Křestanské Jesličky - Duchovní vzpruha jménem HOSTÝN

Ahoj holky rozhodla jsem se pro napsání nového deníčku, protože ten starý je v dáli. Zaprvé bych chtěla moc poděkovat Demi za návnadu jménem HOSTÝN. I když jsme málem neodjeli, přesto nám Bůh pomohl s uzdravením a my v neděli odjeli.Už dlouho jsem nezažila tak krásné pocity jako tam.

Byli jsme tam celá rodinka s holkama a tatkou a prostě jsme si to užili, ikdyž počasí vždy nepřálo my měli slunce v duši.

Každý den jsme začínali mši svatou a pak podnikali výlety do okolí, teda hlavně tatka s Terezkou a Anetkou, my s Demi spíš kratší procházky, naší Zuzince nechtěly chodit nožky jak říkala a Honzík je vášnivým sběračem kamínků.
Prošli jsme si sami rozhlednu, sice jsme se tam dostali až na druhý pokus, protože na poprvé nám nefungoval klíč.
Chodili jsme k pramenu na vodu no prostě pohoda klid a všude jen přátelští lidé.
V pátek jsme společně prošli modlitbou křížovou cestu, byl to nádherný zážitek.

Demi mě dokonce nadchla čtivem, že jsem si koupila tři knihy, to je co říct, to jsem už neudělala několik let.
Nejvíc mě nadchla jak se modlit s dětmi, už to praktikujem.

Byli tam skvělí kněží, ten jeden obzvlášt.Moc mi pomohl svým přístupem a tím můj splín zahnal do nenávratna já cítila jsem se opět Bohu blíž, ono je fakt kněz a kněz zpověd u něj se mnou zamávala , po ní jsem se cítila jako největší hříšnice, ale pak jsem poznala, že mě směroval tím správným směrem k Ježíši.
Můj duchovní útlum jsem díky Bohu přebila, s manželem jsme si zase hodně blíž a hlavně byl to týden bez TV a rádia a my měli čas mluvit a modlit a mlčet a jen si naslouchat.Hodně bych toho chtěla změnit a věřím, že s pomocí Boží a panny Marie to dokážu.

Tedy můj závěr všem doporučuji takový ozdravný pobyt jak jsem to nazvala v omluvném listě holek do školy.
Uplně mě to pozvedlo z prachu.

Tak Demi ted to okomentuj ty.
Jinak Honzík a Daníček jsou malí andílci, naše holky si je zamilovaly, jen co jsme přijely domů, hned se ptaly kdy zase pojedem s tetou na výlet :-)
Je toho tolik co jsme prožili zbytek nechávám na Demi, ona to umí super podat.

Barča

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Demi
4047
15.4.08 01:26

Ahoj děvčata,  

pokoj od našeho Pána, Ježíše Krista, všem vám zde v Jesličkách.  

Díky, Lamvinku, že jsi to tak hezky uvedla. Jsem moc ráda, že Vám pobyt na Hostýně něco dal, a že se Vám tam tak líbilo. Abych pravdu řekla, ještě jsem se tak úplně neaklimatizovala a nevstřebala návrat z pohody Hostýna do svého „obvyklého“ prostředí a dost to se mnou zamávalo.  

Ale nebudu předbíhat, protože myslím, že mám dost co dodat k úvodnímu textu Lamvinka. Tak kdo chce, může pokračovat ve čtení níže - a „…kdo máš uši, slyš!“  

Pro ozdravný pobyt na mariánském poutním místě na hoře Hostýn nedaleko Hranic na Moravě jsme se rozhodli po té, co naše děti prodělaly záněty průdušek o Vánocích. Nakonec - paní doktorka nám neustále doporučuje odjet s dětma pryč z Ostravy někam do hor, abychom si provětrali plíce a načerpali dostatek ozdravné energie.
Věděla jsem, že na Hostýně existuje možnost pobytu kromě jiného i rodinám s dětmi a za hodně slušnou cenu, tak jsme dlouho neváhali a zajistili si tam rovnou dva týdny. Na mou výzvu tady zareagovala Barča, tak jsem se těšila, že tam budou také nějací souputníci s náma.  

Přijeli jsme v sobotu 29.3. v poledne a ihned se ubytovali v pěkně zrekonstruovaném poutním domě. Měli jsme k dispozici apartmá se 2 dvoulůžkovými pokoji a vlastním soc.zázemím. Na patře také byla plně vybavená kuchyň, kterou jsme mohli pohodlně využívat dle potřeb. První týden pobytu s námi trávila manželova maminka - sice nevěřící v klasickém slova smyslu, ale duchovně založená, takže měla dostatečné pochopení pro naši potřebu praktikovat svou víru, modlit se a setkávat s Bohem na mších v bazilice Nanebevstoupení P.Marie.  

Pokud jde o mě, velmi jsem toužila víc se přiblížit Bohu, modlila jsem se neustále, sama nebo s dětmi, večer na pokoji nebo během dne v chrámu… ale všechno zůstávalo jakoby bez Boží odezvy. Takže místo pokoje a radosti ze setkání s Kristem jsem cítila naprostou prázdnotu - jako bych chodila s očima zavázanýma a ušima zacpanýma, duší upatlanou od všedního balastu a srdcem smutným… *„Bože můj, proč jsi mě opustil?“ *
Prožívala jsem něco, co lze nazvat hluboká krize víry, úzkost z nenalézání toho, po čem jsem prahla, a naprostou beznaděj. Dokonce se mi vynořovaly v duši otázky - jaký to má všechno smysl… všechno je nějaké pomýlené, nepravděpodobné… oni ti skeptikové mají snad pravdu, když se pochechtávají těm „pomateným věřícím“… všechno je na nic…  

Abych utišila svůj hlad po duchovní očistě, kupovala jsem si každou chvíli nějakou knihu či tiskovinu, kde se psalo o svědectvích lidí, kteří ve svém životě našli Boha - PROTOŽE jsem jim pekelně záviděla. Mě nic takového prostě stále nepotkávalo.
Posílala jsem si několik SMS s kamarádem v kněžském semináři, aby mě posílil ve víře, protože jsem poznala, jak moc jsem slabá a nedokonalá na to, abych obstála před Bohem… a milý kamarád místo toho, aby mě povzbudil, a napsal, že nejsem zas tak špatná a že tak to někdy chodí a ať se tím netrápím, mi mimo jiné napsal: …sama nemáš šanci to zvládnout.
No díky, milý zlatý, to vím taky, ale co s tím!!! Kdo mi pomůže!!! A nevykládej mi, že to lze změnit jen modlitbou!!! Nejsem žádná svíčková bába, abych seděla půlden v kostele nebo odříkávala desátky do zpitomění!!!
Jo jo - Demi míní, Pán Bůh mění…  

Plynuly den po dni na Hostýně, a krom prožívání té strašné krize duše a touhy po Bohu jsem se alespoň snažila dát dětem maximum své péče, lásky a pohody. A tak jsme chodili společně na dlouhé procházky, Honzík objevil krásu sbírání křemínků - ale pak ke konci to bral šmahem, protože jsem neměla trpělivost nad ním pořád stát a čekat, až si vybere ten pravý z hromady štěrku na cestě… Prostě fyzicky i psychicky jsem si pobyt samotný velmi užívala - zvláště když jsem viděla, jak jsou spokojené a šťastné děti - bez TV, rádia, internetu, hloupých reklam, atd…
S oběma jsem chodila do baziliky, s Honzíkem jsme se modlili u nádherné plastiky Panny Marie s Ježíškem v náručí, která je umístěna nad hlavním oltářem, nebo v soukromí v kapli u Panny Marie La Salettské. Bylo to krásné, kdyby… kdybych stále necítila tu hroznou prázdnotu a zároveň hlad po Bohu!  

Po večerech na pokoji jsem hltala knížky - kromě jiného jsem četla deník české misionářky z Církve bez hranic - Vyhledám své ovce - žasla jsem, jak prostá může být víra člověka v Boží působení, a jak hluboce jsou pravdivá slova Bible (v knize je popisována práce misionářky při shromažďování Židů z celého světa a jejich návrat do Izraele - vlastně 2.exodus do vlasti). Také jsem několikrát přečetla knížku Bůh píše i na křivých řádcích - jde o zpracované biblické příběhy. Takže podnětů k přemýšlení jsem měla dost, ovšem vše mizelo kamsi do prázdna…  

Druhý týden jsme trávili s oběma mými rodiči, a také dorazili Lamvínci, tak byl docela živo. Honzík se spřátelil s novýma kamarádkama Terezkou, Anetkou a Zuzankou, a neustále o nich drmolil. Na mši chodil se mnou nebo našima denně, denně jsme chodili do kostela se modlit. Naši byli nadšení z toho, jak se Honzík modlí a jak je ukázněný, což překvapilo i mě samotnou.  

Všechno tedy mohlo být prima, nebýt té prázdnoty a duše obtěžkané šutry pochyb, hříchů, neodpuštěním, tichem a mrazivem… Tak to dopadá, když člověk nechá dojít hřích tak daleko, až otupí hroty svědomí. A to poznání vlastní hlouposti nepřeji nikomu.  

Náš pobyt se chýlil ke konci a já jsem se smířila s tím, že odsud odjedu stejně duchovně nenaplněná, jaká jsem před 2 týdny přijížděla. Že se holt k mé smůle nezměnilo vůbec, ale vůbec nic. Že zas budu jen tiše závidět těm šťastnějším, kterým víru nedusí pochyby a takzvané vědecké poznání a kteří v srdci prožívají radost a pokoj…  

V sobotu přijíždí můj manžel, kterého jsem se nemohla dočkat, a s ním i jeho hluboce věřící švagr (kterého také zahrnuji mezi ony šťastlivce, jimž tolik tiše závidím), aby odvezl moje rodiče domů. Já s manželem a dětmi ještě zůstáváme do neděle a po mši pojedeme také. Náš pobyt zde na Hostýně byl u konce. Švagr je zde poprvé a jde na mši, naši se mezitím sbalí (chaos) a po obědě odjíždějí. My ostatní jdeme na procházku, do kaple P.Marie La Salettské na modlitbu a pak jen tak ještě projít okolí.
Večer, když děti usnou, uspořádáme s Barčou a jejím manželem posezení u nás se sklenkou vína. Povídáme a chechtáme se skoro do půlnoci… A pokračování večera už jen ve dvou? To ponechávám na inteligenci laskavého čtenáře :-)  

Ovšem ráno bylo všechno jinak. Ta tam byla večero-noční pohodička. Balíme a zrychlujeme tempo, a ikdyž jsme vstávali brzy, hodiny jsou stále o krok před námi. Chystám se s Honzíkem do kostela na poslední mši před odjezdem, ale nezvládám to a manžel je také u konce s klidem. Rafneme se, a protože tohle zrovna mezi náma není běžným zvykem, dost mě to sebralo. Jako by to byla ta poslední kapka mého „srovnání se se skutečností a pokračujícím duchovním nepokojem“, hlasitě pláču a do toho vykřiknu: Bože, kde jsi!!!???
Mši jsem nestihla, kašlu na to a chci jet co nejrychleji domů. Tak si věřte, prožívejte si to, mějte si pokojné srdce! Dobrá, není mi dáno, ale už chci odtud pryč! Hledala jsem, ale nenalezla, hladověla, ale nebyla jsem nasycená!
Strašně, strašně to bolí.  

