Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Housenkaromca já vím, však i on sám mi to takhle teď naposledy řekl, že já doplňuji co mu chybí… a jak je takhle šťastný. Já už blbku dělat nechci, musí si najít novou, která mu tohle bude tolerovat, ale on si s tím hlavu neláme. Já mám i pocit, že to té své ženě dělá na schval, aby žárlila a byl tím nedostupným.
@Zmrzlink píše: Více
Kočko, ty to budeš muset zabalit. Tohle te ničí. Musela bys to brat jako on. V pondeli jdu do fitka, v úterý koupaliste a ve stredu Pepa. Navíc, kdyby (nedejboze) byl vykopnut a nastrelil se k tobe, budeš se snazit dokázat, ze jses lepsi než jeho zena a ustves se jako krecek v kolecku. No, neni ti jen s malým lip?
Máš naprostou pravdu a jsem naštvaná na svoje pocity. Zrovna jsem si dneska ráno říkala, že kdyby se tu teď po měsíci objevil, že tedy budeme spolu, že by mne to spíš vyděsilo a nechtělo by se mi do toho.
Ale na druhou stranu mi chybí, štve mne, že se na mne vykašlal…a že to, co říkal mne, říká pravděpodobně své ženě…asi zhrzrene ego. Jak se vypořádat s těmito pocity…
@Sonarka píše: Více
Asi jo, napsala jsi to moc hezky. To že v tom máš lásku, to je citit, jak to má on, do hlavy mu nikdo nevidí. Ale našli jste si v tom nějakou cestu která vám vyhovuje, dokazali jste se přizpůsobit. Na tuhle stranu moc fajn, protože jako věřím, že najít rozumného parťáka pro život může být opravdu velikej problém. Tedy stále v tom vidím, že ten váš vztah ti blokuje možnost přitáhnout si do života chlapa který by za to stál, jelikož i kdy by byl poblíž, tak neobstojí v porovnání s tím kterého zrovna máš. A chybí tomu vyhled do budoucna, deset patnáct let dopředu. Fungovat to nemůže věčně a jiná cesta už bude pak zavřená. Ale je to jen můj pohled.
Ten nevim, jestli chtela odtajnit anonym. Ale pisu to tobe.
Pocit zhrzenosti, taky me někdy některý veci zamrzej, ze vis, ze jses kvalitnější než ten druhy člověk a proč se ti teda tohle děje. Ale zrovna u těch mileneckych vztahu jsou karty rozdany. Tam s tím nic neudelas. Kdoví jak to mezi sebou maj, to nikdy nezjistis. Zkus v sobe tyhle negativní pocity zaslapat, ty přece nejses od přírody zapšklá osoba.
@Ragnarog píše: Více
Ahoj, vidím to dost podobně. Napadají mě myšlenky. Proč milujeme, koho milujeme? Může to být kdokoliv, ale naše myšlení, dětství, zkušenosti, zvyky definují prožívání lásky. Můžeme milovat i když trpíme, vztah je toxický, nemá budoucnost. Co to ukazuje o nás?
Vnímám to i u sebe. Proč miluji svou manželku, i když mi byla nevěrná. Co mě k ní stále táhne. Co mě motivuje být lepším manželem, tátou, milencem? Dlouho jsem si myslel, že je to z části hlavně strach ( že budu sám, neuvidím tak často děti, majetek, status rodina…). Teď to vidím tak, že strach je to, co ten vztah táhne ke dnu. Pokud v tom nebude opravdová láska s trochou té zamilovanosti, tak to stejně nemá budoucnost. Bez ní velká část našeho bytí není kompletní.
@Ragnarog píše: Více
Vidíš, nedávno tady byla taková diskuze a většina tam radila, že je důležité držet kvůli dětem rodinu za každou cenu, pokud spolu ti rodiče jinak vychází. Že i chladnější ale přátelský vztah mezi rodiči je lepší, než rozvod, střídavá péče a noví partneři. Většina tam psala, že milenec, milenka na doplnění toho, co ti doma chybí, je ideální v kombinaci s udržením té rodiny pro děti.
Budu na tom pracovat, zapskla anad nejsem, jen zraněná…:-(
Ale říkám si, přesně jak.pise @Ragnarog z té dlouhodobé perspektivy je to určitě lepší řešení, protože ten vztah byl docela intenzivní a postupem casu vic a vic…a v takové situaci bych partnera určitě nenašla.
Asi to chce vážně čas…přeci jen jsme spolu byli. docela dlouho.
@LukeR1 píše: Více
Ano, souhlasím, že ten druhý nemusí být lepší. Ale taky může. Já znám zas lidi, kteří odešli a jsou už léta spokojení v jiném vztahu. Tohle ti dopředu nikdo neřekne, jak to bude.
