Dědictví - dvě sestry

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Uslava
8.11.21 10:51
@arinecka píše:
Uf, to jako fakt? Ty peníze mohla dát komu chtěla, aniž by si někdo jiný mohl cokoliv nárokovat. Nespravedlivý to je, ale už se stalo, a dávat mámě nůž na krk, že budˇpřepíše byt, nebo atˇne vánoce nechodí? 8o

A piplaš se s tím a ono ti řekne buď prachy a nebo si buď na vánoce kde chceš. To je odvrácená tvář té touze po dětech, do nichž si projektujeme kdoví co a nakonec můžeme být rádi, že nepřijdou a nevymlati nám zuby, když jim nedáme důchod. Je to extrém, ale stává se to.

  • Citovat
  • Upravit
78451
8.11.21 10:56
@Keyllah píše:
a není lepší nikomu pro jistotu nic nedávat a raději žádnému dítku nepomoct, aby druhé nebylo ukřivděné? :think: jak tak ty diskuze tady čtu, jak to na starý kolena pořádně roztočím, ať se nemají dítka o co hádat :mrgreen:

a taky jsi doteď hodlala dát jednomu dítěti milion a druhému nic?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
225
8.11.21 10:57

Podle mě nemůže být dědictví spravedlivé vlastně nikdy a to ani, když dostanou obě/všechny děti rovným dílem. Dáte každému milion, to je fér. Ale jeden bydlí v Praze, kde si za milion koupí osminu bytu 2+1 a druhý bydlí ve vesnici na Ústecku, kde si za to koupí pomalu domek. Nebo jak podělit děti, když jedno se bohatě provdá a druhé obrací každou korunu. Když se do rodiny narodí postižené dítě, přijde nemoc… A jak vidím ve svém okolí, ani snaha podělit děti spravedlivě za života a nečekat na dědictví, nefunguje.
Příklad z rodiny, už jsem ho tu v minulosti psala. Dva bratři. Rodiče chtěli oba podělit „spravedlivě“ a na stáří mít klid a čistý stůl. Jeden bratr dostal byt po rekonstrukci, mohl hned bydlet, druhý (manuálně zručný) dostal starý dům, sice s vyšší hodnotou než byt prvního, ale práce jak na kostele. Ukřivděně se cítí oba, nemluví ani spolu ani s rodiči. Už se to táhne deset let…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53
8.11.21 11:01

@PaníBovaryová u nas v rodině (resp. v rodině exmanželky muže) máme ještě vyšší level :roll: děda - velký statek, celý život mu tam dělá ex a její syn otroka kdykoliv potřebuje, od sklízení česneku po obstarávání býků a koní. Kluk 17 tam dělá celý léto už tak 4 roky místo slušně placenejch brigád. Od mala poslouchá, jak to všechno bude jednou jeho, protože dědovo děti na to nejsou. No, děda se v lednu v 79 letech znovu oženil :mrgreen: hádej na koho je vše přepsaný, jasné že na novou paní. Všichni jsou z toho v p*deli a jako bonus si teď berou dědu z nemocnice na dožití s rakem neb nová manželka ho chtěla nechat v LDN. Takže asi tak k slibenymu majetku.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22084
8.11.21 11:02
@Keyllah píše:
a není lepší nikomu pro jistotu nic nedávat a raději žádnému dítku nepomoct, aby druhé nebylo ukřivděné? :think: jak tak ty diskuze tady čtu, jak to na starý kolena pořádně roztočím, ať se nemají dítka o co hádat :mrgreen:

A není lepší „pro jistotu“ trochu přemýšlet a oběma dětem pomoci stejně?

