Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neumím stanovit hranice
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Elenloth
22.8.17 19:43
- Citovat
- Upravit
22.8.17 20:07
Tak ono jestli to bude její první vnouče tak se nedivím že se těší. A mě by návštěva nevadila. Bohužel většinou je to tak že matky rodiček můžou cokoliv a tchyně má smůlu. Prostě sou cizí. Jinak tchyni bych pozvala rozhodně dřív jak po šestinedělí. Nezdá se to ale ten čas u dětí letí rychle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 21:26
@inkakřivák píše:
@Elenloth Jenomže právě tohle je ta potíž - pro někoho je to prostě samozřejmost, že jsou rodina, a tím pádem berou jako úplnou normální věc, že se synovi narodilo dítě, hurá jedeme do porodnice. Prostě jo, je to nový člen rodiny a všichni ho chceme vidět, ne? A pro někoho je to prostě nepředstavitelné buranství. Hrozné je, když se sejdou dva takto rozdílní lidé v manželství. Co pak? jedna strana se prostě chce zachovazt podle svých zvyklostí, druhá též. A ted kdo je v právu? manžel chce návštěvy, manželka je odmítá. Vy řeknete žena má právo, ona je matka, a co když on řekne - ale já jsem táta? proto říkám, že je líp, když se sejdou lidé se stejným pohledem na věc. pak tern problém není. A co se táýče těch dětí, starších sourozenců - ne v porodnici nejsou, ale doma ano, a proč tedy chce být matka hájena v šestinedělí na sžívání se, když má doma třeba ty dvě tři děcka?: Jak se pak sžívají? je to podle mne jenom výmluva prostá neboli obecná. Doted mi nikdo nevysvětlil, co je to sžívání se. Ale celkem mi to může být jedno, jen je mi líto, když vidím, kolik lidí si umí solidně kazit život takovými nesmyslnými komplikacemi. myslím si, že by to matku ani děcko nepoznamenalo hnatrvalo, kdyby třeba jen v rámci uchování slušných vztahů tu návštěvu přijali. Ale když myslíte, že ne, je to vaše věc. U nás to bohudíky funguje jinak. Bohudíky. Takže klidně v půlroce mi snacha vrazí dítě, bez nějakých manuálů dostaneme všichni pusu a ahoj, my přijedeme ráno. A já si najdu pyžamko, pleny, vykoupu, uložím ty prcky oba, nakrmím a uspím - n a že pyžama dostali oba velká - a co?
Jo takhle, ty jsi babička, co vyrazila do porodnice, a tak z toho musí být odvaření všichni…? No, nejsou.
Pleteš šestinedělí s pobytem v porodnici - tam ale žena celé šestinedělí opravdu netráví. Ale jinak ano, i v šestinedělí by se návštěvy měly omezovat, vždycky to tak bylo. A proč? Šestinedělí ma obrovský význam například při budování imunity novorozeně, má si zvykat na „domácí“ bakterie, ne k němu vláčet dokoliv z venku od cizích. Takže sourozenci nevadí, ti jsou osídlení stejně, jak se bude osídlovat miminko. Jinak si přečti například zde:
http://nase-miminka.webnode.cz/…sestinedeli/
http://www.materstvi-srdcem.cz/…sestinedeli/
http://www.mamaaja.cz/…miminka.html
Prostě automaticky předpokládat, že babička může vyrazit do porodnice za vnoučkem, mi je proti srsti. Já sama jsem u dvou dětí návštěvy v porodnici měla (jenom mámu a tchýni), u dvou nikoho, a opravdu mi nechyběly… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 22:05
@Vosma29 píše:Že se babi těší na vnouče se nediví asi nikdo, ale nemá si co poroučet, kdy koho navštíví, pochová. Slušnost velí neobtěžovat a co je obtěžující určuje novopečená matka, o ni jde, a o její dítě. Opravdu je nutné chodit za rodičkou na návštěvu den dva po porodu? Na pokoj, kde možná navíc budou další čerstvé rodičky ne zrovna v kondici a upravené na pohled pro cizí lidi? Které budou možná právě kojit?