Přichází můj manžel, vidím na něm, jak je také rozrušený, ale bere mě za ruce a mluví něco o tom, že bych na mši jít měla. Je přece ještě jedna, v 11 hodin a tu bychom stihli. Namítám, že chtěl v 11 hodin odjet, ale tvrdí, že to není zas takový problém.
Mně osobně už se mi na žádnou mši nechce, ale máme s sebou suvenýrky, které nám dali rodiče a švagr s prosbou o jejich požehnání, tak do kostela nakonec ke své nevelké radosti musím. Jdu s Honzíčkem, ubrečená, s tmavými brýlemi na očích, a manžel s Danečkem v kočárku zůstává venku u vchodu do baziliky, a že se půjdou projít.
Mše byla nakonec velmi krásná, ikdyž jsem opět těžce nesla, že v čase přijímání se zvedl celý kostel jako jeden muž a řadil do fronty, a já jsem seděla uprostřed téměř prázdné řady lavic. Ale co, už jedu domů, nic horšího už mě potkat nemůže.   

Po skončení mše jsem uvažovala, zda ještě jít za hlavní oltář pomodlit se k Panně Marii - ale nahrnulo se tam hodně lidí, a taky jsme tady byli denodenně, tak co bych se tam někde s Honzíkem tlačila.
Na odchodu jsem se u vchodu do baziliky setkala s jedním svým bývalým kolegou z práce, kterého bych na tomto místě určitě nečekala. Měla jsem z toho radost, vysypala jsem na něj novinky z mého života a vycházeli jsme ven z chrámu, kde mě už čekal manžel s kočárkem.  

A vtom - co se to stalo?

Něco a něčí hlas mi říká - „Opravdu už chceš odjet? Vrať se ještě…“

Škubne to se mnou až zamrkám. Už stojím ve dveřích baziliky, ale otáčím hlavu dovnitř, dělám čelem vzad a vracím se. Mě následuje Honzík a můj muž s kočárkem, kde už klidně spí Daneček.  

Táhne mě to k hlavnímu oltáři se sochou P.Marie. Už tam moc lidí není, a tak se pod tou překrásnou plastikou Matky Boží tiše modlím, zatímco mi do srdce proudí nepopsatelně krásné teplo, mír a radost. Kdybych tam v tu chvíli stála sama, nebránila bych se slzám, možná bych padla na kolena a chválila Boha - a tak to činím jen v duchu.  

Moc si nepamatuji, jak jsme se dostali z kostela ven, ale probírá mě Honzíkovo povídání: Alejula, alejula, sláva Bohu na výsosti…
Zůstávám v lehkém transu, v tomto stavu se nakládám se vším ostatním do auta a odjížíme.  

Slyšeli jste někdy, jak puká ledová kra? Já jsem jeden takový pukanec právě zažila. A byla to pecka, jako když se kus ledu odloučí od svého původního místa a začne postupně roztávat… To jsem cítila, když jsme sjížděli z Hostýna dolů. Všude okolo začínalo všechno kvést s přicházejícím jarem.
A víte, co je to jaro v duši? Já už ano. Cítím v srdci naprostý pokoj, lásku a mír, usmíření a Boží přítomnost. Už vím, jak to vypadá a jaké to je. Už vím, co cítí v srdci člověk, když je naplněno tak, že přetéká. A najednou jsem dostala odpověď na všechny své otázky, a směju se svým nedávným pochybám, protože už vím, že vše je možné v Bohu, který ví o všech svých dětech, i o těch toulavých, paličatých a vzdorovitých. Už vím, jaké to je, když člověk dostane požehnání a cítí je v duši i přímo fyzicky. Najednou mi před očima běží film, v němž vidím celý svůj život. Vidím, kolik darů od Boha jsem dostala, a přes to jsem o Něm pochybovala. Kolik požehnání a Boží ochrany mi bylo dopřáno, a přece jsem z cesty k Bohu sestoupila. Ale Bůh čeká na všechny a čekal i na mě. A našli jsme se na místě, které je promodlené generacemi těch, kteří Boha hledali a nalézali tak, jako já, na místě, kde se usídlil Boží pokoj, mír, pohoda a klid, kde si lze vyprosit požehnání a věřit ve vyslyšení svých proseb.  

Už necítím při modlitbě prázdnotu, už nemusím Boha volat a zoufale po Něm jen toužit, protože je se mnou.  

V ten den, v neděli odpoledne, když už jsme byli doma, se stal ještě jeden naprosto úžasný zázrak, ale neprozradím vám jaký - alespoň ne teď. Jen naznačím, že dobře vím, kdo si nás zavolal zpět do chrámu a proč si zavolal nás všechny čtyři, nejen mě samotnou…  

Pán ať je s vámi a Jeho pokoj ať vám naplní srdce!  

Vaše Demi.

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
15.4.08 16:26

Ahoj hzolky tak koukám, že si tu píšem jen s Demi.
Uplně jsi mě napjala, čekám jaké tajemství ukrýváš.To mě moc těší, že jsi prolomila ledy, já jsem odjížděla s podobnými pocity, a opravdu nevím jak jste se vypařili my jsme na Vás čekali před bazilikou ale, Vás jsme neviděli.Holky se ještě chtěly rozloučit.
My jsme dojeli domů trochu později, skončili jsme se Zuzankou na traumatologii, uvcedu to na správnou míru.
Zuzance při nedělní mši spadla lavička na prsty, měla je celé modré a nateklé, rtg jsme nezvládly, nedokázala udržet ručičku vklidu, byla tam hrozná sestra, křičela po ní, takže je máme v dlaze, ale Zuzi to nese statečně, líp než maminka.
Demi udělala jsi mi obrovskou radost, uplně mě mrazí.
Jinak u mě nastal splín hned v pondělí a ještě trochu trvá, ten šok z takového přechodu, je hrozný.
Tak snad se nám někdo brzy tady ozve.
Barča a lumpíčci

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
15.4.08 16:27

Ahoj hzolky tak koukám, že si tu píšem jen s Demi.
Uplně jsi mě napjala, čekám jaké tajemství ukrýváš.To mě moc těší, že jsi prolomila ledy, já jsem odjížděla s podobnými pocity, a opravdu nevím jak jste se vypařili my jsme na Vás čekali před bazilikou ale, Vás jsme neviděli.Holky se ještě chtěly rozloučit.
My jsme dojeli domů trochu později, skončili jsme se Zuzankou na traumatologii, uvcedu to na správnou míru.
Zuzance při nedělní mši spadla lavička na prsty, měla je celé modré a nateklé, rtg jsme nezvládly, nedokázala udržet ručičku vklidu, byla tam hrozná sestra, křičela po ní, takže je máme v dlaze, ale Zuzi to nese statečně, líp než maminka.
Demi udělala jsi mi obrovskou radost, uplně mě mrazí.
Jinak u mě nastal splín hned v pondělí a ještě trochu trvá, ten šok z takového přechodu, je hrozný.
Tak snad se nám někdo brzy tady ozve.
Barča a lumpíčci

  • načítám...
  • Zmínit
Janek
268
15.4.08 18:30

  Jé ahoj,
tak vás vítám doma! Moc vám to přeju a trošku závidím :-) Když jsem si to četla lezly mi slzičky touhy do očí. V Boží náruči je fakt nádherně.
Demiteda umíš našponovat - jsem moc zvědavá na to tajemství. Lamvínku Zuzanky je mi moc líto. Myslíš, že to má jen naražené ?          Jinak „…nestíhám, nestačím…, omlouvám se vážení ,mám veliké zpoždění…“ - je toho v současné době nějak moc a jávůbec nebyla schopná napsat ani Majči nic do deníčku. Byla jsem jen schopná si vás přečíst.
Od minulého týdne se snažím něco naklofat, abyste měly představu jak jsme na tom zase my, ale skončilo to zatím neodeslané a uložené.  Tak teď to tu přilípnu ať si nemyslíte, že jste tu samy a až se vzmůže navíc pošlu další díl :-)
Zatím se mějte hezky jarně JaneK   Omlouvám se ještě jednou, že nejsem po tak dlouhé době schopná reagovat každé z vás zcela adresně.
MajčiMOC na vás dva s Vítkem myslím a držím palce jak v hledání „taťky“ tak i bytíku. Jste pro mě oba hrdinové.
Maxíkovi přeji zdravíčko pro dětičky .
Demi a Lamvínku - tož vy se tady máte ! A jen se mějte, hezky si to užívejte s dětičkama na vzduchuchuuu.
My si užívali o jarních prázdninách v Branné v Jeseníkách. I na to teplo a Emu při odjezdu domů to byly moc fajn dny na    lyžích. Maty s Kajkou dokonce zvládli dětské lano a nebáli se se mnou na lanovku pod Ramzovou. VaFi byl utahaný z čerstvého horského vzdoušku a tak mi znovu začal spát 2× denně. Tam na horách nám  aspoň daroval čas dopoledního spánku ke společnému lyžování.
V březnu už jsme zahájili znovu raní budíček a úprk do školky a zpět a zase střídavé zdraví a nachlazení. V současnosti nachlazení, které se probujelo do zánětu hrtanu u mě, Matouše i Kajky (Vašík odolává s rýmou). Matoušovi se začíná letos prvně víc projevovat alergie na stromové pyly -tak JARO VÍTEJ !
Vaclavek už má skoro všechny zoubky venku - už zbývají   jen spodní špičáky, konečně začal kousat ne jen mě ,ale i jídlo, jen to kojení nám ještě nejdě vyrušit . Lumpajzník mi už zaS zvedá triko.....  JO a má jarní sestřih jako Matouš -  hlavičky hladké jako dva tenisáčky. VaFi s Matym jsou si teˇd moc podobní.
Tak teď jsem něco provedla! Ach jo ta fotka neměla být takový příšerácký obr a nevím jak to zrušit. Zkusila jsem ze stránek odejít a znovu se přihlásit, vložit nový komentář, ale ta mrška si mě pamatuje moc dobře a cpe to teď všude pomooc! Asi už budu na dosmrti vkládat komentáře s touhle fotkou.

