Maminkou s emimi už pár let - Velikonoční od Dany
- Rodičovství
- DanaCe
- 14.04.09
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak abychom poskočily zase na první stránku, tak jen v kostce napíšu naše Velikonoce! V kostce proto, aby Vás to nenudilo. O sobotním výletě do místa Tomova táboření jsem psala ještě ve starém deníčku. V neděli šli kluci sami ven a odpoledne jsme si vyjeli na kole. Já letos poprvé a ujeli jsme jen 12 km, ale i tak to bylo příjemné protažení. Matěj se vozí na sedačce za manželem. Je to takový kozlík hubený, takže vůbec nepůsobí dojmem „co se to velké dítě veze na sedačce! Nejlepší bylo, když jsme se rozhodovali, jestli jet dál nebo ne, tak prohlásil, že už je unavený a chtěl by se vrátit. No ono to sezení a prohlížení krajiny unaví, že!
No a večer konečně nastala ta doba, kdy si nachystali do pokojíku židličky, na které jim zajíček do rána naloží nadílku. Tom si vtipně místo židličky dovezl své nové, velké křeslo od psacího stolu, tak jsem se ho ptala, zda si přeje od zajíčka nadívaného berana! Matýsek si dal svou malou dřevenou židličku. Jak šli spát, tak jsem jim já/zajíček naložila. Každý playmobilového panáčka, perníčky (nakoupila jsem dřív, než švagrová donesla svoje krásné), malý balíček čokoládového zajíce a tří vajec,balíček žvýkaček, Tom Tofife a Matěj Taťana - oříšková bomboniera. Jejich nejoblíbenější mlsky. Ráno mně vzbudiloštěbetání z obýváku, jak si prohlíželi plejáčky a baštili svoje bombonierky. Hned se na mě vrhli a vymrskali mě. I básničku řekli. Tom dokonce bez svých předpubertálních říkanek. Manžel vypadal, že spí, ale jak jsem šla do koupelny se vysprchovat, tak přiskočil a vymrskal mě na holý zadek. Čímž mě samozřejmě překvapil. No a potom jsme se velikonočně nasnídali a začalo moje neustálé ponoukání kluků aby se už konečně oblíkli, že už musí jít. Nevím proč se u nás skoro vše musí uskutečnit s mým zvýšeným hlasem. Nejraději by samozřejmě leželi u televize a kdyby jim tak všichni ty dobroty nanosili až domů. No nakonec jsem je vyhnala. Okruh měli docela velký jak kolem bydliště, tak potom ještě objeli oblíbené spolužačky a dcerky známých. Sraz jsme měli u rodičů, kam jsem já dojela sólo. Doma jsem čekala na syny kamarádů a rozdala nějaké čokoládky a vajíčka. Jednou se přiznám jsem neotevřela, protože za dveřmi stál Tomův spolužák s asi 5 klukama, který jsem vůbec neznala. Mlátili do dveří, nebylo mě to vůbec příjemné. Nepočítala jsem s nima, tak jsem samozřejmě nic pro ně neměla. Ani nevím, proč bych měla něco dávat cizím malým klukům Ať si chodí na spolužačky a kamarádky, ne na matku!
Jak jsem dojela k našim, tak už tam kluci byli a to co vymrskali mě šokovalo. Pokoušela jsem se to nějak spočítat, ale vařených vajec je 17 ks a čokoládových výrobků - že se to nedá spočítat. Kluci na sladké moc nejsou, tak z toho mám docela nervy, co s tím budeme dělat? Kdybych nebyla tlustá, tak bych věděla! No nějak to zpracujeme. Na jedné straně si toho hrozně vážím, že všichni měli pro naše kluky takové bohaté pomlázky. Radost z toho měli, to ano. Doma si to roztřídili. Jen kinder vajíček vymrskali 10!
U našich jsme měli oběd. Řízky vepřové, kapra a bramborový salát. Potom jsme šli s mamkou s klukama na hřiště a v podvečer domů.
Všechny tři dny byly moc fajn. Byli jsme všichni spolu, dělali jsme vše společně. To bylo pro mě to nejdůležitější. Jen bych teď potřebovala nějaký volný den, abych trošku poklidila, vyžehlila, něco podělala na zahrádce atd.. však to znáte!
Tolik naše jarní svátky.
Dana a kluci
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1641
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20631
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2608
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