Dědictví je bezpředmětná záležitost, s tou se nedá (a nemělo by se) předem kalkulovat - ale jestliže chci v průběhu svého života darovat dětem větší částku peněz, měla bych to snad rozdělit nějak rovnoměrně a srovnatelně… :nevim: Zvlášť v takovéhle situaci, kdy obě děti jsou na tom stejně a žádné nepotřebuje naléhavou existenční záchranu. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8451
8.11.21 11:04

@triss86 Souhlasím, úplně spravedlivé to nebude nikdy, viz třeba děti s velkým odstupem od sebe. Nebo když jsou děti rozdílně rozumově, zdravotně, whatever disponované.
Je fér si to přiznat, ubudou zbytečné hádky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13955
8.11.21 11:06

@triss86 to je uplne irelevantni. Deti vetsinou vyrustaji ve stejnem prostredi s podobnou vychovou.
Jak se zaridi v dospelosti je jen jejich vec.
Ja mam na rozdeleni castku/nemovitost/obrazy… dopln co chces a to bude rozdeleno stejnym dilem. Prece nebudu saturovat min uspesneho. Tedy ano muzu, ale ten uspesnejsi dostane uplne stejne.
Neco jineho je domluva se kterou vsichni zucastneni souhlasi, znaji podminky a respektuji je.
Umim si predstavit, ze prijde mama a rekne hele bracha potrebuje prachy je v nouzi mam 100k, tak vas podelim a ja odpovim “v pohode nic nechci, mam dost”. Ale taky si umim predstavit, ze ani ja na tom nejsem dobre a tu nabidnutou pulku si proste vezmu.
Nevim u nas od rodicu vzdy fungovala spravedlnost v obdarovavani. A neprijde mi slozite vydelit neco dvemi, tremi….

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Uslava
8.11.21 11:09
@BohunkaP píše:
A není lepší „pro jistotu“ trochu přemýšlet a oběma dětem pomoci stejně?Dědictví je bezpředmětná záležitost, s tou se nedá (a nemělo by se) předem kalkulovat - ale jestliže chci v průběhu svého života darovat dětem větší částku peněz, měla bych to snad rozdělit nějak rovnoměrně a srovnatelně… :nevim: Zvlášť v takovéhle situaci, kdy obě děti jsou na tom stejně a žádné nepotřebuje naléhavou existenční záchranu. :nevim:

A když nechci? A nebo to chci dát jen jednomu? Nikdo mi v tomto ohledu nebude nic nakazovat a jestli mě nastvou tak to dám psimu útulku i přesto, že psy nemusím. Jak ta paní, co nedávno dala 17 milionů zoologické zahradě. Asi těch keců kolem dědictví už měla plně zuby. :dance: :pankac:

  • Citovat
  • Upravit
13955
8.11.21 11:10

@Uslava tak pokud opravdu nechci, tak je to taky v poradku. Ale s krivdou ke treba pocitat :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22084
8.11.21 11:23
@Uslava píše:
A když nechci? A nebo to chci dát jen jednomu? Nikdo mi v tomto ohledu nebude nic nakazovat a jestli mě nastvou tak to dám psimu útulku i přesto, že psy nemusím. Jak ta paní, co nedávno dala 17 milionů zoologické zahradě. Asi těch keců kolem dědictví už měla plně zuby. :dance: :pankac:

V tom Ti přece nikdo nebrání :nevim: Když nechceš za života nic dávat, tak nemusíš, Tvoje povinnost to není.

„Nakazovat“ Ti nikdo nic nemůže - ale stejně tak ani Ty nemůžeš nakazovat jinému, jak se má cítit. Když z nějakého důvodu takhle významně upřednostníš jedno své dítě, nemůžeš tomu druhému zazlívat, že nechápe a cítí se z toho smutné.

Příspěvek upraven 08.11.21 v 11:23

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34355
8.11.21 11:23
@Uslava píše:
A piplaš se s tím a ono ti řekne buď prachy a nebo si buď na vánoce kde chceš. To je odvrácená tvář té touze po dětech, do nichž si projektujeme kdoví co a nakonec můžeme být rádi, že nepřijdou a nevymlati nám zuby, když jim nedáme důchod. Je to extrém, ale stává se to.

