chvíli si zdřímnul s našima v posteli.
Ale kromě výletování o kterém vám napíšu za chvilku, jsem většinu času trávil v autě, mohl jsem s tátou řídit auto do vrat a zpět a i kdykoliv během dne jsem měl dovoleno vlézt si do auta, točit volantem a mačkat si všechny čudlíky dle libosti, jenom klíčky mi zabavili, prevíti ![]()
Už jenom cesta na dovolenou a zpět by jistě vydala na samostatný deníček. Tatínek po podrobném studiu automapy využil internetu a vyhledal nejvhodnější trasu, všechno vytiskl a maminku pověřil navigací se slovy že s tímhle by zabloudil leda absolutní blb.Tak nevím, kdo tím blbem vlastně byl,ale jedno je jisté, maminka se jako navigátor zcela neosvědčila, divte se, když mezi podáváním svačin (holkám), pití (všem), hraček (mě), Kinedrylů a blicích pytlíků (Nikole) , soudcováním kdo koho a proč kopl,štípl,plácl,vyplazoval jazyk a odpovídáním na mé věčné otázky kam jedeme,proč tam jedeme a proč nemůžu ze sedačky dolů, měla ještě sledovat mapu a na klíčových křižovatkách okamžitě určit zda máme jet vpravo či vlevo, když podle mapy máme jet rovně a směrem Kotěhůlky,nikoliv Praha nebo Plzeň. Tak jsme museli kromě čůracích a skoroblinkacích pauz zastavovat ještě k prohlídkám mapy,tu prohlížel tatínek a pokaždé maminku označil za zcela neschopnou osobu. A to si ještě maminka ve chvíli,kdy Nikolce bylo už vážně dost špatně,já jsem byl velmi rozmrzelý a Tereza zlobila, protože si jí nikdo nevšímal, dovolila poznámečku o tom,že dalších pár vesnic ze seznamu se na mapě vážně nevyskytuje.Tatínek málem vyskočil i s volantem v ruce,ale bohužel byla pravda na mamky straně a před námi byl vojenský prostor se kterým jaksi nikdo nepočítal.Takže následovala asi dvacetikilometrová objížďka při které jsme všichni vzadu usnuli a probudili se až skoro před chalupou.
Cesta zpět vedla radši jinudy,vše se vyvíjelo obdobně, tudíž my jsme zlobili, mamka špatně navigovala, k tomu připočtěte obrovské vedro a uprostřed křivokládských lesů, 100 km od domova, auto dojelo. To bohužel nebyl vtip, táta se hodinu pokoušel opravovat (já to zaspal), nakonec se auto sice rozjelo,ale vypadalo to velmi bídně, vydali jsme se do nejbližší vesnice a s autem kterému motor fungoval jenom na tři válce jsme absolvovali asi dalších 20km (opačným směrem než jsme potřebovali) kolečko tipu „já nevim co tomu je,ale Franta ve vedlejší vesnici na to určitě přije“. Po dvou hodinách jsme našli toho správného Frantu,ten nám autíčko opravil, ale v průběhu cesty ještě několikrát stávkovalo a naši začali pomalu uvažovat o odtažení.No ale nakonec jsme auto přemluvili a domů jsme dojeli v pořádku, jen skoro o pět hodin později, prostě idylka, cestování nás bude bavit i v budoucnu ![]()
A jestli moje povídání ještě chvilku vydržíte,musím vám rozhodně podat seznam navštívených pamětihodností:
HRAD CHUOSTNÍK - Šel jsem pěšky celou cestu za velkého obdivování všech lidí (netušili že na hrad koukáme z okna chalupy), hrad mě nijak extra nezajímal, jenom jsem chtěl přelézt zábradlí na věži abych lépe viděl.
Ze zajímavostí pro batolata můžu uvést pouze kamínky a klacíky na cestě, chudinky stromy co je polámal vítr a jednu starou motorku u pokladny.
VĚŽ NA NÁMĚSTÍ V TÁBOŘE - Táta zbabělec se ujal role hlídače kočárku a já jsem si sám a sám vyšel všech 200 schodů, sice jsem mírně zablokoval provoz oběma směry,ale všichni mi to snad odpustili když viděli jak se snažím.Tatínka jsem z té výšky neviděl, mával jsem tedy alespoň kašně s vodou,táta mával mě a byli jsme oba spokojeni.
Zajímavosti pro batolata: obrovský zvon na který se ale nesmí sahat a vystavené suvenýry nahoře ve věži.
CHÝNOVSKÉ JESKYNĚ - Mamka chtěla počkat venku se mnou,ale tatínek zavelel k hromadné prohlídce a pěkně si mě ponosil po všech 380ti kluzkých schodech. Pokaždé,když se slečna chystala k nějakému nudnému výkladu, zakřičel jsem že už jdeme domů.Tak mě mamka navzdory občerstvovacímu zákazu krmila rozdrobenou karamelou kterou našla v kapse kalhot a nějak jsme to přežili.
Zajímavosti pro batolata: vůbec nic,musíte být po tichu,nesmíte nikam lézt a na nic sahat a ještě vám na chvíli vypnou světla!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
KOZÍ HRÁDEK - Prima zříceninka se spoustou vysokých zdí po kterých se sice chodit nesmí,ale všichni tak činí a tak jsem si taky pěkně zariskoval a jal se kázat po vzoru nějakého pana Husa, moje kázání se ale týkalo skateboardů a hajduka (moje oblíbená píseň od O-Zone)
Zajímavosti pro batolata: nádherné dětské hřiště v přilehlé lesní restauraci. ČERVENÁ LHOTA - Krásný zámek který stojí uprostřed rybníka,všude spousta lidí, po skušenostech s jeskyňováním mě na prohlídku nevzali a byli jsme se zatím s tátou projít.Terezka na prohlídce nejvíc ocenila obří šoupací bačkory a Nikola dobový dětský pokojíček.
Zajímavosti pro batolata: Voda,voda,voda, svlékal jsem se a chtěl jsem se koupat.Stánky okolo cesty, dostal jsem od hodné paní malinkaté vycpané srdíčko se kterým spím. A hlavně velké bílé kamínky na nádvoří zámku, krásně se s nimi házelo a byl jsem od nich celý bílý.
Tak jestli jstevydrželi číst až do konce,děkuji vám za pozornost a mějte se prima!
Toto všechno absolvovali: Vojta (už hodně brzy dva roky), Terezka (8 let), Nikola (12 let), mamka Stáňa a táta Láďa (oba dva děkují za předchozí gratulace a k věku se nepřiznávají ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1461
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 848
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1479
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 612
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 365
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19932
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2567
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2828
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2552
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1710
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....