Tak ono jestli to bude její první vnouče tak se nedivím že se těší. A mě by návštěva nevadila. Bohužel většinou je to tak že matky rodiček můžou cokoliv a tchyně má smůlu. Prostě sou cizí. Jinak tchyni bych pozvala rozhodně dřív jak po šestinedělí. Nezdá se to ale ten čas u dětí letí rychle.
Jsem názoru, že na pokoj rodiček by neměl chodit vůbec nikdo, kromě zdravotníků. Když je matka v kondici, ať vyjde ven na chodbu nebo do společenské místnosti, lavičky jsou všude na patrech právě proto, aby návštěvy nelezly na pokojů.
Když v kondici není, tak jí návštěvy budou stejně jen na obtíž. Každá to má jinak, jistě, ale nemusí její návštěvy obtěžovat na pokoji druhou matku, která je třeba ráda, že dítě spí a ona si taky může oddychnout.
A ano, pokud má dcera s matkou dobrý vztah, tak je jí máma bližší než tchýně a pokud bude potřebovat mít po ruce nějakou blízkou ženu, tak spíš mámu než tchýni, krev se nezapře. Jistěže to může být i jinak, ale těžko vyčítat, když si je dcera bližší s mámou, než s cizí paní..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.17 22:28
@Vosma29 píše:
Tak ono jestli to bude její první vnouče tak se nedivím že se těší. A mě by návštěva nevadila. Bohužel většinou je to tak že matky rodiček můžou cokoliv a tchyně má smůlu. Prostě sou cizí. Jinak tchyni bych pozvala rozhodně dřív jak po šestinedělí. Nezdá se to ale ten čas u dětí letí rychle.
Moje máma do porodnice také nejde, chce se stavit pak až domů k nám, kde to bude jistě uvolněnější. Rozhodně není myšleno, že babička uvidí dítě až po šesti týdnech, ale rozhodně nebudu přijímat návštěvy hodinu po návratu z porodnice - ve vztahu k vnoučeti budou mít obě stejně nastavené možnosti.
Neřeším ale teď vztah se svou matkou, ale vztah s tchýní, který negativně ovlivnuje náš partnerský život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.17 09:12
Ale já vím, že v porodnici není celé šestinedělí. Jenže i tohle se tu ozvalo, ne? Že návštěvy až po šestinedělí.
Co se týče té doby dřív, že se nechodilo v šestinedělí na návštěvy, se dost pleteš. Možná by stálo za to přečíst si něco o té době - z pěra pamětníků nebo historiků. Málokterá žena si mohla dovolit něco takového jako mít šest neděl klidu, bez nějakých návštěv. Ony se totiž většinou vracely do normální práce a běžného života hodně brzy - i třeba za týden po porodu, i dřív. Ne každá byla natolik bohatá, aby nemusela. A ty ěti i matky to zkrátka přežívat musely. Navíc i v současné době je přece běžné, že se i s malými miminy chodí na procházky - tak jak? Okolo chdí plno cizích bakterií - tak proč by nemohla ta babička taky? neříkám že systém já prostě přijdu je správný, ale systém - nikdo k nám nepoleze s výjimkou těch, které si já vyberu také správný není. Proč to prostě nevzít tak, jak to myslím? tedy ano, přibyl nám nový člen rodiny, mé první vnouče, ráda bych si ho pochovala, takže kdy mohu přijít? A to, že jsem mohla do porodnice já, není až takový div. Bylo tam nás babek spousta. Ani ne na pokoji, ale na chodbách až až. A považuji to za správné. Tole vaše já jsem máma, já si velím, moje děcko, moje rozhodnutí - moje, moje moje je sobectví a je to bezohledné. Vážně máte pocit, že pět minut nebo sdeset minut s natěšenou babičkou způsobí vám, dítěti i manželovi nějaké nepřekonatelné trauma? Že nevydržíte ani tu chvilku? To jste po tom porodu až tak zrasené, že třeba nechat to dítě deset minut jenom s manželem a babičkou by vás zabilo? jak potom zvládnete cokoliv jiného - už v té porodnici? Třeba jít se najíst, jít si na WC nebo do koupelny, jestliže jste tak rozbité, zašité, krvácející či jinak poničené? nechápu to. Spíš to vidím takto - pro někoho dobré, pro někoho téměř mrtvé. A právě to mi vadí. Ta neschopnost si připustit, že to dítě je stejně tak vnouče vaší mámy jako vaší tchyně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.17 12:13
