Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@magistra K píše:
Docela me udivuje ta holcickomanie v nasi spolecnosti. Historicka preference synu mela alespon nejaky prakticky vyznam, ale toto?
No, právě, že měla. ten minulej čas. Dnes už se pozemky a statky nedědí. Takže vyhrávají pocity a pocitově mi je blíže dítě stejného pohlaví.
Příspěvek upraven 28.06.15 v 21:24
@magistra K
Můžu vědět jaký význam měla historická preference synů? Aby si chlapi honili ego a mydlili se kvůli moci ve válkách? Logické mi to přijde naopak, z hlediska rozmnožování. Když je deset chlapů a jedna ženská, je z toho pořád jen jedno dítě. Když je deset ženských a jeden chlap, pak je z toho dětí deset. Takže efektivita je asi jinde.
Co se okruhu mých přátel týká, tak chodím jak do ženských, tak i do mužských kolektivů. Jako šéfa bych si taky vybrala chlapa. Problém mám konkrétně s tím, že bych měla mít syna - dítě, které mi bude na krku, za které budu zodpovědná, zodpovědná za jeho výchovu…a narozdíl v podstatě od jakékoliv osoby, ho nemůžu poslat do háje…v podstatě bych byla jako zavřená v kleci s tygrem, odkud bych neměla možnost úniku. A to se mi příčí. Řekla bych, že mi nejvíc asi vadí malá mimina a malé děti…kluci školního věku mi sice sympatičtí taky nejsou, ale v podstatě mi nijak moc nevadí.
Toto je problém, který je pouze z pohledu matka-dítě(syn). Co se týče pohledu žena-muž (partneři), tak jsem sice dost vybíravá, co se partnera týče, ale všeobecně proti mužům nic nemám - proto mi nedělá sebemenší příkoří být vdaná a fungovat v páru.
Pracovala jsem v prevazne muzskem i zenskem kolektivu a pokud bych si mohla vybrat, vzdy bych volila muzsky, stejne tak radeji chlapa jako sefa, nezli zenskou.
@claara2 Kdyz mas tak silne negativni vztah k muzskemu pohlavi, tak proc jsi vdana?Děkuji za tip na literaturu, určitě si tu knížku seženu! Přeji zdravé holčičky (v hloubi duše závidím
) a děkuji za příspěvek!
Odborníka bych doporučila také, protože mít dceru jako spiklence, se kterým se řeší holčičí záležitosti a odpor k miminku mužského pohlaví, to není vůbec normální.
Skoro je mi líto tvé dcery. ![]()
@danyk píše:
No, právě, že měla. ten minulej čas. Dnes už se pozemky a statky nedědí. Takže vyhrávají pocity a pocitově mi je blíže dítě stejného pohlaví.
Souhlasím
@honeymoney píše:
Odborníka bych doporučila také, protože mít dceru jako spiklence, se kterým se řeší holčičí záležitosti a odpor k miminku mužského pohlaví, to není vůbec normální.
Skoro je mi líto tvé dcery.
Ano, už mám domluvenou psychoterapii - jsem zvědavá, k čemu se tam dohrabeme, z čeho můj problém vůbec pramení. To, že to není normální, došlo mně samotné, vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že se neztotožňuju s tvrzením v těhotenství „hlavně, ať je to zdravé“, protože u mě začal být silnější pocit „hlavně, ať je to holka“.
Líto mojí dcery ti být nemusí
Určitě s ní neřeším pouze typické holčičí věci, sama jsem poměrně technický typ, takže dceru seznamuju se vším, co je ve svém věku schopna pobrat - od panenek, přes auta, sport, tvoření,… Nikdy jsem před ní nevypustila z pusy narážku na to, že jsou kluci méněcenní nebo něco podobného. Před ní rozdíly mezi holkama a klukama nedělám ani ji nijak nenavádím, aby se s klukama nebavila a nehrála si s nimi - pokud chce, tak nejsem proti. Jediné, čeho by si u mně někdo mohl všimnout je to, že si malé holčičky upřímně ráda pochovám, pomazlím, hraju si s nimi…a chlapečků si nevšímám, pokudmožno se nezdržuju v jejich přítomnosti a nevyhledávám je.
@claara2 Hele a můžu se zeptat jestli jsi si někdy chovala úplně malýho chlapečka - myslim jako miminko max 2měsíční?
@claara2 píše:
Ano, už mám domluvenou psychoterapii - jsem zvědavá, k čemu se tam dohrabeme, z čeho můj problém vůbec pramení. To, že to není normální, došlo mně samotné, vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že se neztotožňuju s tvrzením v těhotenství „hlavně, ať je to zdravé“, protože u mě začal být silnější pocit „hlavně, ať je to holka“.
