Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Honza 12 píše:
To teda rozhodně není.Já jsem to teda rozumem vždycky ustál. Takže v podstatě v mé vůli to zatím bylo.. A proto, za sebe můžu říct. Jo jo je to boj..
Ty si dobře protiřečíš
Ale nakonec ses dobral k tomu, že je to 100% ovlivnitelné tvou vůlí…jen pro mě to takový boj není. Neříkám si, když vidím chlapa..mňauu, to je ale kocour.. toho bych…
Vždycky jsem nechápala, když nějaká řekla: „Ten by stál za hřích“… to mi přijde hrozně povrchní. Být z někoho unešená jen kvůli vzhledu. Ale chápu, že chlapi jsou hodně vizuálně zaměření.
@Ploskutáček píše:
No a to je důvod, proč se nechápeme. Já to teda taky nezažil, takže bych musel nevěru zkoumat chemicky. Ano, jde si poručit a říct si: „Ne!“ Pak mi ale vysvětli, proč je tolik lidí nevěrných? Slabá vůle? Nemorálnost? Všimněme si, že k nevěře často dochází v krizích, žena nepochopená, doma to neklape. To je něco, co nikdy nepochopíš, právě proto, že jsi šťastná. Já byl takový v 15, to jsem nevěru taky nechápal, a řekl si: „Je to snadný, prostě si poručím, umím se ovládnout!“ Dnes, v 33, to vidím trošku jinak. V těch 15 jsem si říkával, mám nějakou kázeň, co ty lidi blbnou? Ale jak stárnu, vím, že takhle jednoduchý to fakt nebývá…Kdyby to bylo tak snadné, jak popisuješ, nevěra by vymizela.Příspěvek upraven 18.05.16 v 11:09
přesně…já ještě před rokem bych byla schopna se tu hádat, jak je nevěra nemorální a jak k tomu nikdy nemůže dojít, když nechcete a bla bla dokud jsem si neprošla těžkou krizí, kdy jsem si fakt myslela, že naše manželství skončí a prostě právě proto se to všechno stalo..a jo zamilovala jsem se…to že k té nevěře nakonec nedošlo, jelikož jsem v poslední chvíli hodila zpátečku a dotyčnej to pochopil uplně jinak, než to bylo že jsem to řekla manželovi atd…je věc jiná…
@Honza 12 píše:
Kdysi byla nevěra něco démonizovaného co tě zničilo? Kdežto teď už takovéto odskočení takové následky nemá? Začíná se to docela společensky brát jako přijatelné?
Zničit tě může taky, stejně jako rozvod. Spíš už to není takové tabu. Podívej, diskutujeme tu o ní, mluví se o ní v médiích, ale to nic nemění na faktu, že by z nevěr lidi měli radost, případně byla obecně tolerovaná. Nevěra je pořád adrenalin, ale nebojíme se o ní mluvit. Bylo třeba dřív nevěry méně, nebo byla méně medializovaná? A všimněte si - na rozvodovosti se nevěra podílí v minimu případů, na prvním místě je rozdílnost povah.
@brumdinka píše:
přesně…já ještě před rokem bych byla schopna se tu hádat, jak je nevěra nemorální a jak k tomu nikdy nemůže dojít, když nechcete a bla bla dokud jsem si neprošla těžkou krizí, kdy jsem si fakt myslela, že naše manželství skončí a prostě právě proto se to všechno stalo..a jo zamilovala jsem se…to že k té nevěře nakonec nedošlo, jelikož jsem v poslední chvíli hodila zpátečku a dotyčnej to pochopil uplně jinak, než to bylo že jsem to řekla manželovi atd…je věc jiná…
ALE překročila jsi rubikon, z kterýho není už návratu, teď k tý nevěře už budeš mít vždycky jen kousek (stačí zalistovat v deníčku hříchů) ![]()
@Callipo90 píše:
I kdybys tu psala romány, jak by zapadalo sluníčko,ty bys měla zlomenou nohu, on měl na sobě rozepnutou košili a pod ní holé sexy tělo a já nevím co všechno, tak to není důvod k nevěře. Kdybys řekla, že chlap je násilník, alkoholik, podvádí ženu ( nebo obráceně, to je jedno )… tak to dokážu snad ještě pochopit, že si ženská někoho najde i když to zas neřeší tu situaci, ale tam si dokážu představit tu nalomenou vůli. Víc asi ne…
To máš pravdu, to asi pro většinu není důvod k něvěře a pro mě teda už vůbec ne.
Ale já popisovala jinou situaci, kterou si umím představit, že by mou vůli podlomilo.
