Maminkou s emiminem už pár let - Od Dany "mořový"
- Rodičovství
- DanaCe
- 18.08.08
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak jak jsem slíbila. Píšu deníček o naší cestě do Chorvatska. Na začátku několik základních informací. Jeli jsme do Bašky Vody do Bungalovů Uranija. Jsou to v podstatě takové apartmány. Chatka na patro nahoře dva pokoje každý svůj vchod a svoje sociální a sprchu. Balkon. Dole totéž. Pro čtyři rodiny. My jsme s mamkou měli objednaný přes cestovku celý vršek. Tzn. každá svůj pokojíček. Kluci že se budou na spaní střídat. Jednou Tomík se mnou a jednou Matěj se mnou. Z balkonu na balkon se dalo krásně přelézat, takže kluci pořád běhali sem a tam.
Cesta - však to znáte. Při odjezdu z Brna byla šílená, ale šílená průtrž mračen. Pod mostem, když jsme čekali na červenou jsem se bála, abychom tam neuvízli, nebo aby nám nenatekla voda do auta. Ale než jsme se prokousali Brnem, tak to přešlo a do autobusu už jsme s tou spoustou tašek mohli jít v pohodě. Odjížděli jsme v 17hod a cesta tam byla docela dobrá. Kluci v podstatě za chvilku usnuli a vzbudila jsem je asi dvakrát na čurání a jinak se vzbudili až ráno v Chorvatsku. Tam jsme přijeli v 8.00hod. Věci jsme si nechali v místnosti k tomu určené a šli se hned přivítat s mořem. Protože bylo brzo ráno tak nikde nikdo nebyl. Vzduch byl krásný, teplý, voňavý. Moře šumělo. Sluníčko svítilo a opíralo se do Biokova. Kluci se hned vyzuli a Matýsek - protože byl u moře poprvé, tak si líznul, jestli je opravdu moře slané.
No a ve 12 hodin jsme dostali pokojíčky. Tak jsme se ubytovali, trošku se natáhli a po třetí hodině šli k moři. Měla jsem trošku strach, co Matěj, protože není nějaký milovník vody, ale moře ho nadchlo a bez obav - pochopitelně s kruhem, ve vodě řádil.
No a následující týden byl následující. Ráno jsme se vzbudili, šli na snídani, potom k moři,od 12 - 15h na pokoj, natáhnout se a nebýt na tom prudkém sluníčku, potom moře, v 18 zpátky, vysprchovat, převléct a na večeři (hlavní jídlo výběr ze tří menu a z baru jste si mohli vzít kolik jste chtěli zeleniny - rajčata, okurky, salát, zelí, kukuřice …, polívky, ovoce, zákusek, většinou ještě něco na dojedení - špagety, rizoto, krokety…, prostě jídla strašně moc a dobrého). Noa po večeři - to měli kluci z celého dne nejraději - vycházka do města, až na samý konec k začátku Brely. Po cestě vínečko, pivečko, kluci colu a po cestě zpátky trampolína a hopsanda na ní. Všechno pochopitelně bylo hodně drahé, ale peněz jsme měli s sebou docela dost, takže jsme si dopřáli, co jsme chtěli. Občas jsme ráno vyměnili dopolední moře za vycházku kolem pobřeží, nebo na ovocný trh.
Ve středu jsme si zaplatili výlet lodí na ostrovy Hvar a Brač. Odplouvali jsme velkou lodí ráno v devět hodin. Za dvě hodinky jsme byli na Hvaru ve městě Jalsa - nádherné, malé rybářské městečko. Tam jsme měli hodinku na prohlídku. To byla opravdu nádhera. Potom hodinku přejetí na Brač a tam vodním taxíkem na Zlaty bol - takový výběžek do moře - pláž. Tam teda bylo milion lidí, sprchy se platili, nic moc. Před sezonou asi ano, ale jinak nás to docela zklamalo. Tak jsme se vykoupali a šli si projít městečko a potom zase plavba zpět. Po cestě tam i zpět byly ryby a vínečko. Kluci házeli rybičky rackům - z toho byli nadšení. Vrátili jsme se večer v 18 hodin. My s mamkou lehce ovíněné.
Sluníčko svítilo celý den, moře bylo teploučké, mušličky jsme si taky nějaké nasbírali. Vzduch byl horký, obden foukala bura - horký vítr, takže byly vlny jako hrom. Což se klukům líbilo.
No a takhle nám utekla celá dovolená. Zpáteční cesta - to už jsem naznačovala. Technicky proběhlo všechno v pořádku, jen jsme se vrátili rozlámané, ale s tím se počítalo a dnes s dvoudenním odstupem už mi to nepřijde. Jinak to bohužel nejde.
Tolik od nás od moře.
Dana a kluci
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1644
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20643
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2610
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....