Doplnil Zdenek 16.4.2008 - fotečku jsem zmenšil

  • načítám...
  • Zmínit
christabel
3650
15.4.08 18:33

Ahoj holky, už jsem si vaše postřehy přečetla, ale ani nevím, co dodat, připadá mi to moc krásné.  Moc děkuji za pěkné vyprávění.
Demi, moc pěkně jsi popsala své pocity, úplně mne to dojalo, moc Ti to přeju! Věřím, že takový zážitek naplní člověka radostí, pokojem a dodá mu energii na dlouho dopředu. A v těžkých chvílích bude z čeho čerpat útěchu. Taková duševní lázeň.
A jsem také napjatá, jaká další událost se přihodila. Doufám, že nám ji časem svěříš. Mám svůj tip:))
Christabel, Helenka a minikluk 30tt  

  • načítám...
  • Zmínit
maxik
5846
15.4.08 18:39

Přečteno mám z půlky, ale zas mi to tu stereo brečí… jen aˇ%t víte, že žiju. E.  

  • načítám...
  • Zmínit
Janek
268
16.4.08 16:45

Díky.JaneK

  • načítám...
  • Zmínit
maxik
5846
16.4.08 17:21

Tak vidím, že jste si to docela užily - vlastně užili, i s klukama.
My jsme doma, do světa pojedeme až v červnu; manžel jede teď koncem dubna na konferenci do Malenovic. Původně jsme měli jet oba, ale nějak mám obavy z toho hotelového ubytování a spaní a jídla dětí. Už loni jen s Dalkem to byl docela problém, moc pro děti uzpůsobené to tam není - prakticky vůbec; a ze seminářů bych stejně nic neměla.
Děcka teď spí každé jinak, občas některé nespí pro jistotu vůbec + Haňa začala provozovat noční šou, tak máme veselo. Dalkova záda nedořešeno, stále si stěžuje, dětská dr. to celkem bagatelizuje, no uvidíme. Haňa má 7 měsíců, 6 kilo, cpe se jak nezavřená a přírůstky nic moc - od tří měsíců přibrala něco přes půl kila. Jinak je čiperná jak pytel blech. Času mi moc nenechávají, vždycky dočtu a že napíšu večer a večer si sedne k PC manžel, když jde spát tak já a překládám a mám špatné svědomí, že mi to jde pomalu, tak moc jinam než do slovníků nelezu. A o půlnoci začne řádit Haňa. ****
Demi, jsem fakt moc ráda, že tvoje volání nezůstalo bez odpovědi - a mám malého tipa: neuvěřil náhodou manžel? ****
Lamvínku - chuďátko Zuzka - snad to bude dobré. Jak se tváří na tu dlahu? Nemá potřebu ji sundávat?   Gerberko- vítej zpátky on-line :-)   Janku - teda Vašík vyrostl. Pořád ho mám zafixovaného jako miminko ležící v tom Herqulesovi -  a on je takový chlap ;-)  

No a končím, Haňa už toho má opravdu dost.
Jo, a Harpyje, co se mihla v minulém deníčku, má od soboty chlapečka Ondru.  

Ještě jedny už ne zcela aktuální pidilidi vám sem zkusím dát. E.

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
16.4.08 20:23

Ahoj holky všechny zdravíme.
Už jsme opět zaběhnutí ve stereotypu, konečně jsme vypraní a vyžehlení.
Zuzinka je šikovná s dlahou, každý večer ji při koupání vesele vykoupe, abysme to mojhli převázat, už to vypadá mnohem lépe, není to tak modré.
Maxíků no konečně vítám  že se taky ozveš, vím máš toho hodně, taky nestíhám,ale Dalísek je pořád stejný, a Hanulka je šikovná slečna oproti Danečkovi od Demi je fakt hubená.  

Demi jak jste se aklimatizovali?  

Janku, kluci rostou jako z vody.No já taky pořád bojuji s kojením, Zuzi je malá přísavka, ale chystám na ni zradu, v květnu jedu služenbě do Prahy a budu tam dvě noci, tak snad se jim to doma podaří, protože já už nevím co s ní dál.  

Majčuš držime palce s bytečkem at Vám nějaký cvrnkne do nosu.  

No musím končit, je třeba pokračovat v práci.
Krásný týden všem Barča
Přikládám fotky aspon dvě z Hostýna.

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
16.4.08 20:24

Ještě ta druhá

  • načítám...
  • Zmínit
Janek
268
16.4.08 21:34

Ahoj,
dík, že jste se taky přidaly s fotkama a nenechaly mě ve štychu.
Harpyji gratuluju k Ondráškovi. Lamvínku - Moc pěkné fotečky. A vidím, že v tom vybalování a praní po návratu od někud ze světa je to u nás obdobné-mi to ale trvá i týden než to všechno stihnu upravit :-) Jak jsem měla ráda spíš balení a nenáviděla vybalování, začíná se mi to pomalu srovnávat a  přestává se mi líbit obojí. Vždycky mám pocit , že je toho na stěhovák a stejně něco s sebou zapomeneme vzít ( bohužel to bývá nějaká hodně důležitá věc, že) :-)))  Maxíku-teda myslím, že mám podoný tip jako ty .  Demi - asi si tu na vás začneme uzavírat sázky ! :-)
Ještě k Hanulce a Dalkovi jsou to supr prďolkové. Držím palečky  Hanulku ať přestane trápit „tasemnice“ :) a Dalka ty zádíčka.
Vrátím se k nám : vzpomínáte na výstavku u nás v kostele s našimi výtvory pro misije ? Tak se jdu pochlubit vynesla cca 3800,– . Lidi byli úžasní, museli jsme spoustu věcí doplňovat. Věcičky jsme měli vystavené týden před a dva týdny po misijní neděli - tedy 4 neděle v postní době. Děcka byly nadšené, že něco vyrobili, někdo si jejich dílko koupil a nesl domů a taky ještě něco vyděláme a pošleme na misije. No přiznámse, že mě ta kreativní „relaxace“ taky trochu v postě vysosala.
A jedna hodně podstatná změna - s manželem jsme se rozhodli pro stavbu RD.Už jsme se za to rozhodnutí delší čásek modlili a teď jsme učili podstatné kroky. Tak se u nás dveře nezastaví neboť chodí lidi na kukačku , já furt jen uklízím a čekám , kdy zas přijdou další zájemci o byt. No bude to stresík tak jen doufám, že toho rozhodnutí nebudeme litovat, vše půjde a nerozklíží nás to .
Zatím všem AHOJ Janek
Zkouším přidat fotečku z výstavky. 

  • načítám...
  • Zmínit
Janek
268
16.4.08 21:36

A ještě jednu :-)

  • načítám...
  • Zmínit
christabel
3650
16.4.08 22:43

Hmm, tak s mým tipem na tajemnou událost u Demi opravdu nejsem originální, měla jsem totiž tentýž:)
Holky, fakt pěkné fotky!
Janku, výstavka je moc hezká, gratuluju k takovému výnosu z tak prospěšné akce.
A ke stavbě RD přeju hodně energie, se přiznám, že bych si netroufala, my nějak nejsme ty správné technické typy a při našich zaměstnáních bychom stejně museli všechno nechat dělat firmou. Ale časem bychom z bytu do domu rádi, máme ovšem v plánu zůstat ve městě a koupit něco už hotového. Ale to je opravdu hudba daleké budoucnosti.
No nic, už je pozdě, posílám všem pozdravy a těším se na další komentíky v Jesličkách.
 Chris

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
17.4.08 08:51

Ahoj holky,
Barčo, Demi: moc pěkně jste napsaly o pobytu na Hostýně, Zuzanka je statečná s tou dlahou! Posílám pohlazení!
Demi:tak jsi měla tak krásný zážitek s cestou k Bohu. Já bych to tak nemohla napsat, někdy ani se nemodlím slovy, ale jenom myšlenkami, tak jak jsem Ti o tom jednou psala.
Barčo: pořád mám schované ty modlitby v každém měsíci těhotenství, jak jsi mi tenkrát poslala a občas si to čtu, vždycky mi ukápne slzička:-)).
Maxíku: tak Ty máš sedmiměsíční holčičku Haničku - ale je to takový drobek, že? Bedříšek měl kolem 6 kil ve dvou měsících, je to takový macek, příští týden v úterý už bude mít 9 měsíců, tak ho půjdu zvážit, v 8 měsících měl 9100 gr. Tak ať Ti hezky roste a hlavně ať je zdravá!!
Christabel: Ty čekáš chlapečka? To je paráda, moc si to užívej! Neboj, všechno zvládneš, ještě si budeš říkat, že jenom s jedním dítětem to nebylo ono, že teprve ty dvě děti jsou to pravé :-))
Janku: rozhodli jste se stavět domek? Tak hlavně hodně sil a pevné nervy - manžel dělá „jenom“ nástavbu a navíc úplně sám, často už ztrácím naději, že to někdy vůbec doděláme (minulý týden přivezli pětimetrové traverzy na stropy - vytahoval je tam vrátkem, jedna váží 100 kg, takže než jednu vytáhl, tak to zabralo hodinu), ale každý kousek, který udělá, tak je dobrý a je to zas o krok dopředu. Navíc vidím, že ho to baví :-)) a to je asi hlavní. Mám taky strach, aby se mu něco nestalo a moc se modlím, aby na něho Bůh „dohlídl“ :-)) a aby mu dal požehnání pro jeho práci, víc dělat nemůžu…nejdůležitější, že máme zdravé děti a že pěkně rostou, taková nástavba je proti tomu přece prkotina :-)), zatím to zvládáme v těch stávajících dvou místnostech dole. Ale domek je prostě domek, já bych si na byt asi nezvykla, naši mají taky dům, tak jsem tak asi od mala navyklá.
Moc na vás myslím, slibuju, že se ukážu častěji, děkuji, že jste na mě taky myslely, když jsem tady nebyla - hlavně Demi, se kterou jsem byla v kontaktu přes smsky.
Gerberka      

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
17.4.08 10:48

Ahoj děvčátka,  

moc vás všechny alespoň takto v krátkosti zdravím. Snad budu moci dnes večer písnout víc.  

Stále jsem ještě v Hostýnském rauši… co vám mám líčit. Děkuji všem za krásné reakce.  

A váš tip? Snad budu moci za pár dnů prozradit víc.  

