Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj všichni docela by mě zajímalo jak to jako prarodiče mate… předem chci říct ze vím ze hlídání vnoučat neni povinnost spis nad tim jen tak přemýšlím a chtela bych vědět jak to mají jine babičky a jiní dědečkové ☺️
Začala jsem nad tím přemýšlet protoze jsem nedávno viděla hrozne hezké video jak babička přijede na návštěvu a začne pomáhat a hrát si s detma a přiveze navařeno (ideální babička proste 😂)
U nás je to takové zvláštní mi přijde…
tchyně bydlí 20 minut od nás a když nas zve na návštěvu nebo si bere jen syna tak automaticky triletakovi zapíná pohádky posazuje ho na gauč a da mu před sebe misku sušenek/cokolad/bonbonu a takhle ho tam nechá zaparkovaného celý den a to je vlastně jediná aktivita co provozuji v lete ho parkuje na pískovište (minule se ji dokonce ztratil a přišlo ji to strašně vtipné)
Moje máma bydlí skoro dvě hodiny od nás kluka ma samotného tak 3× do roka na víkend jinak jsem tam i ja ale je to uplne to samé jen rano syn otevře oči pouští mu televizi a nechá ho u ni sedět celý den a ja si říkám ty jo tohle si od svoji babičky nepamatuju ta si se mnou hrála, česala me, zpívali jsme jezdili jsme na výlety a bylo to super… manžel jezdil na střídačku k prarodičům každý víkend a furt dělali něco venku nebo doma hráli si, pomáhal zlobil…
Minule přišel syn za mojí mamkou jestli by si s nim praskala bublinkovou folii a ona mu řekla ne teď se koukám na televizi
a tak je to se vším
Me by zajímalo jestli to tak jako prarodiče mate taky? A případně co za tom je? fyzické zdrávi? (prarodičům všem mezi 53-57) a nebo je to lenost? Neochota? Nezájem? Ja uz jim tam syna ani nedávám protože nevidím důvod a oni jsou s tim v pohode, jediné kdy se o vnouče perou je přes léto a to mi prijde ze se spis předhánějí která ho tam bude mít přes prázdniny víckrát ![]()
Ne, nemáme to tak. Nicméně prostě každý je jiný, měl jinou výchovu, zážitky, zkušenosti. Prostě to tak mají, třeba takhle vychovávali své děti a přijde jim to normální.
Přestala bych spoléhat na víkendové hlídání a spíš se snažila třeba babičku přibrat na nějaký společný zážitek - zajít na trhy, do zoo, do muzea, do herničky, na výlet nebo k vám na návštěvu. Pokud nebudou mít zájem, tak bych to prostě přestala řešit.
@Anikaa02 píše: Více
Jsi přehnaně kritická. Čas ditete s babičkou nech na ní. Pokud to budeš hlídat jako dráb, je to špatně.
@jkra píše: Více
Přesně. Dnešní matky mají pocit, že musí být děckám non stop za zadkem.
A cokoliv jinak je špatně ![]()
Asi by se měla zakladatelka hodit do klidu a neřešit zbytečné hovadiny.
Moje nejmladší zažila moji mamku už vážně nemocnou (rakovina plic s metastázami do kosti). Presto ji jako miminku uvařila a nakrmila, párkrát ještě u ni přespala (ja byla v bytě vedle, kdyby neco). Malovaly spolu, cvičili jógu (i kdyz uz babi byla skoro ležák). Byla to skvěla babička. Se staršími dětmi podnikala výlety, opékali buřty, pekly brambory, vyráběli výzdobu… mama i me cel život chtela pomoct (i kdyby to bylo roztřídění vypraných ponožek).
Tchyně dokud byla fit se také snažila dětem vymyslet program, ale televizi tedy pouštěla. Jidlo moc nevařila - její specialita byly brambory s kecupe 🤮, do zoo s nimi nikdy nešla (zvířata smredely a byla asi na ni “moc živá”)Ale starší děti, hlavně syn na ni vzpomíná rád.
Lepsi nějaká aspon trochu laskava babička než žádná nebo zla megera. Ono si to deti nejak přeberou, ze doma je program jiny.
Chceš hlidat? Chceš. Tak neřeš.
Prarodiče chodí do práce a určitě jsou unavení, ne líní.
Sama si vnouče (15 měsíců) beru skoro denně na procházku, případně hlídám u mladých doma, když je třeba. Televizi nepouštím, mobil nedávám. A ano, unavená jsem. Je mi 60 pryč.
