Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem zdrcená, máma řekla, že nás nikdy neměla mít
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
4.7.16 12:37
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.7.16 12:48
@Saatine: Jsem osamostatněná, mám vlastní byt již 8 let, práci, auto, vlastní finance… Akorát nemám partnera. Místo něj jsem doteďka asi měla mamku.
- Citovat
- Upravit
4.7.16 12:51
@Anonymní píše:
@Saatine: Jsem osamostatněná, mám vlastní byt již 8 let, práci, auto, vlastní finance… Akorát nemám partnera. Místo něj jsem doteďka asi měla mamku.
Ne asi, určitě. Tvoje máma to chce změnit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.16 12:56
@Markéta80 píše:
Pak měli ještě jeden nápad ale to už je až úchylné a jediná záchrana byla odejít
Naznač, prosím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.16 13:06
@Saatine celé dětství stálo za prd, vzpomínky dost špatné a manžel vždy řekne že at provedu sebevětší blbost že se na mě nemůže zlobit když jsme měla takové dětství 
. ty jejich nápady to bylo fakt jak z hororu, manžel prvně říká že pokud by to byla slabá osobnost že to nepřežije 
a to nebyli primitivové 
, samo že pro ostatní jsme vypadali jako idilická rodinka, největší sranda že pár dní před mym odchodem ještě sousedům jakou ze mě mají radost a pak ty lži co říkali když se sousedi ptali kde jsem, že mě dlouho neviděli 
a před půl rokem byla náhoda a potkal mě soused a úplně na mě koukal jak na přízrak a strašně se divil že žiji, mam vlastní rodinu Po odstěhování asi za měsíc matka k nám došla do bytu a strašně chtěla abych jí vrátila můj rodný list když jsme odmítla tak vzteklá odešla. K čemu ho chtěla netušim, nabízela jsem jí kopii ale tu odmítla 
, od té doby jsem je neviděla ale že máme děti asi ví protože naproti našemu baráku je školka a učí tam její kolegyně. manžel říkal at svoje dětství od malička do dospělosti sepíšu a bude se to dobře prodávat jako horor a třeba to i někdo natočí , zatim jsme nedostala odvahu úplně vše si zpátky vybavit, stačí i útržky a ty největší věci to se ani zapomenout nedá Oni nikdy děti mít neměli, vsadim se že jinak bych tam žila do teď jako troska protože normální myšlení to by se asi nedalo, kolikrát už jsme měla nějaký zkrat ale po odstěhování ten klid, žádný stres že mě kdokoliv vleze do pokoje i ten chronický zánět žaludku jsem měla z nich Vše a vždy jsem dělala špatně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.7.16 13:06
@Saatine: S mamkou, se kterou jsem se stýkala denodenně, byly jsme jak Siamský dvojčata, mám zajít občas na kávu a dělat nazávislou…
No zatím to je tak - že jí nemám otravovat život.
Takže se osamostatním po dobrým nebo po zlým…
A asi jinak než násilně to udělat nešlo 
Nebo nevím, k čemu je tohle dobrý…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
4.7.16 13:08
@Markéta80: Tak to je hustý…tvůj příběh
V porovnání s tebou to já mám slabej gruzínskej čaj!
- Citovat
- Upravit
4.7.16 13:10
@kdochcekam píše:
@Lili Myslím, e jsi v pohodě, ne? Myslí, že jsi prostě dospěla do stádia, kdy jsi zjistila, že otec tě vychoval, protože je tvůj otec a otcové prostě svoje děcka vychovávají a není to něco blahosklonného nebo do nebe volajícího. Je super mít dobré zázemí a milující rodiče. Obohatí nás to a připraví do života, víme co je slušné a víme co je správné a co ne. A předáváme to svým dětem po další generaci. Ovšem rodičové stárnou a zjišťují někdy, že ne všechno by vždy dobré, že něco promarnili, něco podělali a začínají i vidět na špičku nosu a někdy cejtí že selhali v některých věcech a stanou se zatrpklými a zapšklými. Zjistí, že život je na sklonku a že jim prosvištěl mezi prsty a najednou se neumí radovat a milovat a dělit se o radosti a starosti. Prostě nic nechtějí a jsou nespokojení. Se vším. Není v moci potomka to změnit. Jediné co jde, říct: jsem tady vždycky pro tebe. Ráda a kdykoliv. Někdy prostě se stářím přichází i temnota a neduhy a zapšklost.
jsi me rozbrecela…ja to tak mam, ze kdyby cokoliv potreboval muze rict, obracene to vsak rict nejde, jen to kazdodenni setkani s realitou mi nekdy leze na nervy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.7.16 13:12
@Ya-ya: Díky 
upřímnost nade vše…
Teď vážně - beru si k srdci vaše rady a nee že neee!
- Citovat
- Upravit
4.7.16 13:14
@Markéta80 píše:
@Saatine celé dětství stálo za prd, vzpomínky dost špatné a manžel vždy řekne že at provedu sebevětší blbost že se na mě nemůže zlobit když jsme měla takové dětství
ty jsi teda fakt dobra…ja taky prisla na to jak kam jsem posilala penize ze sve vyplaty, chtel muj tata vybrat a dat je vnukum (nee mym detem), jak zrusil neco co ja platila trvalym prikazem a me to ani nehodlal rict, protoze preplatky by mu vyplatili slozenkou… a dalsi a dalsi…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.16 13:15
@Anonymní píše:
@Ya-ya: Díky
to si ber pekne si to vypis do denicku a kazdy den pred spanim opakuj 
a neboj brzy se ti ozve…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.7.16 13:19
@Vorvaň obrovský píše:
Naznač, prosím
jooo naznac taky by me ta uchylnost zajimala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.7.16 13:23
@Ellusa: Mamka fit sice je, ale má nemocný nohy, křečáky a pálení, a proto jsem si to taky včera tak vyčítala, že šla 2 hodny pěšky, protože pak jí ty nohy musely šíleně pálit…
- Citovat
- Upravit
4.7.16 13:28
@kdochcekam píše:
Hele nejsi ty co žije s tátou a manželem a dvěma syny v malym bytě?
ano, je to tak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Na co hřebíky a kladivo?