Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@andy266 Přece to nijak nehrotím, ani nikoho k ničemu nenutím, jen jsem chtěla vědět, že v tom nejsem sama!!!Ono mě to tak napadlo, páč manžel by je k nim pořád chtěl dávat, (on často trávil čas u babi..), no ale ona nechce!! A prostě nám lže, že ani volno nebude mít, přitom ho má! No a když to tak sleduju-ten její odpor, tak bych ji ty děcka, tuším, ani nesvěřila!!! A vůbec s tím zájmem o děti je to tak, jak píše kvaček..
U nás taky nic. Dcera má 4 roky, manželovi rodiče jsou hodně staří, jezdíme často, ale sami si vůbec netroufnou, ani já teda. Dcera je přesto miluje, já mám s nimi hezký vztah. Tátu nemám, zemřel mi nedávno, nežili jsme spolu v dětství, pořád mě to bolí. Moje máma by čas měla, bydlíme kousek, malá ji zatím má hodně ráda, ale ona nechce. A když chce, tak dva dny předem mi určí jeden den, kdy bych jí malou mohla přivézt na pár hodin. Tohle je pro mě ještě větší stres, protože už oba pracujeme. Není to o pomoci, ale o tom, že chci, aby měli vztah s dcerou, i když už mě to pomalu opouští, ale neskutečně mrzí. Moje máma je prostě líná, raději jde s kámoškama, celý den proleží pro nic za nic a dítě je pro ni starost. Od června jsem se ptala, jestli nenajde nějaký týden volna, že bych pouze přes den /v době mé pracovní doby/ ji malou vozila. Nechce, vydrží jen ten 1 den. No, pokud moje dcera ji za pár let odmítne navštěvovat, tak ji vlastně jen podpořím, nebude na čem stavět a u nás to tak pravděpodobně dopadne. ![]()
@pepina12 píše:
U nás taky nic. Dcera má 4 roky, manželovi rodiče jsou hodně staří, jezdíme často, ale sami si vůbec netroufnou, ani já teda. Dcera je přesto miluje, já mám s nimi hezký vztah. Tátu nemám, zemřel mi nedávno, nežili jsme spolu v dětství, pořád mě to bolí. Moje máma by čas měla, bydlíme kousek, malá ji zatím má hodně ráda, ale ona nechce. A když chce, tak dva dny předem mi určí jeden den, kdy bych jí malou mohla přivézt na pár hodin. Tohle je pro mě ještě větší stres, protože už oba pracujeme. Není to o pomoci, ale o tom, že chci, aby měli vztah s dcerou, i když už mě to pomalu opouští, ale neskutečně mrzí. Moje máma je prostě líná, raději jde s kámoškama, celý den proleží pro nic za nic a dítě je pro ni starost. Od června jsem se ptala, jestli nenajde nějaký týden volna, že bych pouze přes den /v době mé pracovní doby/ ji malou vozila. Nechce, vydrží jen ten 1 den. No, pokud moje dcera ji za pár let odmítne navštěvovat, tak ji vlastně jen podpořím, nebude na čem stavět a u nás to tak pravděpodobně dopadne.
Nemusí to tak dopadnout. Mě máma v životě nehlídala, a ted jsou tam holky pečený vařený. Je fakt, že tam mají větší soukromí, protože je tam samostatný byt.
@boball píše:
Nemusí to tak dopadnout. Mě máma v životě nehlídala, a ted jsou tam holky pečený vařený. Je fakt, že tam mají větší soukromí, protože je tam samostatný byt.
Nechám se překvapit, jak jednou všechno bude. Teď mě to dost teda mrzí, ale naštěstí mámu nepotřebuju na pomoc. Jen se mi moc nelíbí, že já lítím jak hadr na holi, když ona řekne, zítra budu mít volno, můžu si malou chvíli vzít. Nevím jestli je tohle úplně dobře. Když bych potřebovala já a i má volno, řekne mi že ne a já dělám pravý opak.
@pepina12 píše:
Nechám se překvapit, jak jednou všechno bude. Teď mě to dost teda mrzí, ale naštěstí mámu nepotřebuju na pomoc. Jen se mi moc nelíbí, že já lítím jak hadr na holi, když ona řekne, zítra budu mít volno, můžu si malou chvíli vzít. Nevím jestli je tohle úplně dobře. Když bych potřebovala já a i má volno, řekne mi že ne a já dělám pravý opak.
Nenaděláš nic, mě máma řekla, když byly holky malé, že má taky svoje, chodí do práce a má potřebu si odpočinout, no a ted když už je v důchodu, mám ještě dvouletého syna, tak zase nehlídá, protože se na to cítí stará ![]()
Přidám trošku opačný pohled - já myslím, že pokud se seberealizují a žijí svůj vlastní život, tak to určitě necítí tak, že se ochuzují. Třeba to mají hozené tak, že KONEČNĚ po těch letech starání se o vlastní a dělání si starostí o ně, si můžou užít svého života. A nárok na to bezpochyby mají. A vůbec nic nevylučuje, že si v budoucnu nebudou užívat vnoučat - ne každá babička je odvázaná z malých dětí a s patnáctiletou vnučkou si klidně nadovolenou vyrazí a ještě to tam rozjedou
.
Upřímně, říkala jsem tuhle chlapovi, že se již těším na to, až se mláďata (3 roky a jedno ještě v břichu) postaví na vlastní nohy a já si začnu užívat. A že děti budu hlídat nejdříve od dvou let věku a to jenom možná, když budu mít náladu a nepolezu zrovna na Triglav ![]()
@babice píše:
Neboj, nejsi v tom sama.
My máme obě babičky takové, že si žijí raději svůj vlastní život a seberealizují se, než aby se radovaly z vnoučátek.
Vím, docela to zamrzí, ale myslím, že se tak ochuzují je ony samy. Časem to možná poznají, ale to nevím, jestli ještě naše děti budou jevit o babičky zájem.
Teď je to i pro nás těžší, že jsme na všechno sami, ale zvládáme.
@nepřihlášená jruz píše:
Přidám trošku opačný pohled - já myslím, že pokud se seberealizují a žijí svůj vlastní život, tak to určitě necítí tak, že se ochuzují. Třeba to mají hozené tak, že KONEČNĚ po těch letech starání se o vlastní a dělání si starostí o ně, si můžou užít svého života. A nárok na to bezpochyby mají. A vůbec nic nevylučuje, že si v budoucnu nebudou užívat vnoučat - ne každá babička je odvázaná z malých dětí a s patnáctiletou vnučkou si klidně nadovolenou vyrazí a ještě to tam rozjedou.Upřímně, říkala jsem tuhle chlapovi, že se již těším na to, až se mláďata (3 roky a jedno ještě v břichu) postaví na vlastní nohy a já si začnu užívat. A že děti budu hlídat nejdříve od dvou let věku a to jenom možná, když budu mít náladu a nepolezu zrovna na Triglav
Moje máma si taky začala žív SVUJ VLASTNI život, kamarádky, hospody, dost opravdu dost popíjejí a aby nevypadala blbě, tak si občas řekne a dovoz vnoučete na pár hodin. Má na to nárok samozřejmě, ale je to ubohost z mého pohledu.
@ncc1701 Já bych to za zlé neoznačila. Každý z nás je jiný a nemyslím si, že to nutně musí myslet zle.
@pepina12
Když já za užívání si života nepovažuji možná nadměrné popíjení (jak sama uvádíš), ale to by již spadalo do jiného tématu.
Měla jsem na mysli cestování, věnování se koníčkům, výlety s kámoškama, vzdělávání se, občasné vyhození si z kopýtka (proč ne?), nebo jen ležení doma na gauči…jo. Mají na to nárok. A jestli jim pak stačí jednou, dvakrát za 14 dní párhodinová návštěva vnoučat…je třeba to respektovat.
A ne každý prarodič se na hlídání cítí. A když se na to necítí, tak ať raději nehlídá. Třeba má máti (72 let) hlídá pravidelně o prázdninách svá tři vnoučata (děti od mého bráchy), ale jak s nimi občas jedná
, uff. Učitelka druhého stupně ZŠ a absolutně se nechytá v komunikaci s malými dětmi (do těch osmi, devíti let). Raději tam pak jedu i já se synátorem a trochu usměrňuji obě strany, aby z toho neměly doživotní újmu na psychickém zdraví
.
@ncc1701 tak to pak jo, neviděla jsem žádného ironického smajlíky, tak jsem myslela že to myslíte vážně ![]()
Moje máma nikdy nehlídala ani hlídat nebude, a to asi ani v řádu hodin. Prostě jí „děti neberou“, což je zvláštní, když sama měla tři (a nijak jsme citově nestrádali, vlastní děti je prý něco jiného
), ale je to tak a já s tím nic neudělám. Dřív jsem myslela, že nebude chtít akorát mimina a větší už jo, ale teď vím, že ani větší (a pravda, malým kontaktem by nechtěl ani syn být u ní). Vím, že jí nepředělám, musím to brát, jak to je, ale je to i její chyba, že se tím od nás trochu izoluje. Naštěstí mám na toto super tchýni. Prostě je to tak, hlídání vnoučat není povinností prarodičů.
Já moc nemám ráda slovo povinnost.. protože si trochu myslím, že když ta máma něco nutně potřebuje a babička věčně čas nemá- užívání si života, atd, nemyslím, že je v práci, tka to spíš vypovídá o tom jaký má vztah s dcerou synem..
Protože si myslím, že normální babička, když vidí, že její dítě, potřebuje s něčím pomoct- pohlídat, tak prostě pohlídá a nevymlouvá se…
Ale zas je něco jného, když si někdo představuje nějaké větší hlídání a nocování o tom nemluvím..
na druhou stranu si myslím, že to má dvě strany, že pokud si ta babička s těmi dětmi nebude vytrářet vztah, že prostě až ona bude chtít, ony nebudou. Nebo budou, ale nebudou tak odvázazané, - je babička.. vidím to kolem sebe, když jsme se i jako děti bavily o babičkám, že bylo hned vidět, ke které babičce dítě chtělo jet, a ke které ne. nejde o hlídání, ale o tom projevit zájem…
I když ano neni to nikoho povinnost, ale ať se pak nediví, když děti k ní vztah nemají