Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Muž nechápe náročnost rodičovské
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.8.21 22:53
Jediná rada je to, že mu jeden den v týdnu necháš dítě se všemi povinnostmi, které k tomu máš. Nebo když ne jednou týdně, tak jednou měsíčně. Bude pindat? Tak ať pindá. V nejhorším to uděláš tak, žeprostě ráno zmizíš a necháš mu akorát vzkaz
Osobně bych ještě vynechala to sekání megapozemku, dokud ti nepořídí traktůrek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.21 23:04
Kolik vydělá „hodně“? 60-100 tisíc? To na zahradníka a oběd v restauraci má ne? 
A na takového „vraz dítě“ a odejdi platit nebude. Akorát si vyslechne, že ho špatně vychovala a znuděne a špatně nakrmene dítě ji to v noci pěkně osladi. Manžel ji fakt nebude vítat jako bohyni, která všechno zvládá, ale bude dělat uraženýho a ještě mít kecy. Takovej trošičku náběh na idiota má tvůj manžel zakladatelko. No rozvádí se polovina manželství…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
25.8.21 23:05
Tak si sepis, co jsi dělala, s mužem si sedni a v klidu mu řekni, co tě trápí, jako nám tady.
Dělám to a to a to.. Víc toho nezvládnu a potřebuju i čas pro sebe. S malým dítětem to prostě je náročné a spousta věcí jde hůř.
Chcete mít víc partnerského času? Ať buď doma pomůže nebo sežene hlidani+někoho na sekání trávy.
Ale musíš být evidentně durazna+navrhovat reseni.
Jinak stejně je smutné, že nejbližší člověk nepomůže a umí jen partnera srazet, měli byste táhnout za 1 provaz a vzájemně si pomáhat.
- Citovat
- Upravit
25.8.21 23:07
@Bubla Bůčková Nejde o to, aby jí vítal jako bohyni, ale aby si ona odpočinula.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.21 23:15
Myslím, že v sousedství by se našel někdo, kdo si sekáním trávníku rád přivydělá (naši takhle nechali vydělávat puberťáky ze sousedství). Stejně tak bych zaplatila paní na hlídání, která vezme třeba 2× týdně dítě na procházku ven na 2h, a ty nebudeš uklízet ani vařit, ale naložíš se do vany a do postele.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.21 23:16
@lleennttiillkkaa píše:
@Bubla Bůčková Nejde o to, aby jí vítal jako bohyni, ale aby si ona odpočinula.
To seš tak v nervu, co zas bude, že radši nejdeš nikam. Se starším dítětem už to bývá lehčí. A ono i by pomohlo, kdyby mohla jen tak vyjít s kočárem a vrátila by se na posekany dvorek, kam manžel přivezl provizorní ohrádku, malý bazének a objednal večeři. Ale to darmo mluvit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.21 23:18
To je jak v tom vtipu- Chlap jede z práce a kouká, na dvorku si v blátě hrají polonahé a špinavé děti, dveře dokořán, všude špína, roztahané věci, chaos a zkáza. Žena nikde. Vystrašeně vyběhne do patra a v ložnici je žena a čte knihu. Chlap na ní nevěřícně kouká, co to má jako znamenat a ona mu říká- Víš, jak ses mě včera ptal, co sakra celý den doma dělám? Tak dneska jsem nedělala nic… 
Podobnou školu by asi pan manžel zakladatelky potřeboval.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
alena1995
25.8.21 23:23
Já mám pocit, že můj chlap, který sice neřekl nikdy jediné slovo, měl také pocit, že být s jedním dítětem je brnkacka a celý den se asi ze ska doma nudí. Pak jsem otěhotněla, cele těhotenství se starala o prvorozeného a chlap tak pomáhal-nepomáhal, no a poté jsem jela do porodnice, synovi bylo 15 měsíců, po 3 dnech mě pustili a já dostala uznání. Chlap mi řekl, že je to někdy fakt náročný a, že jsem dobrá, že jsem to zvládla i celé těhotenství. Od té doby pomáhá úplně maximálně, vyslechne mě a soucítí semnou, když řeknu, že ten den byl náročný. Tak moje rada je, ať příště až bude mit takový řeči, tak mu nech na den-dva dítě. On jistě pochopí.
