Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anna766 píše:
Víš ale, to je právě to…vyrostla jsem na vesnici, a opravdu bez přehánění tam bylo běžně vidět jak ženská kojí, vaří, uklízí, pere, dělá s dětmi úkoly, ale taky štípe dřevo, krmí dobytek, sklízí uhlí do sklepa, vymaluje obývák…a chlapi po příchodu z práce lehnou na kanape a relaxují, protože ta práce namáhavá žeanoa dojít nakoupit, uklohnit večeři neexistuje protože to je ta ženská práce ne?
Tak u nás bohudík tyhle lemry přirozeným výběrem vymiraji - už je opravdu zvykem, že chlap doma maka. A můj teda maka, jak výše zmíněno - včetně občasného „samodsebe“ poveseni prádla, vynášení těch obr pytlů s tridenym odpadem je jeho doména, v práci hakuje rukama, má toho prostě dost.
Já jsem na volné noze, svým pánem - a nářek o druhé domácí směně mi přijde přehnaný.
Ježíš, mám pračku, myčku, všude dlažbu nebo plovoucí podlahy, děcka buď z baráku nebo velký a kuchyň je pro mě relax.
Tak co se budu domáhat pomoci s mícháním jisky, když muž sám k tomu nemá vztah?
Ale víš co? Třeba Pohlreich je zatraceně sexy chlap a na vaření postavil kariéru. Ale dělá to trošku drsně, s vtipem, má drajv a nechvali ustavičně sám sebe, což tady máš od místních vařiču na každý stránce 3×. ![]()
Umis si představit, jak - kdyby tu nějaký chlap mezi řečí napsal co já vím, že jeho baba si ty pneusky prostě nevymeni, ale on je rád, protože ženské zaprasene od smíru jsou pro něj antisexy…, jak se na něj v hejnu sebehneme s tím, že to je naopak strašně sexy, my si měníme dvakrát ročně pneumatiky běžně, je to v dnešní době normální a kdo nemění, není Čech?
Asi ne, že. A přesně to tady Honzin s Opulusem předvádějí.
Svět se ve psí zadel obrací a čím víc to čtu, tím víc si považuju svých kucharskych ignorantu.
Protože něco takovyhleho teda nemá v rejstříku ani jeden z nich. ![]()
@brumdinka píše:
Ale nebyva kdyz druhymu ublizujes nebo on tobe tak z toho vztahu odejdes..kdyby to tak bylo tak vazne nejses rozvedena..
jsou ruzné situace a různé povahy… je ti známo, že jsem se rozvedla až po 25.letech, kdy děti už byly dospělé…nepatřím mezi ranařky co chtějí být samy s dvěma dětma…takže jsem to brala tak, jak to bylo…našla jsem si to svoje, co mně naplnovalo a dál to neřešila
@Venetia píše:
jsou ruzné situace a různé povahy… je ti známo, že jsem se rozvedla až po 25.letech, kdy děti už byly dospělé…nepatřím mezi ranařky co chtějí být samy s dvěma dětma…takže jsem to brala tak, jak to bylo…našla jsem si to svoje, co mně naplnovalo a dál to neřešila
já vím, ale řešilas to, kdybys to dál neřešila zůstaneš s nim..
a nevim proč ženský s dvěma dětma nazýváš ranařky
všeobecně celou tou diskuzí se linou takový stereotypy až to hezký není..
@opulus píše:ty jsi nečetl @Cosmopol a podobné … že primární funkcí manželství je výchova dětí a kumulace majetku ? Nějaké city není nic co by bylo nutno řešit odchodem
Jak můžeš věřit tomu, že ten vztah funguje, když v něm nefunguje to základní - projev citů a frustrace z takového vztahu dojde tak daleko, že se začne svěřovat?
@Honza 12 píše:
Tak on nebude tak naivní aby těm kecům věřil. On na tuhle pohádku, nabídne svoji alternativu otevřené náruče. Tohle je tak jednoduchý. Už jenom to, že si člověk tu ženskou vyslechne, dělá divy. Konečně je tu někdo pro ní, konečně jí někdo rozumí, konečně jí někdo poslouchá a chápe. Né jak starej doma, co jí uzemní tím, že je všechno v pořádku, ať nevymýšlí hňupoviny..
Chápeš to uplně přesně, tak co na tom tak řešíš…celý život je o tom mít někde tu spřízněnou duši a nemusí to být nutně doma
@brumdinka píše:
On totiz nefunguje, ale to ti nikdo neprizna zvlast ne tady
proč by nepřiznal..je nás tu víc co to přiznává
@Anka1313 píše:
V tomhle s Tebou souhlasím, když si to vezmu podle sebe, u nás ta citová stránka funguje velmi dobře a neumím si představit, že bych si hledala bokovku jen kvůli sexu. Myslím, že právě skutečnost, že ty city fungují by mi v tom bránila, a nejen ta představa, jak moc by to mého muže zranilo, kdyby se to dozvěděl, ale vím, že bych o ten sex s jiným za těchto okolností prostě nestála. Je teda pravda, že já už jsem tak věku Sirikit, takže už bych se asi s případným celibátem srovnávala líp než někdo třeba o 10 let mladší, protože mám už tomhle ohledu jaksi „splněno“.Nicméně pořád mám sex velmi ráda, ale už jsem přemýšlela o tom, že v případě nějaké zdravotní (či jiné – už má na to věk) indispozice mého mužem už bych se s doživotním půstem prostě smířila, jakože holt mám své odžito a náš vztah mi za to stojí. Když to tak vezmu, tak je to vlastně i důvod, proč bych v případě, že bych o muže přišla a zůstala sama už chlapa domů nechtěla, já si totiž nějak nedovedu představit nikoho jiného na jeho místě.
tohle fakt není o věku…moje sestra např. 57 let má nemocného manžela…vydržela to 4 roky což je vzhledem k její životní sexuální aktivitě neuvěřitelné..ale už to vzdala…dokud se nedostaneš do podobné situace nikdy nevíš
@brumdinka píše:
já vím, ale řešilas to, kdybys to dál neřešila zůstaneš s nim..a nevim proč ženský s dvěma dětma nazýváš ranařky
všeobecně celou tou diskuzí se linou takový stereotypy až to hezký není..