A ta tvoje skvělá babička, co tě česala, chodila ještě do práce? ![]()
A k tomu, ze jsou v 53 líní. Hele, je mi 50,mam práci, kdy obtyden odlétám. K tomu chodim, když jsem v ČR, obden cvicit. Líná nejsem, ale musím pracovat a rada si už uziju svůj volný čas. Pokud by za pár let měli kluci deti, budu hlídat, když budu mit čas. Možná by sis mohla uvědomit, ze i oni mají stále náplň života. A jo, teď v 50 si na něco nenechám sáhnout, konečně mohu zase uprednostnit sebe.
@Anikaa02
Však jo… v duchodaku jim místo návštěvy zařídit hlavně telku a nazdar. S klidným svědomím
a neboj, ti co nejvic křičí, že mají svůj život, že dospělé děti mají svůj život a že jsou nesmrtelní resp. jejich odchod bude prostě jednoho rána, že se neprobudi…ti pak také nejvic pláčou, že o ně není postaráno, zájem atd.. mezi tou 50-70 je velká šance a taky poslední dohnat hříchy z výchovy před lety. Je to na každém, ale ten míček bude v jejich posledních letech na naši straně, tak je na na nich, co si zvolí.
My bývali jako děti už babičky každé prázdniny. Ale babička se nám nevěnovala 24/7. Nevidím a ani neviděla jsem v tom problém. Běhali jsme venku. Pomáhali babičce s králíkama, nosit trávu. Chodili jsme krůťatům na řebříček. Babička s námi chodila na houby. Nebo nám večer občas udělala táborák a opekli jsme si buřty. Když pršelo, tak jsme četli nebo si s námi babička zahrála pexeso nebo Člověče nezlob se. Ale když bylo hezky, prolitali jsme to venku.
Můj táta s mými dětmi tedy obchodil kdeco. Kdejakou dětskou akci, zoo, chodil s mladším na hřiště, jezdili za zvířaty do statku. Ale když jsme byli s mužem v práci a hlídal nám děti doma, tak taky zapnul televizi, seděl a děti se zabavily podle svého nebo psaly úkoly a tak, pokud už nebyly v postelích.
@jkra píše: Více
U tebe je čas. Navíc máš kluky
ano, teď 50-60 je svět tvůj, pak můžeš být 10 let milující babička a za mě je to přirozený běh a mělo by to tak být. Babka, co v 67 litá 2y ročně do Egypta a nezajímá ji, jak dcera vyřeší jarnaky, ať si pak trhne…
No, rozhodně se nám nikdo nonstop nevěnoval. Sice jsme nebyli zaparkovaní před televizí, ale to bylo i tím, že nás bylo vždy hodně, takže jsme si hráli spolu.
Navíc rozhodně v tomto věku nebyli prarodiče výdělečně činní nebo je nečekalo dalších 10 let práce a strachu o ni a co by bylo, kdyby o ni přišli a nikdo je v tom věku nechtěl.
Takže asi tak.
@Anonymní píše: Více
A co by nelitala? Ono v reálu, kdo hlídat chce, tak hlídá. Ale byla bych opatrná s tim, ze jsou prarodiče líní.
Snahu o zapojení mých rodičů do života mého dítěte jsem vzdala. Když funguju já (domluvím návštěvu a přijedu), tak se s vnoučetem vidí. No vidí…sedí u kafe a dítě si vedle samo hraje. Když já nejsem iniciátorem, nevidí se celé měsíce. Neozvou se. Nezeptají. A léto? Letos třeba máma: „Jé, to bysme mohli na chatu nebo do zoo“. Ani jednou. A na podzim: „Příští léto bysme mohli do zoo.“ Já na to, že to říkali už letos a odpověď byla, že OD půlky září měli moc práce
Léto sice v půlce září končí (a zoo je otevřena denně), ale co už
A sama nevím, jestli je to lenost nebo nezájem, protože rádi vnouče mají… Kdysi mi to bylo líto. Teď už se tím bavím.
Nemame to tak, jako jo, moje mamka obcas pusti telku a dava mnamky, ale taky tam dceru ma klidne 4× tydne. Tchyne tak 1× za 3 tydny, ta televizi nepousti vubec, ale tam jezdime jen spolu, sama tam nebyva.
Mamka si s ni obvykle celou dobu hraje nebo jdou treba do bazenu, do herny, na zahradu.