Červňátka 2006

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
876
11.11.05 13:21

EvaK - tak to my jména vymýšlíme už od té doby, co se snažíme. Rizika jsou sice v 1.trimestru vysoká, ale proto třeba nenakupuju pro mimíse žádné věci, ani o něm moc lidí neví, ale o jménech jsme se dohodli už dávno. Sice se to pořád mění, takže kdo ví, jestli se náš mimís opravdu nakonec bude jmenovat Viktorie nebo Petr, tak jak to máme vymyšlené teď, neob třeba úplně jinak. Původně jsem chtěla pro kluka Adam, ale pak se mi to nějak přestalo líbit. Procházela jsem celý kalendář a buť se mi mužská jména nelíbí, nebo znám někoho se jménem, koho nemám ráda. Co se týče holky, původně jsem chtěla Markétu, pak Sáru, pak se nám zalíbila Viktorie, tak uvidíme, co se z toho vyklube :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
459
11.11.05 13:50

Jména

Markéta182 - tak to máš pravdu, že výběr jména ovlivňují i lidé, které s tímto jménem znáš.
Asi nad těmi jmény ani také ještě nepřemýšlím, ani nad kočárkem apod., protože teď rok a půl rekonstruujeme domeček a kolem toho je hodně lítání. A ty úvěry kolem toho. Také každou volnou chvíli na baráčku pracujeme. I když teď to mám na chvíli od doktorky přikázané trošku zvolnit. Také hodně práce v zaměstnání. Pak lítám se psem. No a pak už mi nezbyde čas, jen si přečit vaše příspěvky tady a napsat. Také to otěhotnění bylo tak rychle (hned napoprvé), že jsem tomu sama nevěřila, tak jsem z toho byla dost zaražená a ještě i teď se mi zdá, že je to nějaké divné. Myslela jsem, že to nějakou dobu bude trvat. Tak mě to hodně zaskočilo. Tak občas čekám, že nastane nějaká zrada. :) Ale snad ne.
Dnes jsem si udělala oddechový den, protože jsem si dny předtím trošku nadpracovala, tak mám čas něco víc napsat. A taky si odpočinout a pospat si. Však to určitě znáš - už jsem fakt jak Šípková Růženka. Hlavně potom, co mi doktorka kvůli tomu hematomku na:,–(ila Utrogestan 2×1. Ale hematomek se mi rychle zmenčil a ztrácí se, tak jsem zvědavá, kdy mi jej vy:,–(í.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
876
11.11.05 14:03

Já beru Utrogestan už od 6.týdne na lepší zahnízdění a udržení těhotenství. V pondělí jsem byla na kontrole, tak jsem se sestry ptala, jestli mi to ještě bude předepisovat, a ona říkala, že se to bere minimálně od konce 12.týdne. No, ale předepsali mi to zase na měsíc (takže až do 15.týdne). Moc nadšená z toho nejsem, protože to beru 3× denně vaginálně… Doktor mi řekl, že když se to užívá vaginálně, tak nejsou tak velké vedlejší příznaky (únava) a lépe se to vstřebává. Na jednu stranu jsem ráda, že se má mimís dobře a hnízdí si tam vesele, ale na druhou stranu se už těším, až to přestanu brát, protože samozřejmě se to nikdy nevstřebá úplně a jde to ven :?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
459
11.11.05 14:15