Tak zatím všem pokojný den přeje
Demi.  

  • načítám...
  • Zmínit
maky
574
17.4.08 14:21

Holky, paráda, už včera, jak jsem to četla, jsem agitovala u manžela, že bychom tam mohli strávit příjemný alepsoŃ prodloužený víkend. K zážitkům všeho druhu - co dodat, nádhera.  Já sjem teď tak nějak emigrovala na baby cafe, pokud tedy vůbec zapínám PC, tak jdu tam. Ovšem Míša už nechce spávat po obědě a jinak není vůbec čas, takže většinou nezapínám vůbec + stále starosti kolem bytu, ještě nemáme nábytek do dětského pokoje, vzniklé provizorium už mi trochu vadí.
Osobní typ na Demiinu událost :-): obrácení manžela nebo třetí miminko! M

  • načítám...
  • Zmínit
maky
574
17.4.08 14:21

To byl král a ještě princezna, ta ale „osazení“ korunkou bojkotovala :-)

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
17.4.08 20:49

Ahoj holky, to se nám to krásně rozjelo.
Huirá  

Janku to je užasné co jste s dětmi dokázali, to u nás se dříve pekával aspon misijní koláč, ale ted nic, škoda, muselo to být krásné.  

Gerberko konečně tě vítáme mezi domácími netíky.Co ratolesti?      

Demi já taky tipuji obrácení manžela, ale napínej.Hlavně at to vyjde to co se stalo.Moc ti to přeju.  

Já měla dneska zase krizi s Anetkou, ach jo ta trpělivost s učením mi dává strašně zabrat, dneska jsem se zase neudržela, ulítnu a pak mě to moc mrzí
No zase musím končit, tatka volá.
Hezký den Barča

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
17.4.08 20:51

Maky máš krásný královský pár.

  • načítám...
  • Zmínit
majka11
236
17.4.08 21:34

Ahojky,nedá mi to abych se nezeptala jestli Barča není Barča V. z Ostravy? Tedy za svobodna… a nestudovala v Olomouci 1. rok vychovatelství? Díky. Majka.

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
17.4.08 23:39

Ahoj všem ještě jednou a hlavně Pokoj vám!  

Tak se nám to tady trochu provětralo, což oceňuju, vzhledem k tomu, jak Jesličky skomíraly.   Lamvinku: tak Zuzi nakonec přece jen skončila s dlahou… no ale je to šikulka, když to tak trpělivě snáší. A co je s Anetkou? Ta infekce už pominula? A na ty vlasy zkusila jsi jí dát olivový olej?
Jinak tě moc a moc zdravím, stále jsem duší na Hostýně a dělám vše pro to, abych si uchovala v srdci to, co jsem si odtamtud odvezla. A ten zážitek v sobě nosím, jako krásný dar. Pokaždé, když si tu událost vybavím a prožiju znova, tečou mi slzy… Hodláme se tam vrátit alespoň na prodlouž.víkend, tak přemýšlím, kdy. Silně mě to tam táhne zpět.  

Včera jsem navštívila ty stránky www.verite.cz, jak jsi mi doporučila, je to zajímavé čtení a překvapilo mě, co jsem se dověděla.  

Fotky z Hostýna jsou krásné, připoměla jsem si tu páteční Křížovou cestu.   Janku: ty už máš tak veliké děti, je to vůbec možné, že VaFi byl ještě nedávno miminko?   Maxiku, Lamvinku, Janku: doufám, že brzy budeme moci zrealizovat osobní setkání. Zkusím prozkoumat možnosti Pastoračního centra, jestli už by to mohlo být tak do 14 dnů reálné, co říkáte? 
Taky vás zvu na pouť do Brušperku - koná se příští neděli 27.4. (loni tam byla tuším Janek, že?)Doufám, že se jí také zúčastníme, protože Honzík mi začal dnes horečkovat a kašlat - před 2 hod měl teplotu 39.3, takže ráno s ním fičím k paní Dr.   Maky: pobyt na Hostýně doporučuju z celého srdce. Měli jsme ubytování takové, že jsme koukali z oken přímo na baziliku a na mozaiku P.Marie nad průčelím. Zážitek se tam modlit růženec.   Christabel: tak ty čekáš chlapečka? A už to máš také skoro na dohled, není-liž pravda :-) ? Vše je v pohodě? A jak se těší na brášku Helenka?   Gerberko: tak jsme se tě konečně dočkaly, to je skvělé, že ses vrátila. A co Bedík, už se po nocích umoudřil, nebo stále bojuje? Velmi dobře to znám, mám to doma taky… :-)  

Chci vám všem popřát pokoj v duši, ale ten opravdový, který podle mě dnešní člověk velmi potřebuje. Všimly jste si, jak lidé okolo neustále hledají a potřebují „uklidňovat“ sami sebe různými náhražkami typu jídlo, televize, nákupy, a dalšími? Mám pocit, že to vede k velké duševní i duchovní devastaci, čímž následně velmi trpí vztahy mezi lidmi - o vztahu k Bohu nemluvě.
Pravý pokoj, ten požehnaný od Boha, lze získat jediným - modlitbou srdcem a usmířením, s Bohem, s blízkými, i se sebou.  

Hezký pátek přeje Demi.          

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
18.4.08 07:03

Ne Majko, nejsem Barča V. za svopbodna jsem se jmenovala Staufčíková.A studovala jsem zdravku v Opavě.
 Barča

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
18.4.08 07:15

Ahoj holky,
Demi jsem taky moc ráda, že se to tady trošku rozjelo, já jsem určitě pro srazík.My se přidáme,my na pout asi nedorazíme, zaprvé jsme už nebyli na mši u nás týden a tento víkend asi taky ne jdeme k mamce na narozeniny.a ten další, aby si to kněz špatně nevyložil, když se Terezka připravuje na přijímání a ještě k tomu má Kamil odpolední.
K tomu co píšeš není co dodat, je to fakt s tou televizí, rádiem a jídlem, já to tam viděla, Kamil se doma hned vrátil ke svému, hlavně k té televizi, ikdyž ted trochu méně.No uvidíme, jen mě mrzí, že ve mně to skoro všechno vyprchalo, ikdyž na to vzpomínám s velkou radostí v srdci, tak ve mně cítím, že návratem se to vrátilo zpět, asi nejsem dost silná.Možná se to ve mně zase rozezní.Bylo to strašně intenzivní tam, hlavně po zpovědi, ale nevím čím jsem to pokazila.
My bychom se tam chtěli taky vrátit, jen nevím kdy, protože ted volna mít Kamil moc nebude, spíš si ten týden musí odpravovat,a za tři týdny máme ty Karlovy Vary.  

Anetka je lepší, ale není to ještě ono, začněm těma, laktobacilama, nějak zase nestihám,navalilo se to na mě z práce za ten týden, a nemůžu to dodělat.Naštěstí přístí týden mám volněji, tak to snad srovnám.  

Požehnaný den od Boha přeje Barča

  • načítám...
  • Zmínit
majka11
236
18.4.08 13:12

Díky moc, jen jsem se ptala, občas k Vám nakukuji. Majka.

  • načítám...
  • Zmínit
Janek
268
18.4.08 18:59

Ahoj,
Demi jen si to užívej. A srazík by byl super , už jsem na něj taky myslela.
Maky - kolik už je Bětulce 13-14 měsíců ? Ta vyrostla do krásy !  No a mladej pán , to už je kus chlapa !
to je škoda, žes nám odtrajdala na BC . Doufám, že ne natrvalo. Napiš zase .
Dnes u nás byli na kukačku zájemci co mají 7dětí a bydlí na 55m2. Tož klobouk dolů. A jsem zvědavá jak se rozmyslí.
Hezký víkend AHOJ JaneK

  • načítám...
  • Zmínit
christabel
3650
20.4.08 10:36

Ahoj všem, jen krátce zdravím. Fotky máte opravdu krásné, já se moc připojit nemůžu, nejsem s technikou příliš velká kamarádka a v poslední době jsme vůbec nějak zapomněli fotit.
Právě dneska je Helence 18 měsíců, takže to bude asi rok, co sem k vám píšu, protože si matně vzpomínám, že to bylo přesně v den, kdy jsme začínali s příkrmy:) Se divím, jaké maličkosti mi někdy uvíznou v paměti.
Byli jsme minulý týden na druhém velkém UZ a podruhé nám bylo řečeno, že to bude chlapeček, já jsem to ale tušila už předem, stejně jako u H. jsem si byla jistá holčičkou. Nechtěla jsem si to nechat jako překvapení, už z toho praktického důvodu, že skoro všechny oblečky jsem měla laděné do růžova a hodně holčičí. Tak jsem měla příležitost je darovat známé, které se právě narodila holčička, a začala jsem se přeorientovávat na modré dupačky:)   Demi, přeju Ti, ať zážitky z Hostýna vydrží co nejdéle živé a stále přítomné.
S těmi náhražkami v různých podobách mi mluvíš z duše, právě v poslední době si říkám, jak se v různých časopisech hrozně moc rozmohlo psaní o jídle a hodnocení různých restaurací do takových detailů, že na mne z toho jdou málem mrákoty. Před nedávnem jsem si založila vlastní blog (čistě z chuti zkusit, jak se takový blog píše), tak se tam právě chystám o tom napsat a článeček si pomalu skládám v hlavě. Můžu sem pak dát odkaz, tedy jestli se mi to podaří sepsat.  

Přeju všem krásnou neděli, a pěkný další týden.
Christabel, Helenka a minikluk 31tt

  • načítám...
  • Zmínit
maky
574
21.4.08 14:31

Janku a všechny, ahoooj! Já občas nakouknu,ale teď toho je fakt nějak moc. Samý blbosti, ale mraky. PC zapínám, prorotže přes něj většinou nakupuju, platím faktury a čerpám informace. Ale úplně cítím, jak mě to vždycky vyčerpává. Ovšem běhání po obchodech a uklízení, to mě taky vyčerpává, takže to asi nebude jen tím PC, přesto se snažím, když už jdu na nějaký server, tak jen na jeden a BC mi prostě teď přijde, po praktické stránce, použitelnější, tady je to pro mě trochu chaos (myslím diskuse a tak). Jinak Bětu jsi odhadla kupodivu dobře má 14. měsíců, ale většinou jí každý hádá míň protože je jak uřízlé kecky, tj. podměrečná v každém směru, ale MUDr. říkal, že souměrná, takže v pohodě, akorát prostě prcek :-))) Vám „závidím“ ty srazíky. Taky bych se s vámi chtěla někdy vidět, ale zatím to tedy rozhodně nedávám :-/. Navíc mám takvou blbou vlastnost, že si virtuálně pamatuju málo osobních údajů, což v kombinaci s tím, že se snažím Pc omezit, jak sjem psala výše, způsobuje, že se nějak ztrácím. Proto když už jsem na netu, a neřeším praktické věci, chodím do Křesťanských mamin, abych se dozvěděla něco o jiných církvích a sborech. Tak nějak si říkám, že je to pro mě důležité, neb, a taky už jsem tam o tom psala, jsem je vnímala trochu sektářsky, ve smyslu moc roztříštěných sborečků s mě cizími praktikami, které jsem ovšem neznala jinak než z televize. ta konfrontace s jiným mě nutí hodně přemýšlet i o své víře a církvi, formulovat, co je pro mě osobně důležité, pokusit se překročit stín vlastní důležitosti. Děťulata se vzbudila , musím končit. Nečtu to po sobě, tak se omlouvám za chyby a styl :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
21.4.08 15:58

Ahoj všem děvčata!  

