Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Někdo prostě nekojí
- Fotoalbum (5)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.2.08 20:27
V neděli jsem se setkala poprvé po porodu se švagrovou. A hádejte jaká byla její první otázka???!!! 
Myslím,že to tady nikdo neuhodne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.08 07:55
Potvurko,
Potvurka166 píše:
V neděli jsem se setkala poprvé po porodu se švagrovou. A hádejte jaká byla její první otázka???!!!
asi tě zklamu, ale mám pocit, že tuším, na co se tvoje milá švagrová ptala 
Že ji zdravim
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.08 11:16
Potvůrko já to zkusím uhodnout. Nebylo to náhodou tohle: „A kojíš? Néééé? A próóooč?“ 
Já to taky slýchávala ze všech stran. 
Nejdůležitější je spokojená matka a spokojené dítě, tak ať jsou všichni s podobnýma otázkama k šípku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.2.08 10:51
No já bych to ještě doplnila
„Jak to? Jak je to možný??“ - a nejvíc se mi líbí, že tyto dotazy mi kladly ve většině případů ženy kolem 40tky o nichž vím, že jejich děti byly tehdy např. na Sunaru.
Případně „to se ještě rozkojíš, zavolej laktační poradkyni“
A ba jsem měla dokonce některé známé, kteří to se mnou mysleli dobře a vehementně se mě na dálku (např. přes manžela) snažili rozkojit
no já se přiznám, že jsem se o tom pár týdnů pokoušela i vlastním přičiněním, no ááále když jsem těmto dotazům stále ještě čelila a malý už byl rok - tak to už jsem opravdu trošku nadskakovala. Prostě když jsem někam přišla, kde mě neznali, tak dotaz byl „A kojíte ještě?“
(jsem občas chtěla říct „nekojím, tudíž oficiálně nežiju“ ) ááách jo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.08 16:02
Tak bohužel jsem měla stejný problém s nekojením. Rodila jsem císařem, mimčo mi přiložili až druhý den a nic. Nezlepšilo se to ani s pomocí odsávačky, ani zaručenými recepty, ani nepomohla laktační poradkyně. Díky masívní propagaci kojení jsem byla naprosto nešťastná, měla jsem pocit, že malá nemůže na UM přežít. Teď už je jí skoro rok a nejen, že přežila, neměla nikdy (klepu) ani rýmičku. Nejvíc alergická jsem na řeči typu: Když maminka chce, tak se rozkojí, ale někomu asi přijde jednodušší dát láhev. Jednodušší to tedy rozhodně není, je to taky opravdu hodně drahé, ale přijde mi to k dítěti rozhodně láskyplnější než ho týdny trápit hlady, co kdybych se třeba rozkojila a cítila se jako ta pravá matka. Naštěstí máme rozumného pediatra, který mi řekl, že je lepší klidná mamina a najedené a spokojené dítě než usilovná a nervní snaha o rozkojení a utrápené dítě. Co si tak asi to dítě může přinést do života, když už v začátku není naplněna jeho základní životní potřeba? A do cizího mateřského mléka bych nešla, myslím totiž, že svůj účel to pak neplní, přeci jen je to cizí mlíko, úplně jiné genetické předpoklady, jiná genetická zátěž.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.08 16:09
Zuzo,
to jsem snad psala já, přesně, u nás taky porod císařem a ať jsem dělala co jsem dělala, stejně jsme skončili u flašky a móóóóóóóc spokojeni, nedám na ni dopustit, a ťuk ťuk taky nejsme nemocní, navíc já jsem atopik, a kdoví jestli by to malej neměl taky
a doopravdy spokojená matka = spokojené dítě - to mám ověřený na 110%
takže se taky hlásím do klubu nekojících, ale spokojených 
, a ještě jedno plus, krmit může i táta a ono to má taky něco do sebe
tak pa
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.08 21:44
Ahoj! Tak na me koukaji taky jako na exota, ale to proto, ze jeste kojim…Ve Francii je sice propaganda kojeni posledni dobou taky silna, ale system to bohuzel zatim nepodporuje. Materska dovolena trva jen 16 tydnu. 6 tydnu pred terminem a zbytek po porodu. Ja se rozhodla zustat s Leou doma, neumim si totiz nejak predstavit ze bych 2.5 mesicni mimco dala nekomu na hlidani…
Kdekoliv vytahnu prso nebo se zminim, ze kojim, tak se na me sesypou stejne otazky jako na vas nekojici v CR. Sranda, ze. Podotykam, ze i u doktora. Nakonec jsem ale pochvalena, ze jsem odvazna! Meli by videt maminky u nas a hlavne ty stresujici. Holky, tady to vubec nikdo neresi. Nechces kojit, ok.
Jinak ja jsem s kojenim mela silene problemy, nekolikrat jsem s tim chtela seknout, nakonec jsem to nejak rozchodila a kojim dal. Vubec nikoho kdo nekoji neodsuzuji, je to kazdeho vec, at je to z jakehokoliv duvodu. Jak tu pisete, nejdulezitejsi je spokojena maminka=spokojene mimi.
Sama nevim, pokavad bych u druheho ditete resila stejne problemy jestli bych vydrzela a kojila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.08 22:00
Ahoj jsem rada,ze jsem tady nasla tuhle diskusi.Ani ja jsem nemela tu cest uzit si kojeni dosytosti .Rodila jsem CŘ a malý se hned (dali mi ho hodinu po porodu) prisal. Druhy den my zacala zvysena teplota,zlazy se nalily a ja si chrochtala,jak bude mlika.Byla se mnou druha mamina na pokoji (rodila ten samy den taky CŘ ale druhe ditko a uz cekala problem s mlickem) a ja ji jeste utesovala,ze ji budu odstrikavat,ze budu mit mlicka az az.Ale tim to skoncilo.Nakojila jsem 10,20 ml. a sestry buzerovali,ze musim kojit vic.Vic to proste neslo.Mezi tim jsem mela z nemocnicni kuchyne ty blevajzy (snim vsechno,ale tohle se nedalo) s hraskem atd.Maleho jsem porad kojila kazdou chvili a do toho ho bolelo brisko a ja nevedela co to je.Dve noci jsem uz v porodnici nespala.Pres den byli navstevy od 10 do 18,takze ani klid na jidlo a zaludek se cvrknul.Vratila se domu a zkousela vsemozne.Ale v den prijezdu z porodnice jsem dala malemu po kojeni flasku.On usnul a spal 5 hod. jak kdyz uz se nikdy neprobudi.Konecne se chudacek najedl.Dokrmovala jsem 2 mesice a v sestinedeli si vycitala,ze nekojim.Dokonce mi i kamoska nabizela jeji odstrikane mlicko.Nejdriv jsem na to kyvla,ale pak si rekla,ze kdyz mu ho nemuzu dat ja,tak od jine ho nechci.Sem tam je sice Tomik nachlazeny,ale myslim,ze nestune o tolik vic nez kojene deti.Ale hlavne ma mamu,ktera je usmevava a ne strhana z toho,ze proste neni .HLAVU ZDAR NEKOJICIM !!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.08 10:53
Fakt jsem ráda za tuto diskuzi.
Když jsem nezvládla kojení u dcery(6) tak jsem to obrečela všivhni pořád říkaly koj koj i paní doktorka chodily jsme co týden na převážení a malá plakala a plakala ve třech měsícách dostala flešku a byla hodná a bylo po pláči.
Když jsem po druhé otěhotněla říkala sem si že je to v hlavě a určitě to půjde.Malej se narodil a byla jsem štěstná první měsíc přibral skoro kilo, druhý mín, ale pořád jsem byla v klidu pořád přeci nebude tak přibírat, třetí začal být protivný a přibral ještě míin všichni říkaly to rozkojíš tak jsem rozkojova a rozkojovala a malej čtvrtý měsíc nepřibbral skoro vůbec, ale tentokrát jsem čekala jenom týden a začala přidávat UM a malej je spokojený v noci spinká 8 hodin. Trošku mlíka ještě mám, ale prostě nestačí.
Tak si myslím nejsem špatná matka protože nekojím malou jsem asi trápila hlady a následky méme do dneška.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.3.08 19:49
AHoj Jitko,
vitej mezi nás Rozhodně nejsi špatná matka, pokud nekojíš!! Já se tedy tak vůbec necítím. Jen mi to je občas líto, že mně a mému kloučkovi nebyl dán ten „dar“ kojení. Ale i tak jsme dobrá dvojka, milujem se, malej se na mě rád a často směje a je celkově spokojené miminko. A to je nejdůležitější.
