Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Změnila jsem zaměstnání a začala jsem pravidelně potkávat manželovo ani nevím jak to nazvat, prostě první holku s kterou se párkrát vyspal. Ani spolu nechodili. Známe se všichni od puberty. Nedělá mi to dobře. Co s tím? Jinak jsme spolu hodně dlouho a na dotyčnou jsem si roky ani nevzpomněla, jestli manžel nevím, ale nikdy o ní nemluvil. A teď jí mám skoro denně na očích a nějak mi to vadí a neumím přesně definovat proč. Jak se nad situaci povznést?
Prostě na ni žárlíš.
Ona patří do manželovy minulosti.S tím nic neuděláš, to bylo.Ale za manželku si vzal tebe, ne? ![]()
Jste dospělí
věřím, že to může bÿt nepříjemné, ale když už je to roky ![]()
Tak kdyby o ní nějak víc stál, tak s ní tehdy jen párkrát nespí, ale nějakou tu dobu vydrží. Když se tak nestalo, tak ho asi nikdy až tak nebral, takže není nač žárlit.
A hlavně pokud bys měla žárlit na každou babu, která se kdy ochomejtla kolem tvého partnera, tak brzo skončíš ve cvokhausu.
![]()
@nostress Asi ano, i po těch letech trochu žárlím. Rozumově vím, že je to pravěk, ale ty city se mnou cloumají. Navenek samozřejmě nikdo nic nepozná, i se s ní normálně bavím, protože je to fajn ženská a život se s ní moc nemazlí.
@Anonymní píše:
Změnila jsem zaměstnání a začala jsem pravidelně potkávat manželovo ani nevím jak to nazvat, prostě první holku s kterou se párkrát vyspal. Ani spolu nechodili. Známe se všichni od puberty. Nedělá mi to dobře. Co s tím? Jinak jsme spolu hodně dlouho a na dotyčnou jsem si roky ani nevzpomněla, jestli manžel nevím, ale nikdy o ní nemluvil. A teď jí mám skoro denně na očích a nějak mi to vadí a neumím přesně definovat proč. Jak se nad situaci povznést?
Povznes se nad to. Ona je minulost, ty současnost. Manželova bývalá manželka se kterou má dítě se přestěhovala a bydlí pár metrů od nás. Potkávám jí když jdu do obchodu, s děckem do školky…no co no. Pomyslím si, že tady straší a jdu si po svých.
@Anonymní píše:
@nostress Asi ano, i po těch letech trochu žárlím. Rozumově vím, že je to pravěk, ale ty city se mnou cloumají. Navenek samozřejmě nikdo nic nepozná, i se s ní normálně bavím, protože je to fajn ženská a život se s ní moc nemazlí.
To je normální. Každý má svoje city a emoce. Je dobře, že to neventiluješ navenek.Akorát bych o ní moc nemluvila doma. Jak sama píšeš, je fajn ženská, a život se s ní nemazlil.Chlapi někdy rádi zachraňují. ![]()
@Nmdl No on s ní jen zasouložil, ale ona do něj byla zamilovaná a trpí na něj dodnes. A žárlivá normálně nejsem, to bych už dávno byla u Chocholouška.
Potřebujete si někde vybudovat sebevědomí - z nějakého velmi iracionálního důvodu se cítíte ohrožena někým z dávné minulosti.
Žárlivost je známka vnitřní nejsitoty toho kdo žárlí, nevěří tomu, že by ho ten druhý mohl mít skutečně rád -nejčastěji proto, že nemá rád sám sebe.
@nostress píše:
To je normální. Každý má svoje city a emoce. Je dobře, že to neventiluješ navenek.Akorát bych o ní moc nemluvila doma. Jak sama píšeš, je fajn ženská, a život se s ní nemazlil.Chlapi někdy rádi zachraňují.
napadlo mě totéž - taky bych byla opatrná ![]()
@pe-terka @nostress Zachraňovat jí nebude, tím se si jistá. On se jí vyhýbá. Jsme už dámy 40+ a ona je, když to vyjádřím mírně, dost při těle. Takže z toho strach nemám.
@Ou Navenek jsem úspěšná žena a uvnitř přecitlivělá, ale to ví jen pár nejbližších. Proto se mě dotýkají věci nad kterými jiní mávnou rukou.
Bejvalky též nevyhledávám. Nemůžeš se jí nějak vyhnout, abys měla klid?
@Anonymní píše:
@divine woman Vyhnout se nemůžu, to bych musela změnit práci.
Kup jí dorty, ať se ještě přifoukne. Nebo dobrou krkovičku. To bys mohla exce klidně pravidelně dopřávat. ![]()
Změnila jsem zaměstnání a začala jsem pravidelně potkávat manželovo ani nevím jak to nazvat, prostě první holku s kterou se párkrát vyspal. Ani spolu nechodili. Známe se všichni od puberty. Nedělá mi to dobře. Co s tím? Jinak jsme spolu hodně dlouho a na dotyčnou jsem si roky ani nevzpomněla, jestli manžel nevím, ale nikdy o ní nemluvil. A teď jí mám skoro denně na očích a nějak mi to vadí a neumím přesně definovat proč. Jak se nad situaci povznést?