No právě. Já mám teda dítě jen jedno, takže tohle nikdy řešit nebudu, ale jeden nikdy neví, co mu život přinese.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
41588
8.11.21 11:30
@stinga píše:
a taky jsi doteď hodlala dát jednomu dítěti milion a druhému nic?

hodlám svým dětem dávat, pokud budu moct to, co budou potřebovat a to tehdy, kdy to budou potřebovat ;) takže ano, dokážu si představit, že v nějaký moment budu investovat víc do jednoho, než do druhého.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
41588
8.11.21 11:34
@BohunkaP píše:
A není lepší „pro jistotu“ trochu přemýšlet a oběma dětem pomoci stejně?Dědictví je bezpředmětná záležitost, s tou se nedá (a nemělo by se) předem kalkulovat - ale jestliže chci v průběhu svého života darovat dětem větší částku peněz, měla bych to snad rozdělit nějak rovnoměrně a srovnatelně… :nevim: Zvlášť v takovéhle situaci, kdy obě děti jsou na tom stejně a žádné nepotřebuje naléhavou existenční záchranu. :nevim:

Jako jak? když bude jedno dítko v jeden moment potřebovat, tak mu smím pomoct jen, pokud stejně nasypu v ten stejný moment i tomu druhému? a co když pro oba nebudu v ten moment mít? tak nechám toho jednoho padnout a nedám mu nic, aby druhé náhodou necítilo křivdu? :think:
A ne, nedávám tedy stejně, neb jedno dítko si poslední roky vybírá všechny možné zdravotní problémy a sypeme a sypeme a fakt, tu stejnou částku nedávám jen tak druhému, které to aktuálně nepotřebuje. Kdyby druhé cokoli potřebovalo a já měla, okamžitě dám, ale pokud nepotřebuje, nevidím důvod…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
41588
8.11.21 11:44
@triss86 píše:
Podle mě nemůže být dědictví spravedlivé vlastně nikdy a to ani, když dostanou obě/všechny děti rovným dílem. Dáte každému milion, to je fér. Ale jeden bydlí v Praze, kde si za milion koupí osminu bytu 2+1 a druhý bydlí ve vesnici na Ústecku, kde si za to koupí pomalu domek. Nebo jak podělit děti, když jedno se bohatě provdá a druhé obrací každou korunu. Když se do rodiny narodí postižené dítě, přijde nemoc… A jak vidím ve svém okolí, ani snaha podělit děti spravedlivě za života a nečekat na dědictví, nefunguje.
Příklad z rodiny, už jsem ho tu v minulosti psala. Dva bratři. Rodiče chtěli oba podělit „spravedlivě“ a na stáří mít klid a čistý stůl. Jeden bratr dostal byt po rekonstrukci, mohl hned bydlet, druhý (manuálně zručný) dostal starý dům, sice s vyšší hodnotou než byt prvního, ale práce jak na kostele. Ukřivděně se cítí oba, nemluví ani spolu ani s rodiči. Už se to táhne deset let…

Teď jsi mě teda trochu vyděsila :think: mám pro děti „předpřipravené“ dvě nemovitosti, dva RD, ale každý je jinak velký, má jinak velkou zahradu a za pár let bude každý jinak „zchátralý“ a před rekonstrukcí :think: tak ještě aby se cítili nějak ukřivděně, že to není úplně stejné, a každý na tom bude mít jinak práce :think: za dobrotu na žebrotu…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
22084
8.11.21 11:45
@Keyllah píše:
Jako jak? když bude jedno dítko v jeden moment potřebovat, tak mu smím pomoct jen, pokud stejně nasypu v ten stejný moment i tomu druhému? a co když pro oba nebudu v ten moment mít? tak nechám toho jednoho padnout a nedám mu nic, aby druhé náhodou necítilo křivdu? :think:
A ne, nedávám tedy stejně, neb jedno dítko si poslední roky vybírá všechny možné zdravotní problémy a sypeme a sypeme a fakt, tu stejnou částku nedávám jen tak druhému, které to aktuálně nepotřebuje. Kdyby druhé cokoli potřebovalo a já měla, okamžitě dám, ale pokud nepotřebuje, nevidím důvod…

Ale taková situace tady přece nenastala - posouváš to do úplně jiné roviny.

Ani jedné z dcer tady přece nehrozil existenční problém, jednalo se čistě o investici pro budoucnost. Proto osobně neshledávám žádný objektivní důvod, proč by tu finanční injekci, kterou se maminka dobrovolně rozhodla věnovat, mělo dostat jedno dítě a druhé ne.

Maminka samozřejmě měla plné právo se takto rozhodnout - ale stejně tak má zakladatelka plné právo cítit lítost, protože (až do té doby, dokud na ni reálně nebude přepsán slíbený byt) byla objektivně ošizena.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová