Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chtěla bych připojit i své zkušenosti Můj partner taky problémově pije. Dokázal to přede mnou úspěšně skrývat 4 roky. Po 4 letech, kdy jsme si pořídili dítě a já se přestěhovala k němu do jím zakoupeného bytu, kde je on vlastníkem, jsem začala prožívat peklo. Ekonomicky závislá, na mateřské dovolené, musím snášet bezohledné chování a psychické deptání tohoto člověka. Zpočátku to bylo snesitelné, já pečovala o miminko, dvě své děti a jeho puberťáka z prvního manželství. Ještě se snažím studovat. Takže pokud to jeho pití nepřesahovalo nějaké hranice, přivírala jsem oči. Ale po dvou letech, kdy viděl, že mu to prochází, začal pít takovým způsobem, že tu ani nemůžu napsat, čeho všeho je schopen. Začala jsem se pídit po tom, jak mu pomoci. Píši si s jedním mým kamarádem, který se vyléčil. Ten mi vysvětlil proč dělá, co dělá, jak se u toho cítí atd. Já jsem díky tomu mnoho pochopila. Kamarád se vyléčil jen díky tomu, že dostal rakovinu a přišel o půlku obličeje. Dnes je z něj úplně jiný člověk. Začal si vážit toho, že přežil, a svůj čas na zemi zasvětil velice prospěšným věcem. Taky jsem se bavila s lékařkou, která léčí alkoholiky, sama kdysi měla tento problém. Ona mi řekla, že tito lidé pijí už hlavně proto, že jim bez alkoholu není dobře, ty deprese má velká většina z nich jako následek alkoholismu a příznak absťáku. Pokud bude zakladatelka chtít, at mi dá na sebe kontakt, mám o tomto tématu dost informací. Každopádně všichni, kdo mi radili, řekli - pokud on sám nechce, nic ho nevyléčí, pokud dostane ultimátum, velmi často dá přednost alkoholu před rodinou.
Docela zajímavé počtení..možná i pro Vašeho muže.. ![]()
http://www.alkoholik.cz/…s/index.html
Příspěvek upraven 08.08.16 v 10:46
@sirikit, nevím, zda a jak jste pokročila v dané problematice.. jen přidám několik pohledů a svých zkušeností…
U nás v rodině se upily obě mé tety- sestra otce i sestra matky.. Jedna v 47, druhá v 65letech…obě úspěšné inteligentní ženy.. Ta mladší upadla dvakrát do deliria, po tom prvním slibovala, že už nikdy více, z toho druhého se již neprobrala..nechala tady syna, který tou dobou již neměl otce. Pořadí hodnot deprimující. Ta starší popíjela skoro celý život, respektive měla k alkoholu celý život kladný vztah, v pozdějším věku bohužel až moc. Zabil ji pád na hlavu..spadla opilá jako už tolikrát, ale v tomto případě byl úhel, místo i promile smrtící. Nedočkala se ani vytoužené pravnučky.. Nepomohlo nic. Partneři, rodina, koníčky.. Alkohol je zabiják, absolutně změní pořadí hodnot, deklasuje osobnost a nejhorší na tom je, že vše přichází plíživě.. zatím funguje jako zaměstnanec, i to pomine, zklame jako partner, otec, syn, kamarád..a pak už nebude nic.. Alkoholika nedostanete do léčebny lstí, jak tady někdo radil, ani donucovacími prostředky. Je to svéprávný člověk, který musí souhlasit. Jediná možnost bez souhlasu dotyčného je mít svědky na to, že ohrožoval sebe nebo jiné na životě anebo jej připravit o občanku, obé se mi hnusí a myslím, že bych toto volila až jako poslední věc.
Chápu Vaše rozpolcení, ale nedokázala bych nečinně přihlížet, můj tchán takto fungoval také, ale když už tchyni přestalo bavit platit dluhy, žít z jedné výplaty a pořád kontrolovat, zda někde potajmu neupíjí, prostě ho na nějakou chvíli vyrazila z domu /třásla se strachy, aby se vrátil, aby se mu něco nestalo…aby..aby../, v práci u něj to zařídila tak, že jeho výplatu posílali na účet jí, když se vrátil, nechala mu jeho lásky jako cigarety, ryby a motorku…a zbytek je v její režii. Pivko mu taky koupí, ale má jeden pak na týden a jestli si to vypije hned nebo postupně, je jeho věc. Nutno podotknout, že takhle jim to funguje už 20let a jejich manželství je pěkné. Taky riskovala, že zůstane na kluky sama, že se nevrátí, že ho vlastně poslala „na smrt“… ale jen koukat, doufat a tolerovat?
Nehledala bych až tak důvod, proč pije, pokud byl otec alkoholik /sklony k alkoholismu se dědí, na to pozor!/ a sám se léčí s depresemi, ten alkohol je vlastně takový přirozený společník. Já bych se spíše zaměřila na to, aby změnil ten stereotyp, který během týdne má. Takovéto přijít domů a sednout k pivu, je to podobné jako když se člověk snaží zbavit cigaret, pokud jsem zvyklá si ráno udělat kafe a zapálit si, je jasné, že tohle bude nejhorší část dne, anžto v tu chvíli bude mozek žádat tu svoji dávku nikotinu, na kterou je zvyklý, nedostane- abstinenční příznaky několikrát horší, než když si to cigáro nezapálím třeba v jednu v noci, kdy stejně nemám chuť a tělo o to vlastně ani nestojí. Překopejte stereotyp. Bude to ale chtít hodně omezit i to svoje…
Vaše dr.- hrůza, absolutně neprofesionální přístup. Neříkám, že ho zachrání medicína, ale pokud má úctu k bílým plášťům a strach z nemocí a smrti, vsadila bych hodně i na tuto kartu. Hodně edukační je anatomické muzeum a jak vypadá tělo alkoholika zevnitř..
Držím Vám palce, myslela jsem na Vás, jak dopadla svatba..co nového atakdále /viz diskuse „vedle“,kterou jsem ráda pročítala…/.
ps:Kdybyste potřebovala něco probrat po té lékařské stránce, dejte echo, snad budu umět poradit..
pps:mně někdy pomůže si hodit mincí- jak se říká ne proto, že čekám, která strana padne, ale pro ten okamžik, kdy je mince ve vzduchu a já najednou vím, v kterou možnost doufám…
Příspěvek upraven 08.08.16 v 11:16
A ještě jsem si vzpomněla, co udělala kamarádka s mužem, který též tíhl k závislostem… poslala ho na měsíc pást ovce do Beskyd.. moc fajn dárek k narozeninám…On tam fakt jel a vydržel!!! ![]()
@Alidan Díky moc. Svatba dopadla dobře, až překvapivě. Opravdu se držel, sice něco pil, ale vydržel snad nejdéle z hostů a opička na něm nebyla vidět vůbec, žádná ostuda, nic. Uf.
To já byla zbouraná měsíc dopředu - typická psychosomatika typu „má toho hodně naloženo na hrbu“. Sevřené svaly ramen a lopatek, bolest až do ruky… au au, psychika je evidentně mocná čarodějka. Tři masáže, v pořádku proběhlá svatba a už jsem zase jako nová. ![]()
Od svatby fungoval chlap relativně o. k., minulý víkend recidiva, pátek sobota totálka.
Tento víkend drobný rodinný skandál - ukázalo se, že na chatě v nestřeženém okamžiku vypil zeťákovi zas nějakou slívu, kterou měl zeť uloženou v mražáku, „až přijdou kamarádi“.
A protože je zeť hodný trdlo, prý naivně muže upozornil, že tadyhle je slivovice, tak kdybys chtěl ochutnat…
![]()
Svatá prostoto. Tento týden tedy přijeli kamarádi, flaška samozřejmě prázdná a mladí nevěřícně rozčarovaní.
Já nepřekvapená, bylo jasné, že někde něco našel, jenom jsem nevěděla co a kde. Taky proč to zjišťovat?
