Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
U nás takovéto uspávání bylo zhruba do 3.5 roku dcerky, pak to sama od sebe přestala vyžadovat, respektive se naučila uspat sama a před spaním jí stačilo třeba čtvrt hodinky číst. Udělaly jsme si tehdy z toho takový večerní rituál. Já (nebo manžel) jsme si k ní lehli, hladili nebo jen drželi v objetí, někdy jí zpívali. Ráda na to vzpomínám, měla jsem pocit, že je to fakt jen naše chvíle… Co bylo potřeba, udělala jsem prostě potom nebo jindy…
Ja teda taky nejsem matka, co leti pri kazdem beknuti ditete, ale ve tme v noci bych ho plakat nenechala. Muze se bat, je jeste maly…
@Celina Mas pravdepodobne stesti na pohodove dite. Muj byl od mala drazdive urvane dite do 8 m, prosel nekolika separacnimi uzkostmi, je citlivejsi, hodne se boji, to ze se snazim, aby nemel strach, ze me dela matku, ktera rozmazluje sve dite??? Ma vcelku prisnejsi vychovu, ale taky chapu, ze noc je neco specifickeho. Sama si pamatuji, ze jsem k nasim do loznice chodila snad jeste v 8 letech, protoze jsem mela bujnou fantazii a v noci videla certy ve dverich…
@Celina píše:
@SlečnaDahlia Každý má svůj způsob výchovy a to, že zakladatelka má rozum a nechce si vychovat rozmazlená dítě jen svědčí o tom, že ten rozum taky používá. Inteligentní holka, která vychová dítě tak, že nebude jeho otrok. A nevím, proč ji stavíte do světla, že svému dítěti nějak ubližuje.
A ty separační úzkosti jsou mnohdy jen dobrá výmluva na to, když matka neumí být důsledná a rozmazluje.
Nrjsem otrok dítěte, aleže zároveň nepovažuji dítě za panenku, kterou odložím do postylky, když mě přestane bavit. Jednou jsem matka a měla bych se snažit naplnit potřeby svého dítěte. Dát mu lásku, pocit bezpečí.
@Lenisha píše:
@lucenka ja taky dítě za panenku nepovažuji. Když by ho něco bolelo, nebo se bál, jsem tu pro něj. Když mu ale nic není a řve, že prostě jen něco nechce, tak jako čau…
Ale to dítě chtělo přítomnost jemu nejbližšího člověka. A ty ses na jeho potřebu vykašlala. Večer je pro tebe důležitější práce než vlastní dítě. A to je smutné. Na první pohled dítěti nic není, tak je hned rozmazlený. Co na tom, že děti v tohle věku trápí zlé sny a víc se bojí. Hlavně že maminka chce už klid.
@Lenisha píše:
Hezké ráno. Moc díky za vaše názory. Musím vás ujistit, že to byl na 200% jen jeho rozmar. Nic mu nebylo. Také mě napadla teplota, hlad, žízeň, úzkost apod. Zkoušela jsem ho vzít pochovat. Nechtěl, jen mi pořád sahal po ruce a chtěl šimrat. Lásku a pohlazení má přes den. Ale večer, už chci mít od něj i já sama klid. Možná vám to přijde sobecké, ale nejsem ten typ maminy, která přilítne k dítěti okamžitě, když si prdne. Ne, tohle je třebas moje máma. Kdyby malej skákal po střechách a zapálil dům, tak může. Teď se vzbudil a je zase samej smích. Pro někoho jsem asi krkavčí matka, ale já doma rozmazlený a zavislácký dítě prostě nechci.Příspěvek upraven 26.03.17 v 09:33
No a ty nikdy žádný rozmar nemáš? Tak jednou hned neusnul tak jak jsi měla v plánu ale chtěl chvilku hladit, to snad není zas taková tragédie a rozmazlence z něj tím neuděláš. Lásku a pohlazení má přez den? A jak vysvětlíš takovému prckovi že večer už jaksi nemá nárok protože ty máš naplánovaného něco jiného? ![]()
@Lenisha Jsi si jistá, že to na tobě opravdu nezanechalo následky?
Nazvat dítě, které pouze vyžadovalo při usínání přítomnost matky a chtělo od ní hladit hned rozmazlencem, to je docela silná káva. Jsem proto ráda, že takovou děsně rozmazlenou dceru máme doma. Na uspávání vyžaduje naši přítomnost, občas chce hladit, občas si chce povídat a mně to žíly netrhá, chvíli tam u ní posedět. Za pár let nás už nebude potřebovat vůbec. Navíc nevím jak ty, ale já si opravdu nepamatuji, co se dělo kolem mých 2 let. A pochybuji, že tě nikdy nikdo nechoval nebo nemazlil. Fakt smutný čtení, tys to neměla, tak to nedopřeješ ani synovi, protože nemáš následky.
@Lenisha píše:
@lucenkaTo sice jo. Ale udělám to jednou, dvakrát a pak už to bude vyžadovat pořád aniž by mu něco bylo. Mě v jeho vêku nikdo nikdy nepochoval ani nepomazlil a nic mi to na duši nezanechalo
Zabnechalo ti to na duši šrám. chovas se totiž stejně chladně ke svému dítěti v době, kdy tě potřebuje
@Lenisha píše:
@kacka52 já si to vcelku pamatuji, protože,,mámu" jsem získala až v šesti letech. Před tím jsem prostřídala dva dětské domovy. Do té doby mě nikdo nepohladil a pochovala mě max sociálka.
Přes to všechno bych řekla, že mám dobrý život a nic moc mě netrápí
Tak zo vysvětluje mnohé a je smutné, že nejsi schopna dát dítěti hned od mala to, co jsi neměla - lásku
@Lenisha Jo tak v tom případě začínám tvůj přístup chápat. Děti z DD a kojeňáku jsou skutečně nedochované a nedomazlené. Na většině to následky zanechá, aniž by si to kdy uvědomili. Ale chováním, mazlením a hlazením se dítě skutečně nerozmazlí. Jen mu dopřeješ to, co zrovna potřebuje a co je mu přirozené.
@Lenisha Dítě, které vyžaduje matku, je rozmazlené? Ono je v nějaké příručce pro matky popsáno, že dítě musí usínat bez matky? Aha, to se ke mně ještě nedostalo. Ty nemáš žádný usínací rituál? Nějaký dospělácký rozmar? Mazlením a hlazením dítě nerozmazlíš.
@Lenisha píše:
@lucenkaTohle jsou docela silná slova. Jak můžeš vedět, že mu nedávám lásku? Jen z jedné diskuze? Jen proto, že se mi mechce ho hodinu hladit? To ti nevim čoveče
Ano protože tě tím obtěžuje a raději se chceš věnovat svým zájmům než potřebám vlastního dítěte
@Lenisha A jak ty zas můžeš říct, že dítě, které neusne bez matky, je rozmazlené?
Naprosto stejný princip. Tím, že své dítě uspávám a mazlím ho, ho nerozmazluji. Dcera je, troufám si říct, dobře vychovaná, žádný rozmazlenec. I přesto jí není příjemné být sama ve tmě.
@Celina píše:Četla jsem začátek. Zakladatelka chtěla raději pracovat než věnovat svůj čas dítěti. Má strach, že jej láskou rozmazlí
@lucenka tak se vrať na začátek a přečti si, o co vůbec šlo. Evidentně jsi to vůbec nepochopila a překrucuješ fakta, aby tvůj názor korespondoval se situací