Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nenávidím nevlastního syna
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
19.9.16 17:41
@Lidym píše:
@Magdaleeena My se kvůli němu snažíme vycházet po dobrém. To co píšeš znám tady z diskuzí. U nás to tak nefunguje. Vycházíme si vstříct. Když je potřeba něco řešit, domlouvá se jeho matka se mnou, že se domluvíme spolu líp než s otcem. Ona je ráda, že se o něj dobře postarám, když je u nás. Protože co dělal manžel, mi nad tím někdy rozum stál. Ale zpracovávám si ho ( v péči o děti).
Mate uzasny vztah.. Gratuluji ale to je na jine foru ne na foru kdy zakladatelka nesnasi dite jeho partnera pac partner na to kasle. A to buhvi jestli.. Kdyby byla citove zalozena tak by se ji snazila,, zachranit,, nez ji cimdalvic nenavidet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.16 18:42
@Lidym píše:
@Nimie To víš, jsem hrozná matka
To netvrdím, jen to zkrátka nepovažuju za takovou katastrofu a vím jaké to je z pozice dítěte snažit se fungovat s nevlastním rodičem. To dítě to má přinejmenším stejně těžké jako zakladatelka, jen ta je dospělá a měla by umět fungovat o něco lépe než to malé dítko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.16 18:42
@Malike píše:
Mate uzasny vztah.. Gratuluji ale to je na jine foru ne na foru kdy zakladatelka nesnasi dite jeho partnera pac partner na to kasle. A to buhvi jestli.. Kdyby byla citove zalozena tak by se ji snazila,, zachranit,, nez ji cimdalvic nenavidet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.9.16 19:02
@AAAmama
ono je celkem jedno, proč to tak máš. zásadní je, co s tím uděláš. Jinak bude společné bydlení pěkný průšvih a nakonec pro všechny. Jen tak namátkově - to dítě tě štve, protože tě štve jeho matka a vidíš ho v ní, štve tě manžel, že se „zahodil zrovna s takovou“ a dítě je toho připomínkou atd. atd. Měla jsem i nevlastní děti, ale do takové situace jsem se nedostala. bohužel se do ní dostala moje dcera. Otec jí začal vychovávat a to tlakem např. právě v oblasti jídla. Dcera skončila v péči psychologa a dostávali jsme jí z toho docela dlouho. Takže s nucením do jídla, brzdi, není to sranda. Ono se jí opravdu navaluje i když vaříš excelentně. Ona to prostě nemůže spolknout do jaké se dostala situace, tak se brání, jak se brání, přes tělo. Jestli to myslíš vážně, objednej se k rodinnému poradci, tohle sama ani přes emimino nezvládneš. Jen se zeptám matka souhlasila se střídavou péčí nebo si ji otec vysoudil a pak to hodil na Tebe? nebo ji máte jen na víkendy. Joa konstelaci 9 a 5let jsem v rodině měla (vlastní a nevlastní) a různá pravidla teda byla ale i výsady.
- Citovat
- Upravit
19.9.16 19:21
Jsem to pročetla a - chuděrka holčička. Má to dost těžké (rodinná situace) a ty si ještě uražená, že nechce oběd a dá si raděj jogurt. Bože. 
Nesnaž se jí „vychovávat“ ale snaž se chovat tak aby si tě oblíbila, časem i měla ráda… ( a tím zas nemyslím vše dovolit, vše koupit, ale nelpět na hloupostech typu snězení obědu)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.16 19:28
Já bych mu dala najíst a víc bych si ho nevšímala. Možná za čas zjistí, že nejsi nepřítel. Děti mají různé stavy už od malinka, ale od vlastního to člověk lépe snese /vztekání, odmlouvání, jsou drzé, odsekávají/.Již delší dobu nehodnotím chování cizích dětí, moje mají někdy taky vystupování, že bych je s chutí nakopala kamsi. Zrovna nedávno ve Sportisimu prodavač pronesl k synovi, že maminka má svatou trpělivost a to si jen vybíral sálovky. Já jen rezignovaně seděla a doufala, že si konečně vybere. Nemám zkušenost s nevlastními dětmi, to že člověk upřednostňuje vlastní je asi pochopitelné a já osobně bych si chlapa s dítětem nevzala. Obdivuji pěstouny a lidi kteří dokáží bez výhrad milovat cizí děti a moc jim fandím, možná proto že já bych o nedokázala. V každém případě ti držím pěsti. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.16 19:38
@AAAmama píše:
Zdravím, třeba mi pomůžeteMám dvě svoje děti a mám přítele, který má také dvě děti. Všechno skvěle funguje, přítel má moje děti rád, vychází spolu, ale já nedokážu snést jeho mladší dceru. Má kazdou holčičku s jinou matkou… Ta starší je v pohodě, mám ji ráda, nemám s ní jediný problém. ale tu malou nemůžu ani vidět, jsem na ni protivná, fakt uplně vysazená. Vůbec tomu nerozumím, strašně mě to mrzí, ale nedokážu to překonat. Čím to??? Jakto ze jedno dítě mi nevadí a druhý tak moc? Máme se brzy sestěhovat dohromady, stavíme dům… Má obě ve střídavé péči, takže to budu muset nějak řešit. Nejste na tom někdo podobně?
svěř se partnerovi jistě ti rád pomůže nenávist a nechuť k dceři vyřešit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.16 19:49
@AAAmama píše:
mluvili jsme o tom, a jak jsem psala, sám přiznává, ze na ni nedokáže být nijak přísný. Prý to co vadí mě (že nejí, neodpovídá mi, tajně pojídá sladkosti, odmlouvá mi), že to jako problém nevidí a ze to jenom nafukuju. ¨
Na druhu stranu ona je mimořádně inteligentní, umí už číst, počítá do deseti… Ale chybí ji takový základní vychování, jako když něco chce, tak říct prosím, děkuji atd… moje děti přeci taky děkují…
a ona se mi tím opravdu odcizuje a leze na nervy. je to vyhrocený, jak jí napomenu, tak okamžitě brečí a je z toho halo… :-/
aha tak partner ti s tím nepomůže 
za mě - dítě si dovolí jen to, co mu dovolí rodič = otec v tomto případě - pokud se s přítelem nedohodnete na nějakém fungování celé vaší rodiny s pravidly co je budou dodržovat všichni - pak je to marné a na nějaké sestěhování bych zatím ani nepomyslela
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.16 21:00
@Malike píše:
Mate uzasny vztah.. Gratuluji ale to je na jine foru ne na foru kdy zakladatelka nesnasi dite jeho partnera pac partner na to kasle. A to buhvi jestli.. Kdyby byla citove zalozena tak by se ji snazila,, zachranit,, nez ji cimdalvic nenavidet.
Na to bych řekla, že stokrát nic umořilo vola. Kdyby měla podporu partnera, neměla by myšlenky, že ji nenávidí. Člověk má kolikrát pocit, že to nedá s vlastním dítětem, tam zapracuje mateřská láska. U cizích je to těžší. já jí to nezazlívám a jsem ráda, že nejsem na jejím místě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.16 21:11
Obnovitelka diskuze chtěla radu.
Tak moje rada by asi byla, aby nejdřív zkusila za vším nevidět od nevlastní dcery schválnost.
Schválně se rozbrečí, když jí něco řeknu (= aby mě trápila, abych z ní byla na prášky, aby s ní její otec soucítil, aby mezi námi vyvolávala hádky), schválně se pozvrací, když ji nutím do jídla (=aby mi způsobila problémy, abych to musela uklízet, aby nám zkazila oběd).
Je to pětiletá holka. Nejspíš to nedělá schválně. Třeba se jí fakt navaluje, třeba je fakt smutná…
Představ si, že by takhle tlačil tvůj přítel na tvé dítě. Že by z něj brečelo, že by se pozvracelo. To by se ti taky nelíbilo.
Není vyloučené, že kdyby situaci popisoval tvůj přítel, řekl by, že se s tebou snaží tvoje chování k dceři řešit, ale ty si stále vedeš svou, v čem je špatná a nechceš ho poslouchat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.16 21:16
@Lidym píše:
Na to bych řekla, že stokrát nic umořilo vola. Kdyby měla podporu partnera, neměla by myšlenky, že ji nenávidí. Člověk má kolikrát pocit, že to nedá s vlastním dítětem, tam zapracuje mateřská láska. U cizích je to těžší. já jí to nezazlívám a jsem ráda, že nejsem na jejím místě.
