Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Mango_Lassi píše:
U nás taky koše vynáší muž. Já hlava děravá na to furt zapomínám a on si to pamatuje. Nebo kytky zalévá jen on. Taky si to nepamatuju. Když byl pryč, tak mi psal smsky, kdy zalévat.
@Nimie Jasně chápu, máte obsáhlé zvířectvo, o které je třeba se postarat. Tam chápu, že máte úkoly rozdělené nebo se navzájem ‚úkolujete‘ co je aktuálně potřeba udělat. My jsme fakt jen v tom bytě, kde je jediným zvířetem pes a dítě
Proto je ten pohled na domácnost diametrálně odlišný. Já jsem jiný život nikdy nepoznala. Pár let s našima v baráku, ale to byla novostavba opět jen se psem, takže nemám tušením jak moc náročné to je. Sklep teda máme, ale kdy naposledy se tam něco dávalo
Asi někdy loni po dodělání dětského pokoje a obýváku tam manžel nesl nějaký nábytek. A to normálně sám řekl, že to pak hodí do sklepa
Jo ale během Vánoc měl za úkol hodit složenou postýlku do garáže a to už jsem ho pak fakt prosila, neustále zapomínal
Jídlo připravujeme tak nějak nárazově, nijak pravidelně. O víkendech míváme větší snídaně, takže obědváme déle odpoledne a začínáme vařit když se nám chce. Přes týden se snažím mít uvařeno tak, aby dcera měla normálně oběd. To si pak ohříváme postupně večer jak kdo má hlad. My to stolování víceméně neřešíme, pravidelně neobědváme/nevečeříme. Vařím většinou na víc dní, takže to vychází tak 3-4× týdně vaření.
@Mango_Lassi Kytky taky pravidelně zahubím
Ale teď tu mám dvě a stále žijí. Jedna orchidej už bude mít rok, neuvěřitelný. A pak jedno, co nemám tušení co je, přežívá od podzimu a dobrý. Na jaře mám v plánu pořídit něco většího, jednoho benjamina jsem loni umořila, tak náhradu. Manžel už se teď směje, že moc dlouho nepřežije ![]()
@kacka52 píše:
@Mango_Lassi Kytky taky pravidelně zahubímAle teď tu mám dvě a stále žijí. Jedna orchidej už bude mít rok, neuvěřitelný. A pak jedno, co nemám tušení co je, přežívá od podzimu a dobrý. Na jaře mám v plánu pořídit něco většího, jednoho benjamina jsem loni umořila, tak náhradu. Manžel už se teď směje, že moc dlouho nepřežije
@Nimie Život s dítětem se stane natolik stereotypní, že každé vytržení z něj vítám s radostí
To se třeba týká i toho pobytu doma a starosti o domácnost. Samo sobě to není vyčerpávající, ale ten stereotyp je na tom šíleně ubíjející. Jen vkládám myšlenku na předtím zmíněné vnímání domácnosti a domácích prací. Odlišný životní styl bude asi největší kámen úrazu. Vy máte určité denní povinnosti, které musíte udělat. To my nemáme a podle toho jedeme. Nestihneme ani jeden vyndat myčku, vyndám ráno. Chápu, že zvířata bez jídla by šťastná do rána nebyla. I když náš pes byl přes víkend bez granulí a jak mu to prospělo, pak se vrhl na misku jinak netknutých granulí
Uklízecí dny také nevedeme, to jsem nesnášela z domova. Sobota dopoledne a povinný úklid, nikdy. Takže uklízím taky průběžně, co mi zrovna batole dovolí a kde mi bude nejméně překážet. Vytírám zásadně když spí, protože mi to jinak pošlape a nadělá šlápoty. Zrcadla neleštím, dítě kolem jednou projde, uculí se na sebe, dá sama sobě pusu a jsme na začátku. Občas bych tak ráda měla uklizeno, ale všichni mi to kazí ![]()
@Baba Já jsem ještě k tomu těmi názvy květin totálně nepolíbená
Kaktus a benjamina znám, se zbytkem pomohl strejda google. Já jsem zamordovala ještě 2 prý totálně nenáročné a téměř nezahubitelné pokojové rostliny. Brambořík od manželovi babičky (poprvé v životě prý slyšela, že ho někdo zahubil
) a zamioculcas. To byla ale kytky jak blázen, normální parťák. Měsíc nezalitá, umírala, jednou dostala zálivku a zas ožila. Pak další 2 měsíce bez vody, pohoda, začaly hnědnout listy tak jsem jí zalila a zas to přežila. Takhle asi 2 roky to s námi táhla a vypadala, že bude žít. Až loňský mrazík na balkóně nedala, zapomenuta
