Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neskutečný strach o dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.12.14 14:22
@Anonymní píše:
Prosím o pomoc nebo se zblázním, mám neskutečný strach o sve dítě!!! Mám šilené představy, že onemocní, stydím se za svoje myšlenky, ale nemůžu si pomoc je to hrozné. Nevím jestli zajíst za psychologem. Všude někde čtu jak děti onemocní je to všude v televizi…u nevím co dělat. Místo toho abych se radovala tak řešim tohle. D.
Myslíš běžné nemoci nebo nějaké těžké postižení atd? Jestli myslíš „běžné“ nemoci tak dřív nebo později tvoje dítě onemocní. Jediné co můžeš udělat pro klid duše je nakoupit si lékárnu, případně moudré knihy.. Poptat se kamarádek kam jezdí v nouzových situacích ony s dětmi nebo si zjistit, kde je u vás dětská pohotovost nebo kam jet v noci či o svátcích, telefonní čísla kam se dá zavolat.. Vyptat se nebo si zjistit jak se zavádějí čípky, jak odsávat hleny odsávačkou, možnosti srážení horeček (zábaly atp.) a kdy se smí a kdy se naopak nesmí atd. Budeš připravená, víc asi dělat nemůžeš.. ono se to většinou podělá v noci nebo mimo běžnou pracovní dobu lékaře..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.14 14:23
@Anonymní píše:
Prosím o pomoc nebo se zblázním, mám neskutečný strach o sve dítě!!! Mám šilené představy, že onemocní, stydím se za svoje myšlenky, ale nemůžu si pomoc je to hrozné. Nevím jestli zajíst za psychologem. Všude někde čtu jak děti onemocní je to všude v televizi…u nevím co dělat. Místo toho abych se radovala tak řešim tohle. D.
Určitá obava je normální, je nám matkám to dáno od přírody, abychom dělaly pro své děti psí kusy. Ovšem pokud je to přes normu… pokud sama cítíš, že to už je nějak mimo tvoje možnosti, nad tvoje síly, že ta obava je silnější než by sis přálala, nedokážeš to kontrolovat… 
někdy stačí fakt vypnout televizi, nedívat se na zprávy, být tak trochu zdravě mimo realitu… ostatně, televize realitu nepřenáší, je to opět jen střípek reality, doraz… třeba si víc věřit… nebo si připustit, že holt určité nemoci tu byly, jsou a budou a že prostě dítě je zřejmě absolvuje, ale že jako jiní to prostě za tvojí pomoci zvládne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Anonymní
17.9.17 14:50
Strach o dite
Obnovují diskusi, i když s tou původní mě spojuje pouze název, ale nenašla jsem podobné téma… Milé maminky, chtěla bych znát váš názor na mou situaci. Mám dvě děti, jsem na mateřské s tím mladším ditkem, ale doma mám i 4-letaka. Nechtěla jsem ho hned ve třech letech dávat do školky, když jsem doma a už jsme si tak nějak zvykli, tak jsme ještě zůstali spolu i další rok. Ale aby přece jen měl už nějaký „kontakt se světem“, přihlásila jsem ho dvakrát v týdnu do kroužku. Oba jsou pro děti 4-6 let. Jeden je pohybový - nějaké pohybové hry, druhy hrátky s barvickami, malování, tvoření. Ted ale můj problém. Kroužky začínají od října. Přihláška je podaná, kroužky zaplaceny a já se čtvrtou noc budim hrůzou, co všechno se tam může malymu stát. Přitom předtím mě to vůbec nenapadlo. A ted, jednu noc se vzbudim hrůzou, ze ho někdo z jiných děti např, zduchne ze schodu a malý si rozbije hlavu, nebo si nůžkami, či štětcem vypichne oko a podobně. Už si pripadam jak blbec a začínám mít strach ho tam dát. Jak se s tím poprat? Mela jste to některá? Samozřejmě mám strach, že se mu to může stát časem i ve školce. Spadne z prulezky, skluzavky a pod… Vždycky byl totiž trosicku nemotorný (má to po mne)… Tak mám strach. Co s tím? Je to už na doktora nebo je to normální a časem to přejde? Nebo jsem ho opravdu neměla do kroužku ve čtyřech letech ještě přihlašovat? Děkuji za názory.
- Citovat
- Upravit
17.9.17 14:52
Tak na jednu stranu je normální mít strach z neznámého, ale na druhou, pokud se díky tomu v noci budíš, tak už to normální není a chtělo by to řešit… teedy u tebe, ne tím, že tam dítko nedáš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.17 15:17
Myslím, že bys to měla vyzkoušet a uvidíš, jestli tě to přejde. A nemyslím si, že by bylo ve čtyřech letech brzo ho někam přihlašovat.