Líto mojí dcery ti být nemusíUrčitě s ní neřeším pouze typické holčičí věci, sama jsem poměrně technický typ, takže dceru seznamuju se vším, co je ve svém věku schopna pobrat - od panenek, přes auta, sport, tvoření,… Nikdy jsem před ní nevypustila z pusy narážku na to, že jsou kluci méněcenní nebo něco podobného. Před ní rozdíly mezi holkama a klukama nedělám ani ji nijak nenavádím, aby se s klukama nebavila a nehrála si s nimi - pokud chce, tak nejsem proti. Jediné, čeho by si u mně někdo mohl všimnout je to, že si malé holčičky upřímně ráda pochovám, pomazlím, hraju si s nimi…a chlapečků si nevšímám, pokudmožno se nezdržuju v jejich přítomnosti a nevyhledávám je.
@claara2 píše:
Ano, už mám domluvenou psychoterapii - jsem zvědavá, k čemu se tam dohrabeme, z čeho můj problém vůbec pramení. To, že to není normální, došlo mně samotné, vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že se neztotožňuju s tvrzením v těhotenství „hlavně, ať je to zdravé“, protože u mě začal být silnější pocit „hlavně, ať je to holka“.
To ale snad nemuzes myslet vazne? Ze bys chtela radeji postizenou holku nezli zdraveho kluka?
@Moncicak27 No, kluci jsou sice jako mimina pomalejsi, ale nositelu Nobelovych cen je nesrovnatelne vice mezi muzi, takze minimalne nekteri z nich ty holky casem dozenou a predezenou. A to, ze holky nemaji tolik prilezitosti se prosadit napr. ve vede, uz davno neplati, takze jenom socialne podminene to nebude.
Ahojda, jen jsem nakoukla a moc nechápu tuchle diskuzi. Jestli cítíš že máš problém jdi k odborníkovi a ten ti pomůže.
Já mám dva kluky a vypadáto že třetího na cestě
a za nic na světě bych je nevyměnila. Kluci jsou super jsou to super bojovníci a trpěj na mámu a ten mladší to je takovej mazel no zlatíčko moje.
A opravdu nechápu jak tohle někdo může říct a gór v téhle době, zrovna teď mám kamaráda co čekaj mimčo a přišli mimču na těžkou srdeční vadu a bude muset jít hned druhý den po narození na operaci
takže můj názor hlavně že je to zdravé a klišé to teda není v žádném případě, dělat si z toho srandu může snad jen blázen nebo člověk co tohle nezažil. Takže mě tohle fakt hlava nebere. Pardon ale je to jen můj názor a nikoho tím nechci urážet.
@MirkaFor píše:
Ahojda, jen jsem nakoukla a moc nechápu tuchle diskuzi. Jestli cítíš že máš problém jdi k odborníkovi a ten ti pomůže.
Já mám dva kluky a vypadáto že třetího na cestěa za nic na světě bych je nevyměnila. Kluci jsou super jsou to super bojovníci a trpěj na mámu a ten mladší to je takovej mazel no zlatíčko moje.
A opravdu nechápu jak tohle někdo může říct a gór v téhle době, zrovna teď mám kamaráda co čekaj mimčo a přišli mimču na těžkou srdeční vadu a bude muset jít hned druhý den po narození na operacitakže můj názor hlavně že je to zdravé a klišé to teda není v žádném případě, dělat si z toho srandu může snad jen blázen nebo člověk co tohle nezažil. Takže mě tohle fakt hlava nebere. Pardon ale je to jen můj názor a nikoho tím nechci urážet.
Je to tak…
Děkuju pánubohu za ten dar dát mi 2 děti. A co může být víc, než že jsou zdravý. Když si třeba vybavím matky, co se jim zabili synové nebo zemřeli na nemoc - ty aby se při čtení takovýho názoru poblily
![]()
@magistra K píše:
To ale snad nemuzes myslet vazne? Ze bys chtela radeji postizenou holku nezli zdraveho kluka?
já si ale nemyslím, že by z toho, co napsala - hlavně ať je to holka, nejak vyplývalo, že raději postiženou holku, než zdravého kluka, to jsi docela převrátila. Já to aspoň chápu jinak, prostě zdraví si přeje každej tak jak tak a zakadatelka navíc hlavně tu holku, prostě by nechtěla syna, to nevylučuje její prání o „zdraví“, to je pro každého samozřejmé, že chce zdravé dítě ![]()
@claara2 píše:
@magistra K No, ony jsou jen 2 možnosti - buď se s možností potancionálního syna smířím, anebo budu kvůli těhotenství muset vycestovat do USA, kde je možnost výběru pohlaví… Takže mě nutí další těhotenství, které plánuju…do budoucna…
proč plánuješ další těhotenství? přece nikde není povinnost mít dvě děti nebo víc.. máš svou dcerku, tak se jí věnuj vychovej a další dítě neměj „riziko“ že to bude kluk je pade na pade což je statisticky velmi vysoká pravděpodobnost ![]()