Jó kytky, to je moje. Maminka je chudák ze mě nešťastná. Neumím plést, háčkovat, vyšívat, zašívat, nežehlím, vařím jen nutné a ještě zahubím vše živé a zelené ![]()
Příspěvek upraven 01.02.16 v 00:31
@kacka52 píše:
@Nimie Jasně chápu, máte obsáhlé zvířectvo, o které je třeba se postarat. Tam chápu, že máte úkoly rozdělené nebo se navzájem ‚úkolujete‘ co je aktuálně potřeba udělat. My jsme fakt jen v tom bytě, kde je jediným zvířetem pes a dítěProto je ten pohled na domácnost diametrálně odlišný. Já jsem jiný život nikdy nepoznala. Pár let s našima v baráku, ale to byla novostavba opět jen se psem, takže nemám tušením jak moc náročné to je. Sklep teda máme, ale kdy naposledy se tam něco dávalo
Asi někdy loni po dodělání dětského pokoje a obýváku tam manžel nesl nějaký nábytek. A to normálně sám řekl, že to pak hodí do sklepa
Jo ale během Vánoc měl za úkol hodit složenou postýlku do garáže a to už jsem ho pak fakt prosila, neustále zapomínal
Jídlo připravujeme tak nějak nárazově, nijak pravidelně. O víkendech míváme větší snídaně, takže obědváme déle odpoledne a začínáme vařit když se nám chce. Přes týden se snažím mít uvařeno tak, aby dcera měla normálně oběd. To si pak ohříváme postupně večer jak kdo má hlad. My to stolování víceméně neřešíme, pravidelně neobědváme/nevečeříme. Vařím většinou na víc dní, takže to vychází tak 3-4× týdně vaření.
Takže chodíte venčit dítě a děláte úkoly se psem?
ne, ale tak jasně, holt každá fungujeme v trochu jiných podmínkách. Ale je to zajímavé, mě by to co popisuješ asi nenapadlo - přesně jak píšeš, oba dva to takhle máme zažité už od rodičů. Tchýně sice má režim poměrně pravidelný, nicméně muž ho neměl téměř nikdy a sklerotik byl vždycky, tak si věčně vzájemně něco připomínáme ![]()
@Nimie píše:
Ale já nevím, jak jsi přišla na to, že já určuju kdo co bude dělatjak toho dikátora určuješ? Když muž příjde s prosbou o oběd, tak ten diktátor je zrovna on a když já ho požádám o koš, tak v tu chvíli já? To fakt nemá s nějakým rozdělováním úkolů nic společného, vždyť píšu, že se nescházíme nad seznamem povinností
rozdělili jsme si je na začátku podle toho, komu co vyhovovalo, promluvili jsme si o tom, rozebrali kdo co, ale to přeci neznamená, že se to v průběhu životě sem tam nemění.
Jak jinak vy tyhle situace teda řešíte doma, když neprosíš? Prostě děláš večeři v tolik a tolik bez diskuze? Nebo se do kolečka ptáš dokud ti neodpoví ano? Když je plnej koš, tak to potáhneš sama nebo budeš čekat, až si toho náhodou všimne muž? Když je potřeba nabrat rohlíky v pekárně po cestě, tak to uděláš sama nebo jak se dohodneš, že to vezme aniž bys teda prosila? Nebo když je potřeba odnést věci do sklepa, tak budeš spoléhat na to, že jeho telepaticky napadne, že ty teď zrovna chceš odnést věci a nebo to při nejhorším odtaháš sama?
Ty prostě na jednu stranu tvrdíš, že se dohodnete a na druhou stranu tvrdíš, že se vzájemně nikdy o nic neprosíte. A jak to teda vypadá ta dohoda? Čekáš, že všechno dojde jemu a nemůžeš mu nic říct? To mi jako respektování fakt nepřipadá.
proc by mu melo neco dochazet? Vlastne to cele nechapu. Me to ma jako dochazet automaticky?
Smir se s tim, ze u nas to proste jede tak nejak v pohode samo.
Priklad - vecere na pristi den. Nechame vybrat haranta v kucharce podle obrazku, suroviny nakoupi ten, co to ma bliz - Bambulin specialky ve meste - jezdi na kole ( i ted
), ja mivam auto. Fakt nikdo nerika - prosim, nakup
Bambulin sam rika - jedu kolem, tak to vezmu, ja taky. Vari pak zas ten, komu se zrovna chce, vetsinou obema, nejak to proste plyne samo ![]()
Nevim, jak to lip popsat? Asi sinprecti Respektovat a byt respektovan, tam je ten pristup vysvetleny. Nejedem podle knihy, na ni sem si vzpomela dneska, kdyz sem premyslela, jak to nase souziti priblizit
nektere ty postupy nam najely samy.