Pamatuju si, že když jsem dala syna poprvé do školky (taky ve čtyřech letech), tak to taky byl velký nezvyk, že je najednou někde jinde a nevím, co tam dělá, že nejsem s ním (jako doposud, celé předchozí čtyři roky). Ale neměla jsem strach, že se mu něco stane, spíš že třeba nebude vědět co má dělat, jak se oblíknout atd. Po pár dnech to přešlo a zvykla jsem si.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.17 16:21
Myslim, ze jsou to uzkostne stavy a dite je jejich „prostredek“. Mela jsem to v prvnim sestinedeli a obcas se to vrati v podobe dost barvitych predstav zraneni ci smrti deti. Spoustec je stres, nejhorsi to bylo ve stresovem obdobi, kdy se mi i spustilo nekonecne piskani v usich, nocni uzkosti.
Mela bys odvadet sama od toho pozornost, nadiktovat si treba premysleni o necem pozitivnim, vymysleni darku na vanoce, co bys mohla detem cist pred spanim, planovani velkeho uklidu, cokoli.
I nemotorne dite by ve 4 letech uz melo byt nejakym zpusobem v kolektivu, aby pak nekoukalo jak puk, az se dostane mezi mazaky ve skolce, kteri jsou tam uz od 3 let.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.9.17 16:30
Já se o svoje děti bojím pořád, bez ohledu na věk, jedno jestli rok nebo 18let, ale pak musí zvítězit rozum… A čtyřleťák opravdu nějakou zábavu mimo domov s dětmi potřebuje, stát se mu může cokoli, kdykoli i s tebou za zády.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.17 12:51
Ahoj holky.Dnes se mi stal hrozný zážitek s dcerou 
jely jsme vlakem k babičce. Jezdíme touhle trasou běžně. Vystupujeme vždy v Hranicích na Moravě. Byl to vlak s kupéčkamna. Už jsme se blížily do stanice tak jsme vstaly a sla jsem s dcerou na chodbu.Za chvilku vlak zastavil. Já z toho okna koukala na křoví a pole, nikdo po chodně nešel a nikoho jsem neviděla vystupovat tak tam stojíme dál. Říkala jsem si co zas je že vlak stojí kdesi v poli. Najednou slyším rozhlas a vidím lidi jak jdou uličkou. Došlo mi, že jsme na stanici tak jsem chytla holku a šla přes chodbu, otevřela dveře a vystoupila. Naráz vidim že vlak se rozjíždí. Hýbal se už když jsem vystupovala já. Vždycky jsem napřed vystupovala já a pak vzala dceru do naruče a sundala. V tu chvíli jsem já neuvažovala, chytla mě panika a já volala na dceru pojď sem a natáhla ruce.Vlak se pomalu rozjížděl. Naštěstí se v tu chvíli zavřeli dveře. Dcera měla vyděšeny výraz. Já jako blbec mávala a křičela, že snad si toho někdo všimne. Pořád si říkám že kdyby se ty dveře nezavřely, jestli bych se opravdu snažila dceru rychle vzít ven 
Vždyť by mohla spadnout!!!No, nastěstí se ty dveře zavřely. Letěla jsem honem do haly, tam nahlasila na informacích co se stalo.Byla jsem hysterická. Vzpomněla jsem si na to, jak vypadla z vlaku ta holčička, asi víte. Nevěděla jsem jestli holka nestojí u dveří a co když se otevřou. Prostě hrůza. Dopadlo to dobře. Vlak zastavili v Lipníku a dceru předali paní na nádraží. Já jsem tam byla do půl hoďky. A šťastná. Nevim proč ale furt mě to nutí přemýšlet nad tím co se mohlo stát. Nejde se toho zbavit .Máte taky takový hnusný zážitek kdy jste měly velký strach o děti?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.17 12:57
@GabinkaCh Naštěstí nemám, ale tobě posílám 
Hlavně, že to dobře dopadlo a dcerka je v pořádku. Chápu, jak ti muselo být, ten šílený strach bych měla taky Já teda vlakem moc už moc nejezdím, dřív jsem jezdívala sama, teď už ne, ale tchánovci berou syna vlakem často na výlety, tak taky vždycky trnu jak dojedou a musí mi potom vždycky dát vědět, že už dojeli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.17 12:59
Nemysli na to, nebo se zblázníš, dobře to dopadlo, tečka. Chápu, že seš z toho roztřesená, taky bych byla, ale konec dobrý, všechno dobré. Trápit se tím „kdyby“ nemá cenu. Dej si panáka a bude zase dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
6.12.17 13:13
Nemysli na to… jenom nechápu, jak můžeš „zapomenout“ vystoupit včas ve stanici, kterou znáš a ještě vystupovat z vlaku, když už se hýbe Ale tak pro příště už si snad budeš dávat pozor.
- Citovat
- Upravit
6.12.17 13:20
@zudina píše:
Ano… ale nic se nestalo, tak nema cenu resit co by kdyby..
Asi tak 
A zakladatelko, to je super nápad Vystupovat z rozjíždějícího se vlaku a dítě tam nechat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.12.17 13:27
@lucenka píše:
Nemysli na to… jenom nechápu, jak můžeš „zapomenout“ vystoupit včas ve stanici, kterou znáš
- nezapomněla jsem.Byla jsem z druhé strany.2)vlak se dal do pobybu, když jsem scházela schody dolů
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
