Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@martina.se Já tady se školkou nepřišla… tak mě neberte za každé slovo…Každé dítě nemusí spát ve školce, čas se vyplní jinak, spánek už není povinný, stačí odpočívat, já třeba vůbec spát nechtěla už v té době…
jo takhle. Já myslela, že ho radši vyzvedneš, aby tam nemusel být na spánek. Můj tam tady nespal - místo spaní měli nespavci koužky
![]()
@berry4 píše:
@mojmira ano, při cestě, kdy řídí prarodiče. Ona, když řídí (nebo manžel) strach nemá ( nebo prostě hledá důůůvody )
jo, přesně tak
@Anonymní píše:
@berry4 Já někde psala, že ho tam nevozíme?? Jezdíme na obě strany dost často. To přespávání a cestování jsou dvě odlišné věci, to spolu navíc vůbec nesouvisí. My jim tam syna vozíme, to je v pohodě, jen nechceme aby s ním někam cestovali např. v tu dobu co ho tam mají - za rodinami apod.A na noc ho tam nenecháváme, to si pro něj jezdíme nebo případně jedeme všichni spolu domů.
Nesouvisí? Souvisí. Zkusila jsi to vůbec někdy? Dala jsi šanci prarodičům se o malého postarat se vším všudy? Dala jsi jim někdy vůbec možnost převzít zodpovědnost za dítě, které milují? ![]()
CSTČ školky-nesrovnávej sebe se synem, skutečnost je mnohdy úplně jiná, ještě jsi nenastoupila do prac, procesu, nezažila realitu ![]()
@berry4 Nevím, co myslíš tím se vším všudy? Na víkend ho nikde nenecháváme, proto jsem špatná? Myslíš, že bráním socializaci dítěte, když tam není přes noc? Já nikdy švagrovou za opačný přístup neodsoudila. Ony někde existují tabulky na to, kdy musí spát dítě u babiček???
A měla bych jim tam nechat i autosedačku pro případ, že by dostali nápad vycestovat za známýma, že…vždyť na tom nic není, když to ale matce nevadí.
@Anonymní píše:
ale nepouštím ho s nikým jiným. Bojím se, že se mu něco stane, nenechávám ho přes víkend u prarodičů, prostě věřím jen sama sobě a nedůvěřuji, že ho ohlídají.
Něco jsem ti vytáhla z tvého příspěvku. Přečti si to po sobě a přemýšlej ![]()
Otázka je, proč to děláš? Proto, že se vaši prarodiče chovají divně, a ty nemáš důvěru jim malé nechat přes noc bez tvého dohledu, dozoru, nebo jde prostě jen o tvůj plezír a „strach“,jak sama píšeš.
No ano, nejsem ta, co tě bude klepat po rameni a psát, že je to jen tvoje věc, že děláš dobře a kdesicosi, protože jestli prarodiče fungují a jsou schopni a hlavně ochotni se o malého postarat, potom je chyba někde jinde. Tvoje dítě by bylo schopno se od tebe odpoutat, kdyby jsi mu ale dala k tomu prostor.
Možná se ti to nezdá, nebo si myslíš, že to tak není, ale to citové a sociální pouto k jiným blízkým osobám se buduje již od útlého věku. Otázka je, jestli třeba právě proto „nechceš“,jen aby byl tvůj chlapeček jen a jen „tvůj“ ![]()
Anonymko, rozumim Ti, mam to hodne podobne, vcetne auta… nepochybuju, ze by to decko dalo, jasne ze jo, ale…
A neni to o tom, ze bych dite k sobe pripoutavala, jak soudi berry.
Casem se to zlepsuje, cim vic je dite samostatne. U prarodicu uz samozrejme spalo, v cca 3 letech.
Proste vetsi uzkostnost, s tim moc nenadelame.
@lucenka píše:
no když ti 2 roky není zvyklý spát někde jinde, tak si myslíš, že ho to naučíš ze dne na den? Radši bych začala zvykat už teď než kvůli nějkakýmu svýmu strachu čekat na poslední chvíli a obírat ho o chvíle s prarodiči.
Moje dcera nikdy nikde beze mě nespala, první tři roky než nastoupila do školky byla téměř pořád se mnou, švagrová hlídala asi 5× cca 3 hodiny když jí bylo 1,5 roku, poté se její přístup změnil(mé neshody s tchýní) a bylo po hlídání. I přesto je dcera velice dobře „socializovaná“, společenská, nebojácná, prostě když nemají zájem tak jsem si to zařídila jinak. Žádnou újmu u ní nesleduji, do školky nastoupila bez problému, tam byl spíš problém u mě, že to nezvládnu být bez ní a spí tam jako dudek.
Prosím o pomoc nebo se zblázním, mám neskutečný strach o sve dítě!!! Mám šilené představy, že onemocní, stydím se za svoje myšlenky, ale nemůžu si pomoc je to hrozné. Nevím jestli zajíst za psychologem. Všude někde čtu jak děti onemocní je to všude v televizi…u nevím co dělat. Místo toho abych se radovala tak řešim tohle. D.
Jak mas stare dite? V televizi koukej na romantaky a nevyhledavej zpravy o nemocech apod. Strach o dite je normalni, pokud ale presahuje „zdrave“ meze, odbornik neni na skodu.
20 měsíců, snažím se na to nedívat, ale je to fakt všude. Nevím jak to ovládat
Estli to je tak nezvladatelne jak pises, tak jdi k doktorovi. minimalne si o tom strachu musis s nekym promluvit. manzel to vi?
Já teda nikde nic nevidím, nečtu, na zprávy ani nekoukáme. Nemocné dítě mám od podzimu tak nějak skoro pořád, ovšem coby nachlazení, ne n ic vážnéhoa a ani nad tím nepřemýšlím teda…