Dítě na pohřbu?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
cverunka
4462
4.3.17 09:55

Já bych určitě vzala. Vzali jsme 4 letou na pohřeb dědy a právě ten pohřeb a všechno kolem jí pomohlo pochopit, kam se děda najednou poděl a proč že už vlastně tady není. Na obřadu nijak nerušila a to není žádný tichošlápek. Seděla, sledovala, dokonce jí ukáplo i pár slziček a říkala, že jí je líto, že děda zemřel. Patří to k životu a k pochopení jeho koloběhu. Navíc dítě na pohřbu je určitým odlehčením pro všechny přítomné.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
24138
4.3.17 09:57

Ano.

Zatajování či zmírňování smrti dětem nepomáhá, ale spíš ruší aby mohli smrt dědečka odtruchlit a rozloučit se s ním a docela dobře to může být základem pro nějaké úzkostné stavy, co se pak objeví „zčistajasna“ za nějakou dobu.

Zejména právě v předškolním věku se tematika lidské konečnosti dostává do dětského myšlení i bez přímé zkušenosti.

Díte zvládne pravdu, co dělá dlouhodobé problémy je naopak různé mlžení a zastírání.

http://www.jinejsvet.cz/…uvit-o-smrti#…
http://www.umirani.cz/…ruchli-jinak

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Gumidci
5418
4.3.17 09:58

@Evullka na svatbu či oslavu také nebereš?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
enyf
2112
4.3.17 10:21

Byla jsem na pohřbu v sedmi letech. Pamatuju si jen pár věcí. Že jsem měla radost, že sedíme v první řadě. Pak, jak mě a mladšímu bráchovi máma říká, že máme být celou dobu zticha - to řekla tak důrazně, že jsme fakt byli zticha, koukali na rakev se spoustou kytek, byli zticha a moc nechápali, co se děje. Pak se šlo na nějakou hostinu, kde bylo spousta jídla a my s bráchou měli zákaz cokoli jíst. Tak jsme nic nejedli, ale nechápali jsme, proč tam to jídlo teda je. Pak nám nějaká paní nabídla polárkáč a my jsme radostně běželi pro polárkáč. Dostali jsme s bráchou poprvé v životě každý půlku polárkáče a byli jsme štěstím bez sebe.

Tak si nejsem úplně jistá, jestli teoretické diskuze na téma, že to dítěti pomůže vyrovnat se se smrtí blízkého člověka, nejsou trochu mimo realitu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1Pears1
44197
4.3.17 10:23

Upřímnou soustrast, určitě vzít. My jsme děti tohoto věku vzali i k otevřené rakvi a s odstupem let můžu říct, že žádné trauma z toho nemají.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1Pears1
44197
4.3.17 10:25
@Ou píše:
Ano.

Zatajování či zmírňování smrti dětem nepomáhá, ale spíš ruší aby mohli smrt dědečka odtruchlit a rozloučit se s ním a docela dobře to může být základem pro nějaké úzkostné stavy, co se pak objeví „zčistajasna“ za nějakou dobu.

Zejména právě v předškolním věku se tematika lidské konečnosti dostává do dětského myšlení i bez přímé zkušenosti.

Díte zvládne pravdu, co dělá dlouhodobé problémy je naopak různé mlžení a zastírání.

http://www.jinejsvet.cz/…uvit-o-smrti#…
http://www.umirani.cz/…ruchli-jinak

Tak s tím souhlasím, do puntíku. Taky si myslím, že nemožnosti si to prožít, odtruchlit a mlžení, zastírání, tváření se, jakoby smrt ani neexistovala, může být příčinou různých úzkostných stavů, které se mohou projevit klidně až v dospělosti.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Bůča
7250
4.3.17 10:34

Cerstva zkusenost, petilety holcicka celej obrad brobrecela. bylo mi ji lito. celou dobu se ptala, kdy uz to skonci. byt to moje dcera, odvedla bych ji a v jejim veku uz na pohreb nevzala. kazdej to snasi jinak, tezko rict.taky jsme cekali v pohode prubeh, no nebyl :oops:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
Anonymní
4.3.17 10:36

Ahoj, řešila jsem to samé. Ve středu jsme měli pohřeb někoho moc blízkého. Synovi je 9. Dlouho jsme o tom mluvili a to rozhodnutí jsme nechali na něm. Řekli jsme mu, jak pohřeb bude probíhat a nechali rozhodnutí na něm. Ještě v pondělí byl přesvědčený, že půjde. V úterý nám řekl, že nechce vidět, jak budou všichni plakat. Takže nakonec nešel - napsal mu vzkaz, který mu pošleme balonkem… To mi tady někdo poradil…

  • Citovat
  • Upravit
veeeraf
994
4.3.17 10:40

Děti na pohřby nepatří. Nevzala bych ani kdyby měli dobrý vztah

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Bebuše
8056
4.3.17 10:45

Vzala bych podle druhu pohřbu. Pokud je to i se spuštěním rakve do hrobu a průvodem na hřbitov. Nebrala bych na obřad v kostele nebo krematoriu, kde to vyžaduje klid, byla by z toho rázem fraška…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Patron/ka eMimina, zná prostředí serveru, pomáhá nováčkům a zkvalitňuje diskuze. Je v užším kontaktu s administrátory. Nedělá však jejich práci.
Mar__tanka1983
31281
4.3.17 10:47

Zkušenost z obou stran:
Malej v necelých pěti - bez obřadu, jen uložení urny, pěšky na hřbitov, ani ne deset minut u hrobečku, kytička a zpátky, pak sezení na zahradě, kar ve stylu rodinné grilovačky - malej v pohodě, jsem ráda, že jsem ho vzala.
O půl roku později klasický obřad v obřadní síni, tam jsme ho nakonec po dlouhém rozmýšlení nevzali a nakonec sme uznali, že to byl dobrý nápad. Bylo to přes půl hodiny, s čekáním na přípravu síně skoro hodinu, o hodně emotivnější než ten předchozí „pohřeb“, hodně se plakalo, proslov, několik písní, vystavená, ale uzavřená rakev. Malej by tam tu půlhodinu nevydržel, vyrušoval by. Domluvili jsme se s ním, že až se půjde uložit urna do hrobečku, tak půjde s námi a rozloučí se, protože na pohřeb chtěl jít.
Já ho z toho nechci úplně vyšoupávat, u nás se o tom hodně mluvilo, i se dědečkům zapaluje svíčka za oknem, chodíme pravidelně na hřbitov a syn chodí odmalička s námi, nicméně obřad by ještě nezvládl s důstojností, která se hodí. A i já, místo abych si odtruchlila, zavzpomínala, poplakala, bych jen nervozně čekala, kdy malej udělá nějakou bejkárnu a nebo bude mít nemístný otázky, průpovídky a pod.

Upřímnou soustrast :hug:

Příspěvek upraven 04.03.17 v 11:05

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
xjuklickova
5894
4.3.17 11:00

Za me ano, myslim, ze i kdyz nevydrzi v klidu, tak zrejme vsichni zucastneni vedi, ze dite nejedna vzdy podle toho jak se to ma.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Gumidci
5418
4.3.17 11:12

@veeeraf proč myslíš, ze nepatří?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Lenca27
1663
4.3.17 11:14

Na co? Ja na pohrbu nikdy nebyla a zadne trauma z toho nemam.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Alkata
1100
4.3.17 11:15

Nebrat. Pohřby jsou úchylnost, zbytečně prodlužování zarmutku. Dědu at si pamatuje živého a ne jako popel/hnojivo v zemi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď