Křesťanské Jesličky- Nevím dne ani hodiny
- Rodičovství
- lamvinek
- 11.09.08
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Milé Jesličkandy a další , chtěla bych se s Vámi podělit o zážitek , který nás potkal. V sobotu jsme vyrazili já, manžel a Anetka na pohotovost, Anetka nám stále zvracela, sotva stála na nohou.
Jeli jsme cestou jako vždy, mě hlavou létaly myšlenky chmurné, k čemu tu jsem , když se stále trápíme, krize doma, problémy s Terezkou ve škole a ted ještě k tomu Anetka.K čemu takový život, nějak to na mě padalo.Ještě jsme se cestou modlili, za Anetku.
Asi 200 metru před pohotovostí jsme projížděli na zelenou přes křižovatku, v tom okamžiku jsem cítila náraz do levé strany, a pak jsem jen viděla vír vzduchu kolem auta.Když jsme se konečně zastavili, měla jsem pocit , že to trvá nekonečně dlouho.Ocitli jsme se na kolejích tramvaje.Začala jsem kontrolovat Anetku a snažili jsme se dostat ven z auta,což šlo těžko,museli jsme přelézt dopředu k spolujezdci, to byly jediné dveře které šly otevřít.
Manžel když viděl, že jsme v celku, šel nadávat viníkovi, který jel na červenou a já se s Anetkou vzpamatovávala z šoku.Pak jsem si všimla, že kousek od Anetčiných dvěří zastavila tramvaj.Já si v té chvíli uvědomila, jak je vše pomíjivé, že žijeme.Manžel a já jsme si s Anetkou padli do náruče a brečeli.Jak později někdo řekl, andělé strážní měli napilnoZastavili včas tramvaj a nás drželi.Policie řekla, že žijeme po takovém nárazi, díky tomu, že máme dobré auto, ale já vím, že je to díky Bohu. BUH NÁS MÁ RÁD.
Pak přijela rychlá, skonstatovala , že jsme měli obrovské štěstí a odvezli nás na pohotovost a pak na dětskou kliniku.
Tam Anetku vyšetřili a rozhodli o hospitalizaci, mezitím dorazil manžel , odvedli jsme Anetku na pokoj a já slíbila, že jdu pro věci a vrátím se k ní.
Jenže jakmile jsem ji tam uložila, padlo vše na mě.Sestra nás pak poslala na příjem traumatologie, rozhodli o našem příjmu, já chtěla na revers domů a za Anetkou, ale nějak již nebylo sil odejít, byla jsem ráda, že ležím.
Díky Bohu, že jsme skončili jen s naraženými, žebry, rukou, otřesem mozku, krčnmí páteří a naraženou ledvinou.
Povolali jsme švagrovou k Anetce, aby bobešek nebyla sama.
Já měla dost času na přemýšlení o tom, že nikdy nevím, kdy se něco takového stane a jak se změnit.
Děkovat Bohu za každý další okamžik strávený spolu s rodinou.Nic není důležitější než oni.
Jsou pro mě vším, tím největším darem od Boha.
I když je Anetka naše nejživější dítko a často se na ni zlobím,
vím jak moc ji miluji, ty okamžiky, kdy jsem nebyla s ní byly jedny z nejtěžších.
Všem moc děkuji za modlitby, díky nim je nám již tělesně lépe a duševně bude ještě trvat, než se z toho zotavíme.
Naše celá rodina se tím stmelila.
S těmi osudy co jsme se tam setkali, víme, že nás Bůh miluje a chrání.
Všem dík Lamvínkovi
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1595
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 939
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1633
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 686
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20605
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2593
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....



