Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@akavi píše:
No, pár vypořádání SJM, kdy muž měl dům, pak se oženil, s manželkou ho za společné peníze opravili a zvelebili a ona pak ve vypořádání po letech dostala několik málo tisíc, jsem už viděla. Takže chápu, že chce někdo mít jistotu, že bude mít něco svého „kdyby něco“. Otázka je, proč tohle řeší be fungujícím spokojeném manželství a zrovna teď.
Protože to řeší už přes 10 let a za tu dobu se to nijak nevyřešilo. Pak stačí, když někde ve vzdáleném okolí nastane přesně takový rozvod, jaký ty popisuješ, a je to jak kamikaze.
@marzanna píše:
Protože to řeší už přes 10 let a za tu dobu se to nijak nevyřešilo. Pak stačí, když někde ve vzdáleném okolí nastane přesně takový rozvod, jaký ty popisuješ, a je to jak kamikaze.
Aha, to mi uniklo. To pak jo, to asi byla už jen ztráta trpělivosti s tím jeho věčným „nejde to“. Nevěřím, že v případě rozvodu by neřešil moje - tvoje. Ona je chytřejší, mně tohle došlo až v momentě, kdy jsem byla v krizi. Všechny finance x let do „společného“, které ovšem bylo psané na manžela a když nastala krize a měla bych odejít, tak jdu s dětmi bez koruny pod most (a je jedno, ze bych za pár let dostala něco málo ze SJM).
@marzanna píše:
Zakladateli, pak se samozřejmě nabízí ještě další varianta, a to ta, že ty ten barák do SJM dáš a byt se pořídí taky do SJM, pokud by to pro tebe bylo skousnutelnější. Ale čistě z kupeckých počtů, čistě racionálně i čistě emotivně mi vychází, že je to varianta, která je pro tebe za všech okolností nevýhodná a pro ni méně příjemná, pokud došla k přesvědčení, že by chtěla mít taky něco svého, co nebude z tvojí strany milodar, když se teda po dlouhých letech uvolíš ustoupit. Po pravdě mě trochu zaráží, že ty to z její strany vnímáš jako podpásovku. Uvědom si, že tvoje žena od svatby prakticky nemá žádnou šanci přijít k něčemu, co by bylo opravdu jen a jenom její, zatímco ty po celou dobu vašeho vztahu to své jisté máš a ona do toho jenom tvého taky investovala. I kdyby se ona strhla a vydělala miliardu, tak už si nemůže koupit nic, co by patřilo jen jí, protože SJM. Zkus se na to podívat i z tohohle pohledu a zamyslet se nad tím, jestli přeci jenom není fér jí něco, co by jí říkalo Paní, umožnit. Mně připadá, že je to to nejmenší, co pro ni po těch 15 letech můžeš udělat, zvlášť s ohledem na to, že pokud by se rozhodla od tebe odejít, tak si velkou část toho stejně zaplatí sama.
Konec konců zakladatel psal na úvod, že majetek vubec neresim a nedelim moje/tvoje, jen jsem byl proste linej to resit. Jen ted mi to prijde trochu podpasovka a pripada mi, ze se mnou nejak do budoucna nepocita
Podpásovka to není, to se asi shodnem. Tak jestli mu docvaklo, že nakonec ona patnáct let byla na tom hůř, tak by to měl taky nějak ukázat a ocenit.
Za mě početně ne, racionálně tak napůl, emotivně ano.
Já bych to v takové situaci risknul, pokud by mi na té ženské záleželo.
No a ona má přístup ke tvým penězům, máte společný účet, vše přehledné a tak? Neškrtíš ji nějak v tom ohledu?
Nebo nemáte krizi a nemá ona existenciální strach? řekla bych, že by tohle nedělala, kdyby byla v pohodě.
Na me to pusobi tak, ze nejaka jeji kamaradka se rozvadi a odchazi od manzela jen s igelitkou. A manzelka zakladatele se lekla, ze by mohla take tak dopadnout. Ze za par let zjisti, ze za cely zivot si nevybudovala vubec nic, je ji treba 50 a nema ani vlastni bydleni a skonci jako kamaradka s igelitkou na ulici.
Takze ja ji chapu, kazdy si chce behem zivota neco vybudovat.
