Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@krtek7489 promiň ale život končí jedině smrtí!!! né svatbou a už vůbec né dětma a mmch žádný bezstarostný život není…každej má svoje větší či menší trápení či starosti…
Moji sestre je 27 let a deti taky nechce, neumi si predstavit, je mit, v noci vstavat, nemoct jit, kam chce, kdy chce..moji dceru ma rada, ale jen na chvili.
.Tezko rict, zda ten postoj nekdy zmeni, ale kdyz se ji povi, ze treba az za deset let, krouti hlavou.
Ale na ni to nematerstvi bylo znat od mala, nikdy si nehrala s panenkama, kocarkama, deti ji byly a jsou fuk, nikdy nebyla klasicka holcicka.
@krtek7489 píše:
Ale já to mám taky tak, že dětmi končí život. Svobodný, bezstarostný život. A začíná jiný, nový, s celoživotními starostmi o děti. Někdo se toho bezstarostného vzdát prostě nechce.
Já třeba nevěděla, co čeho jdu, prostě jsem to nějak neřešila… a první dítě byl šok. Ta 100% závislost dítěte na mě byla děsná. Ale ani vteřinu jsem nelitovala a nelituju…
Pařila jsem dost a že teď nepařím? Ani by nebylo s kým, většina kamarádů a kamarádek mají taky rodiny a svoje zájmy, nové známé - stejně jako já.
Ale pokud má zakladatelka okruh přátel, se kterými pořád něco pořádá, tak je to super. Já to teda nechápu, ale neodsuzuju.
Ahoj, já dítě nechtěla do…30ti. Na střední jsem měla domluvu s kamarádkou, že až dítě porodím, ona ho bude do třech let vychovávat a pak mi ho vrátí (naivní, ale tehdy mi to přišlo jako super nápad). Říkala jsem si, že dítě hrůza, ne, nikdy. Díky tomu asi taky zkrachovalo moje první manželství, protože bývalý mě do toho strašně nutil. A tchýně. Čím víc chtěli oni, tím míň já.
Se svým současným manželem jsme na tom byli oba stejně, děti jsme nechtěli. To nám bylo 28, 29. A pak cvak, jednoho dne jsme si zašli na jedno, to byl rok 2009 a ze mně to najednou vypadlo. Že chci dítě. A o měsíc po mně se to stalo manželovi. Pak jsme se dohodli, že až seženem větší byt. A teď byly holce 4 roky. To přijde, dříve či později. Nebo taky ne, nech to na přírodě.
Příspěvek upraven 29.01.15 v 12:13
@subsomi ale jo tak nějak sem to myslela, jen jsem to asi špatně napsala…prostě jak sem v tvém příspěvku uviděla tu číslovku 40, vzpomněla jsem si na maminku spolužáka mýho staršího syna, která v tomhle věku před vánoci zemřela…
@Eemii já teda jdu kam chci a kdy chci…tak jak to píšeš to vyznívá, jak kdybys byla tím, že máš dítě připoutaná k radiátoru ![]()
Co je a co není normální? Ale jestli se chceš porovnávat s někým, tak zrovna asi server pro eMIMINO nebude ten pravý ![]()
@brumdinka píše:
@krtek7489 promiň ale život končí jedině smrtí!!! né svatbou a už vůbec né dětma a mmch žádný bezstarostný život není…každej má svoje větší či menší trápení či starosti…
Tak já do doby, než jsem si pořídila děti, tak jsem tedy měla absolutně bezstarostný život. A dobře nazvu to jinak. S příchodem dětí skončí jedna životní etapa. A někdo nechce, aby skončila, chce si užívat života bez dětí, cestovat po světě, trávit v práci 15 h denně
To s dětmi nejde a né každý se to ho chce a dokáže vzdát. To, že pak v 60 začne bilancovat a ve většině případů litovat, je jiná věc. viz. „celebrity“ Jirásková, Janků, Janů atd… ![]()
@krtek7489 píše:
Každá to nemá jako ty. Patetická fráze „dítě je dar“ mi začíná lézt na nervyNevím, proč by mělo být dítě dar. Od koho?
Hlavne treba kolem toho druheho ruku je to spis danajsky dar ![]()
@krtek7489 v tom případě seš štastnej člověk, když si byla tak bezstarostná
jinak to co píšeš se dá dělat i s dětma třeba to cestování po světě ![]()
ale jinak všeobecně celej život je o prioritách a holt každej je má nastavený jinak ![]()
@Klementyna píše:
Hlavne treba kolem toho druheho ruku je to spis danajsky dar
a nedá se vrátit ![]()
@brumdinka píše:
@krtek7489 v tom případě seš štastnej člověk, když si byla tak bezstarostnájinak to co píšeš se dá dělat i s dětma třeba to cestování po světě
ale jinak všeobecně celej život je o prioritách a holt každej je má nastavený jinak
A jaké bych měla mít starosti třeba jako pětadvacítka? Asi nějaké byly, třeba jestli jet o víkendu s kámoškou na chatu, nebo jít s partou na volejbal, ale to byly malichernosti
Ty pravé starosti přišly až s dětmi.
Ahoj, ja jsem se v tvem veku na deti taky jeste necitila, otehotnela jsem ve 33 letech a to jeste neplanovane, klidne bych jeste nejaky rok pockala, jsem nejmladsi ze trech deti, takze jsem mela kolem sebe furu synovcu a neter, tak mi vlastni deti nejak nechybely. Ono u kazdeho se touha po diteti projevi v jinem veku, v praci jsem mela kolegyni a ta deti nechtela vubec, mela misto toho pejsky a najednou v 38 ji to popadlo poridila si dite a je hrozne nadsena.
@brumdinka no tak ja myslim, ze ta svoboda bez deti a s detmi je proste odlisna. Tezko se s miminem z minuty na minutu rozhodnes, ze jdes parit, obliknes se a jdes, ze…Jinak ne, ja doma opravdu nesedim, ani dite privazane k radiatoru nemam ![]()
Já si teda myslím, že to ještě přijde v dnešní době je to posunuté.
Já jsem tak 2,5 -3 roky nechtěla dítě manžel o něm mluvil, ale pochopil, že bude až budeme chtít oba.
Pak se to ve mě zlomilo otěhotněla jsem a pak přišel potrat a já pochopila jak si miminko moc přeji (přejeme), že je to pro mě smysl života.
Já bych bez dětí nedokázala žít, ale někdo to tak má.