Aha, tak on se ten Utrogestan bere třeba i preventivně. Protože mě zdálo divné, že mi jej dává, protže jsem ani nešpinila, ani nekrvácela, ani mě nic nebolelo. Také říkala, že ten hematomek je malinkatý a sliznice dělohy pěkně drží a je celistvá. Nařídila mi klidový režim a bez sexu. Klidový režim jsem dodržovala 2 dny a pak už mi to nedalo … Sex jsem si také neodpustila, protože lepší jeden sexík, než být nervózní … Řekla jsem si, že poud se má těhotenství udržet tak se udží. Kdyby ženy někdy ani nevěděly, že těhotné v této době jsou a normálně pracovaly na poli apod. A na kontrole mi doktorka řekla, že hematomek mizí a těhotenství se krásně stále drží. Ona je doktorka hodně pečlivá, tak asi nic nechce zanedbat i kvůli té opraci co jsem měla. Měla jsem v listopadu loni operaci kvůli endometrióze 4. stupně. Pak jsem brala hormony, které mi zastavili menses. A jak se mi objevilo menses, tak jsem hned měla otěhotnět (plánovala jsem to až později, kvůli tomu baráku, ale nedalo se nic dělat, zdraví je přednější a miminko jsem vždycky chtěla) a povedlo se ihned i přes různé katastrofické scénáře doktorů.
Taky bylo zajímavé, že endometriózu jsem zjistila, že mám v listopadu (nějak jsem najednou nemohla sedět, protže mě to bolelo) a hned za 3 dny mě operovali. Prý jinak endoetrióza zlobí třeba i několik let. Doktoři mě po operaci strašili vším možným, takže asi i proto trošku dělám, jakože nic a snažím se na těhotenství moc neupínat - např. vymýšlením jmen apod. Ale jinak si s mimi občas v duchu povídám apod., to jo.
No nějak jsem se rozepsala. :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
459
11.11.05 14:16

oprava: Kdysi ženy ani nevěděly …

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
876
11.11.05 14:26

No máš pravdu, že kdysi to ženy ani nevěděly a nic se neřešilo. Jenže taky asi bylo lepší životní prostředí a ty ženy byly fyzicky zdravější a silnější, takže asi nebylo tolik samovolných potratů. Jinak mě to doktor asi předepsal preventivně, protože jsem v lednu měla samov.potrat (ale asi tři dny po tom, co jsem se to dozvěděla, nějak v 4-5.týdnu, takže v klidu) a taky mícám nepravidelnou MS, takže asi ty hormony v mém těle nepracují úplně stoprocentně. Jsem ráda, že mi to předepsal, aspoň mám klid, že se mimís udrží, ale na druhou stranu už se těším, až to brát nebudu…
Mimochodem, co to je endometrióza?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
459
11.11.05 14:37

Endometrióza je, když se sliznice, která v děloze prochází menstruačním cyklem nachází jinde. Např. v bříše, ale doktoří říkali, že klidně i v hlavě. a prochází stejným cyklem jak ta v děloze, jen se nemá kam uvolnit to co narostlo, tak se to odlupuje dovnitř a stále to ložisko zvětšuje. Je to samozřejmě krev, která je zánětlivá, takže časem vzniknou záněty a srůsty. Já jsem to měla v rektovaginálním septu - to mi vypálili a dost odřezali a pak různě třeba nalepené, na močovodu, v blízkosti vaječníku apod. Některé holky to mají třeba i přímo na vaječníku. také to vylučuje jakousi látku, která dělá buď neplodnost, nebo potraty v časných fázích těhotenství. Ale nemusí. V nemocnici byla holčina, která měla několik let úporné bolesti v břiše hlavně běhěm menses a 3× potratila na začátku těhotenství. Ta měla endomet. na vaječníku - asi 2. stupně. Bylo nám doporučeno ihned po dokončení hormonální léčby na umělé oplodnění. Tak říkala, že na to určitě půjde. Já jsem nakonec nešla. Naštěstí to vyšlo i bez toho. Endometrióza může znovu narůst a aby nenarostla, tak na to pomáhá právě ta hormonální léčba a nebo těhotenství. Také hodně pomáhá braní hormonální antikoncepce. A je důležitá operace, aby se to zlikvidovalo. Bylo mi řečeno, že kdybych měla mimiška třeba v 18 letech, nebo 20 letech, tak by se mi endometrióza nemusela vůbec vytvořit. Tak nevím. Prý to trápí celkem dost žen.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
205
11.11.05 14:52

zkouška spojení

Uvidíme, kam můj příspěvek padne - v každém případě se omlouvám :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
876
11.11.05 15:12

EvaK - Aha. Tak o takové nemoci slyším prvně. Každopádně jsi měla štěstí, že ti na to tak rychle přišli a taky že jsi tak rychle otěhotněla. No, mě je teprve 21, jsem tady asi nejmladší těhulka. Hodně lidí to považuje za moc brzo, mít dítě v 21, 22 letech, ale mě to připadá přirozené a kromě toho nemám důvod na nic čekat. Byt máme, příjmy taky, máme se rádi :D , to, co považuju za užívání si života asi s mimísem neskončí… Hodně holek si chce třeba budovat kariéru, ale já v mateřství nevidím překážku, jsem „rozený podnikatel“ :D , takže to, co dělám teď, budu dělat i na mateřské (samozřejmě omezeně). Jediný problém (který vidí mí rodiče) je, že oficiálně jsem student VŠ a rodiče strašně lpí na tom, abych to dodělala. Bohužel tím, jak jsem začala slušně vydělávat i bez VŠ a ve zcela jiném oboru, jsem zcela ztratila motivaci a už půl roku se je snažím přesvědčit, že ze mě asi vysokoškoláka mít nebudou… Prostě to pro můj život není podstatné. No, bohužel to okolí samozřejmě moc nebere (jsou ale i výjimky) a ani nečekám, že se mnou bude kdokoli souhlasit tady. Miminko jsme moc chtěli a všichni, kromě mojí rodiny, v okolí to věděli. Což je zá:,–(ní chyba, protože to teď pro ně bude šok… Tak uvidíme, jak to vezmou.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
205
11.11.05 15:27

Posílám virtuální přihlášku do klubu 06/2006

Vždycky jsem si říkala, že já, se svou zaměstanaností a pomalu stracenou nadějí na miminko, se o svém „jiném“ stavu dozvím jistě až v druhém trimestru. Ale když se to „provalilo“ už v pátém týdnu, nahlídla jsem k vám a trochu se divím, jak vážně to bereme. Přiznávám, že jsem podezření měla snad od prvního dne, jelikož mi je od té doby zle. První dva týdny jen lehounká nevolnost (ale celý den) a dnes - v cca 7 tt je mi krutě zle bez ustání. Nevolnost mne budí v noci, nedá mi usnout. Jsem bílá jak stěna, já, která se živým kontaktem s lidmi a vydělávám na své prořízlé puse - sotva mluvím, dnes jsem poprvé blinkala. Už týden chodím do práce nenamalovaná, protože tak dlouho neudržím zvedlé ruce :lol: Nechci brát žádné pilule, jen ať si to vytoužené miminko užiju hned od začátku. Jen jsem se chtěla zeptat, jestli nemáte nějakou babskou radu, neškodnou bilinku, aromaterapickou kůru nebo zaříkání, jen ať mi je alespoň trochu líp. PS: Nebo mne alespoň politujte :lol: Pěkný pozdrav z Plzně posílá všem maminkám a jejich dětem Eva (32)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
459
11.11.05 15:35

Marketo182 - v dnešní době to berou lidi jako brzy, kdysi to zas brali jako pozdě. To si nevybereš. :) Každopádně je nedůležitější, že jsi sama spokojená. A neboj, až to řekneš vašim, tak asi fakt nejdřív budou z toho vedle, ale pak určitě zjihnou. A až se to narodí, tak uvidíš úplnou proměnu. Kámoška měla mimčo a rodiče byli zá:,–(ně proti. A až se to narodilo, tak jak mimčo její mamka uviděla, tak se málem roztekla něhou.
Takže držím pěsti, ať je to u tvých rodičů to samé.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
459
11.11.05 15:43

Josefko, prý je nelepší si na noční stolek před spaním dát pití a suchar (možná i víc - nevím kolik) a jakmile se probudíš, tak ještě v posteli to sníst a ještě chvíli ležet. Také prý pomáhá spíš studené jak horké. Kámoška, která je teď v 25 tt to měla také a kolem 15 týdne ji to přešlo. Také chudera zvracela a hodně zhubla. A toto ji prý pomáhalo. A nemít prázdý žaludek. Jíst častěji a méně. Také hodně odpočívej, ať nejsi unavená - to to prý také zhoršuje. A pokud nebudeš zvládat, tak popros doktorku o nechopenku, ať nemáš nervy v práci, to tomu taky nepřidá. Kámoška na neschopence byla taky. Jo ještě se hodně procházet na čerstvém vzduchu a větrat. Pokud by to bylo úplně strašné, tak ti myslím může doktorka předepsat Torecan čípky. Ale byla bys po něm trochu oblblá a v prvních 3 měsících není dobré moc brát chemii. Snad ti to trošku pomůže.
Přeji ať je to co nejdříve dobře!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
459
11.11.05 15:45