ženy s dvěma dětma, které odchází ze vztahu, kde třeba nefungujou city, jinak plní svoji fumkci
@Honza 12 píše:ty jsi fakt blazen
Tak to by bylo ideální legalizování situace. Udělat z těch dvou nejlepší kamarády..
@Honza 12 píše:
No netvrdím, že je pro mě vaření středobod vesmíru, na to mám až extrémně moc velký okruh zájmů.Jen je trošku smutné stravování se v restauracích. Či hůř v Mekáči. Jako občas pro zpestření fajn. Ale že bych tak měl jíst většinu dní..
proč by to mělo být smutné? Já třeba miluju jíst v restauraci…ono tobez té práce nějak o moc líp chutná
@Venetia píše: ženy s dvěma dětma, které odchází ze vztahu, kde třeba nefungujou city, jinak plní svoji fumkci
fajn tak zas a znova pokud tam nefungujou city, neplní to svoji funkci a kdyby to bylo jak píšeš tak nejseš rozvedená…
@Venetia píše:
proč by nepřiznal..je nás tu víc co to přiznává
nepřiznává ![]()
@brumdinka píše:
fajn tak zas a znova pokud tam nefungujou city, neplní to svoji funkci a kdyby to bylo jak píšeš tak nejseš rozvedená…
Ty si odporujes. ![]()
Já třeba rozvedená nejsem, pokud to bude záviset na mně, rozvádět se ani nebudu, všeho mám tak nějak víc, než je v kraji zvykem a taky máš plno řečí, jak to není opravdové a neplní to funkci.
Víš jak: Možná, že to není štěstí, ale je to fajn! ![]()
@Honza 12 píše:aspon to více ocení ..co je vzácné , je to nejlepší …rutinou a sterotypem zabiješ všechno
Tak zas dvakrát za měsíc. To ho moc nevytrhne.
@Keyllah píše:
Tak dotyčný může chodit do restaurací s vlastní manželkou, nebo mu občas třeba i uvaříAle to asi nebude odpovědnost Sirikit a asi to nebude v popředí jejího zájmu.
myslíš, že jít do restrace s vlastní manželkou, kterou vidíš denně je to samé jako s milenkou, která je poměrně vzácná, neprozkoumaná, neokoukaná? Klik takových manželek po dvaceti letech + asi je?
@Venetia píše:
tohle fakt není o věku…moje sestra např. 57 let má nemocného manžela…vydržela to 4 roky což je vzhledem k její životní sexuální aktivitě neuvěřitelné..ale už to vzdala…dokud se nedostaneš do podobné situace nikdy nevíš
To je pravda, ale já si myslím, že by mi to po čase asi přestalo chybět. Alespoň jsem to tak vždycky slýchala, že zezačátku je to těžké, ale po nějaké době si tělo odvykne a neschází mu to ![]()
@Venetia píše:
proč by to mělo být smutné? Já třeba miluju jíst v restauraci…ono tobez té práce nějak o moc líp chutná
Ty jo teta, já taky, ale nechtěla jsem zas vytahovat ten cervenej hadr. ![]()
Kdybych si měla vybrat, jestli tahat v práci krabky s domácí stravou a zmoulat to v kanclu vedle počítače, nebo si jak civilizovanej člověk zabehnout do restauracky na menicko, nemám o čem přemýšlet.
Často to ani není menicko, když mám chuť na něco jiného, než je v polední nabidce.
Pořád říkám, že s někým, kdo by mi cpal potravinove balíčky sebou do práce, nejsem kompatibilní.
Co já vím, na co budu mít odpoledne chuť na svačinu? ![]()
@warita píše:
a nejenom to, jeste bys ji tam udelal bordel, ktery si po sobe neuklidis podle jejich predstav.Trochu mi to pripomina maminku, ktera stale pro nas varila, zehlila a delala takovy ten domaci servis a pak kvilela, ze jsem nevdecni parchanti, protoze si toho nevazime. A kdyz ji clovek rekl, at to teda nedela, ze si umime uvarit i nazehlit sami, smrtelne se urazila. Proste, ona si na tom budovala svuj pocit dulezitosti a tys nemel moznost volby, mels jenom jednu uloho v tom celem a to bylo „byt vdecny“. A protoze tohle takto nefunguje, tak se maminka vzdy citila nedocenena, nemilovana, nepochopena a v konecnem dusledku depresivni.
A jelikoz ja nemam problem s tim byt tak nejak zdrave sobecka, tak tyto stavy nezazivam.
Jenže co s takovou ženskou, jako byla tvoje a moje maminka? Oni to i myslí dobře, ale je to k nepřežití. Moje teritorium, radši si to udělám sama. Tatík přijde asi do nebe.