Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak na děti nekřičet a nevyhrožovat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
23.7.14 22:44
Teď jsem dočetla diskuzi a souhlasím s @BohunkaP v podstatě ve všem. Jen možná to dávání na zadek by stálo samostatnou diskuzi. Základem je hlavně důslednost, bez té se člověk nepohne z místa. Příliš křiku škodí, děti si zvyknou a ječící mámu/tátu už ani nevnímají. Větší děti dokonce může bavit, když vidí, jak se rodiče vztekají. Když už toho mám dost, docela mi pomáhá mluvit „skrz zuby“, tím se vyhnu křiku a docela to zabírá. Tohle dělala naše mamka - ta snad nikdy nekřičela, ale když začla mluvit skrz zuby, věděly jsme se sestrou, že musíme ubrat. Ono to totiž působí dost nepříjemně, naproti tomu člověk, který se neovládá a ječí, může působit paradoxně úplně směšně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.14 22:58
@Adrasteia Ano, jedna věc je použít tón, kterým dává hlava rodiny najevo svou nelibost a případně jím varovat, že ještě chvilku a bude zle (v podstatě je to obdoba počítání do 3) - ať je to lví zařvání nebo „skrz zuby“ a druhá věc je hystericky bezradně ječet - to je v podstatě projev toho, že nezvládám své emoce a jsem bezradná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.14 23:00
@Erwinka Ahojky, děti jsou malé, ale u známých mě nadchl jejich nadhled, i přes příhody, které by ostatní matky vytočily do běla to známí řešili humorem, dítě přirovnali k nějaké živelné pohromě, přizvali si k tomu všechny broučky, pohádkové postavy atak, prostě se všichni zasmáli a pak se to rychle zlikvidovalo zase pomocí „čarování, kouzelné hůlky apod.“ a bylo to super. vím, že to nefunguje vždycky, ale u nich se hodně četlo a děti pozitivně reagovaly a nikdy nikdo nekřičel. Také jsem to doma zavedla ve zmenšené formě a musím souhlasit, že děti už tomu rozumí, zasmějí se, sice ještě něco zkusí, ale většinou stačí zvedlé obočí a přísnější pohled a je to. Také je dobré místo křiku na děti šeptat, dítě je zvědavé, co maminka říká a příjde blíž. Sama jsem se dostala také do stavu, kdy jsem křičela, ale výsledek byl ten, že si mi chtělo večer brečet, protože jsem ničeho nedosáhla. Kolikrát, když už fakt to nedávám, tak přestanu mluvit úplně, uklidím místo dětí, odvedu je spát bez pohádky a sním nejbližší čokoládu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.14 23:02
Hlásím se taky do řad 
mám děcka 3 m a 26 m, miminko naštěstí velmi hodné, ani jsem netušila, že takové miminko může být, první je řvounek a vzteklounek snad od narozní. Taky často zvyšuji hlas, něco jako počítání, výhrůžky ( i splněné), motivace atd. u nás nefunguje, nefunguje ani přes zadek.
Př. když bude házet s jídlem tak mu řeknu, že mu ho seberu, což nakonec udělám a jako co? Jemu to nevadí, když s tím hází, tak to asi stejně nechtěl 
Procházky venku jsou prakticky nemožné, když mu řeknu, že ho tam nechám, tak mi udělá sám papa a jde pryč, já pak skáču za stromy jako blbec a sleduju co bude a ono nic, prostě se vydá poznávat svět a kde jsme my neřeší
Nicméně k opravdovému zařvání (že z toho bolí v krku) mě zatím vytáčí jen náš pes a to dost pravidelně a mě mrzí, že to děti vidí 
Jenže on pořád poštěkává, v takových šílených frekvencích, že jsem během pár sekund vytočená do běla 
štěká na jakékoliv zvuky dětí, takže pořád pak taky na vysavač, občas na tekoucí vodu, když se koupeme atd. atd., asi je to věkem, netuším ale je to fakt strašně na palici
Zakladatelko neporadím, ale snad ti pomůže, že v tom nejsi sama, prostě vydrž, bude líp 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.14 23:09
@Knihomyš Mně navíc ještě pomáhá to mluvení skrz zuby tím, že vypustím nashromážděné emoce a přestanu mít potřebu křičet. Zabírá to hlavně na větší děti, prckové z toho nemají rozum - tomu mému (16 měs.) řeknu (nekřičím!) jasně a důrazně „Nesmíš!“, pokud neposlechne, odnesu ho pryč a zabráním mu ve vykonávání oblíbené činnosti (např. v poslední době olizování zdi )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.14 23:18
@Adrasteia Jo, o to se snažím - jenže když něco říkám jasně a důrazně, tak se bojím, že sousedi zavolaj sociálku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.14 23:22
@Knihomyš píše:
@Adrasteia Jo, o to se snažím - jenže když něco říkám jasně a důrazně, tak se bojím, že sousedi zavolaj sociálku
No přesně - já mám zvučný hlas i normálně a furt mi někdo říká, že mluvím moc nahlas - takže když zahřímám, musí mě jít slyšet až na protější kopec
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.14 23:32
@Angua Tuhle jsem se vyděsila, když mladá mířila k silnici - zaječela jsem tak, že sousedovi do večera zvonilo v uších a byla jsem za megeru, ale mladá zastavila a ví, že toto ne.