Všechny zdravím a zároveň promiňte, že píšu až dnes. Ale od minulého pátku se u nás kolektivně marodí - Honzík v pátek teploty až ke 40, teď silně kašle až se pomalu dusí (v pátek jsem mu musela aplikovat čípek s kortikoidy, aby zvládl jeden silný záchvat, při kterém se až pozvracel), Daneček od včerejška je na tom obdobně. Je tady s námi babička, protože jinak bych to všechno sama nezvládla. Manžel v práci, dnes jsme museli opět k Dr., aby děti prohlédla… No prostě jarní pohodička :-))   Lamvinku: netrap se, já myslím, že aby člověk neustával v duchovním životě a nenechával se stáhnout „vírem života“ musel by žít v řeholním řádu. Což o to, řeholní služba je určitě krásná, ikdyž náročná, ale rozhodli jsme se žít v manželství a mít rodinu, a tak řešíme různé každodenní starosti, které dost zdusají ten plamínek Boží v nás… Ale důležité je se vždy umět vrátit, což u tebe (Vás) přece není žádný problém, ne?   Maky: dej pozor, některé takycírkve se od sekt zas tolik neliší. Jinak pokud se rozhodneš jet na ten prodloužený víkend na Hostýn, dej nám vědět. Třeba se přidáme a uspořádáme srazík na Hostýně :-)   Chris:pohlaď bříško a opatruj se!  

Jinak všem, které hádaly, že tím mým tajemstvím je obrácení manžela, říkám, že se trefily!!! Manžel řekl ANO Bohu v ten den, kdy jsme přijeli z Hostýna. Pro mě je důležité a hrozně cenné, že to je jeho spontánní rozhodnutí, a že to sám chce. Podle toho, co mi řekl včera, to myslí vážně.
Co tomu předcházelo, je na trošku delší povídání.  

Tak požehnání a pokoj všem přeje ze srdce Demi.

  • načítám...
  • Zmínit
maky
574
21.4.08 19:36

Demi! Hurááááááááá! Mám fakt radost, ze srdce ti to přeju. Moje konverze byla vlastně taky dárek pro manžela, byť na ni nemusel tak dlouho čekat jak ty. S těmi církvemi, já VÍM, ale to by bylo na delší povídání :-). Musím končit Bety už řeve. M

  • načítám...
  • Zmínit
Janek
268
21.4.08 21:10

Taky řvu huráááááá !!!! A moc Vám to oběma a vlastně všem přeju. Je to úžasné jak Duch Boží pracuje , pomalu, zlehka, někdy nenápadně , ale zato vytrvale . Též jsem zvědavá na to ostatní kolem podrobnější povídání :-) .  
Honzíčkovi a Danielkovi posílám pohlazení , aby tu nemoc brzy chuďátka zdolali.
Maky , tady  máš můj obdiv já stíhám jen emimino a svoje stránky na MMB - to jen jednou za čas, pokud něco aktualizuju. Jinak ti docela rozumím a též mám problém si pamatovat osobní detaily. Více či méně jsem schopná reagovat jen na to co tu napiíšete a to pokud možno ihned . :-))
Tento týden půjdem s Václavkem na očkování Priorixem- zarděnky , přiušnice.. , Matouše čeká jednodenní výlet s babičkou do Zlína za stařenkou  a klukama mojí tety - jsou to vlastně mí bratranci , ale prckové ve věku Matoušově :-)
No a já s Kájou chceme podniknout domácí  „dámskou pařbu“. A asi si na to přizveme nějaké kamarádky - jednu mě , jednu pro Kajku a VaFimu stejnodenního kolegáčka z porodnice :-)
Ve čtvrtek máme domluvené jednání kolem RD, tož se uvidí.
Všem ostatním posílám taky pozdrav 
JaneK 

  • načítám...
  • Zmínit
maky
574
22.4.08 14:14

Ahojte!
Včera večer už jsem byla po celém dnu hotová, tak jsem reagovala jen na tu úžasnou zprávu od Demi, víc, vzhledem ke stavu domácnosti nešlo :-). Tak jsem jenom chtěla popřát, aby horečky ustoupily a hlavně, aby neměly u malého tak ošklivý průběh.
Jinak jste mě tím Hostýnem tak nakoply, že až trochu ustoupí ty zmiňované mraky úkolů, začnu přemýšlet nad organizováním srazu na Hostýně. V létě už bude Bětě 1,5r., to už bych si snad troufla i sama. Manžel totiž není zrovna družný typ, on takovéhle akce moc nevyhledává, tak bych ho nelámala. Ale takový prodloužený víkend maminy a děti, to by mohlo být fajn že? Tak teď se jen za to modlit, jestli tedy souhlasíte, P. Marii poprosit za přímluvu o hezké počasí :-) (jsem já to náročná), a kdo nás zastaví ;-).  Mně by se hodil buď červenec nebo až září.
A k těm ostatním církvím. Nechtěla bych, aby to znělo jako pomlouvání jinde, ono je to těžké. Čím víc čtu zkušenosti těch druhých, tím víc miluju svou (katolickou) církev, pro její rozmanitost, mnohovrstevnatost, přes všechny její nedostatky, které si samozřejmě uvědomuju. Dost mě mrzelo jakým stylem tam některé holky evangelikálky posuzovaly katolickou církev, přišlo mi to hodně laciné a vlastně podobné novinářským zjednodušujícím řečem. Přes všechno, co ještě teď nemůžu na jejich postojích, pohledu na Boha i na život pochopit, velmi, velmi oceňuju, že snad pochopily, že někoho může podobný přístup ranit a snaží se na to brát ohled. A v neposlední řadě mě „donutily“ víc číst Bibli i katechismus a možná i zamyslet se nad Bohem v mém všedním dni, třebaže stále nesdílím jejich prvoplnánové nadšení (a teď to nemyslím nijak pejorativně, prostě jen myslím, že je to výstižné označení, alespoň já to jinak nazvat neumím). „Můj“ Bůh bude vždycky spíš v hlubině než u hladiny :-) a taky asi stále bude mému srdci blíž Halíkovo „co je bez chvění není pevné“ než neochvějná jistota vlastní/Boží(?)pravdy.
Víc snad zas někdy. Markéta
P.S. Janku, já nevím, jak je to možné, ale pořád mám takový neodbytný pocit, že tě znám, přitom to není možné, mno, ale musela jsem to napsat :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Janek
268
22.4.08 17:42

Ahojte holky,
Maky - ad PS: třeba se fakt od někud známe, stále zjišťuju jak je ten svět malý :-)
S Hostýnem to nezní špatně, vcelku dobrý nápad. Červenec 2. polovina bude asi pro naši rodinnou dovču. No já si to tu plánuju, ale jak to bude to nevím. Dost záleží jak se to vyvine  s RD.
„Můj“ Bůh je taky v hloubi srdce a asi nejsem takový  „aleluja“ typ , abych se svěřovala každému na potkání s tím co cítím, prožívám vnitřně. No nevím jak to vysvětlit, snad to chápeš/te. 
Doufám, že jsem ten Hostýn dobře pochopila. Co ostatní na to?  
Ať Hoří Oheň Ježíšův i na Vašich cestách života
 JaneK

  • načítám...
  • Zmínit
Janek
268
22.4.08 17:51

V únoru focené schůdky :-) 

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
22.4.08 21:36

AHoj Janku a ostatní!  

Jů, to jsou ale krááásné schůdky :-)). Koukám, že děti rostou úplně ukázkově a z VaFiho je chlap! Kdeže loňské sněhy jsou…  

A ten sraz na Hostýně by byl naprosto úžasný, ikdyž já bych tam s sebou svého muže měla ráda. S tím červencem i se zářím bychom mohli počítat, tak by bylo fajn, kdybychom se v průběhu května domluvily a zajistily si pobyt. Čím dříve tam písneme, tím větší bude šance na ubytování (mívají tam hodně plno hlavně v létě!).
Takže očekávám vaše návrhy!!!  

Jinak u nás stále stonavá, Honzík kašle až zvrací, Daník podobně, a to jsme chtěli v neděli na pouť do Brušperku… Mno, snad to nakonec vyjde, přece jen máme v nebi jakousi tu protekci :-), tak s pomocí Boží uvidíme.  

Také jsem moc ráda, že ve mně stále zůstává ta nádherná ozvěna z Hostýna, okolní konzumní svět a jeho hodnoty se mi jeví jako hrozně povrchní a marné… Pořád čtu nějaké duchovní texty, knížku o papeži JP II, o Ježíšovi, P.Marii. Mám pocit, že jsem trochu jiná.   Chris: jsem zvědavá na tvůj blog!!!   Maky: s těmi církvemi SOUHLAS!!! Mám taky pár zkušeností. Více písnu jindy.  

zatím ahoj, Demi.

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
23.4.08 10:35

Ahoj,  

do fotogalerie jsem hodila pár snímků z Hostýna, když budete mít čas a chuť, mrkněte tam.  

Zdraví Demi.