@J_Doe píše:
Jo takhle, ty jsi babička, co vyrazila do porodnice, a tak z toho musí být odvaření všichni…? No, nejsou.Pleteš šestinedělí s pobytem v porodnici - tam ale žena celé šestinedělí opravdu netráví. Ale jinak ano, i v šestinedělí by se návštěvy měly omezovat, vždycky to tak bylo. A proč? Šestinedělí ma obrovský význam například při budování imunity novorozeně, má si zvykat na „domácí“ bakterie, ne k němu vláčet dokoliv z venku od cizích. Takže sourozenci nevadí, ti jsou osídlení stejně, jak se bude osídlovat miminko. Jinak si přečti například zde:
http://nase-miminka.webnode.cz/…sestinedeli/
Prostě automaticky předpokládat, že babička může vyrazit do porodnice za vnoučkem, mi je proti srsti. Já sama jsem u dvou dětí návštěvy v porodnici měla (jenom mámu a tchýni), u dvou nikoho, a opravdu mi nechyběly…
http://www.materstvi-srdcem.cz/…sestinedeli/
http://www.mamaaja.cz/…miminka.html
mno a já byla šťastná když babi dorazila (tchyně, naši byli zdaleka a dorazili až za dva dny) šla jsem si v klidu do sprchy aniž bych musela spěchat aby malej třeba nezačal plakat, dala jsem jí mimino na dvacet minut na chodbu a vyřídila telefony s kámoškama.. prostě to bylo fajn.. babička se pokochala a já se mohla věnovat sobě - př pořádně nahřát prsa na kojení, ošetřit si bradavky..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.17 12:30
@inkakřivák píše:
Ale já vím, že v porodnici není celé šestinedělí. Jenže i tohle se tu ozvalo, ne? Že návštěvy až po šestinedělí.
Co se týče té doby dřív, že se nechodilo v šestinedělí na návštěvy, se dost pleteš. Možná by stálo za to přečíst si něco o té době - z pěra pamětníků nebo historiků. Málokterá žena si mohla dovolit něco takového jako mít šest neděl klidu, bez nějakých návštěv. Ony se totiž většinou vracely do normální práce a běžného života hodně brzy - i třeba za týden po porodu, i dřív. Ne každá byla natolik bohatá, aby nemusela. A ty ěti i matky to zkrátka přežívat musely. Navíc i v současné době je přece běžné, že se i s malými miminy chodí na procházky - tak jak? Okolo chdí plno cizích bakterií - tak proč by nemohla ta babička taky? neříkám že systém já prostě přijdu je správný, ale systém - nikdo k nám nepoleze s výjimkou těch, které si já vyberu také správný není. Proč to prostě nevzít tak, jak to myslím? tedy ano, přibyl nám nový člen rodiny, mé první vnouče, ráda bych si ho pochovala, takže kdy mohu přijít? A to, že jsem mohla do porodnice já, není až takový div. Bylo tam nás babek spousta. Ani ne na pokoji, ale na chodbách až až. A považuji to za správné. Tole vaše já jsem máma, já si velím, moje děcko, moje rozhodnutí - moje, moje moje je sobectví a je to bezohledné. Vážně máte pocit, že pět minut nebo sdeset minut s natěšenou babičkou způsobí vám, dítěti i manželovi nějaké nepřekonatelné trauma? Že nevydržíte ani tu chvilku? To jste po tom porodu až tak zrasené, že třeba nechat to dítě deset minut jenom s manželem a babičkou by vás zabilo? jak potom zvládnete cokoliv jiného - už v té porodnici? Třeba jít se najíst, jít si na WC nebo do koupelny, jestliže jste tak rozbité, zašité, krvácející či jinak poničené? nechápu to. Spíš to vidím takto - pro někoho dobré, pro někoho téměř mrtvé. A právě to mi vadí. Ta neschopnost si připustit, že to dítě je stejně tak vnouče vaší mámy jako vaší tchyně.