Ještě jsem si vzpomněla, že kdesi psali, že pomáhá Pyridoxin. Tak se na to zkus doktorky zeptat. Je to jeden z vitamínů B (možná B6, ale nevím to jistě) a ty jsou rozpustné ve vodě, takže pokud si dáš jeden denně, tak se jím nepředávkuješ, protže nadbytek se vyloučí močí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
876
11.11.05 15:48

EvaK - Určitě to vezmou ve finále s radostí a budou se na vnoučka těšit. My to zatajování těhotenství máme v rodině :D :D Moje babička (když čekala mou mamku) to řekla své rodině až v 7.měsíci! Do té doby to nikdo nepoznal! Ve stejném termínu čekala dítě její sestra a tak se to provalilo tak, že to té sestře řekla doktorka (chodily ke stejné). Podotýkám, že jí v té době bylo asi 26, takže nechápu, proč to tajila a ona mi to není schopná vysvětlit. Moje mamka, když mě čekala, to taky nechtěla nikomu říct, ale babička to na ní poznala. Moc nadšená nebyla. A to už byla mamka v té době vdaná! Když čekala moji sestru a řekla své matce, že je těhotná, tak ta řekla, že jen přes její mrvolu! No asi měla nějaký důvod :? . Jinak je babička super a z dětí je nadšená, jen ty prvotní reakce trohcu přehání… Bojím se, aby to mamka neměla po ní. No a můj otec je samostatná kapitola :D Naplánoval si můj život již v okamžiku mého narození a nevyhovuje mu, když z jeho plánů vybočuju, což dělám často, hlavně od té doby, co jsem se osamostatnila a řídím svůj život sama, dle svých vlastních plánů. A tohle bude velké vybočení :D :D Ale beru to s humorem, protože vím, že jinak jsou mí rodiče v celku normální a nebudou dělat žádné problémy. Znám je dobře a vím, že stejné by to s nimi bylo i za několik let. S některými lidmi je prostě kříž :D

Josefka - na ranní nevolnosti pomáhá sníst ještě v posteli sušenku a trohu čaje. Taky coca cola pomáhá. Přes den pomáhá pravidleně jíst (pokud to samozřejmě jde). Prý na nevolnosti ještě pomáhá magnezium (nějaké tablety?), ale nevím, mám dojem, že jjsem to někde četla. Já žádné nevolnosti nemám, jen když se nenajím. Ale jestli tě to trápí tak moc, zeptej se své Dr. Určitě ti poradí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
497
12.11.05 18:41

Ahoj holky,
pořád jsem přemýšlela,jestli k doktorovi na ultrazvuk v pondělí nebo až v pátek a už mám jasno.Musím v pondělí.Dnes v noci jsem se probudila hroznou bolestí v břiše,měla jsem úplné křeče,nevěděla jsem jak si lehnout,aby povolily.Nakonec mi pomohla poloha na zádech a musela jsem natáhnout nohy.Během 3 minut ty křeče přestaly,ale tak strašně mě vyděsily,že nevím co si mám o tom myslet.Máte některá podobnou zkušenost?Mě se to stalo poprvé a hrozně se těším na pondělí,až mi doktorka řekne,že je všechno OK.

TULIPÁNKU - nejsi tady aspoň ty?Potřebuji uklidnit…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

GS Mamatest

  • (3.6) + 165 recenzí

Digital

  • (4.2) + 98 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Quattro+

  • (4.7) + 70 recenzí

Poradna duly

Ikona - Jana Čurdová

Jana Čurdová