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
23.4.08 16:15

Ahoj holky,
tak konečně se mi podařilo, že můžu napsat příspěvek - já s tím mám nějaké problémy, neobjevuje se mi kurzor v okénku, kam se příspěvky píšou, takže to už zkouším asi popáté a konečně teď můžu psát. Stává se vám to taky?
DEMI: snad budou kluci brzo zdraví. Mělas určitě krásný zážitek s přijetím víry u manžela. Chtěla jsem se tě zeptat, jestli jsi měla možnost žít někdy určitý čas mezi řádovými sestrami (záleží na řádu - já byla u terciářek sv. Františka v Brixenu v Itálii). Já jsem s nimi žila a poznala jsem, že řadu věcí lze srdcem přenést do běžného každodenního života a že i když člověk není v řádu, tak se může přiblížit duchovnímu životu např. řádových sester vnitřně, v srdci, v duši… - nevím, jak to blíže napsat, je to hodně nepopsatelné :-)). Ale určitě jsem se ti o tom někdy zmiňovala. Lze se i tak oprostit od věcí, o kterých tu píšete - ten konzumní styl života, jídlo, televize, nákupy…mě tyhle věci vůbec nelákají, až teda na ty nákupy :-)), to je trochu moje slabost, protože strašně ráda kupuju oblečení jak pro Inušku tak samozřejmě na miminko Bedříška :-)), ale hodně sháním po bazarech, umím v tom dost dobře chodit :-)).
No chtěla jsem říct, že já např. se kolikrát denně zastavím v duši a modlím se za to, abych mohla žít tak jako ty řádové sestry, u kterých jsem byla, abych byla taky tak pořád spokojená, usměvavá, pilná, pracovitá - a to tam měly práce habaděj, to vám řeknu! Samy se staraly o velikánskou zahradu, kuchyň, úklid, všechno samy…, kolikrát taky nevěděly, co dělat dřív, ale všechno zvládly - a taková bych chtěla být i já! Taková toužím být, chci, modlím se za to každým dnem a opravdu to pomáhá, opravdu to funguje! Modlím se za to, abych byla stejně duševně a fyzicky vyrovnaná jako ony, modlím se, abych prostě taková byla, a ten mír a klid, který se mi vždy rozhostí v duši…to je prostě nádhera, je to odevzdání se sebe sama, o kterém tu píšete.
BARČO: máš nádherné tři holky, viděla jsem fotky! Kolik je té nejmladší Zuzance, psalas, že ji pořád ještě kojíš v noci, tak jenom mě zajímá, kolik jí je.
JANKU: krásné schůdečky!!
MAKY: jedna známá má taky takového drobka holčičku jako je tvoje Bětulinka, už je starší, bude jí myslím 10 let, a je ohromně šikovná na gymnastiku, několikrát týdně trénuje, prostě je velice ohebná a pružná.
No, jinak u nás celkem v pohodě. Teď jsem nachlazená já (hlasivky), měla jsem a mám ještě hrozný strach, aby to nechytl Béďa, ale zatím to díky Bohu nevypadá. V noci: někdy se budí dost, i po 2 hodinách, někdy spí lépe, střídá se to, už má 2 zoubky dole a horní 2 se mu také klubou. Jinak je to takový spokojený usměváček, ještě úplně neleze po čtyřech, ale přesouvá se po zadku (jakoby si přesedá za pomocí ručiček), ale na kolínkách už taky pěkně trénuje vpřed, je to krásné mít takové miminko.
Holky, co děláte v noci, když se vám ty děti často budí, třeba po těch 2 hodinách? Béďa totiž takový nebyl do 7 měsíců, to spal jako dudek a teď se to změnilo, u Inušky to neznám, ten to měl úplně opačně - do 5 měsíců nespavec a od 5 měsíců spal celou noc bez kojení (to doteď nechápu, jak se to naučil), takže s tím nočním bděním nemám moc zkušeností, tak se ptám. No, já samozřejmě zkusím nejdřív vydržet, jestli neusne dál, nerozesvěcuju, pokud ne, a začne křičet, tak vezmu do náruče, zkusím pochovat (někdy to zabere a usne dál), ale většinou se sápe pod košili a chce kojení :-((. Někdy se zadaří, že kojím jenom 2×, ale kolikrát i víckrát. Fakt nevím, poradíte?? Včera měl 9 měsíců. Přes den se na mě „nesápe“, má dost pravidelný režim jídla (má normálně příkrmy, ovocné pyré, zeleninku, kašičky večer), procházek i večerního ukládání do postýlky, ale v té noci to teda nevím, co. Je možné, že se mu něco třeba zdá?
CHRIS: pohlazení pro bříško!!
nevíte o KAROLÍNCE, taky čekala miminko, že? Nevíte, jak se má??
Tak mějte se krásně, snad to s tím psaním příspěvků už budu mít lepší,
Gerberka

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
23.4.08 21:46

Ahoj holky?  

DEMI to je úžasné mám slzy v očích. moc jsem ti to přála, co dodat, jen at to pokračuje a prohlubuje.
Prostě brečím jak je Bůh všemocbný a ýe našel další ztracenou ovečku, manžel je z toho úplně paf, doufám, že
i u mého muže dojde k pravému obrácení.Co ddoat boží láska je nekonečná.Přejem at se kluci brzo uzdraví a posíláme modlitbičku.  

Jinak naše Zuzinka budemít v červnu tři roky, a odtsaveníčko se chystý, tak uvidíme jak to dopadne.
Kolegyně v práci se vdává, tak mám ted plno práce zastupuju za ni, ale Demi ten srazík naplánuj.  

Maky Bětulinka je šikulka naše ZUzi je zase dlouhá, každý ji hádá 4 roky, ale pořád říká že je mimi.  

Gerberko, to je fajn, že se ozýváš.Co klučíci jak se daří, jak zvládá Jindříšek školu?  

Maxíčku kde jsi?
Janku ty schůdky jsou super,jsou krásní.
No končím Demi mě uplně dostala.
Požehnaný večer všem Barča

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
23.4.08 21:47

Ahoj holky?  

DEMI to je úžasné mám slzy v očích. moc jsem ti to přála, co dodat, jen at to pokračuje a prohlubuje.
Prostě brečím jak je Bůh všemocbný a ýe našel další ztracenou ovečku, manžel je z toho úplně paf, doufám, že
i u mého muže dojde k pravému obrácení.Co ddoat boží láska je nekonečná.Přejem at se kluci brzo uzdraví a posíláme modlitbičku.  

Jinak naše Zuzinka budemít v červnu tři roky, a odtsaveníčko se chystý, tak uvidíme jak to dopadne.
Kolegyně v práci se vdává, tak mám ted plno práce zastupuju za ni, ale Demi ten srazík naplánuj.  

Maky Bětulinka je šikulka naše ZUzi je zase dlouhá, každý ji hádá 4 roky, ale pořád říká že je mimi.  

Gerberko, to je fajn, že se ozýváš.Co klučíci jak se daří, jak zvládá Jindříšek školu?  

Maxíčku kde jsi?
Janku ty schůdky jsou super,jsou krásní.
No končím Demi mě uplně dostala.
Požehnaný večer všem Barča

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
24.4.08 10:38

Ahoj holky,
BARČO: tak Zuzinka bude mít v červnu 3 roky a můžu se zeptat, ty ji kojíš ještě v noci a přes den už ne, že? A kolikrát asi? Já s tím nočním kojením nemám vůbec žádné zkušenosti - na dnešek zase bylo 3×, ale on spinkal už od 18 hodin do 6 do rána, tj. 12 hodin měl tu svou „noc“, tak zas během 12ti hodin že chtěl 3×, to se mi nezdá zas až tak moc, nevím...... Nejhorší, že tohle vůbec neznám od Inouška - ten od 5 měsíců nechtěl v noci nic a spal až do rána. U něj jsem skončila úplně s kojením v 10 měsících, ale u Bédi bych kojila klidně déle, mně to pranic nevadí. Akorát že nevím s těmi nocemi, aby se z toho prostě nestal zvyk, no. Jinak ode dneška Béďa krásně leze po čtyřech :-)) - v úterý mu bylo 9 měsíců, je to šikulka. Do stavění ho vůbec nijak „nenutím“, uvidíme, jak dlouho bude lozit, Inuška lozil až do 18 měsíců :-)) a bylo to krááásné období!! 
A bude Zuzka už chodit do školky nebo ty chodíš do práce?
Inuška ve škole celkem dobrý, už je ve druhé třídě, mají stále stejnou učitelku - ale naštěstí, že mají stále stejnou, v paralelení třídě 2.B už ty děti mají třetí učitelku! To taky není dobré, když se učitelé střídají zvlášť ještě u menších dětí, tak říkám naštěstí. Někdy dostane poznámku a to pak ve škole (prý) hodně brečí, jak mi vykládá a když přijdu pro něj do družiny, tak je smutný a schlíplý, tak se ho spíš snažím nějak povzbudit. Jinak po stránce učení je výborný - více na češtinu (jazyky) než na matiku, tak uvidíme. Je zdravý, letos ani moc nemarodil, jenom párkrát nějaká viróza, tak jsem ráda. V polovině května už bude slavit 8 roků!!
DEMI: ještě jsem chtěla říct, že obdivuju tak ochotné babičky jako máš ty, tohle u nás vůbec nehrozí. Kdybych s dětmi někam jela, tak úplně sama, nikoho by ani nenapadlo (kromě manžela samozřejmě) trávit nějaký čas s námi a to mám obě babičky už dávno v důchodu, ale na tohle jaksi nejsou. A já mám navíc strach sama s dětmi někde cestovat. Je pravda, že manželova mamka nám do Béďových 3 měsíců vařila (každý den nebo obden nám to vozila - bydlíme odděleně), to byla obrovská pomoc, ale aspoň díky Bohu za tohle.
Tak pěkný den, u nás v Brně je teda náááádherně, svítí sluníčko, tak ať svítí i vám všem!!
Gerberka    

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
24.4.08 20:41

Ahoj holky,
Gerberko, naše Zuzi je malá přísavka, kojím v noci, hlavně před spaním a ráno, když jsem doma tak i před spaním po obědě,jinak kravál, doufám že ta odluka pomůže.Jinak v noci stávala ještě nedávno ted asi týden spí celou noc,
do školky nemůže, měla sníženou imunitu a zatím ji do školky nepustí, takže hlídává babička a nebo tatka.Chodím do práce na zkrácený úvazek ikdyž mám ted pocit že je to plný, kolegyně se vdává a druhá je na mateřské, tak to lepíme,ale je to na úkor dětí a domácnosti dost mi to přerůsta přes hlavu.Nejhuř to nese babi hlavně tu domácnost, nějak to musím dořešit.Snad se mi to podaří ke spokojenosti všech.  

Jinak klučící jsou teda šikulky
Ještě dneska jsme byli na přípravě na 1.sv. přijímání pro Terzku, bylo to fajn, ale manžel z toho moc neměl, nějak to neprožíval, to mě mrzelo.Terezka mám 11.5. cvičnou zpověd, doufám, že ji dobře s pomocí Boží připravime.
Zatím všem hezký večerBarča

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
25.4.08 09:23

Ahoj holky,
přeji všem krásný poslední dubnový pátek! Příští týden už začíná květen, moc se těším na teplo a na jaro, jak všude všechno voní.....nejvíc z mateřské si užívám procházek, tady můžu okolo řeky, je to paráda.
BARČO: přeju Ti hodně sil a statečnosti, abys všechno zvládala, máš toho teď určitě moc - práci, domácnost, holky…Já chci tentokrát taky kojit déle hlavně kvůli imunitě, tak nevím, na dnešek bylo pouze 2×, jinak brouček spinkal pěkně. Přes den chodí už jen 2× spinkat (do minulého týdne chodil 3×), hned okolo půl deváté tak do desíti a odpoledne na procházce. Chci mu začít dávat jogurty nebo smetanové krémy, Inuška je už měl dávno, tak přes den aby byl už víc dopoledne zasycený než jenom kojení, uvidíme, jak mu bude chutnat.
To je dobře, že může hlídat babička, i když já jsem si taky všechno nejradši obstarávala sama. Když jsem ale mezi mateřskými chodila do práce, tak 2× týdně jsem měla do 17 hodin, a když měl manžel na odpolední, tak prostě chodila pro Inušku moje mamka do školky. A Zuzanku nevezmou ani později do školky nebo až bude starší, tak bude moci chodit?
Co se týká víry u manželů a tak…no, já už myslím jednou psala, že ten můj není věřící v pravém slova smyslu, že bychom se modlili společně apod., ale je to tak zlatý člověk, každému ochotný pomoci, hrozně šikovný, manuálně zručný a já ho mám pořád moc ráda. Modlím se za oba, doufám, že takhle nás Bůh taky přijímá…takže jak jsi Barčo psala, že manžel to moc neprožíval, tak jsem Tě chtěla trochu potěšit.....
Ahoj všem, Gerberka

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
25.4.08 13:53

Ahoj Gerberko já mám strašně hodného manžela, on s námi chodí maše modlíme se růženec a tak,ale pořád mám pocit, že to není ono.
Na Hostýně byl super,byla pohoda aklid, ale jak jsme se vrátili domů zase shon a nervozita, hrozně je uvztekaný.  

Jinak naše Zuzi mě dnsak zase potrápila pořád chtěla kojit, i jsem byla ráda že jsem šla na dopoledne do práce, aby nebylo pořád přisátá.
Požehnaný víkend všem.Barča

  • načítám...
  • Zmínit
christabel
3650
25.4.08 14:43

Ahoj všem, konečně jsem vás dočetla.
Demi, zpráva o tvém manželovi mne taky potěšila a těším se, že časem třeba napíšeš, jak to společně prožíváte a tak.
U nás to tak není, svou víru si žijeme každý sám, jsme oba nepraktikující. Pořád doufám, že to časem u sebe změním, ale ani nevím proč, vyčkávám, ale už mám takovou zkušenost, že tyto impulsy přicházejí spíše nárazově ve vlnách a alespoň u mne to není tak, abych si mohla říct „teď to změním“ a bude to. Možná je to jen vnitřní pohodlnost, nevím. Taky určitě nedostatek impulsů z okolí a vůbec to, že jsem teď zaměstnaná docela jinými věcmi, což nemíním jako výmluvu, proč jsem dosud nezahájila tu křestní přípravu. Prostě to tak je.
Chtěla bych se zeptat, co si myslíte o přípravě na křest, konkrétně o tomto: Už jsem tu kdysi zmiňovala, že máme známého kněze, velmi vzdělaný člověk, hodně si ho vážíme. Je ale od nás asi 50 km a velmi časově zaneprázděný, přece jen už asi dost postoupil v círk. hierarchii. Doposud jsme se vídali hlavně při společenských příležitostech, nikoliv v církevním prostředí. Toho bych mohla požádat o křestní přípravu. A pak mám možnost obrátit se na místního starého faráře, resp. ve vesnici, kde jsem dřív bydlela, a místní paní katechetku (říká se to tak?). Je to časově dostupnější a jistě by to bylo pohodlnější. Také cítím, že by to na mne kladlo menší nároky, teď nevím, jak to napsat, prostě s tím známým knězem cítím rozpaky, je to člověk obdivuhodný a velice charismatický. Tak nevím, jestli to správně formuluji, ale když uvažuju o křestní přípravě, vlastně ani nevím, na koho z nich se mám obrátit. Je proto nějaké vodítko?
Chtěla bych se vyjádřit k Maky, protože jsem teď věnovala dost času pročítání té diskuse na BC, o které mluvila. No, strávila jsem tím víc času, než by bylo žádoucí:) Musím říct, že jsi tam psala moc pěkně a výstižně. Ta diskuse místy opravdu hodně jiskřila a je dobře, že se tam někdo ozval mírným hlasem na obranu katolické strany, ale nejde o katolíky, ale spíše o obranu vzájemné tolerance. Je zajímavé, jak ta diskuse popírá zažité klišé: myslela jsem, že příslušníci protestantský církví jsou tak nějak od základu velmi liberální a tolerantní k jiným, naopak o katolících se říká, jak jsou často bigotní a nesnášenliví. Ale tady to chvíli vyznívalo přesně naopak. Naštěstí se to vždycky nějak uklidnilo… Určitě je ale hodně zajímavé přečíst si pohledy z jiných církví. Některé problémy se tam diskutují opravdu hodně do hloubky, já k tomu nemám tolik co říct, nemám tolik načteno.
Mmch, uvědomila jsem si, jak jsem ráda, že mne nepotkalo takové to hledání „té správné církve“, kdy bych chodila od jedné k druhé, všude se seznámila s učením a nakonec si některou „vybrala“. Tohle jsem naštěstí úplně přeskočila a s vírou přišlo od Boha i mé jasné směřování do řad katolické církve (i když vím, že konkrétně ten křest bych mohla jinde podstoupit bez větších formalit a bylo by to). Tím nechci samozřejmě odsoudit jiné hledající.
Už jsem nějaká moc dlouhá, tak radši končím a budu zvědavá, co napíšete.
Christabel, Helenka 18m a minikluk 31+0

  • načítám...
  • Zmínit
christabel
3650
25.4.08 14:47

Lamvínku, s dlouhodobým kojením nemám zkušenosti, Helenka se odstavila na 11 měsících, tak nějak postupně. Myslím, že by to mohlo vyřešit právě to několikadenní odloučení, pro začátek to bude jistě náročné, ale co jsem četla, tak to větší dítě už dokáže pochopit a po návratu se už ke kojení nevrátíte.
Přeju, ať se vše brzy uklidní a vyřeší k vaší spokojenosti.
 Chris

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
25.4.08 16:06

Ahoj holky,
BARČO: ještě jsem chtěla říct, že jak jsi psala, že Zuzi má vlastně tu sníženou imunitu, tak pro tohle je zase dlouhé kojení dobré, že? Ale zase znát asi nějakou mez u toho odstavení… na té fotce vypadá Zuzi tak krásně rošťácky, a vůbec všechny holky máš krásné. No, někdy se zamyslím, že druhé nám mohla taky vyjít holčička :-)), ale je to takový spokojený usměvavý klouček a Inuška ho má moc rád, je to takový ochránce - je mezi nimi koneckonců 7 let věkový rozdíl. Můj manžel je, jak jsem psala, takový zlatý člověk, ale zase má slabost, že když dlouho (a náročně samozřejmě) pracuje nahoře na té naší nástavbě (už bude dělat stropy - tak už jsme daleko - huráááá!! a díky Bohu, moc se modlím, aby mu Bůh pomohl), tak někdy hodně pije pivo (nic jiného) a pak neví, kdy přestat...... no, ono u toho stavění žízeň ani jinak zahnat nejde. Je to takový trochu samorost :-)), ale já taky, tak my se asi k sobě hodíme či co :-)). Tak to jenom k tomu, že ty píšeš, že tvůj je zase takový uvztekaný.....
Vy bydlíte v domě společně s rodiči manžela - jestli se můžu zeptat? A jak máte pro sebe veliký prostor? No, my stále dole ve 2 místnostech, ale s vidinou dokončení té nástavby (někdy teda doufám, že to dokončíme, když je na to sám).
CHRIS: k tomu křtu - musíš samozřejmě cítit sama, ke komu cítíš nějakou větší „náklonnost“ nebo jak to vyjádřit, já bych možná volila tu známou v té vesnici a nikoliv charismatického kněze, ale opravdu nevím…je to jenom takový můj postřeh, ty to budeš třeba cítit jinak. Vycházím jenom z toho, že když jsme měli svatbu (minulý červen to bylo už 10 let :-)), tak původně nás měl oddávat právě takový typ charismatického výrazného kněze - dokonce to byl mladý opat, ale dopadlo to tak, že nakonec musel někam odjet a oddával nás takový starší farář, růžolící, usměvavý, ze kterého čišela taková pohoda, spokojenost, že jsme byli moc rádi, že to byl on - a potom i on křtil Jindříška. On tu svatbu tak prožíval :-)) a od srdce taková krásná řeč, že člověk by snad řekl, že by se ženil sám :-)))). Však uvidíš.
Chtěli jsme nyní, aby křtil i Bedříška, ale museli jsme zvolit naši místní farnost a kněze, kterého neznáme, ale bylo to taky hezké.
Tak zatím ahoj, snad se objeví i ostatní,
Nevíte o KAROLÍNCE ?
Gerberka  

  • načítám...
  • Zmínit
Majčus
356
25.4.08 20:40

Ahoj holky, děkuji Vám za nový deníček, trošičku jsem při něm zpytovala svědomí a docela mě potěšilo i překvapilo, že sice ta moje cestička je hodně klikatá, ale víru v Boha jsem na ní ještě nikde neodložila, pořád věřím, že nad Vítkem i mnou drží ochranou ruku, že sice nemám všechno to co bych si přála, ale to nejdůležitější mám a každým dnem mohu užívat, tak, abych mohla čerpat sílu pro hledání toho co mi chybí i když to co mi chybí jsou především věci světské jako je byt:D a Chlap:DD, tak, ale teď honem přestat pořád dokola fňukat, už to nebaví ani mě (jako to fňukání)
Všem ostatním přeju zdravé děti i ty v bříšku a omlouvám se, že jsem nestihla přečíst všechny příspěvky až do konce pokusím se to v nejbližší době napravit, malé Zuzance  přeji ať se jí ručička brzy zahojí a hlavně moc nebolí a nesvědí, protože pod dlahou to  někdy svědí pekelně (z vlastní zkušenosti:D)
Ať Hoří Oheň Ježíšův                                                      Majčus a Vítek (2 roky)

  • načítám...
  • Zmínit
Demi
4047
26.4.08 00:11

Ahoj všem,  

alespoň teď večer jsem se mohla na chvíli utrhnout - Honzík je na doléčení u našich a Daneček spí, tak můžu něco písnout.  