Tak si to představ obráceně. Kdyby tvůj nový partner měl pocit, že mu tvoje dítě leze na nervy, že jeho projevy jsou „stokrát nic, co umořilo vola“ a vyžadoval by po tobě spojenectví a podporu proti tvému dítěti. To by se ti přeci taky nelíbilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.16 21:46
Pětiletá je malá holka, neví si rady, co asi ona může dělat 
Má jedinou možnost, být hodná, aby ji zakladatelka měla ráda či ji alespoň snášela.
Zakladatelka je dospělá, neví si rady, neumí řešit, hledá řešení, pokud najde, asi i tak nebude jednoduché, ale přála bych všem, hlavně té pětileté.
Pokud se nebude řešit či nevyřeší, přijde mi logické, že to bude horší a těžší.. Docela by mě zajímalo, jak to vnímá ten tatínek..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.16 21:49
@Bábrdl Pokud by se moje dítě chovalo jako ta holčička, stála bych při partnerovi. My s manželem jsme asi přísnější rodiče. U nás třeba stojím proti vlastnímu synovi proti nevlastnímu, protože se k němu nechová hezky. Má ho rád, ale co mu kolikrát dělá 
Edit. Já stojím proti vlastnímu synovi, protože se nechová hezky k bráchovi, tak ochraňuju nevlastního.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.16 23:36
@Lidym píše:
@Bábrdl Pokud by se moje dítě chovalo jako ta holčička, stála bych při partnerovi. My s manželem jsme asi přísnější rodiče. U nás třeba stojím proti vlastnímu synovi proti nevlastnímu, protože se k němu nechová hezky. Má ho rád, ale co mu kolikrát dělá
Edit. Já stojím proti vlastnímu synovi, protože se nechová hezky k bráchovi, tak ochraňuju nevlastního.
Ale nejsi v situaci, že bys měla nového partnera. Takže jste oba bio rodiče a shodnete se. Ale s novým partnerem by to mohlo být jiné - prostě by něco, co ty chceš řešit jinak, on zdůrazňoval jako velmi negativní věc na tvém dítěti.
Pokud by holčičku popsal její otec nebo matka, vypadalo by to nejspíš jinak. A odsouzena by byla macecha, která ji nutí jíst až do pozvracení.
Macecha vidí, že „já jí jenom něco řeknu a ona se hned rozbrečí“. Ale co když by otec holčičky řekl, že ona po jeho dceři vyjíždí, utrhuje se na ni, až ji to rozpláče. Opět by reakce byly jiné.
Obnovitelka nemá holku ráda, tak ji vylíčila jako spratka. Ale z pohledu rodičů to může být normální trochu citlivější pětileté dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.16 23:42
@Bábrdl píše:
Ale nejsi v situaci, že bys měla nového partnera. Takže jste oba bio rodiče a shodnete se. Ale s novým partnerem by to mohlo být jiné - prostě by něco, co ty chceš řešit jinak, on zdůrazňoval jako velmi negativní věc na tvém dítěti.Pokud by holčičku popsal její otec nebo matka, vypadalo by to nejspíš jinak. A odsouzena by byla macecha, která ji nutí jíst až do pozvracení.
Macecha vidí, že „já jí jenom něco řeknu a ona se hned rozbrečí“. Ale co když by otec holčičky řekl, že ona po jeho dceři vyjíždí, utrhuje se na ni, až ji to rozpláče. Opět by reakce byly jiné.
Obnovitelka nemá holku ráda, tak ji vylíčila jako spratka. Ale z pohledu rodičů to může být normální trochu citlivější pětileté dítě.
Tohle je fakt krásný příklad toho, jak jedna situace může mít dva naprosto odlišné pohledy na svět a tady se zrovna sejdou ty extrémní tábory. Na druhou stranu oceňuju, že se to zakladatelka snaží řešit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