Většina moudřejších lidí se dokáže poučit a právě ty vztahové chyby už neopakuje. Taky každý partner je jiný, takže na jednoho reaguješ jinak ( a on na tebe) než ne druhého.
Jo a ne vždy je milenec, milenka o tom, že to děláš za zády. Může to být i situace, kdy o tom obě strany ví, akorát o tom taktně mlčí.
A jen jedno takové zamyšlení. Tady je spousta milenek, většina nešťastných z toho, jak si s nimi ten chlap vytírá zadek, využívá je, nechce za nimi odejít atd. A každý jim říká, že je to normální, že chlap nikdy neodejde od rodiny.
A souběžně s tím tady běží minimálně 2 další diskuze, kde zlomené manželky (a manželé) píší o tom, jak chlap utekl od rodiny, jak po pár měsících známosti sbalil kufry a odchází za milenkou, jak se rozvádí, dělí majetky atd.
Takže ono to s těmi odchody od rodiny nebude vždycky tak jednoznačné.
Ten můj k tomu, že chce opravdu odejít za mnou, dozrál asi po roce a půl. Já nechci. Jsem moc ráda, že chce být se mnou, že pro něho nejsem jen někdo na pobavení, že chce se mnou žít a zestárnout. Ale- taky mám rodinu a nechci teď komplikovat dětem život. Vím, že s ním chci být a žít, ale ne teď. Buď to ještě pár let vydržíme a pak půjdeme k sobě, nebo to budeme muset ukončit. Miluju ho, ale své děti miluju víc a pro ně je teď důležité to, aby byla máma doma. A přesazovat je v pubertálním věku už nikam nebudu.
Už sem moc nebudu psát, jen jsem chtěla dát pohled i z jiné strany. Že opravdu to není vždycky o tom, že ten dotyčný miluje manželku i milenku, spí s manželkou i milenkou, hraje to na dvě strany. A milenku tahá za nos.
Nedělám to ani já ani on. Milujeme se a spíme jen spolu. Akorát prostě nemůžeme teď spolu žít. Nejde to.
@TerezaVoříšková Tak jistě, že chlapi odcházejí, ale já bych si třeba nikdy nemohla vážit chlapa, který by od dětí odešel. Na to fakt musí být povaha. Ty sama cítíš, že děti jsou víc, taky se nesebereš a nepůjdeš pryč. Ale milenky to po chlapech chtějí, asi žádná si nepředstavuje, že chlap sbalí děti a odejde od manželky i s nimi (jako to dělají ženy). V tom tedy vidím plus, že to od chlapa nechceš.
A ano, určitě jsou i případy, kdy to na druhý pokus vyjde. Jen si myslím, že by měla předcházet snaha na původním vztahu pracovat, opravit ho, přece dnes nemáme žádné domuvené sňatky z povinnosti, z nějakého důvodu se ti dva vzali, zplodili děti. Něco mezi nimi bylo. Žádný vztah neběží po přímce nebo dokonce lineárně, krize a propady jsou běžné úplně v každém vztahu a není nejlepší řešení při každé krizi měnit partnera.
Jinak tam, kde to zcela vyhaslo, ale ti partneři fungují jako přátelé, je určitě řešení držet rodinu, ale mít přítele, ale měli by to oba zákonní partneři vědět a domluvit se na tom.
@Arturie Já vím zlato, strašně mě to ničí
Já se snažila už několikrát to brát jako on, jeden čas to i šlo, ale jak říkám, teď mě položily prázdniny, chtěla jsem více toho času od něj a opravdu jsem myslela, že to doma s ženou mají na prd, ale otevřeli se mi oči a nebudou to mít doma tak strašné, jak jsem myslela. Já ho nikdy o spolužití nežádala, půl roku už jsem 100% jistá, že jeho odchod se konat nebude.
@Zmrzlink píše: Více
A dokážeš si představit, jak si v téhle samé situaci za rok? A pořád se stejně trápí?
Nebo situaci, že se s Tebou vidá méně a Ty budeš přemýšlet, jestli je zatím manželka nebo si k Tobě našel jinou?
Není lepší si uvědomit, že tyhle vztahy pro nás nejsou?
Já to chtěla ukončit před rokem, bohužel jsem se nechala oblbnout „společnou budoucností“ a podívej, jak jsem dopadla. Teď bych byla rada ta, která to s hrdostí ukončila a už to za ten rok měla odbolene.
@tess50 Mám pocit, že psala, že děti jsou pryč (tábory?), proto čekala více času a nedostala ho.
@Housenkaromca píše: Více
Ano, on je radši doma s manželkou, i když jsou děti pryč. Za mě je to jasný signál…