Momentálně zas jedu v rezignační fázi „já už na to fakt kašlu..“, pozítří odjíždíme na dovču s kamarády, kde se bude pít rozhodně. Po dovolené uvidím… ![]()
Mám z Vás pocit, že rozumíte - a za to porozumění děkuju.
Strašně špatně se to totiž vysvětluje. Člověk se dokáže do jisté míry odříznout - paradoxně jsem zjistila, že čím víc pije on, tím míň chutná alkohol mně. Žiju si svůj život, uvědomuju si, že s ním mnohem míň sdílím..
nechce se mi povídat si s ním ani o věcech, o kterých bych si s ním normálně povídala.
Protože pokud zažiju chvilkové souznění…o to hlubší bude zklamání, až on zase… ![]()
Začarovaný kruh.
Já vím, že to není fér, měla bych jinak… ale snažím se chránit sebe.
Když je o. k., je to fajn, fungujeme jako spokojení spolubydlící.
Pokud má propad, jsem neutrální ošetřovatelka. Uklidním rodinu, vysvětlím, že do zítřka on se vyspí a zas to bude dobrý, společně vymyslíme opatření. Upozorním, že v jeho dosahu nesmí!!! být volně dostupný tvrdý alkohol, protože on se prostě neudrží.
Dobře, máme sice chatu se sklípkem, kde se pařbičky nabízejí, ale pokud tam mladí chtějí mít zásoby, ty budou v dubové bedně opatřené bytelným visacím zámkem. Úplně vážně.
A jinak…připadám si jak sjezdař na boulích.
Reaguju na aktuální terén.
Nejde vymyslet dlouhodobou strategii. Vyhodit ho… neprojde, pokud bych to i dokázala já, téměř s jistotou by ho „zachránila“ dcera. Semknutá rodina typu „jeden za všechny, všichni za jednoho“ se mi povedla, nemyslím, že by dokázala nechat tátu někde v pronajatý garsonce. Na podzim čekají první miminko… Nene, tohle je moje partie.
A dokud neumřeli… ![]()
@Alidan píše:
A ještě jsem si vzpomněla, co udělala kamarádka s mužem, který též tíhl k závislostem… poslala ho na měsíc pást ovce do Beskyd.. moc fajn dárek k narozeninám…On tam fakt jel a vydržel!!!
Můj chlap by tam jel, cestou by vykoupil vietnamskou večerku a měsíc šťastně chlastal ligu mistrů.
![]()
@sirikit, absolutně rozumím. Též bych to nedokázala, respektive dokázala, ale nemyslela bych to „vážně“..něco jako tchyně tenkrát jen ve smyslu vztyčeného ukazováčku.. Ono je ale těžké k tomu přistupovat zodpovědně a nemyslet přitom na sebe. V tomhle člověk zákonitě musí být trochu sobec, protože kde jsou hranice? Tchyně má doteď poschovávané flašky třeba v kozačkách, pod nafukovacím člunem apod. a stejně se někdy ta flaška, respektive ten alkohol v ní někdy záhadně „vypaří“… Ono je totiž jiné zvažovat možnosti v 35letech s dvěma puberťáky a já nevím v 55 s dvěma dospělými dětmi, které vylétly z hnízda a partner má být konečně ten druh na celý život.. ruce nemáte svázané už ničím, jen krásnými vzpomínkami, možná city, společnými dětmi a pocitem zodpovědnosti..
Já bych možná zkusila ten „jakože vyhazov“… ![]()
@sirikit píše:
Můj chlap by tam jel, cestou by vykoupil vietnamskou večerku a měsíc šťastně chlastal ligu mistrů.![]()
nene, jel tam s ním ještě společný kamarád, který ho držel..prostě jen lepší odmašťovna…možná…
@Alidan Tyhle schovávačky hrávala tchýně s tchánem a já nechápala.
Vždycky nechala vypálit „calvados“ z veškeré úrody jablek ze zahrady a pak ty láhve schovávala. Do sena na půdě, do starých smotaných diplomů, pod svoje prádlo…
a pak vždycky vypukl rodinný skandál, když se - překvapení - opět nalezla prázdná láhev.