Jitko a jaké jsou následky toho trápení hlady u tvé holčičky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.08 22:07
Má 7 let 17 kilo a to ještě před měsícem měla 16kg a to kilo dalo zabrat stálo to spoustu nervů a taky peněz musela jsem jí kupovat nutridrinky prostě nemá potřebu jíst a bere to skoro jako trest nemá žádný oblíbený jídlo. Sposta lidí mi říká že by vzali vařechu ke stolu ale to se bojím že by přestala jíst úplně. Tak se snažím zachovat klid a nebo radši odcházím do ložnice a počítám a až se uklidním tak se vrátím. Doufám že Paja bude jinej zatím vypadá že nás sní všechny a třeba to naučí i Míšu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.3.08 22:11
Má 7 let 17 kilo a to ještě před měsícem měla 16kg a to kilo dalo zabrat stálo to spoustu nervů a taky peněz musela jsem jí kupovat nutridrinky prostě nemá potřebu jíst a bere to skoro jako trest nemá žádný oblíbený jídlo. Sposta lidí mi říká že by vzali vařechu ke stolu ale to se bojím že by přestala jíst úplně. Tak se snažím zachovat klid a nebo radši odcházím do ložnice a počítám a až se uklidním tak se vrátím. Doufám že Paja bude jinej zatím vypadá že nás sní všechny a třeba to naučí i Míšu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.08 08:42
Jitka30 píše:
Má 7 let 17 kilo a to ještě před měsícem měla 16kg a to kilo dalo zabrat stálo to spoustu nervů a taky peněz musela jsem jí kupovat nutridrinky prostě nemá potřebu jíst a bere to skoro jako trest nemá žádný oblíbený jídlo. Sposta lidí mi říká že by vzali vařechu ke stolu ale to se bojím že by přestala jíst úplně. Tak se snažím zachovat klid a nebo radši odcházím do ložnice a počítám a až se uklidním tak se vrátím. Doufám že Paja bude jinej zatím vypadá že nás sní všechny a třeba to naučí i Míšu.
ach jo, no jo… to je trapeni… ale treba se to zlepsi, uvidis, spousta deti nema potrebu jist az treba do puberty a pak by snedly vsechno. Tak preju pevne nervy a hodne vyblizanych taliru
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.08 22:38
ahoj holky,
já sice první dítko kojila, mléka měla hromadu a blabla.. Ale největší boj byl jinde. Potřebovala jsem začít brát dlouhodobě léky a přestat kojit. To bylo nepopsatelné dilema. Nikdo mi nemohl vysvětlit, že je důležité moje zdraví.. Já si připadala jak ta nejsobečtější matka na světe…taková malichernost..léky, jen proto, že bych měla vlastnímu dítěti odepřít to, na co má nárok. Zkrátka.. kojila jsem 9měsíců, zdraví se zhoršovalo a nakonec jsem s nepopsatelně obří výčitkou 
odstavila. Nenáviděla jsem se za to. Vyčítala jsem si i to, že kojit mohu a sama to musím ukončit navzdory té tvorbě a přirozenosti
Holky, říkám si, jak je opravdu ženská zblblá… Chcete dát dítěti to nejlepší? kojte! Takže jsem špatná matka, já jsem to nejlepší dítěti vzala a ještě k tomu dobrovolně, že. Vyřešeno. Čas odvál a hele, ono je to dilema tady zase. Jsem těhotná a vím, že bych měla opět začít brát léky. Nejlépe hned! To znamená, nekojit. To znamená, zastavit tu přirozenou věc a to nejlepší odebrat novorozeňátku.
Opět mám výčitky, že bych měla upřednostnit sebe před dítětem. A jak to vlastně udělat? po porodu odmítnout přisátí dítěte, nechat si zastavit tvorbu a vysvětlit sestřičkám, že kojit mohu, ale nechci?
Nestačila jsem přečíst vše, tak nevím, jestli je zde i takováto zkušennost a tak se zeptám - utla jste některá kojení hned po porodu?
puká mi z toho srdce..
Omlouvám se za dlouhý výlev a děkuji
ps: víte, největším nepřítelem nejsou předsudky okolí vůči nekojení, ani umělá strava, ale já sama. Já se za to odsuzuji. Co dělat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.08 19:24
Ahoj holky
já jsem svýho synka kojila plně snad jen prvních 14 dnů (a to byl ještě v porodnici přikrmovám UM, jelikož se mi opožděně rozjížděl laktace, do toho hormonální-laktační horečka a malý chytil z plodovky streptokokovou nákazu..), od 14-ti dnů byl přikrmován UM a od 2.5 měsíce je plně na UM…
V porodnici i v šestinedělí jsem špatně nesla, že nemůžu kojit (hold nebyla prsní žláza výkonná pro potřeby malého…), všude se propaguje:Kojte, kojte, kojte, a když to nejde, tak jste VY ty spatne…toje trend dnesni doby…potom mi „doslo“, ze nejsem „spatna“ matka Uz od prechodu plne na UM to beru s nadhledem a na otazky typu "Jakto ze nekojis 
" Odpovidam s usmevem.....ale vam preci do toho nic neni
Omlouvam se , ale nejak se mi prepla klavesnice…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Úbytek mléka při nemoci, nebo problém s odsáváním?
- 02.10.24
- Anonymní
7 měsíční miminko z lahvičky znovu na prso
- 27.06.24
- Anonymní