Jsme stále nemocní, nyní už komplet rodina včetně manžela, s Danečkem jsem dnes byla u Dr., takže také dostal ATB. Stále silně kašle, až mi u toho běhá mráz po zádech. Má i rýmu, tak mu odsávám nosík, což se neobejde bez křiku - no ale pokaždé mu to pěkně uleví. Já jsem skončila u Dr. včera s oboustranným zánětem průdušek, takže mě v noci budí už ne Daneček, ale pěkné záchvaty kašle. Piju Vincentku, mám s ní dost dobré zkušenosti a samozřejmě polykám také ATB (naštěstí jsou bezpečné pro kojící matky - tedy pro kojené děti).   Lamvinku: nezlob se na svého manžela. Oni muži podle mě prožívají víru trochu jinak, většinou nejsou schopni do toho zapracovat to srdíčko, protože pokud přijmou víru, tak podle mě spíše rozumem. Já myslím, že tvůj manžel je upřímně věřící, ikdyž chápu, že je jakoby ve vleku za tebou. Ale přijmi to tak, jak to je.
A co tvé princezny, jak se mají?   Gerberko: o Karolínce už hodně dlouho nevíme. Řekla bych, že jí ani nechybíme, ikdyž je to trochu s podivem, když měla na začátku tolik elánu. Ale více se už asi nedovíme, takže je na každé, jak si to zpracuje.  

Babičky mám opravdu moc ochotné, možná si toho někdy málo vážím - hlavně u mé mamky. Má dost podlomené zdraví díky moc dobře nesloužící páteři, ale ráda mi pomáhá, kdykoli je potřeba. Vždycky jí za to moc děkuji, ale vždycky mám pocit, že je to ode mě málo. A navíc, když jsem něčím vytočená, tak se někdy neudržím, abych jí něco nevytkla. A ikdyž jsem třeba i v právu, mrzí mě to, protože na ni nechci být nějak zlá. Naštěstí se jedná jen o výjimky, většinou se ovládám :-), ale i tak je to hloupé, když si uvědomím, že já se jevím z maličkostí a ona dokáže překousnout mnohem víc.  

Jinak jak jsi psala, že bys chtěla začít dávat malému smetanové krémy, tak dost jsem o tom četla i slyšela, že pro malé děti vhodné nejsou vůbec ničím. Je to v podstatě jen oslazený tuk, a nijak zvlášť organismu neprospívá. Jogurty jsou mnohem lepší. Snad moc nementoruju, jak se mi zdá, když to tak po sobě čtu :-).   Maky: už jsem tady psala o své zkušenosti s jednou protestantskou církví, a musím se připojit k Christabel, když píše, že ono je to často tak, že ti, kdo se strefují do jiných, většinou nejsou z církve katolické. Byla jsem před časem na jednom sobotním shromáždění, kde pan kazatel promlouval a poučoval o tom, jak je báječné, když oni mají svůj sál bez „obrazů s kyselými úsměvy svatých…“, pak se tam (na dalším shromáždění) šířila i demagogie o pravosti a nepravosti křtů dětí, z čehož samozřejmě vyšla katolická církev jako naprostý vyvrhel…  No zkrátka - dost mě to šokovalo. Měla jsem takovou romantickou představu, že protestanské církve jsou takové přístupné, otevřené, mírumilovné, a hlásají skutečnou, objektivní a Boží pravdu… No, jak na to vzpomínám a jak tak čtu vaše zkušenosti, tak mi to tak už absolutně nepřipadá.

Christabel: kněze pro přípravu vybírej podle toho, kterému bys mohla více důvěřovat. Anebo to nech na vůli někoho jiného… víš koho, že? :-)
Přeji ti moc a moc nádherných chvil při hledání Boha a neboj se ho pustit do srdce.   Janku: jakpak u vás? Kde a kdy budete stavět domeček - nějak mi to ušlo. Poděl se o své zkušenosti se stavbou, alespoň mně se budou brzy hodit. Také hodláme v budoucnu postavit RD pro nás a rodiče manžela (ikdyž předpokládám, že časem tam budou bydlet s námi i naši, až nebudou moci pečovat o svůj dům). Také nejdřív budeme prodávat byt, až jej splatíme (asi tak za 3 roky). Stavební pozemek už máme koupený v Brušperku.  

Přeji všem požehnaný a pohodový víkend. V neděli kvůli nemocem nemůžeme ani na mši, tak která půjdete do kostela, prosím o modlitbu.  

Demi.    

  • načítám...
  • Zmínit
Gerberka
3818
26.4.08 11:38

Ahoj holky,
DEMI: myslím na vás všechny, abyste byli všichni brzo zdraví!! Já jsem nachlazená od minulé neděle (hlasivky), a měla jsem moc strach, aby to nechytl hlavně Béďa, No, díky Bohu to zatím nevypadá, je dobrý. Prý ty kojené děti přebírají při nemoci matky nějaké protilátky nebo tak, moc o tom nevím, jenom jsem o tom slyšela. Taky jím ty homeopatika oscioccocinum (či jak se to píše) a lékárnice říkala, že i malému můžu dát 3× denně pár kuliček, tak to zkouším, aspoň něco. Tak se brzy uzdravte.
O těch smetanových krémech jsem to nevěděla, nevím. Inuška měl pribiňáčky už od 7 měsíců, vůbec jsem o tom tenkrát nic nevěděla ani nepřemýšlela nebo tak. Říkám si, Béďovi už jde na 10 měsíc a víc zasytit k dopolední svačině už potřebuje. Budu to asi střídat - jogurty a ty krémy, nevím. Inuškovi jogurty nikdy nechutnaly (ani mu nechutnají ďoteď), tak uvidíme.
Budete taky stavět domek - tak přeju hodně sil, odhodlání a elánu! Asi si budete všechno nechat dělat firmou, že? Nebo svépomocí?
Aha, tak o KAROLÍNCEtady nic nevíte, no, já se jen ptala, kdyby náhodou jste o ní věděly.
Tak se mějte hezky,
Gerberka

  • načítám...
  • Zmínit
christabel
3650
26.4.08 22:48

Jen stručně, děkuji za komentíky k mé otázce. Já vím, na kom mám své rozhodnutí o přípravě nechat:) Jen mě trochu mate, že se mi to dosud nevyjasnilo, i když o tom přemítám už dost dlouho. Ale chce to asi čas.   Demi, napsala jsem ten článeček o zbožňování jídla, je to trochu o něčem jiném než jak jsi to zmiňovala ty, ale kdyby vás to zajímalo, je to na: christabel.bloguje.cz. Prosím o shovívavost, jsem fakt blogger začátečník:)  

Dnes jsme tu měli sraz celé skupinky indických cestovatelů z naší velké cesty, o které jsem psala kdysi deníček. Udělalo mi to obrovskou radost, protože pro mne je teď cestování obtížné, s batoletem a těhotná, tak všichni přijeli sem, a to někteří dost z daleka. K nám bychom se ani nevešli, takže bylo sezení v restauraci. Některým už se povedlo do Indie vrátit, jsou všichni o generaci starší, mají už odrostlé děti, tak je pro ně jednodušší vyrazit na cesty. Já si ještě počkám, ale už teď se na to těším.
Den byl dlouhý a plný dojmů, proto tu už zívám a mažu do postele. Škoda, že se zatím samo od sebe nevyžehlila ta hrozná hromada prádla, která se tu navršila. A pere se další pračka…
Ahoj všem, Christabel  

  • načítám...
  • Zmínit
lamvinek
729
27.4.08 11:38

Ahoj holky, všechny moc zdravím při neděli.
Jsem moc ráda, že Vás mám.  

CHRIS s tím kojením je to fajn, moc si to užívám,ale někdy mě to moc vyčerpává, hlavně když je to v noci často.
s tím křestem já bych si o tom promluvila s oběma i místní a tím známým.Nevím, kdy chceš křest podstoupit, ale vzhledem k tvému těhotenství to dojíždění.Vlož to do rukou Božích, pán ti ukáže cestu.Pohlad za nás Helenku a pohlad mimíska.  

Gerberko  s Demi mám stejný názor na smetanové krémy jsou opravud moc tučné a vapníku moc nemají, hlavně dětem zvedá cholesterol, stelou si cevy už odmala.
My bydlíme dole a máme 3+1 s tím že nám přechází rodiče přes chodbu, což je hrozné.Ale jinak je to dost místa.
Přeju Vám at se Vám to podaří brzy dodělat.  

Majčuš neboj Bůh tě provází s Vítkem na každém kroku, je s každým kdo s ním chce být.  

Demi dnes na Vás moc myslím s tou poutí, ale asi jste tam nedorazili, kluci marodí.My jsme to taky nezvládli, manžel byl po 16 hodinové směně a byla jsem ráda že za námi dorazil na mši u nás.Já vím, že je hodný, jen už nějak nezvládám táhnout ho s dětmi, té síly duchovní mi ubývá a ještě k tomu babi.
Posíláme Vám modlitbičku za uzdravení.
S maminkou si nedělej starosti, ona ví že ji máš moc ráda.Někdy jsem na to stejně moji maminku mám moc ráda, ale nestihám za ní jezdivat, když je sama a moc mě to trápí, ona zase nechce k nám kvůli thcýni,nevím jak to vyřešti moc ráda bych s ní bývala víc, hlavně holky  aby byly s babičkou.S tatkou mě to strašně trápilo, když zemřel, že jsem tam víc nejezdila a holky tam nechtěla posílat, kvůli tomu že pil, a čas už nevrátím.1.5. už to bude rok a já se s tím pořád nemůžu vyrovnat.A vztahem k tchýní mám ji moc ráda, ale v některých věcech ji prostě neustoupím.
Snad se mi podaří to brzy nějak vyřešit.  

Hezký den všem Barča    

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Křesťanské Jesličky - Naděje a povzbuzení

Křesťanské Jesličky- Nevím dne ani hodiny

Křesťanské Jesličky- Naše první setkání s Kristem

Křesťanské Jesličky - Novoroční předsevzetí

Křesťanské Jesličky- Sebeláska cení sebe, láska k bližnímu sebe daruje

Křesťanské Jesličky- Ani trochu jsem se nebál

Křestanské Jesličky - Bože proč?

Křesťanské Jesličky Modlitba Matky

Křesťanské Jesličky: Zázrak života

Křesťanské jesličky č.19 Bůh dopustí,ale nikdy neopustí