- Citovat
- Upravit
25.8.21 23:25
To je pořád dokola to stejný. Lidi si to dělají sami. Když tak moc pracuje, určitě ma odpovídající plat, tak chuvu nebo zahradníka, uklízečku… si určitě můžete dovolit, tak to udělejte. Pokud tolik nevydela, tak ať si najde jinou práci nebo někoho na výpomoc ve firmě, je přece nesmysl, aby byl pořád v praci, chodil domu pozdě a strhany a přitom to nebylo adekvátně finančně ohodnocene. A pak druhá věc, když on nikdy decku ani nevymenil plinu, celý dny není doma, tak logicky nemůže vědět, co ta péče obnáší. Jeď na víkend někam relaxovat, dítě mu nechej, opakuj to pravidelně a uvidíš, že mu rychle dojde, že doma jen nesedis s nohama nahoře a kafickem v ruce. Jak jinak, než praxí, má zjistit, jak vypadá váš den.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.21 23:27
Ulehci si to, jak to pujde. Minimalne manzel, at jde na obed do restaurace/jidelny. Ty si taky sem tam dej neco z restaurace. Hrat si s ditetem raky porad nemusis, at se chvili taky zabavi samo. Podle me by teda i melo vic spat. Na tom bych zkusila zamakat. Treba je pretazene. Tatinek se musi venovat. Jedno odpoledne v tydnu bych mu dite pravidelne sverila, at si spolu buduji vztah. Existuje i roboticka sekacka a nebo dat vydelat nekomu v okoli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.21 23:30
Když vydělává hodně, proč si to neusnadníte? Očividně by to pomohlo oboum 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.21 23:32
Tak muj manzel se teda od narozeni stara…koupe, prebaluje, uspava, chodi nakupovat atd. (Ne ze by delal vsechno kazdy den sam, ale pomuze s tim, co je zrovna treba) a nikdy hi nenapadlo mit takove reci, protoze vi, co ta pece obnasi. Taky ma narocnou praci, ale kdyz prijde z prace, tak prilozi ruku k dilu, abychom meli ten spolecny volny vecer pro sebe a ne ze si sedne s nohama nahore, protoze ON byl v praci. Ja jsem ale taky nesedela cely den u tv s popkornem. Naopak kdyz je nejake horsi obdobi (napr. Zuby), tak mi kolikrat nabidne sam od sebe at si jdu odfrknout, ze malou pohlida…to asi bude chtit se spis zamyslet nad tim, jak si te vazi a jestli je ti oporou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.21 23:32
U nás to samé. Myslela jsem si, že pomůže moje týdenní hospitalizace v nemocnici. Byl sám na syna 2,5 a na dceru 6 týdnů. No a jak to dopadlo? Sám mi řekl, že to byl mazec a, že to bylo náročné. A tím to skončilo. Teď si dál vesele sedí na pr**** a nehne ani brvou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.8.21 00:07
@Anonymní píše:
Ahoj,
píšu zrovna po hádce, tak možná trochu v emocích. Ale pokusím se to sepsat v klidu a věčně.Muž není schopen přijmout, že je rodičovská s dítětem náročná.
Nestěžuju si, malý je relativně hodné dítě a já bych si mateřskou fakt užívala a byla spokojená, kdyby pořád neměl řeči.Naše situace je taková:
- 11m dítě
- bydlíme na vesnici
- vztahy s jeho rodinou na bodu mrazu
- manžel má firmu, takže má náročnou práci, často se vrací dlouho a unavený, ale vydělává hodně
- rekonstruujeme dům (teď už jsou to"jen" venkovní práce, vnitřek je hotový) a máme obří zahradu, zatím neopravenou a plnou harampádí, nářadí - „nástrah“
Dítě máme od malinká nespavé, stačí mu málo. Přes den ráno půl hodiny, odpoledne někdy taky tak, někdy vůbec. V noci spinká u mě (přiřazena postel) jedině tak vydrží déle a já se vyspím. Je hodně společensky a momentálně potřebuje mít (hlavně mě, protože táta pořád pracuje) za zadkem, jinak brečí.
Během dne pendlují mezi hraním si (fakt ho nechci a nebudu zanedbávat), vařením s dítětem pod nohama (dítěti, mne i manželovi do práce na každý den), uklízením domu, sekáním zahrady (4 a půl tisíce m²)
, 1× týdne (hlídá babička) jedu k manželovi pomoct s administrativou na cca 6 hodin (připravit jídlo, pobalit, odvézt, přejet na firmu a po práci zase vyzvednout…).
Ač se snažím sebevíc, čas pro sebe mi nezbývá, když malý usne, dodělávám práci doma, nebo se snažím urvat si chvilku a popovidat si s manželem a pak pokračovat kompletováním podkladu k hypotece apod. Večer uspavam jen já, do toho teď mrňous nechce spát dřív, než v 9-10 a vstává v 6.Samo o sobě mi to zabere celý den. Nestěžovala bych ho si, dělám to ráda, ale fakt mě bolí, že mám každou chvilku na talíři, že jsem celý den domaba mám na všechno čas a on chudák v práci ani nevydechne. Večer zase že si to uspávání mám líp celé promyslet a udělat, abychom měli čas pro sebe (nevím jak, nenarodil se s vypínačem…
Pak zase stížnost, že je málo sexu. On je teda extra náruživý a ač se to s příchodem malého snížilo, stejně strašně špatně zvládá, že to nejde kdykoliv. Já ho neodmítam, ani nejsem pasivní. Jen prostě když kolem nás. Eva dítě, tak to fakt nejde a když přijdu konečně do ložnice, tak muž už spí.
