Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Callipo90 píše:
Nastat ta situace samozřejmě může, můžu být někde daleko, zraněná, osamocená. Může se najít někdo, kdo mi bude nápomocen a třeba chemie zapracuje. Ostatně líbit se vám může i někdo na ulici, ale na 100% ti řeknu, že toto by pro mě nebyl důvod k nevěřehned ti řeknu proč, protože si svýho chlapa vážím víc, než nějaký 15 minutový chvilky s nějakým naprosto cizím frajerem. A taky ti řeknu, že kdyby se něco takového stalo, tak by mě nikde nenechal samotnou trpět, v nějaký cizí zemi
… Pokud by to bylo tak, že bych doma měla násilníka, alkoholika a já nevim co ještě, tak nemůžu 100% s jistotou říct nic, jsem člověk, který je hodně citově založený a lásku potřebuju nejen dávat, ale i brát. Tudíž je určitě nějaká pravděpodobnost, že bych si našla někoho, kdo by mi toto poskytnul, něhu, vášeň atd… Ale asi bych spíš měla plno starostí s tím jak se vůbec od takového člověka jako je násilník, alkoholik atd. vymanit. Takže asi tak
On to není důvod, o důvodu nemluvím, a fakt nevím, co by pro mě byl jasný „důvod“, podle mě nic, ani ten násilník a alkoholik by nebyl „důvod k něvěře“. Důvod to není ale můžou to být „ty okolnosti, které to dopustí“, jestli si rozumíme?
A to že si chlapa vážíš, fakt neznamená, že to na 100% nemůže nastat.
Ještě teda doplním, že já, když píšu tady o té něvěře, tak si to spíš představuju jako mimopartnerský vztah, než 15minutové (mmch to toho potebnciálního milence podceňuješ
předem
) užití si
@brumdinka píše:
ale no tak, stejný to fakt neni a nech toho
ale je… už jsi se přepnula v mozku, situace nevěry v tobě už nevzbuzuje takovou bázen a úzkost, teď t není o tom „jestli“, ale „s kým vhodným“,
vůbec nejde o to, jestli bylo zasunuto, čím a kam…
@Knihomyš píše:
Ono to není jen v odolávání svůdným situacím, ale ve schopnosti takovým situacím racionálně předcházet (mně teda napadá zaručený tip kamarádky, když nechtěla skončit na prvním (druhém, třetím..) rande v posteli, tak si prostě neoholila nohy).
Trochu mi to připomíná lidi v dluhové pasti. Samozřejmě se teoreticky může stát, že se tam člověk dostane zcela nezaviněně, ač dělal, co mohl, aby ne. Ale zpravidla je základ kombinace neznalosti, nedbalosti a nepřemýšlení.
A nejhorší je to v práci, on je kolega, já ho nechtěla, ale zamilovala jsem se do něho, nikdy s ním nic nebylo, nesnáším ho za to, ale mám ho v hlavě, co mám dělat? Takovejch diskusí tu je.. ![]()
@Knihomyš píše:
Ono to není jen v odolávání svůdným situacím, ale ve schopnosti takovým situacím racionálně předcházet (mně teda napadá zaručený tip kamarádky, když nechtěla skončit na prvním (druhém, třetím..) rande v posteli, tak si prostě neoholila nohy).
Trochu mi to připomíná lidi v dluhové pasti. Samozřejmě se teoreticky může stát, že se tam člověk dostane zcela nezaviněně, ač dělal, co mohl, aby ne. Ale zpravidla je základ kombinace neznalosti, nedbalosti a nepřemýšlení.
To ale furt předpokládá, že nevěra nastává jen v určitých předvídatelných situacích. Jenže ona může i zcela nepředvídatelně v situaci, která tomu třeba zpočátku nenahrává, nebo která nastane zcela nečekaně (mám v hlavě příklady, ale psát vám je už nebudu, vy byste mě zase chytali za každé slovo
)
@Knihomyš píše:
Ono to není jen v odolávání svůdným situacím, ale ve schopnosti takovým situacím racionálně předcházet (mně teda napadá zaručený tip kamarádky, když nechtěla skončit na prvním (druhém, třetím..) rande v posteli, tak si prostě neoholila nohy).