Na jednu stranu je fajn, kdyz muz uz dum ma, na druhou stranu je lepsi, kdyz se dva vezmou a dum si poridi spolecne, patri obema a oba jsou tam doopravdy doma.
@marzanna píše:
Chlapi, uvědomujete si, že tu zakladatelovi radíte tak drsnou konfrontaci, že mu v podstatě pokládáte rudý koberec na přímou cestu do soudní síně, a to i v případě, že se manželka rozvádět nechce?Pokud si teď zakladatel bude klást podmínky typu „já ti podepíšu, že byt bude jenom tvůj, ale ty se zřekneš jakýhokoliv nároku na cokoliv, co jsi za těch 15 let investovala do mýho baráku,“ tak si bude koledovat tak akorát o to, že ten návrh na rozvod opravdu podá a ty peníze na byt si ze společného majetku, společných úspor a všech těch minulých investic do baráku, které šly většinu času ze SJM, s dobrym právníkem prostě vysoudí, a navíc to pravděpodobně bude násobně víc, než co teď chce (i z toho důvodu se domnívám, že její motivací k pořízení bytu není to, že by od zakladatele chtěla odejít, ale že ten byt chce zkrátka jako rozumnou investici a svoji záchrannou síť pro strýčka Příhodu, ne hnízdo, do kterého chce utéct)
To, že jí teď těch 800 tisíc poslal, vůbec nic neznamená, v tuhle chvíli to jsou pořád peníze jich obou, přesně napůl. A pokud se SJM o ten byt případnej byt nezúží, s čímž musí souhlasit oba, tak i cokoliv, co se za ně pořídí, je stále obou. Tak tady zakladatelovi přestaňte hnojit hlavu, jakej je blbec, že jí to vůbec poslal.
Nicméně vzhledem k tomu, že se celou dobu investuje do majetku, který nikdy nebyl a není její, je podle mě dost pádnej důvod, aby se taky chvíli investovalo do něčeho, co její bude. A bez zúžení SJM to zkrátka nepůjde.
Zakladateli, pak se samozřejmě nabízí ještě další varianta, a to ta, že ty ten barák do SJM dáš a byt se pořídí taky do SJM, pokud by to pro tebe bylo skousnutelnější. Ale čistě z kupeckých počtů, čistě racionálně i čistě emotivně mi vychází, že je to varianta, která je pro tebe za všech okolností nevýhodná a pro ni méně příjemná, pokud došla k přesvědčení, že by chtěla mít taky něco svého, co nebude z tvojí strany milodar, když se teda po dlouhých letech uvolíš ustoupit. Po pravdě mě trochu zaráží, že ty to z její strany vnímáš jako podpásovku. Uvědom si, že tvoje žena od svatby prakticky nemá žádnou šanci přijít k něčemu, co by bylo opravdu jen a jenom její, zatímco ty po celou dobu vašeho vztahu to své jisté máš a ona do toho jenom tvého taky investovala. I kdyby se ona strhla a vydělala miliardu, tak už si nemůže koupit nic, co by patřilo jen jí, protože SJM. Zkus se na to podívat i z tohohle pohledu a zamyslet se nad tím, jestli přeci jenom není fér jí něco, co by jí říkalo Paní, umožnit. Mně připadá, že je to to nejmenší, co pro ni po těch 15 letech můžeš udělat, zvlášť s ohledem na to, že pokud by se rozhodla od tebe odejít, tak si velkou část toho stejně zaplatí sama.
Ano uvědomujeme si to. Ona ten návrh na rozvod stejně podá, dříve či později. Takže je úplně fuk co on udělá. Žena taky bydlí v mém domě, kdyby zničehonic chtěla půlku domu, tak je mi jasné, že mě chce obrat a zmizet. Už jednou jsem vyplácel miliony žene, která si vyřvala polovinu domu. Tohle už nikdy. Nemovitost má vlastnit pouze jeden a pouze muž.
Hele, já bych byla hodně opatrná…určitě bych barák na ní nepřepsala, pokud je tvůj. Tak jako co, celý život zatím zřejmě bydlela zadarmo, když mohla bydlet ve tvém. Pokud si chce z ušetřených peněz koupit byt, který bude zas naopak jen její, můžeš na to přistoupit s tím, že teda byt bude jen její. Nicméně bych jí teda na to žádné vlastní peníze nedávala…Každý má právo si před manželství vydělat a obstarat majetek, tak na to mohla taky pracovat…Určitě by ses měl poradit s právníkem, než cokoliv podepíšeš, abys pak nezplakal nad výdělkem v podobě rozvodu a oškubání o 800 tisíc, který si jí dal na hypo.
Mně to nepřijde jako podpásovka, naopak se mi to jeví (samozřejmě z jejího pohledu) jako správné rozhodnutí, jak myslet na zadní vrátka.
Na druhou stranu, nemyslím si, že měla jakýkoli nárok na to, abys na ni přepsal svou půlku nemovitosti, což jsi konec konců nakonec ani neudělal.
Touto logikou proto ani nechápu, co Ti na tom všem tak vadí.
@marzanna S Tvým názory do puntíku souhlasím.
Taky mi přijde, že to místní páni hrozně vyhrocují (hlavně v té domněnce, že je zcela určitě na odchodu za milencem). Zcela opomíjí, že v tomto vztahu existovala oněch 15 let nebo kolik (na můj vkus) docela výrazná disproporce, kterou ona může chtít jen narovnat z naprosto legitimních důvodů (zejména existenčních).
Taky to vidim uplne v pohode. Treba byla manzelka mlada, tak jeste nemohla mit sve bydleni nebo nasetrene miliony.
Me by vadilo, kdyby mel manzel sve bydleni a me branil tomu (nebo byl proti, vadilo mu…), abych take mela sve. Mela bych pocit, ze chce abych na nem byla zavisla protoze nemam kam jit, popr. musela bych do draheho najmu.
Vsak nemusi nic prepisovat na ni. Jenom ji nebrzdit nebo nedivit se tomu, kdyz chce take neco sveho.
@Moravanka123 píše:
Taky to vidim uplne v pohode. Treba byla manzelka mlada, tak jeste nemohla mit sve bydleni nebo nasetrene miliony.
Me by vadilo, kdyby mel manzel sve bydleni a me branil tomu (nebo byl proti, vadilo mu…), abych take mela sve. Mela bych pocit, ze chce abych na nem byla zavisla protoze nemam kam jit, popr. musela bych do draheho najmu.
Vsak nemusi nic prepisovat na ni. Jenom ji nebrzdit nebo nedivit se tomu, kdyz chce take neco sveho.
Naprosto souhlasím.
Taky na mě ta situace dělá dojem, že v době, kdy se brali, ona (a možná i on) byla dost mladá na to, aby se vůbec dal u ní předpokládat nějaký relevantní majetek.
Sňatkem docílila toho, že vše, co vydělala, se stalo součástí SJM, a pozorovaně i nepozorovaně to zhodnocovalo majetek manželův. V podstatě jí to manželství vzalo i možnost investovat si také do něčeho svého.
Jak jsem psala, požadavek na automatický přepis poloviny jeho majetku by mi také připadal poněkud chucpe (žádný nárok na to nemá), ale pokud zakladatel skutečně přiznává, že tu situaci nechával vyhnít, a vnímá, že to dnes není postaveno úplně férově, tak by jí měl umožnit si ten byt koupit. Peníze jí na něj dávat nemusí (může jí je třeba jen půjčit, pokud jí chce pomoct), ale opravdu nechápu, čím se její rozhodnutí tak hrozně liší od jeho postoje, který zastával 15 let.
A proto se také nemůžu ubránit pocitu, že za tím je nepřiznaná touha ji ekonomicky ovládat. Což samozřejmě není ničí sen.
@Anonymní píše:
Hele, já bych byla hodně opatrná…určitě bych barák na ní nepřepsala, pokud je tvůj. Tak jako co, celý život zatím zřejmě bydlela zadarmo, když mohla bydlet ve tvém. Pokud si chce z ušetřených peněz koupit byt, který bude zas naopak jen její, můžeš na to přistoupit s tím, že teda byt bude jen její. Nicméně bych jí teda na to žádné vlastní peníze nedávala…Každý má právo si před manželství vydělat a obstarat majetek, tak na to mohla taky pracovat…Určitě by ses měl poradit s právníkem, než cokoliv podepíšeš, abys pak nezplakal nad výdělkem v podobě rozvodu a oškubání o 800 tisíc, který si jí dal na hypo.
Jaké oskubani, pokud těch 800 000 patří do SJM? Kde se tady pořád bere, že ona do domu nic nedávala, že to tady už xkrat čtu. ![]()
@Anonymní píše:
Zdravim, muzu znat vas nazor na tuhle situaci? Jsme s manzelkou skoro 15 let. Ona se tenkrat nastehovala do meho baraku, pak jsme se vzali a celou dobu mi vycita, ze jsem barak nenapsal i na ni, ze nema zadnou jistotu. Uznavam, asi jsem to mel prepsat, ale neprapsal jsem to jen z toho duvodu, ze kdyz jsem se k tomu odhodlal, tak jsem zjistil, jakej je to vopruz a nejak to utichlo. Jeste tu jsou problemy s pozemky. Nicmene koncem minuleho roku jsem to zacal resit, pozemky jsou takrka vyreseny, ale geodet mel jen 3 mesice podklady u sebe a uhanel jswm ho snad co 14 dni, takze to zase trvalo. Pozemky byl nejvetsi problem, ted jsem to chtel prepsat, ale pry smula, uz nechce. Umanula si, ze si vezme hypo, vyskrtne me ze spolecnyho jmeni, abych na byt nemel narok a pry ho bude pronajimat. Nikdy jsme si nejak penize nedelili, ucet spolecny nemame, ale nezijem si kazdy na svem pisecku. Auto je psany na ni, ona zase platila nedavno kuchyn, ted jsem ji zas ja poslal 800tis na zaklad hypo, fakt majetek vubec neresim a nedelim moje/tvoje, jen jsem byl proste linej to resit. Jen ted mi to prijde trochu podpasovka a pripada mi, ze se mnou nejak do budoucna nepocita. Tak jen chci slyset nazor nekoho nezaujateho a hlavne nazor z zensky hlavy, jestli jsem ko*ot a mel jsem to resit driv. Diky
Hele a jak si myslíš, že se celou dobu cítí tvá manželka? Čekala dost dlouho, než se rozhoupeš. 14 let ti nestála za to abys překonal svou lenost, nediv se, že se rozhodla zařídit se pro sebe. Já bych nečekala tak dlouho, už dávno bych chtěla rozdělit sjm a tvořila si svou rezervu. ![]()
Pro tebe je to asi výhodnější, než jí přepisovat půlku domu a v případě rozchodu se s ní přetahovat. Mám v okolí několik odrazujících případů, kdy se takhle část přepsala a ejhle, po rozchodu byl původní majitel přes tu část domu vydírán nebo vyplácel šílené peníze za vlastní rodinné dědictví, ač ten druhý do toho rozhodně tolik neinvestoval. Kamarádovi takhle do druhé půlky domu, který zdědil a na ni z části přepsal, bývalka nastěhovala svého milence, kvůli kterému ho opustila. Osobně taky moc nechápu to, že někdo přijde a začne si na partnerovi vydupávat přepis nemovitostí v hodnotě X milionů, protože on nic svého nemá a on tam přeci vrazil pár desítek tisíc do nového obýváku, což je vedle celkové hodnoty domu jako flusnutí do rybníka. ![]()
@Anonymní píše:
Hele, já bych byla hodně opatrná…určitě bych barák na ní nepřepsala, pokud je tvůj. Tak jako co, celý život zatím zřejmě bydlela zadarmo, když mohla bydlet ve tvém. Pokud si chce z ušetřených peněz koupit byt, který bude zas naopak jen její, můžeš na to přistoupit s tím, že teda byt bude jen její. Nicméně bych jí teda na to žádné vlastní peníze nedávala…Každý má právo si před manželství vydělat a obstarat majetek, tak na to mohla taky pracovat…Určitě by ses měl poradit s právníkem, než cokoliv podepíšeš, abys pak nezplakal nad výdělkem v podobě rozvodu a oškubání o 800 tisíc, který si jí dal na hypo.
Hele a můžeš mi říct z jakých nasetrenych peněz? Třeba kuchyň do chlapovi baráku platila celou ona a to určitě nebude jediná věc. Takže fakt nechápu to oskubani. To si jako má teď ona dát soupis co platila a on ji to proplatit? Navic jsou manželé takže tak nějak těch 800 tis je SJM ne? Takže mě přijde divné, že je to jeho dům, ona platí rekonstrukci, na základ své hypo nemá, ale chlap má někde ulity milion
trochu nerovné postavení ne anonyme?