A to, že jsi sama, daleko, třeba nějak nemocná, nebo prostě oslabená, všichni na tebe kašlou, nikdo ti nepomůže a najednou potkáš někoho v kom najdeš souznění…
Pro mě by to možná bylo složité.
Ale každý jsme jiný, pro každého je ta situace jiná.
Ale jak píše Honza, to že si něco neumíme představit neznamená, že to nemůže nastat ![]()
@Honza 12 píše:
Kdysi byla nevěra něco démonizovaného co tě zničilo? Kdežto teď už takovéto odskočení takové následky nemá? Začíná se to docela společensky brát jako přijatelné?
Tak jsou jsou zřízení, kde se nevěrníci ukamenovávají (ne že bych je považovala za správné), tam tě to může zničit fyzicky.
Pokud se žena řekněme v 18. století rozhodla jít „za hlasem svého srdce“, tak přišla komplet o ekonomické zázemí rodiny, širší rodina/společnost ji zpravidla zavrhla, děti zůstávaly u otce (jednak patriarchát, jednak byl ekonomicky schopnější je uživit), musela začínat zcela sama od nuly v cizím prostředí. Pokud se „hlas srdce“ ukázal jako hýzlýk, tak mohla být celkem v háji.
Nemravné chování mohlo být důvodem ke ztrátě zaměstnání pro ženy i muže.
Takže ano, nevěra bylo něco, co tě mohlo zničit.
Dnes to tak drsné následky v naší (euroamerické) civilizaci nemá.
Následky jako takové to samozřejmě má, ale méně fatální a méně okamžité.
Se společenskou tolerancí nevím, mně připadá, že se od socíku, kdy často „kámen š* cihlu“, protože nebylo co dělat, o lidi se staral stát a sexuální život bylo místo relativní svobody (když se s tím nelezlo na veřejnost), naopak společenská přijatelnost klesá. Ale nejsem sociolog, je to jen dojem.
@pohledzdruhestrany píše:
ALE překročila jsi rubikon, z kterýho není už návratu, teď k tý nevěře už budeš mít vždycky jen kousek (stačí zalistovat v deníčku hříchů)
právě, že nepřekročila, spíš jsem se chvíli valila řekou ![]()
@Ploskutáček píše:
Zničit tě může taky, stejně jako rozvod. Spíš už to není takové tabu. Podívej, diskutujeme tu o ní, mluví se o ní v médiích, ale to nic nemění na faktu, že by z nevěr lidi měli radost, případně byla obecně tolerovaná. Nevěra je pořád adrenalin, ale nebojíme se o ní mluvit. Bylo třeba dřív nevěry méně, nebo byla méně medializovaná? A všimněte si - na rozvodovosti se nevěra podílí v minimu případů, na prvním místě je rozdílnost povah.
Co se napíše do návrhu a realita může být něco jiného
Ne každý (ať už podvádějící nebo podváděný) má touhu prát prádlo na veřejnosti. Krom toho nevěra může být následek rozdílnosti povah stejně jako rozvod.
@Katy 7 píše:
Ty si dobře protiřečíšAle nakonec ses dobral k tomu, že je to 100% ovlivnitelné tvou vůlí…jen pro mě to takový boj není. Neříkám si, když vidím chlapa..mňauu, to je ale kocour.. toho bych…
Vždycky jsem nechápala, když nějaká řekla: „Ten by stál za hřích“… to mi přijde hrozně povrchní. Být z někoho unešená jen kvůli vzhledu. Ale chápu, že chlapi jsou hodně vizuálně zaměření.
Psal jsem zatím.. A jestli se mě to povede do budoucna, tak si poklepu na smrtelné posteli na rameno a řeknu si jo vydržels.. Ale prorokovat, nebo tvrdit že to zvládnu i v budoucnu, to je takové nepokorné. To přece nemůžu vědět, že vždy odolám..
@Katy 7 píše:
Ty si dobře protiřečíšAle nakonec ses dobral k tomu, že je to 100% ovlivnitelné tvou vůlí…jen pro mě to takový boj není. Neříkám si, když vidím chlapa..mňauu, to je ale kocour.. toho bych…
Vždycky jsem nechápala, když nějaká řekla: „Ten by stál za hřích“… to mi přijde hrozně povrchní. Být z někoho unešená jen kvůli vzhledu. Ale chápu, že chlapi jsou hodně vizuálně zaměření.
Jo fakt nejsou chlapi, ze kterých bys měla vlhko v kalhotkách, a tvé tělo je chtělo? Jestli né, tak máš mnohem větší pravděpodobnost, že to ustojíš..
A maximálně, by jsi si začala s někým jiným, když by ti doma něco chybělo, nebo zásadně nefungoval vztah. A předtím, by jsi už možná byla volná.. To je jedno..
@Ploskutáček píše:
Zničit tě může taky, stejně jako rozvod. Spíš už to není takové tabu. Podívej, diskutujeme tu o ní, mluví se o ní v médiích, ale to nic nemění na faktu, že by z nevěr lidi měli radost, případně byla obecně tolerovaná. Nevěra je pořád adrenalin, ale nebojíme se o ní mluvit. Bylo třeba dřív nevěry méně, nebo byla méně medializovaná? A všimněte si - na rozvodovosti se nevěra podílí v minimu případů, na prvním místě je rozdílnost povah.
Vseobecne si myslim, ze od sedesatych let, kdy doslo i vlivem hormonalni antikoncepce k velkemu uvolneni, bude ta krivka vicemene stabilni, bez vetsich vykyvu. Mozna az s prichodem internetu, se to znacne zjednodusilo, k sirokym socialnim kontaktum ma pristup temer kazdy gramotny a to i ten, ktery by bez jeho existence nemel prakticky zadnou moznost seznameni.
Rozdil vidim, oproti drivejsku, opravdu jen v te pristupnosti a nabidce. Driv jsi musel vyvinout nejakou realnou aktivitu, nekam jit, seznamit se, okouzlit
. Dnes staci sedet s pivem v teplakach u PC a do deseti minut mas na jakemkoliv chatu domluvenou schuzku. Tedy pokud nejsi uplne negramotne individuum a mas v zasobe alespon trochu koukatelne selficko
, ktere ani nemusi byt prudce aktualni.
Příspěvek upraven 18.05.16 v 12:06
@janat píše:
To máš pravdu, to asi pro většinu není důvod k něvěře a pro mě teda už vůbec ne.
Ale já popisovala jinou situaci, kterou si umím představit, že by mou vůli podlomilo.
A to, že jsi sama, daleko, třeba nějak nemocná, nebo prostě oslabená, všichni na tebe kašlou, nikdo ti nepomůže a najednou potkáš někoho v kom najdeš souznění…
Pro mě by to možná bylo složité.
Ale každý jsme jiný, pro každého je ta situace jiná.
Ale jak píše Honza, to že si něco neumíme představit neznamená, že to nemůže nastat
Nastat ta situace samozřejmě může, můžu být někde daleko, zraněná, osamocená. Může se najít někdo, kdo mi bude nápomocen a třeba chemie zapracuje. Ostatně líbit se vám může i někdo na ulici, ale na 100% ti řeknu, že toto by pro mě nebyl důvod k nevěře
hned ti řeknu proč, protože si svýho chlapa vážím víc, než nějaký 15 minutový chvilky s nějakým naprosto cizím frajerem. A taky ti řeknu, že kdyby se něco takového stalo, tak by mě nikde nenechal samotnou trpět, v nějaký cizí zemi
… Pokud by to bylo tak, že bych doma měla násilníka, alkoholika a já nevim co ještě, tak nemůžu 100% s jistotou říct nic, jsem člověk, který je hodně citově založený a lásku potřebuju nejen dávat, ale i brát. Tudíž je určitě nějaká pravděpodobnost, že bych si našla někoho, kdo by mi toto poskytnul, něhu, vášeň atd… Ale asi bych spíš měla plno starostí s tím jak se vůbec od takového člověka jako je násilník, alkoholik atd. vymanit. Takže asi tak ![]()
Ono to není jen v odolávání svůdným situacím, ale ve schopnosti takovým situacím racionálně předcházet (mně teda napadá zaručený tip kamarádky, když nechtěla skončit na prvním (druhém, třetím..) rande v posteli, tak si prostě neoholila nohy
).
Trochu mi to připomíná lidi v dluhové pasti. Samozřejmě se teoreticky může stát, že se tam člověk dostane zcela nezaviněně, ač dělal, co mohl, aby ne. Ale zpravidla je základ kombinace neznalosti, nedbalosti a nepřemýšlení.
@brumdinka píše:
právě, že nepřekročila, spíš jsem se chvíli valila řekou
nepřekročila jsi ho Renaultem, ale mozkem, což je stejný, ne-li horší ![]()
@pohledzdruhestrany píše:
nepřekročila jsi ho Renaultem, ale mozkem, což je stejný, ne-li horší
ale no tak, stejný to fakt neni a nech toho ![]()