Trochu mi to připomíná lidi v dluhové pasti. Samozřejmě se teoreticky může stát, že se tam člověk dostane zcela nezaviněně, ač dělal, co mohl, aby ne. Ale zpravidla je základ kombinace neznalosti, nedbalosti a nepřemýšlení.
souhlasím i s tvými předchozími příspěvky
@Knihomyš píše:Trochu mi to připomíná lidi v dluhové pasti. Samozřejmě se teoreticky může stát, že se tam člověk dostane zcela nezaviněně, ač dělal, co mohl, aby ne. Ale zpravidla je základ kombinace neznalosti, nedbalosti a nepřemýšlení.
Souhlasím, ještě bych dodala nezodpovědnosti. Ale zároveň to stejně jajko ty dluhy neznamená, že nevěrným se nemůže stát člověk znalý, dbalý, přemýšlící a zodpovědný ![]()
@pohledzdruhestrany píše:
ale je… už jsi se přepnula v mozku, situace nevěry v tobě už nevzbuzuje takovou bázen a úzkost, teď t není o tom „jestli“, ale „s kým vhodným“,
vůbec nejde o to, jestli bylo, čím a kam…
sorry ale tohle je hloupost…to si mě vpodstatě degradoval na lovkyni…to fakt nejsem a nikde jsem ho nelovila…a zrovna od tebe mě to mrzí, dřív si psal rozumněji
naopak já jsem si srovnala priority, s manželem jsme si vše vyřikali a dali našemu vztahu poslední šanci..a jestli se nakonec rozvedeme, tak to fakt nebude kvůli tomuto, ale uplně něčemu jinýmu…u soudu se tomu říká rozdílnost povah…
@Honza 12 píše:
A nejhorší je to v práci, on je kolega, já ho nechtěla, ale zamilovala jsem se do něho, nikdy s ním nic nebylo, nesnáším ho za to, ale mám ho v hlavě, co mám dělat? Takovejch diskusí tu je..
To stačí počkat, ono to přejde. Nejezdit s ním na služebky a neožírat se ![]()
V práci je to fakt strašný - kolegyně, chtěla bych ji zabít nebo aspoň zmlátit, já to nechtěla, nesnášim ji za to, ale mám to v hlavě, co mám dělat? ![]()
@janat píše:
Souhlasím, ještě bych dodala nezodpovědnosti. Ale zároveň to stejně jajko ty dluhy neznamená, že nevěrným se nemůže stát člověk znalý, dbalý, přemýšlící a zodpovědný
Ale takových je v obou případech maximálně 1 % (spíš míň, reálně bych tipovala mezi 0,1 - 0,01 %, když pominu rodiče, co je zadluží povedené dětičky a nějaké podvody s doklady a funkčně nesvéprávnými lidmi).
@Knihomyš píše:
To stačí počkat, ono to přejde. Nejezdit s ním na služebky a neožírat se
V práci je to fakt strašný - kolegyně, chtěla bych ji zabít nebo aspoň zmlátit, já to nechtěla, nesnášim ji za to, ale mám to v hlavě, co mám dělat?
Jo a ještě je nakonec špatnej ten chlap. Ženská se cejtí zneužitá, i když se do něj zamilovala dobrovolně. Já můžu do ženský vrkat, jak chcu, když se zamiluje, je to její problém. Přeci to může ovlivnit svojí vůlí.
@janat píše:
On to není důvod, o důvodu nemluvím, a fakt nevím, co by pro mě byl jasný „důvod“, podle mě nic, ani ten násilník a alkoholik by nebyl „důvod k něvěře“. Důvod to není ale můžou to být „ty okolnosti, které to dopustí“, jestli si rozumíme?
A to že si chlapa vážíš, fakt neznamená, že to na 100% nemůže nastat.Ještě teda doplním, že já, když píšu tady o té něvěře, tak si to spíš představuju jako mimopartnerský vztah, než 15minutové (mmch to toho potebnciálního milence podceňuješpředem
) užití si
Tak co to je? Důvod, okolnosti, mě to v tomhle případě přijde úplně stejný a je to jen slovíčkaření
okolnosti nedopouští nevěru
to lidi
… Okolnosti nastat mohou, to nepopírám, ale je už na člověku jak se s tim popere a jak to má myšlenkově nastavené. A schovávat nevěru za okolnosti
ale no taaaaaak. Vždycky je to na nás samotných. A jak říkám, okolnosti, nebo situace když to tak nazvu, nastat mohou, ale ta okolnost, kterou si tu popsala opravdu není důvod k nevěře. Alespoň ne u mě
… já si chlapa vážím natolik, že vím, že kdyby k takové situaci došlo, jakou si tu popsala, tak bych opravdu nepovedla
… nedokázala jsem to ani v předchozím vztahu, který absolutně neklapal a našel se někdo, kdo byl asi tak tisíckrát lepší než ten můj bývalý. Okolnosti byli takové, že nám vztah opravdu neklapal, ten vztah mi víc bral, než dával. Toho člověka jsem si téměř už nevážila a on mě taky ne, ale nějak jsme to spolu ještě chvíli táhli. To, že jsem tomu potencionálnímu milenci vlezla do auta, bylo jen mé rozhodnutí, protože jsem chtěla. Chtěla jsem s ním být, chtěla jsem ho vidět. To, že jsem s ním šla na večeři, bylo taky mé rozhodnutí. To že mě chtěl v autě políbit a já se odsunula bylo taky mé rozhodnutí
a kdybych to nezastavila, došlo by asi k něčemu většímu. Jenže v tu chvíli mi naskočilo, že takhle opravdu ne, nevím jak to popsat. I přestože jsem toho kluka měla ráda, nešlo to. Prostě to nešlo a já nechtěla i přesto, že okolnosti byly a důvody taky. Nemohla bych se na sebe podívat do zrcadla
a stejně to nebylo řešení, potřebovala jsem si dořešit vztah s bývalým. Dořešila, asi po měsících jsme se rozešli nadobro. Umím se kontrolovat i za okolností, které nejsou zrovna příznivé. Poté jsem potkala svého současného partnera a u něj by mě to ani nenapadlo, určitě ne za situace, kterou si tu popsala. Možná za situace co jsem psala já, s tím alkoholikem, násilníkem a tak… to opravdu nevím. Ale násilník není, to v sobě nemá. Jestli bude jednou v budoucnu alkoholik, tak to nevím, nakročeno k tomu ani nemá, tak dobrý
ale doufám, že ne…
@janat píše:
To ale furt předpokládá, že nevěra nastává jen v určitých předvídatelných situacích. Jenže ona může i zcela nepředvídatelně v situaci, která tomu třeba zpočátku nenahrává, nebo která nastane zcela nečekaně (mám v hlavě příklady, ale psát vám je už nebudu, vy byste mě zase chytali za každé slovo)
Nikdo tě nechytá za slovo, jen se musíš vyjadřovat jasně, nejde něco nastínit, pak si pod tím člověk může představit cokoliv. A nediv se, že ti to někdo vyvrátí
prostě někdo to má jinak a každý to má postavený jinak.
@brumdinka píše:
sorry ale tohle je hloupost…to si mě vpodstatě degradoval na lovkyni…to fakt nejsem a nikde jsem ho nelovila…a zrovna od tebe mě to mrzí, dřív si psal rozumnějinaopak já jsem si srovnala priority, s manželem jsme si vše vyřikali a dali našemu vztahu poslední šanci..a jestli se nakonec rozvedeme, tak to fakt nebude kvůli tomuto, ale uplně něčemu jinýmu…u soudu se tomu říká rozdílnost povah…
a to se jako zjistilo po 16 letech jo? ![]()
@pohledzdruhestrany píše:
a to se jako zjistilo po 16 letech jo?
Zajímavej postřeh..
@Honza 12 píše:
Zajímavej postřeh..
když se chce pes bít (manžel je značně více provozně okoukanější než bájně nedosažitelný nedokonaný milenec) i rozdílnost povah se najde ![]()