Ja vlastne nechapu, co nechapes
Kdyz je treba odnest neco tezkeho do sklepa, tak to proste chytne a odnese
Kose sem ted naposledy vynasela ja, vsimli jsme s oba, ale Bambulin myslim varil nebo myl nadobi.
@Nimie Dítě je zatím dvouleté, to úkoluje nás a my šlapeme jak hodinky
U nás byli režimoví moji rodiče, hlavně táta. Vše na minutu přesně, odjezd určen na 12:45 a v tolik se odjíždělo. Běda jak měl někdo zpoždění, to bylo keců. A vydrželo mu to dodnes. Před 14 dny měla dcera oslavu narozenin a my to svolali na 15:00. Naši zvonili v 14:59, manžel už to bere s humorem
Není zvyklý, jeho máma přišla asi v 15:15, no
My obecně čas moc neřešíme a táta dodnes trpí. Oba pocházíme s manželem téměř z protikladných rodin a spolu jsme to dobře spojili.
@Nimie Tím jsem chtěla říct, že já režim a řád ráda nemám a doma ho nemáme téměř na nic. Ani dítě nemělo a nemá příliš řád. Spí kdy chce, jak dlouho chce, jí kdy chce a kdy si řekne, kojila se kdy chtěla. Kamarádka dodnes dodržuje režim a přes to nejede vlak. Ve 12:00 musí jít dítě spát, spí max do 13:30-14:00, jinak už ho budí, večeří v 18:00 a spát jde max ve 20:00. Ta by u nás umřela. Dnes to bylo speciálně nerežimové, vinu ovšem nese babička. Dítě šlo spát ve 13:30, spalo do 16:45 a večer jsem ji udolala ve 21:45
Já nemám režim a řád téměř v ničem. Kromě umístění hrnečků ve skříňce (zásadně ouškem vpravo, dva vedle sebe), skládání ručníků a utěrek (mám svůj systém a když skládá manžel umírám), skládání dětských body (viz ručníky, umírám též) a když jsme věšeli ještě prádlo (to jsem manžela nenechala, to bylo strašný
).
@Baba píše:
proc by mu melo neco dochazet? Vlastne to cele nechapu. Me to ma jako dochazet automaticky?Smir se s tim, ze u nas to proste jede tak nejak v pohode samo.
Priklad - vecere na pristi den. Nechame vybrat haranta v kucharce podle obrazku, suroviny nakoupi ten, co to ma bliz - Bambulin specialky ve meste - jezdi na kole ( i ted), ja mivam auto. Fakt nikdo nerika - prosim, nakup
Bambulin sam rika - jedu kolem, tak to vezmu, ja taky. Vari pak zas ten, komu se zrovna chce, vetsinou obema, nejak to proste plyne samo
Nevim, jak to lip popsat? Asi sinprecti Respektovat a byt respektovan, tam je ten pristup vysvetleny. Nejedem podle knihy, na ni sem si vzpomela dneska, kdyz sem premyslela, jak to nase souziti priblizitnektere ty postupy nam najely samy.
Ja vlastne nechapu, co nechapesKdyz je treba odnest neco tezkeho do sklepa, tak to proste chytne a odnese
Kose sem ted naposledy vynasela ja, vsimli jsme s oba, ale Bambulin myslim varil nebo myl nadobi.
A jak to zjistí?
Příklad - stojí mi tu foliovník, který chci nechat ve sklepě. Loni jsme ho nechávali na terase, teď se nevejde, chci ho ve sklepě. Jak má zjistit, že zrovna letos ho chci odnést do sklepa?
Ano, s nákupem a průběhem pochopitelné. Jenže my často nevaříme předem, vaříme až když máme hlad. A jak to teda funguje u vás? Kdo má první hlad jde automaticky vařit? Takže oba dva umíte uvařit všechno?
@kacka52
Zamioculcas? Dik za tip
na nazvy sem marna, rekla mi je mati a ted sem koukala na obrazjy a ta zavrazdena benjamina byla neco uplne jinyho. Takovy bily stihly kvety mela, pry cisti vzduch. Vycvicena byla pekne, tolerovala zalivku s frekvenci 1- 9 dni. 10 uz teda nedala.