![]()
Nechápala jsem to už v těch dvaceti a teď to se mnou není lepší, nebudu hrát tohle!
![]()
Poslední placatka - fakt to byla taková ta maličká dvoudecka - rumu do buchet se mi „odpařila“ v zimě a od tý doby jsem domů vůbec žádný alkohol nekoupila.
Pokud vůbec něco, pak dárky, které jdou okamžitě z domu.
Nemám tu ani víno, jenom cider, který chlap nepije - a já už na něj taky nějak nemám chuť.
S tím vyhazovem…
Ty jo (omlouvám se za tykání, ale sem do diskuze mi to sedí líp, tykej taky..
), kdyby on byl aspoň hnusnej. Udělal něco, nad čím bych mohla prásknout do stolu, že takhle fakt dál ne. Nebo mám možná už posunuté vnímání, to se taky nedá vyloučit.. ![]()
Na mě nezkusí vůbec nic. Třeba je depresivní, ukřivděný, co v práci, že ho zneužívají děcka - on pro ně tolik dělá a jim vadí blbejch pár panáků chlastu??
, někam zaleze… pak zas vyleze, je jak vyměněnej, plánuje, jak ty kamínky na zahradu, kdy udělá malé Emě ty poličky do pokojíčku, řeší, co mi psala kamarádka o té dovolené, že pojedeme jeho autem a řídit bude on… prostě milius. Řekni mu v tý chvíli - a už toho mám dost, sbal si do toho auta svých pět švestek a vypadni?
Já vím, že se tímto řadím do dlouhé fronty nešťastníků v ostatních vláknech, kterým okolí dává dobře míněné rady, a oni říkají, proč to nejde.
Ale já tohle prostě nedám.
![]()
Navíc… znám se, nevím, jestli bych tohle dokázala jako taktiku.
Pokud bych ho kdy vyhodila, bylo by to bez návratu.
Uvidím, jak se bude držet teď na té dovolené.
Jedeme s opravdu skvělými kamarády, dobře vědí, jak se věci mají.
Pokud on se neudrží a zmaže se domrtva, bude to pro mě důrazný argument, že tohle teda ne. A že budu dál jezdit bez něj - z čehož on má fakt hrůzu.
Sám mi opakuje, že je na mně závislý… ![]()
Měla bych si hodit tou korunou. Abych zjistila, v co doufám.
Ale chápeš pokřivenost téhle optiky?
Normální člověk se bezelstně těší na dovču a řeší akorát, jaké bude počasí.
Já si místo mokrého a suchého programu stavím varianty chování pro případ „ožere se domrtva“, „neožere se domrtva“.
http://i.giphy.com/…e7OxHYwo.gif
Původně jsem hledal šikmou plochu, záleží na místě dopadu a z jak vysoka to bude a jak hluboko. Potom by už mohla nastoupit katarze . Zůstávám ve spojení, ono většinou to mívá jak vnitřní tak vnější (až divadelní)projevy. Edit: Jackon letěl pryč.
Příspěvek upraven 08.08.16 v 13:10
@Swift Šmarjá, ale tenhleten černouš s popcornem mi už jde tak na nervy…
![]()
Jednou dobrý.
Popátý… asi si toho v ostatních vláknech nevšimli. ![]()
Po dvacátépáté… už jenom trapas.
http://simplepimple.com/…-volcano.gif
No srandičky srandičkama, jelikož vím, že zálohuješ a připravuješ se, jednou to příjde a je možné, že z úplně jiné stany než si myslíš. ![]()
@Swift
![]()
To je aspoň fotodokumentace!!
Mnohem lepší!
Jsem fatalista. Doufám v nejlepší, počítám s nejhorším.
https://www.youtube.com/watch?…
Nebo taky, ne, znám případy z obou stran. Kdy si starší paní chodila do své oblíbené vinárny až do konce, nebo naopak po koronární plastice si dotyčný najednou uvědomil, že chce ještě nějakou dobu žít a přestal kouřit a pít.