Dítě nechce na tábor

Napsat příspěvek
Velikost písma:
74217
22.2.20 13:16

Nenutila bych, kdyz nechce. Nuceni nepomuze. Moje decka jezdi na pobytovy tabor krouzku, ktery behem roku navstevuji. A taky maji druhy rok pauzu, ze na tabor krouzku nechteji, povi, ze pojedou radeji k dedovi a babi. Ze k nim se behem roku dostanou malo, protoze nas limituje vzdalenost. Takze v lete dohani cas. Maji tam i kamose od sousedu a letni pohodu, volnost (takove nase detstvi).
Nabidla jsem jim, ze si je vezmu na primestak, kde jezdim kazde leto pracovat. Tak letos jedou. Loni nechteli. Maji moznost vyberu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6445
22.2.20 13:53

Nasi kluci taky moc nechteli, mladsi zacal jezdit az s krouzkem, kam cely rok chodi a letos si tam navic pozve jeste dalsiho kamose. Na tabor kde nikoho nezna jsem ho nenutila. Cast prazdnin jsem resila nekolika primestskymi tabory.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
33005
22.2.20 19:02

@Monchichik Tak dnes jsou mraky ruznych taboru. Nemusi to byt jen tabor, kde se spi ve stanu, lita furt po lese, sportuje a soutezi.
Netere jsou neambiciozni nesportovni introvertky, na „klasickem“ tabore byly jednou a pak preferovaly umelecky ladene, konske apod.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.2.20 19:26

@Ivcasta23
Mám dceru, bude jí deset a nucení do určité míry musím u ní provozovat. Loni byla na táboře, prvně chtěla, pak jsme zaplatili a pak otočila, že nechce. No ale jela, dojela nadšená, letos chce znova. Jsem připravená, že si to případně ještě 3× rozmyslí. Teď byla přes jarňáky na příměstském táboře, strašně nechtěla, přitom už byla na třech příměšťácích a vždy nadšená. No samozřejmě, že to dopadlo, jak jsem předpokládala, nechtěla ani chodit domů, byla nadšena jako vždy. Slíbila jsem jí před táborem jako kompenzaci jeden konkrétní oblíbený výlet, když se jí tam nebude líbit.
Dceru znám a posílám jí jen tam, kde jsem přesvědčená, že se jí bude líbit a vždy to tak dopadlo. Sedět na zadku sama doma nemůže, když jsme v práci.

  • Citovat
  • Upravit
22.2.20 19:37

Jako dítě jsem jezdila od sedmi let každý rok na 14 dní. Každý rok jsem prosila, brečela, abych jezdit nemusela a každý rok mě naší stejně poslali… Máma mi teď říkala, že prostě chtěla, abych se zocelila :D to se moc nestalo, ale tak strašný trauma z toho nakonec nemám…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16
22.2.20 20:08
@Anonymní píše:
@Ivcasta23
Mám dceru, bude jí deset a nucení do určité míry musím u ní provozovat. Loni byla na táboře, prvně chtěla, pak jsme zaplatili a pak otočila, že nechce. No ale jela, dojela nadšená, letos chce znova. Jsem připravená, že si to případně ještě 3× rozmyslí. Teď byla přes jarňáky na příměstském táboře, strašně nechtěla, přitom už byla na třech příměšťácích a vždy nadšená. No samozřejmě, že to dopadlo, jak jsem předpokládala, nechtěla ani chodit domů, byla nadšena jako vždy. Slíbila jsem jí před táborem jako kompenzaci jeden konkrétní oblíbený výlet, když se jí tam nebude líbit.
Dceru znám a posílám jí jen tam, kde jsem přesvědčená, že se jí bude líbit a vždy to tak dopadlo. Sedět na zadku sama doma nemůže, když jsme v práci.

Přesně, jak moje dcera…škoda, že nebydlíte poblíž…možná by si i rozuměli :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
dagmarkaa
22.2.20 20:13
@Ivcasta23 píše:
Dobrý den, jdu k vám pro radu…
Dcera (10let) odmítá jet na tábor, loni byla a přijela nadšená, vyprávěla o něm celý týden, ráda kouká na fotku i videa…
Letos nechce jet, nechápu, prý se jí tam nelíbilo…myslim si, že má spíš obavy z toho, že tam budou zase jiné děti i vedoucí ( dceři déle trvá než se seznámí), tak nevím jestli nutit nebo rozseknout ve smyslu Pojedeš a hotovo…
Chci jí pomoct zařadit ji víc do kolektivu a aby se naučila vic komunikovat…
Někdy mi připadá, že už slovo NECHCI, NEJDU apod… používá automaticky jako obranu a vic se nesnaží..fakt už nevím jak na ni…
Já vím, že musí chtít taky sama, jenže nemá snahu a jejím způsobem NECHCI to nikam nedotáhne…a nechce to pochopit :(
Díky moc za rady…

Nenuť ji, mě ani sestry naši nikdy nenutili jezdit na tábor, umřela bych tam žalem.

