Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Jo presne, on me nemuze mit vubec rad, coz teda neskutecne boli. A jestli pujdu na potrat, odejdu od neho. To vim na 100%. S nim bych uz nemohla byt.
Víš, on tě třeba může mít i rád, ale zahleděnci typu tvého muže na to bohužel příjdou až v momentě, když tu ženu ztratí.
Pokud ho miluješ a chceš o něj “bojovat”, dítě si nechej.
@Anonymní píše:
Holky ja se strasne bojim.
@Anonymní píše:Úplně ti rozumím
Holky ja se strasne bojim.
@divine woman píše:![]()
![]()
pocem zlato, neboj, to bude dobrý. Když si mimčo necháš, rodiče pomůžou a budeš ráda, že ho máš.
Dekuju, uplne jsi me rozbrecela.
Vsechny jste fajn. Mate semnou vetsi soucit nez muj nejblizsi clovek.
@ewelinka píše: Úplně ti rozumím! Nechcete zajít ještě před konečným rozhodnutím k nějakému rodinnému terapeutovi? Kdyby jsi byla z Prahy, věděla bych, kam vás poslat!!!
Z Prahy nejsme. On by semnou nikam nesel.
@Anonymní píše:
Dekuju, uplne jsi me rozbrecela.
Vsechny jste fajn. Mate semnou vetsi soucit nez muj nejblizsi clovek.
Nevzdavej to
uz ted jsi u rodicu a neverim, ze by te vyhodili…urcite se uz na dalsi vnoucatko tesi
bude to dobry, stuj si za svym a bud za miminko rada ![]()
@Anonymní píše:
Jeho slova nevyvinuty zarodek. Je to marny, vul to je. Ale co ja z toho mam.
Jinak uznava, ze je to jeho chyba, ale to je tak asi vse.
Potrat není jen tak nějaká banalita. Zamává to někdy se ženskou tak, že se z toho už nikdy nevzpamatuje!! A kór, když na ten potrat ani sama jít nechce.
Jak říkám, můj by si tohle mohl zkusit.. ![]()
Jinak ano, plánovat by měli oba..ale když to holt neplánovaně „ujede“, tak jak do krámu pro housky se jde na potrat a pak se jede nanovo??? Takhle on si to představuje?
Je to operace, se ženou už lomcují hormony, roste v ní dítě..Sorry, ale tvůj protějšek asi není moc vyzrálá osobnost ![]()
@Anonymní píše:
Holky ja se strasne bojim.
Ach jo
to je mi líto, měla by ses radovat a přitom
Mám takovej vztek.
Přesně tohle mu řekni do očí, nahlas.
Vím, že jsi teď smutná a přecitlivělá, ale seber odvahu a svou rozhodnost a sílu a normálně mu přesně tohle řekni, ty dva řádky co jsi napsala vystihují vaší situaci naprosto přesně.
@Evulina píše:@Anonymní píše:
Ja jsem mu to rekla uz o vikendu, ze odejdu jestli me k potratu donuti. Mlcel, jsem v tom sama.
@Anonymní píše:
Jo presne, on me nemuze mit vubec rad, coz teda neskutecne boli. A jestli pujdu na potrat, odejdu od neho. To vim na 100%. S nim bych uz nemohla byt.
Je mi to strašně moc líto.
Dej na svoje pocity, a nechoď na potrat, když to tak necítíš. A jak se choval tvůj manžel, když jste čekali první dceru? A zeptala bych se ho, jestli si uvědomuje, že když by jsi šla na potrat, když jste čekali jí, tak by vaše
holčička nebyla vůbec na světě. Jinak bych ho nechala vydusit. Máš přeci svoji hrdost. Vůbec bych ho nekontaktovala, a pokud by opět přišel s požadavkem, ať jdeš na potrat, normálně bych ho požádala, ať odejde, že s takovým člověkem nebudu pod jednou střechou.
Buď se vzpamatuje, nebo si myslím, že by jste spolu stejně nezůstali. Takové zranění si žena od partnera pamatuje celý život. Držím moc palce, a posílám ti sílu na dálku. To zvládneš, neboj.
![]()
@Anonymní píše:
Holky ja se strasne bojim.
Neboj se
Jestli sama nechceš, na potrat nechoď, miminko si nech, trápilo by tě to zbytek života. Některý chlapi to viděj fakt jednoduše, spolkneš prášek a je po problému
. Jim to s psychikou nezamává, ale pro nás je to prostě dítě i když je to třeba jen pár buněk
. Jestli s ním není rozumná řeč, dej na svý pocity, to dáš přinejhorším i sama s dvouma dětma, nebudeš první ani poslední, hlavu vzhůru
.
Holka,
![]()
Je mi fakt líto, co teď musíš prožívat. Když ti bude smutno, zkus zavolat na nějakou tu linku, jak jsem dávala odkazy, můžeš si poplakat, dostat to ze sebe, kdyby ti psaní tady na web v danou chvíli nepomáhalo. Přeci jen mluvit a psát, to jsou dvě rozdílné věci a mluvením se ti zas o kousek může ulevit.
Muž je evidentně zabejčený, asi teď už fakt nemá cenu s ním mluvit. Z toho, co píšeš, si jede svou a rozumné argumenty ani fakta neuznává. ![]()
Vzhledem k tomu, že ty na potrat jít nechceš, nechoď. Celý život by sis to vyčítala. Dělej věci, které máš ráda, aby ses rozptýlila a aspoň trošku přišla na jiné myšlenky. A chlapa asi spíš neřeš, asi by tě to bolelo.
Buď se mu rozsvítí a nějak to urovnáte, nebo se rozejdete. I kdyby, zvládneš to, pořád je to psychicky snazší cesta než jít na potrat.
Zkus se teď věnovat sobě, činnostem, které máš ráda, jen abys aspoň trošku „vypla“, aby ti bylo líp na dušičce (v rámci možností). Ono se to nakonec nějak vyvrbí. A ty budeš ráda, že jsi na potrat nešla. Drž se! ![]()