Maminkou s emiminem už pár let - lyžařský od Dany
- Rodičovství
- DanaCe
- 02.03.08
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Našemu odjezdu na hory předcházelo moje týdenní sýčkování, že to stejnak nemá cenu, že nebude sníh. Kromě „éčka byla nejnavštěvovanější stránkou stránka s počasím a zimními středisky na IDNES, kde jsem sledovala, jak to mizí a nevěřícně kroutila hlavou nad poznámkou u lyžařského střediska Bílá podmínky pro lyžování výborné.
Další, pro mě „temnou stránkou jakéhokoliv odjezdu", je balení věcí. A na hory - to je snad přehlídka naprosto všeho potřebného. Od plavek až po ty lyže, boby, hůlky, lyžáky, sněhule, normální boty, papuče …
Už třetím rokem jezdíme do Beskyd na Bílou do hotelu Pokrok (má isvoje webové stránky, kdyby někoho zajímalo). Jsme tam docela spokojeni. Je teda pravda, že my nejsme žádní nároční klienti a ubytování tam nám docela postačuje. Hotel se skládá z hlavní budovy, za kterou jsou dvě dřevěné třípatrové budovy. V každém patře jsou tři - čtyři dvoupokoje. Tzn., že každý dvoupokoj má tři postele a v předsíňce společnou sprchu a WC. Zařízení pamatuje jistě počátky ROH a zájezdy SSM, myslím, že kdybych pořádně prohlídla povlečení najdu tam poznámku majetek KSČ, ale nám to neva. Sprcha s WC je poměrně rekonstruovaná a ostatní nám je jedno. Chybějící postele - my čtyřčlenné rodiny vždycky doneseme z pokojů těch, kterých je míň - jezdíváme totiž velká parta. Tentokrát nás bylo16 dospělých a12 dětí. Měli jsme ubytování s polopenzí. Tzn. ráno švédské stoly - klasika, ale najedli jsme se a večer večeře. Letos jsme teda byli překvapení, protože to nebylo opravdu nic moc. Jenomže my už jsme sehraná parta a tak každá rodina veze z domu výslužku na večer. Já jsem letos vzala toustovač a velice se osvědčil. V přízemí toho našeho domu, je „společenská místnost" s TV, kterou náš Matýsek vloni nazval „obývákem" a u toho už zůstalo.
No ale abych se dostala k tomu lyžování. Když jsme dorazili, můj pesimismus nabyl vrcholu. Sníh ležel opravdu jen na sjezdovkách. Tomáš s manželem se hned, jak jsme vybalili věci - vypadalo to, že jsme snad přijeli dodávkou, protože tolik věcí se do osobáku nemůže vejít!!, převlíkli do lyžařského a vyrazili na svah. A ten nám leží přímo u hotelu, takže na pokoji obujete lyžáky, v lyžárně vezmete lyže a jdete 15 metrů na pomu - aostatní mohou koukat z okna jak vám to jde a kolik je na svahu asi lidí. Což je naprosto super a je to to, proč tam opakovaně jezdíme. Malé děti nemusí celou dobu postávat pod svahem, ale mohou být v „obýváku"a my rodiče můžeme nerušeně lyžovat.. Nebo můžeme asi 50 metrů na protější svah, kde je nová čtyřsedačková lanovka a sjezdovky téměř všeho druhu, modrá, červená a zelená.
Celý týden bylo krásné slunečné počasí, sníh byl nakonec naprosto super, 2× denně ho upravovala rolba, večerní lyžování, no prostě paráda paráda. Tomík už lyžuje jako drak a Matýskovi jsme zaplatili lyžařskou školku. Moc ho to bavilo, nevztekal se a příští rokuž bude určitě lyžovat sám. Je to sice drahé, ale zázemí lyžařské školky je rozmanité a děti dokáže zaujmout. Kromě barevných branek, tam mají ještě lyžařský kolotoč, posuvný pás - sjede kopeček, vleze na pás a ten ho vyveze jako eskalátor nahoru a malý dětský vlek.. Takže náš denní program byl, budíček 7.20 - snídaně - lyže - polední pauza - lyže do 16.00h a potom volná zábava. V 18.00 večeře, nevylyžovaní mohli na večerní lyžování a my ostatní jsme se bavili v obýváku.
Vprostřed týdne Matýsek slavil narozeninky, bylo to moc pěkné, děcka mu koupili a nafoukli nafukovací balonky a rozházeli je po pokoji, buchli jsme dvě dětská šampáňa a pak dostal dárečky. Od nás dostal tu stavebnici SEVA - kupodivu sklízí veliký úspěch, tři CD s Hurvínky a knížku Čmelák Aninka..
Kromě lyžování byl ještě manžel s Tomíkem v aqvuaparku ve Frýdku Místku, ze kterého se vrátili naprosto nadšení a dvakrát byli v hotelu hry od Lyžařské školky pro malé děti.
Poslední večer jsme ještě měli vyhlášení lyžařských expertů - předávání diplomů, medailí a sladkostí dětem. Ty se na to pochopitelně strašně těší a celý večer lítají s opravdovými medailemi po obýváku!
Týden utekl strašně rychle, bylo to moc fajn, nic jsem nemusela dělat a mohli jsme trávit veškerý čas spolu.
Loučím se lyžařským pozdravem SKOL SKI
Dana a kluci (Tom 11/Matěj 5)
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1643
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20639
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2609
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....


