Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jan Palach- váš názor?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.1.19 10:12
Podle mě je to člověk, který si nevážil vlastního života. V mých očích každý kdo se demonstrativně zapálí klesne až na dno, takže popravdě nechápu, že se o něm po letech mluví. Pro mě to byl jen další hlupák a nic víc. Doufám, že mé děti to budou vnímat stejně a že budou natolik inteligentní, že je podobná blbost ani nenapadne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.19 10:12
@Evulina Když věřím, že mu byla ta moc dána od Pána Ježíše, věřím také, že mi může skrze něj poradit, říci povzbudivá slova nebo také pokárat, říci, co bych měla udělat jinak. Když mi kněz říká slova: „Tvé hříchy jsou ti odpuštěny, jdi v pokoji a už nehřeš.“ - jako by mi je říkal sám Kristus, když se takto smiloval on sám nad padlou ženou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.19 10:12
@s.y.p.t.a píše:
@anupati Ano, máš naprostou pravdu. Je bezpodmínečně nutná skutečná lítost. Pokud odchází člověk s tím, že si bude hřešit dál a nelituje svých hříchů, je vlastně zpověď neplatná. Bůh vidí do srdce a není možné ho obalamutit.
Viz odpustky.
Já popravdě církvi jako takové moc nevěřím.
Ale Bohu ano.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.19 10:13
@Evulina píše:
To já vím..a není mi jasné, proč k tomu toho kněze potřebuju. Když můžu rozmlouvat rovnou s Bohem..
Možná jako prevence toho, že člověk má tendence sám sebe omlouvat, obelhávat…prostě dostane vhled zvenčí? Jinak to, co popisuješ ty určitě nikdo nezakazuje a naopak jsou takové duchovní sebepoznávání podporovány. Jen je tam při zpovědi ten mechanismus symbolického odpuštění, rituál…někdy máme největší problém odpustit sami sobě. Pro dost lidí to hodně znamená, protože sami nejsou schopni to pustit, trápí se tím dál. Proto je také pro katolíky zpověď daná minimálně jednou do roka, ne že musíš každou neděli. Někdo si téměř celoročně vystačí sám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.19 10:15
@páájaa2 píše:
Statečný a čestný člověk. Víc netřeba říkat.
Troufnu si říct, že statečnější je žít a to hlavně v době, která není příznivá, než se zapálit. To mi přijde ubohé a zbabělé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.19 10:16
@s.y.p.t.a píše:
@Evulina Když věřím, že mu byla ta moc dána od Pána Ježíše, věřím také, že mi může skrze něj poradit, říci povzbudivá slova nebo také pokárat, říci, co bych měla udělat jinak. Když mi kněz říká slova: „Tvé hříchy jsou ti odpuštěny, jdi v pokoji a už nehřeš.“ - jako by mi je říkal sám Kristus, když se takto smiloval on sám nad padlou ženou.
Já to takto nevnímám. Vnímám kněze stále jako člověka, ač hluboce věřícího. A popravdě, excesy církve v minulosti i dnes (hromadění majetku, odpustky, pálení čarodějnic, zneužívání dětí atd.) ve mě mnoho důvěry nevzbuzuje. Důvěry v to, že je to opravdový prostředník Krista. Některý ano, ale mnozí právě bohužel ne a jak to má člověk na první pohled poznat, že jo..
Mě ta povzbudivá slova vždy řekne ten „sám nahoře“. Resp. cítím, co by mi chtěl říct, kdybych ho mohla fyzicky slyšet. Cítím „to pravé“ vždy jen sama s ním, nikoli v kostele..holt to tak mám no..proto jsem psala, že jsem „moderně věřící“.
Ani nemluvím církevní terminologií, mluvím, jak mi, obrazně řečeno, zobák narostl. A taky vím, že má Bůh rád i legraci 
Příspěvek upraven 17.01.19 v 10:18
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.19 10:17
@Evulina píše:
Já mám právě z toho až pocit, jak když je tam ten kněz u zpovědi tak nějak „navíc“. Mám mnohem větší „napojení“, když jsem někde v klidu, o samotě.A abych řekla pravdu, lidi po Bohu pořád něco chtějí, nadávají, proč dopustil to a to, někdy litují svých hříchů..ale..co hodně chybí..poděkování a vděčnost.
Já kdybych byla na jeho rodičovském místě, docela by mě to mrzelo..
Vděčnost je velký hybný mechanismus. Já poděkuju každé ráno už jen za to, že se probudím v teplé posteli, kolem své nejbližší, jsme relativně zdraví, máme co jíst, v teplíčku…opravdu tím v 80 % začínám den. A pak jen požádám, ať mě vede dnešním dnem nejlépe jak to jde a dá mi jasnost. A poděkuju 
Já osobně mám vůči církvi jako instituci velké výhrady, takže tě chápu. Nicméně některé ty mechynismy mají svůj smysl. Třeba že modlitba ve skupině je daleko účinější, že setkávání se společenstvím tě více udrží vědomou. Souhlasím, ale přesto nepraktikuju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.19 10:20
@Evulina Máš pravdu, má s námi obrovskou trpělivost. Asi proto, že nás tak miluje. Když si představíme, že ta naše rodičovská láska je jen jakýsi odlesk té Boží lásky… Když si vzpomeneš na příběh o marnotratném synovi, kterého jeho otec přijal do svého domu po tolika zklamáních s tímto synem. Je to obraz té Boží lásky k nám a jeho milosrdenství. Stačí se vzchopit a říci: „Vstanu a půjdu k svému Otci.“ A on nás bezvýhradně přijme. Jak málo si toho vážíme a málo za to děkujeme.
Omlouvám se za OT.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.19 10:21
@anupati píše:
Vděčnost je velký hybný mechanismus. Já poděkuju každé ráno už jen za to, že se probudím v teplé posteli, kolem své nejbližší, jsme relativně zdraví, máme co jíst, v teplíčku…opravdu tím v 80 % začínám den. A pak jen požádám, ať mě vede dnešním dnem nejlépe jak to jde a dá mi jasnost. A poděkuju
Já jsem někdy za určité věci tak vděčná a tak mi dávají smysl, až z toho normálně brečím. Je to krásný pocit. A taky se mi stává, že to, s čím ještě nejsem srovnaná nebo dělám špatně, se mi staví do cesty zas a znova do té doby, než si to srovnám v hlavě a začnu to dělat dobře a uvědomím si to.
Jinak ale souhlasím s tou společnou modlitbou, společná energie je mocná, to ano.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.19 10:23
@s.y.p.t.a píše:
@Evulina Máš pravdu, má s námi obrovskou trpělivost. Asi proto, že nás tak miluje. Když si představíme, že ta naše rodičovská láska je jen jakýsi odlesk té Boží lásky… Když si vzpomeneš na příběh o marnotratném synovi, kterého jeho otec přijal do svého domu po tolika zklamáních s tímto synem. Je to obraz té Boží lásky k nám a jeho milosrdenství. Stačí se vzchopit a říci: „Vstanu a půjdu k svému Otci.“ A on nás bezvýhradně přijme. Jak málo si toho vážíme a málo za to děkujeme.
Omlouvám se za OT.
Pro mě je to krásný OT. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.19 10:38
Děvčata, dnes jsem „bohužel“ narazila na rozhovor lékařky s Janem v nemocnici. A bohužel jsem si jej pustila. Je mi ještě hůře.....musím říci , že po shlédnutí ( poslechnutí) rozhovoru nesouhlasím ještě více. Tak strašná bolest, tak strašná smrt…!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.19 10:45
Názor ať si udělá každý sám, já si myslím, že Palachova smrt byla zbytečná.
Jestli byl psychicky v pořádku netuším, posudky říkají že ano, ale nevím. Nevím, jestli člověk, který je psychicky v pořádku dobrovolně spáchá sebevraždu. Pamatuju si, že někdy v devadesátých letech se nějaký mladík taky zapálil na protest. A tehdy to právě zakončili tím, že byl pravděpodobně psychicky nemocný.
Jediný pocit, který ve mně smrt Jana Palacha vyvolává je lítost nad ztrátou mladého života, nad jeho rodinou a hlavně maminkou, která se o smrti syna dozvěděla z novin.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.19 10:53
@Lynette píše:
Troufnu si říct, že statečnější je žít a to hlavně v době, která není příznivá, než se zapálit. To mi přijde ubohé a zbabělé.
Chápu na jednu stranu, že jedině hodně viditelný čin dokáže upozornit více lidí. Ale myslím si, že to nemusí být hned sebevražda.
A s tím, že je kolikrát statečnější žít v nepříznivé době, než spáchat sebevraždu, s tím souhlasím. Dovedu víc pochopit sebevraždy lidí skákajících z hořících dvojčat v roce 2001, než smrt Jana Palacha, bohužel..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.19 11:10
Mě přijde zvláštní, že se chtěl upálit na protest proti režimu, ale nikomu o tom neřekl a nesepsal ani žádný dopis. Kdyby při té akci umřel, tak se nikdo nedozví, proč to vlastně udělal a ta jeho oběť by byla úplně zbytečná. Před tím činem byl zfetovaný, tak možná to byla spontánní akce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.19 11:12
@Havran007 píše:
Mě přijde zvláštní, že se chtěl upálit na protest proti režimu, ale nikomu o tom neřekl a nesepsal ani žádný dopis. Kdyby při té akci umřel, tak se nikdo nedozví, proč to vlastně udělal a ta jeho oběť by byla úplně zbytečná. Před tím činem byl zfetovaný, tak možná to byla spontánní akce.
No to ne, to bylo v rámci organizované skupiny a po něm, dle domluvy, tento čin spáchali další. Dopis napsal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