Myslím, že zařvat (občas je teda vhodné promluvit i normálně) je OK, pokud domlouvání selže. Blbé je takové to ječení, co po něm nic nenásleduje - z toho mají děti buď legraci nebo to ignorují. Je to jako se psy - jasná příčina a následek, čitelnost, reakce co nejdřív po akci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.14 23:39
@marrlinka píše:
s aktivitpu naprosto souhlasim, ale ten uvod prispevku…no, nebudes ty chlap?
Samozřejmě, že jsem chlap, ale ten tón… „Nebudeš ty chlap“… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.14 23:48
@Knihomyš jo, tak to u mě převažuje to čitelné řvaní, ale i tak se mi to zdá moc často 
@Kdokoli já myslela, že chlapi tóny nerozlišujou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.14 00:03
Možná budu jiné plemeno, než na které jsi zvyklá. Pokud znáš takové ty mutanty typu „hmm“, „nevim“, „tak jo“, nebo „uvař mi večeři“… tak tohle vážně ne. Já se od narození staral o svého dnes 10-ti letého bratrance, takže nějaké zkušenosti mám. Zřejmě jsem musel, když ho jeho otec… „ten pravý chlap“ vychovávat nedokázal, zvlášť po smrti jeho matky.. (to sem netahám nějaké drama, jen říkám, jak to je).. Je rozdíl mezi dospělým nedospělým a nedospělým dospělým..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.14 00:21
Mě hodně pomohla tato knížka: http://knihy.cpress.cz/…ouchaly.html
Má děti 4roky a 1,5roku. Na starší se už metody z knížky dají použít…
konečně na děti mluvím, dávám jim informace místo výhružek a vůbec není potřeba jim dávat na zadek 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.14 01:43
@Angua píše:
No jo, hlavně ale to dítě aby spolupracovalo… Nezapomenu, jak jsem říkala tehdy asi 3letému synovi (vyčetla jsem to v knize) - „Co myslíš, kdo bude dřív - budu mít dřív posbírané prádlo, nebo ty sklizené autíčka?“ On se na mě podíval a říká: „Asi ty, maminko.“Tohleto tam teda nepsali
Pod to se můžu podepsat akorát to mám už 6 a 3,5r. U nás nepomáhá vůbec nic, ani autíčka do popelnice ani počítání do 3 ani dát na zadek, to je pak akorát vztek a uklizeno stejně není. Už fakt nevím jak docílit poslouchání, i kamarádka co má jedno hodné dítě mi řekla, že to by nesnesla, že by je mlátila od ráno do večera. Já je nenechávám právě dělat si co chtějí, ale jsem z toho akorát na nervy a žádná odezva. Nejsou nějak extra zlobiví, ale když něco chci aby udělali (uklidit ráno pyžama, hračky, odnést papírky od bonbonů do koše, aby si dcera šla vzít léky ap.) a řeknu to normálně tak většinou žádná odezva, jen když mají dobrou náladu. Je na takové děti nějaký návod? 
Hlavně ještě dodám, že takoví jsou jen spolu, jak je každý sám, tak jsou zlatí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.14 07:35
@Knihomyš píše:
Mám jedno hodné dítě a taky křičím. Nějak tu nelibost člověk najevo dát musí a tiché „jestli neuděláš xx než napočítám tři, máš do promoce zakázanej internet“ přijde později.Nevyhrožuji - aspoň ne ničím, co nejsem ochotná splnit.
Ono mi přijde, že ty 3 roky jsou náročnější - děti zkouší, kam až můžou. A 1,5 roku taky není zrovna odpočinkový věk
Mohlo by pomoct uvědomit si, že to nemá efekt (to mi pomohlo u plácání přes zadek - prostě nefungovalo).Dohromady to musí být záhul.
jeee, to je sranda
dokud jsem mela jedno, tak jsem si taky rikala, co ze ty matky na deti tak vriskaj:-) a byla jsem jak milius a vsechno resila komunikaci
ted @Erwinka jecim skoro furt. taky me to stve, ale kolikrat me proste neregisturjou, dokud nezarvu, potichu sdeleny pokyn si klidne mohu rict v duchu, bude to mit stejny efekt. Moje snahy o alternativni metody vychazeni vnivec, ono teda samozrejme clovek nema cas resit vse komunikaci, kdyz je potreba do 5 minut vyjet k lekari a dve deti ze tri jsou nahate a odmitaji si cistit zuby.
nejsem s tim spokojena, to ne
doctu si diskusi a jsem zvedava, jestli objevim neco, co jsem nevyzkousela
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