Vím, že toho má fakt hodně v práci i po ní, když pracuje na domě. Proto po něm nechci žádnou rutinní práci. Doma vše dělám sama, malého nehlídá, neprebaluje,… Nakupovat jezdím s ním v nosítku, nebo ho hlídají rodiče
Ale fakt mě se, že to nevidí.Já ho respektuji a chápu. Ale z jeho strany si já všechno kazím sama, blbě to plánují, mám ho nechat prostě brečet, abychom si mohli užít…
Podařilo se v někomu dokázat manželovi, že to fakt není takové leharo, jak to vidí?
Nejradši bych mu dala kluka na týden, je že to prostě nejde kvůli jeho práci. A taky se bojím, že by zase čuměl do PC (jo, hledá tam věci potřebné k práci i rekonstrukci) a malý by brečel na zemi…
Už fakt nemůžu, ale připadá mi, že to slyším od nejedné známé. Že asi nejsem jediná
To vytucnene je cesta do pekel.
Nemuzes ty respektovat jeho praci a vselijak mu to ulehcovat, kdyz on nerespektuje a neulehcuje tu tvoji.
Blby je, ze sis ho tak naucila, ze ted zmena pujde fakt blbe.
Pres to vsechno, kolik toho ma, by mel ubrat a doma se zapojit. Mel by byt soucasti rodiny, budovat vztahy, podilet se, a ne jenom prinest vyplatu. To je pak oddeleny, samostatna jednotka. Vyrobnik penez.
Zkus ho postupne do te rodiny zapojit. At treba dvakrat tydne vykoupe, jednou uvari, zajisti to sekani zahrady, pohlida prcka pres nakup, dvakrat tydne bez vecer na dve hodiny ven.
Nejde o to, ze ty bys to nezvladla, ale ze on by mel byt soucast toho vseho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj,
píšu zrovna po hádce, tak možná trochu v emocích. Ale pokusím se to sepsat v klidu a věčně.
Muž není schopen přijmout, že je rodičovská s dítětem náročná.
Nestěžuju si, malý je relativně hodné dítě a já bych si mateřskou fakt užívala a byla spokojená, kdyby pořád neměl řeči.
Naše situace je taková:
Dítě máme od malinká nespavé, stačí mu málo. Přes den ráno půl hodiny, odpoledne někdy taky tak, někdy vůbec. V noci spinká u mě (přiřazena postel) jedině tak vydrží déle a já se vyspím. Je hodně společensky a momentálně potřebuje mít (hlavně mě, protože táta pořád pracuje) za zadkem, jinak brečí.
Během dne pendlují mezi hraním si (fakt ho nechci a nebudu zanedbávat), vařením s dítětem pod nohama (dítěti, mne i manželovi do práce na každý den), uklízením domu, sekáním zahrady (4 a půl tisíce m²)
, 1× týdne (hlídá babička) jedu k manželovi pomoct s administrativou na cca 6 hodin (připravit jídlo, pobalit, odvézt, přejet na firmu a po práci zase vyzvednout…).
Ač se snažím sebevíc, čas pro sebe mi nezbývá, když malý usne, dodělávám práci doma, nebo se snažím urvat si chvilku a popovidat si s manželem a pak pokračovat kompletováním podkladu k hypotece apod. Večer uspavam jen já, do toho teď mrňous nechce spát dřív, než v 9-10 a vstává v 6.
Samo o sobě mi to zabere celý den. Nestěžovala bych ho si, dělám to ráda, ale fakt mě bolí, že mám každou chvilku na talíři, že jsem celý den domaba mám na všechno čas a on chudák v práci ani nevydechne. Večer zase že si to uspávání mám líp celé promyslet a udělat, abychom měli čas pro sebe (nevím jak, nenarodil se s vypínačem…
) muž sám chodí spát po 10, takže často usně dřív, než se vůbec dostanu do postele.
Pak zase stížnost, že je málo sexu. On je teda extra náruživý a ač se to s příchodem malého snížilo, stejně strašně špatně zvládá, že to nejde kdykoliv. Já ho neodmítam, ani nejsem pasivní. Jen prostě když kolem nás. Eva dítě, tak to fakt nejde a když přijdu konečně do ložnice, tak muž už spí.
Vím, že toho má fakt hodně v práci i po ní, když pracuje na domě. Proto po něm nechci žádnou rutinní práci. Doma vše dělám sama, malého nehlídá, neprebaluje,… Nakupovat jezdím s ním v nosítku, nebo ho hlídají rodiče
Ale fakt mě s**e, že to nevidí. Já ho respektuji a chápu. Ale z jeho strany si já všechno kazím sama, blbě to plánují, mám ho nechat prostě brečet, abychom si mohli užít…
Podařilo se v někomu dokázat manželovi, že to fakt není takové leharo, jak to vidí?
Nejradši bych mu dala kluka na týden, je že to prostě nejde kvůli jeho práci. A taky se bojím, že by zase čuměl do PC (jo, hledá tam věci potřebné k práci i rekonstrukci) a malý by brečel na zemi…
Už fakt nemůžu, ale připadá mi, že to slyším od nejedné známé. Že asi nejsem jediná