  • Citovat
  • Upravit
24817
22.2.20 20:21

Já tábory milovala :srdce: jezdila jsem i na 2-3 za léto :mrgreen:
naše holky jezdí od šesti let.. úplně nadšeně ne, ale dojedou vždy plné zážitků, jezdí s místním svč, kde se děti už znají, do cizího taky nechtějí.. zbytek léta (nemáme hlídací babičky) pak řešíme společnou dovolenou, chalupou, místním koupákem
a v srpnu na konci příměšťákem, to je dobrý kompromis pro děti, které se staví pobytovému táboru na zadní.. vidím to opravdu hodně v okolí, děti jsou dnes často zhýčkané a na pobytové tábory se jim většinou nechce, nerady rozcvičky, nerady společný program, nerady den bez wifi, mobilů a počítačů…
tak to prostě je…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6665
22.2.20 20:32

Já jsem taky tábory milovala, to byly jedny z nejkrásnějších zážitků z celých prázdnin.
Kdyby vloni přijela už s nějakým neurčitým, nebo vyloženě negativním pocitem, tak není co řešit, ale jestli přijela spokojená a nadšená, tak z toho mám spíš pocit, že se jí prostě jen nechce vystupovat ze své domácí pohodičky a z komfortní zóny, nechce se jakkoliv překonat. Je daleko jednodušší zábava potloukat se doma a třeba hrát si na telefonu (na táborech kolikrát ani telefony nesmějí).
Sbalit se a někam vyrazit chce trošku vůle.

Zkusila bych to přes nějakou tu kamarádku, popřípadě přes to, že je to momentálně pro tebe jediné rozumné řešení, že nemáš tolik dovolené a nebudeš jí nechávat celé dny doma samotnou, popřípadě bych zkusila vyvolat nějakou nostalgii po tom loňsku: prohlédnout si fotky z loňska, pokud se tam třeba naučila nějakou písničku, tak jí zas najít a pustit a podobně… Myslím, že by byla fakt škoda, aby na ty tábory přestala jezdit a naučila se, že normální trávení dovolené je lenošením doma na gauči. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10952
22.2.20 20:35
@dagmarkaa píše:
Nenuť ji, mě ani sestry naši nikdy nenutili jezdit na tábor, umřela bych tam žalem.

A jak to uděláš když oba musíte do práce a OPRAVDU hlídání není?
Jen dovolenou i kdyby ti zůstala celá, jako že ne, potřebuješ jí i na jiné veci tak to nevykryješ…
U nás to funguje tak, že syn jezdi už několikátý rok se stejným hlavasem a se většinou stenou sestavou, o ty tabory je takový zájem, ze jsou do 3h obsazené, ale chápu, ze to neni všude standart. a ani se nedivím tedy…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
32124
23.2.20 08:21

@Svistice Já jsem byla kdysi na jazykovém…no já prostě ne, ať je jakýkoliv…nebudu stávat a jíst, když to chce někdo jiný :mrgreen: já jsem byla ráda klidně doma sama a četla jsem si ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36556
23.2.20 11:46
@Svistice píše:
Primestak neni spasny. Zahrnuje kazdodenni logistiku, kolikrat pripravu jidla na cely den,
primestaky 8-16 jsou blbe skloubitelne s pracovni dobou. Takze chapu, ze kolikrat je pobytovy proste lepsi varianta.
A kdyz slecna rekne NECHCI na primestak, tak co? Nebude chodit ani tam?.
Myslim, ze deti by se mely ucit prekonavat i urcitou nechut, nepohodli, obavu z neznama. Dost je to pak posouva, ziskaji sebevedomi, picit, ze neco prekonali, dokazali. :nevim:

Kecy. Příměšťak je o kompromisu. I u něj některé děti „překonávají nepohodlí“.

Ale i rodiče. Vždyť, hrůza hrůz, museli by vlastní dítě třeba někam odvézt. A se holt některým maminkam a tatinkům nechce. Prostě pobytový nebo nic. Vidí tři neděle volna od decka a jdou si za tím „přes mrtvoly“. Jenom přes to hodí líbivý pláštík „já socializujuuuuu dítě“ :poblion: a pěkně na sílu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36556
23.2.20 11:49
@Stevia píše:
A jak to uděláš když oba musíte do práce a OPRAVDU hlídání není?
Jen dovolenou i kdyby ti zůstala celá, jako že ne, potřebuješ jí i na jiné veci tak to nevykryješ…
U nás to funguje tak, že syn jezdi už několikátý rok se stejným hlavasem a se většinou stenou sestavou, o ty tabory je takový zájem, ze jsou do 3h obsazené, ale chápu, ze to neni všude standart. a ani se nedivím tedy…

O tábory je zájem mezi rodiči, o tom, jak se tam líbí dětem, to vůbec nevypovídá…

Pokud by moje dítě opravdu nechtělo, řešila bych to aspoň tím primešťákem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
36556
23.2.20 11:54
@Paní Vašnostová píše:
Jako dítě jsem jezdila od sedmi let každý rok na 14 dní. Každý rok jsem prosila, brečela, abych jezdit nemusela a každý rok mě naší stejně poslali… Máma mi teď říkala, že prostě chtěla, abych se zocelila :D to se moc nestalo, ale tak strašný trauma z toho nakonec nemám…

Já jsem jezdila od šesti na měsíc. Ano, měsíc. Ano, od šesti.

A to byly tábory za sociku, přátelé. Žádná sranda. Tehdy byla krátká dovolená a s dětma se nedelaly žádné cavyky.

Bylo to jako v kriminále.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6445
23.2.20 12:23

@Bábrdl ja jsem taky jezdila za sociku, max teda na 3 tydny a spasil me ten posledni v pate tride odkud me tata musel odvezt kvuli podezreni na zloutenku. Ta se nepotvrdila, ale ja mela od taboru uz pokoj. Nas kluk jezdi na tabor kde neni vecerka ani budicek a ani zakazane mobily.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová