Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Diskuze pro prarodiče
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.12.25 06:49
@Serpentini jistě, kdyby bydleli na druhém konci republiky, tak by si to pochopitelně zařídit museli. Jenom mi přijde divné, že vám to tu přijde divné, že to máme zařízené, jak to máme. Přece když jsme v jednom baráku, tak si nebudou shánět hlídání nebo měnit práci jenom proto, aby měla babička klídek. To by mi přišlo divné. A jistě, byla to moje volba. Taky si nestěžuji ( aspoň ne pořád 
).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.25 06:52
@Buba mara Tak pokud jsi s tím ty v pohodě, tak proč ne. Já zase zastávám názor, že o dítě se mají starat jeho rodiče a musí si najít práci tak, aby péči pokryli. Pomoc jim můžu, když je to opravdu potřeba, ale nebudu se jim o dítě starat denně, protože to jinak nejde kvůli jejich práci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.25 06:56
@Buba mara píše: Více
Je hezké, že si pomáháte. Takto to má fungovat. U nás to v jednom baráku třeba absolutně nefunguje. Není tam ze strany tchýně ochota - ve smyslu chci vám opravdu pomoci sama od sebe. Musím ji jít vždy poprosit a hodně poděkovat. Takže spíš ji využívám na nutné hlídání. Třeba pravidelné hlídání absolutně nefunguje. To nám vyloženě pomoci nechce. Například by se nám hodilo hlídání nejmladšího každé ráno na max. půl hodiny než odvezu starší do školky. No nešlo to. Musela jsem chodit prosit a ještě tchyni budit. Takže se mnou jezdil i v horečkách a pod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.25 07:01
@KKubula píše: Více
To je v pořádku. Ale povinnost to není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.25 07:05
@anavi13 Tak aspoň vidíš, proč nechtěla každé ráno půl hodiny hlídat. Protože spí. Mně by taky vadilo se každý den ráno budit a vstávat, protože chceš hlídat. Tak prostě dítě oblečeš a jde taky. Pohlídala bych ho v případě nemoci, abys ho nemusela brát sebou. Ale každý den taky ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.25 07:13
@anavi13 píše: Více
Tak ale když bys nebydlela s tchyní v jednom baráku, tak bys to musela dělat úplně stejně. Víš moc dobře že hlídat a pomáhat prostě nechce, tak proč jí chodíš prosit? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.25 07:41
@Venetia píše: Více
Určitě…já jen upřesním, že v našem případě babičky nehlidaji, protože jsou daleko, kdyby bydlely blízko, hlídají obě a moc rády.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.25 07:45
@Buba mara píše: Více
Z tvého psaní má člověk pocit, že to neděláš úplně dobrovolně, proto se tě na to všichni ptají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
tartaletka
16.12.25 07:59
Když jsem byla malá, prarodičům ještě nebylo 60 a už byli v důchodě. Skoro se necestovalo a lidi čas trávili doma, koníčky byly různé činnosti okolo domu, ke kterým se děti mohly nachomejtnout. Bydleli jsme na vesnici, kde nás ráno rodiče vypustili a vrátili jsme se jen na oběd a pak až se setměním. Lidi z vesnice dohlíželi na všechny děti Když bylo třeba, hlídaly starší sousedky, nebo prarodiče. Myslím, že moje mamka s námi neměla moc práce, a tak si teď i víc užívá péči o vnoučata.
Dneska mí rodiče mají důchodový věk až teď, kdy je dětem 10+. Když chtějí jít naše děti s někým ven, tak narazí na to, že mají skoro všechny děti kroužky a minimum času na kámoše. Sousedy z většiny ani neznáme, každý je zalezlý, zatažené závěsy
Někde jsem četla od nějakého psychologa tuším, kde popisoval, že je normální, že se ve společnosti historicky opakuje období kolektivismu a období individualismu. A v individualismu jsme teď my.
Jinak mám kamarádku, která už rovnou hlásí, že nehodlá být pečující babičkou. A to je teď máma na 100%, velmi se dětem věnuje, ale rovnou říká, že nechce z mateřství přeskočit do babičkování a konečně si chce začít užívat života. Já se jí nedivím 
Obecně v okolí vidím, že většina prarodičů si konečně chce užít života. Cestovat, nakupovat, mít koníčky… Protože ty možnosti dnes jsou.
U nás to máme půl na půl. Mí rodiče se věnují, i když je máme daleko. Ale fakt jsou takoví, že když mají děti, vždycky jim vymyslí program. Ale od manžela třeba vůbec. Bydlí mnohem blíž než naši, ale přijedou dvakrát třikrát za rok, vypijí kafe a zas odjedou. Když byly děti malé, tak mě to mrzelo a taky jsem to řešila. Protože já mám nejhezčí vzpomínky z dětství právě na prarodiče a přijde mi, že naše děti o tohle manželovi rodiče okradli. Ale časem jsem to prostě nějak přijala, prostě to mají jinak. Zas mi to přijde lepší, než kdyby dělali babičku a dědu z povinnosti a měli osypky, kdy jim tam zas šoupnem děti.
- Citovat
- Upravit
16.12.25 08:08
@arinecka píše: Více
Protože chtěla pomoc ode mě. A pak si stěžovala, že jí nedáváme děti na hlídání. Teď už dávno nehlídá. Fakt jen když něco hodně hoří, tak jdeme prosit. Tohle trvalo chvíli a pak jsem to vzdala. Syn byl hodně často nemocný a nechtěla jsem ho sebou tahat. Jako táhnout dítě v horečkách se zánětem v uchu ( od tří měsíců) prostě není v zimě v pohodě. Hlavně když celou cestu pláče, dusí se. Tak si člověk myslí, že když má doma mladou babičku, tak ochotně pomůže. Bohužel to tak není vždy. @Monchichik to beru. Nechce, tak v pohodě. Ale ona si právě naopak stěžovala, že jí děti nedáváme. V nemoci taky nehlídala. Syn byl hodně nemocný. Je jí to fuk. O jeho zdravotní stav se nezajímá. Obtěžuje jí to. A o to jde. Nejde o četnost hlídání, ale o upřímný zájem o vnoučata.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.25 08:12
@anavi13 píše: Více
Chápu, ale zájem se bohužel vynutit nedá. Až budou tvoje děti velké, tak o ní nebudou mít taky zájem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.25 08:30
@arinecka píše: Více
Určitě. Jen jsme my museli pochopit jak to je. Já tchyni pomáhala s babičkou ( je v dobrém stavu, spíš jen dohled, vaření), takže jsem tu pomoc stopla. Už to stejně nešlo vzhledem k tomu v jakém byl syn stavu. Teď by to zas šlo, ale už bych to odmítla. Prostě toto musí být vzájemné. Bohužel tohle chování v té rodině ty vztahy hodně naruší. Každopádně musím říct, že na první pohled jsou to skvělý prarodiče. Pro okolí se hraje divadlo. Když se nic neděje, tak si děti rádi na chvíli vezmou, ale hlubší zájem není. Takže až budou opravdu ve stáří potřebovat pomoc, tak to vidím fakt jen na takovou tu drobnou pomoc. Já mám s nimi velmi poškozené vztahy. Nemůžu překousnout ten nezájem o zdravotní stav dětí. Nehlídání bych pochopila. To povinnost není. Bohužel manžel to má stejně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.25 08:44
Jedna babicka, ta která pracovala, se za námi každý týden stavila. Ta která ne, tak tam jsme jen občas zajeli, neměla ráda návštěvy, doteď nemá. A my to tam měli moc rádi, ona je taková svoje. Přiznám se, teď s dítětem flákám obě stejně. Moji rodiče ale neflakaji ani jednu.
Moje máma si sem tam najde den na hlídání, pracuje na směny a moc času nemá. Vždy nadšeně posílá videa, co zase vymysleli. Tchýni bych ho nenechala, hlavně kvůli ní. Malý je hlučný drak a ona to nedává, sice se snaží, ale raději se zacyklí v kuchyni, to aktivní věnování se mu zvládne spíše děda (knížka, vláčkodráha, venku na zahradě). Ale bydlí daleko a vždy tam jsme, takže ji prostě netrápím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.25 09:05
@anavi13 píše: Více
V některých rodinách pomoc prostě nefunguje, bohužel. A když se k tomu přidá i nezájem o zdravotní stav, tak je to hodně smutné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