Jo a skoro se to bojim v teto diskuzi napsat - Trouba pestuje v sezone na okne bylinky ![]()
Jinak mi ta vase domacnost dost pripomina nasi. Proste sympataci ![]()
Akorat stolovani Bambulin resi, ma rad, kdyz se sejdem u stolu vsichni spolu. Kdyz se zapomenu a ulovim si neco je zvykani driv, tak dostanu i sprdana - Babo! uz zase? Ty s nami nebudes jist? jestli on ten Trouba neni zakuklenej tyran a citovy vyderac ![]()
@Nimie píše:
A jak to zjistí?Příklad - stojí mi tu foliovník, který chci nechat ve sklepě. Loni jsme ho nechávali na terase, teď se nevejde, chci ho ve sklepě. Jak má zjistit, že zrovna letos ho chci odnést do sklepa?Ano, s nákupem a průběhem pochopitelné. Jenže my často nevaříme předem, vaříme až když máme hlad. A jak to teda funguje u vás? Kdo má první hlad jde automaticky vařit? Takže oba dva umíte uvařit všechno?
jak to zjisti? Zakopne o to v predsini
A asi jo, mozna chodi varit hladovejsi
Ale vypozorovane to nemam.
A jo, uvarit umime oba vsechno, na vareni nic neni
Ja akorat neumim udelat filety z ryb, to dela Trouba bezvadne, fakt jsou ryby pak prakticky bez kosti. A nerada porcuju maso. Kdyz neni doma Trouba, tak to udelam, kdyz he doma on, tak to dela automaticky. Trouba se nicemu nevyhyba. Nic me nenapada ![]()
Příspěvek upraven 01.02.16 v 01:01
@kacka52 píše:
@Nimie Tím jsem chtěla říct, že já režim a řád ráda nemám a doma ho nemáme téměř na nic. Ani dítě nemělo a nemá příliš řád. Spí kdy chce, jak dlouho chce, jí kdy chce a kdy si řekne, kojila se kdy chtěla. Kamarádka dodnes dodržuje režim a přes to nejede vlak. Ve 12:00 musí jít dítě spát, spí max do 13:30-14:00, jinak už ho budí, večeří v 18:00 a spát jde max ve 20:00. Ta by u nás umřela. Dnes to bylo speciálně nerežimové, vinu ovšem nese babička. Dítě šlo spát ve 13:30, spalo do 16:45 a večer jsem ji udolala ve 21:45Já nemám režim a řád téměř v ničem. Kromě umístění hrnečků ve skříňce (zásadně ouškem vpravo, dva vedle sebe), skládání ručníků a utěrek (mám svůj systém a když skládá manžel umírám), skládání dětských body (viz ručníky, umírám též) a když jsme věšeli ještě prádlo (to jsem manžela nenechala, to bylo strašný
).
Ráda slyším, že děti to zvládají bez úhony
no, s tím režimem. My máme režim v chaosu. Celkově režim není žádný, jenže problém je, že jsme zjistili, že když nemáme režim vůbec, ale vůbec v ničem, tak jsme zoufale neefektivní. Kytky nám umírají, zahrada chátrá, doma binec,… a při tom oba dva milujeme pořádek, jak píšeš s hrníčkama - tohle mám u poloviny věcí
a k tomu mám alergii na prach.
Takže jsme zavedli malý řád uvnitř chaosu. Uklízí se průběžně a fakt si radši vzájemně řekneme než aby se to tu zase nakupilo jen protože si ten druhý zrovna nevzpomene. Akorát jsme oba dva naštvaní, že pak nic nestíháme, že se tu nevejdeme nikam, že jsme zapomněli na kytku a ta umřela, prostě… asi tu domácnost řešíme na obecné poměry příliš, ale díky tomu máme najednou o dost víc volného času i přes tu chaotičnost a cítíme se oba dva komfortně ![]()
@Baba Mně kytky taky představuje máma, já to jinak neznám
Vidím zelenou květinu, na pohled hezkou, hodící se do rohu obýváku. Přijde máma, řekne název a rovnou dodá to si nekupuj, to potřebuje často zalívat
Ale s orchidejí mě podcenili s manželem oba. Už mi i 2× vykvetla, jsem koukala i já. Jednou za měsíc jí dám na hodinu do vody a jak se jí vede. Hnojivo jsem v životě na nic nepoužila, to vůbec neznám co je
A bylinky zachraňuje též manžel. Když vidí, že nám to na terase vadne tak se jen zeptá kdy naposledy jsem je zalévala, já samozřejmě nemám tušení a tak už nade mnou zlomil hůl a stará se sám. Loni mi je i přesazoval
A to tak pěkně, že letos se do toho pustíME zase ![]()