Ale ono to tak prostě je, ona je máma a ona má právo se rozhodnout, jestli bude den/dva po porodu přijímat návštěvy. A rozhodnutí, že návštěvy přijímat nebude celé dva dny po porodu není sobecké, tak nám to tu nenuť. Zakladatelka jasně psala, že se to týká doby v nemocnici, tedy 2-3dny!, a že tam nebude ani její matka! Tak zase nezobecňuj a nepodstrkuj, že v případě vlastní matky to je nastavené určitě jinak atd. proč by nemohl v klidu ty dva-tři dny v nemocnici po porodu odpočívat, mít tam jen tatínka a druhé dítě? protože ty to nechápeš? A proto je sobecká? To že něco nechápeš, neznamená, že je to špatně, nebo že to tak musí mít všichni…ona je matka, nejdůležitější po porodu je ona, dítě, tatínek a druhé dítě, babičky a jejich potřeby a přání jsou v tomto pořadí až „po“…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.17 13:56
Jak jsem už ale několikrát psala, neřeším jen porodnici. Je mi líto, že se diskuze stáčí neustále kolem návštěv porodnice. Když už se to pořád řeší, tak budu rodit hodinu a půl od domova, kdy moje máma bude hlídat starší dítě a se mnou bude v porodnici pouze partner. Jestli tchýně nebere ohled, že jsem pro sebe a své dítě vybrala porodnici, která mi/i partnerovi/ vyhovuje, je podle mě sobec ona, ne já. Rozhodně pochybuju, že by na cestách strávila tři hodiny (partner tím pádem šest hodin, oni auto nemají) a na návštěvě byla deset minut, jestli by jste tak na návštěvě byla vy, tak kloubouk dolů, ale tohle není tchynin styl.
Nikde jsem nepsala, že šest týdnů nebudu přijímat návštěvy, to řekla naopak má tchýně, že ona je stará škole, že uznává, že v šestinedělí má mít žena klid, širokou rodinu a kamarádky ať si zvu pak, že automaticky může jezdit jen babička(a myslí tím pádem sebe, moji mámu nikdy nikde nezmíní). Mě mrzí hlavně to, jak neustále opakuje, co jí vyváděla tchýně, jak málem přišla o mlíko atd, a přitom se chová, jak se chová.
Snažím se nalézt způsob jak nastavit hranice celkově. Já to neumím, nejsem rázná, že bych osobě o 35 let starší řekla, jak to bude, to by měl partner, protože kdybych se ozvala já, partner by byl chudák a já ta špatná, kterou on musí poslouchat. Vygradovalo to tak postupně, já s ní mluvím stále s úctou, respektem, ale mluvit do věcí, že moje starší dítě je u biologického otce? Co je jí potom, že jsme si dovolili stavět mimo město, kde žije i ona, aniž bychom to konzultovali předem s ní? A nestěhujem se někde, kde by nemohla dojet. Omlouvat se, že jeden víkend jsme nepřijeli, protože jsem si dovolila navštívit mé prarodiče, které vidím jednou za čas, protože nežijí ve stejném kraji jako my? A takhle bych mohla pokračovat do nekonečna. Tohle řeším. Ona vyčítá, partner mlčí, popřípadě se jí omlouvá a doma pak řekne, že díky bohu to máme jen z jedný strany, že být taková moje máma, tak ho odvezou… A myslím, že by s tím měla problém téměř každá žena, ne jen já. Je fajn mít rád rodinu svou i svého muže, ale už žijeme zvlášť a poslouchat výčitky na každé návštěvě, to člověka moc nebaví a pak se ani na ty návštěvy moc neteší. Třeba v tomhle bych uvítala nějakou reakci a váš pohled na věc, ne jen porodnici. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.17 14:00
@Keyllah píše:
Ale ono to tak prostě je, ona je máma a ona má právo se rozhodnout, jestli bude den/dva po porodu přijímat návštěvy. A rozhodnutí, že návštěvy přijímat nebude celé dva dny po porodu není sobecké, tak nám to tu nenuť. Zakladatelka jasně psala, že se to týká doby v nemocnici, tedy 2-3dny!, a že tam nebude ani její matka! Tak zase nezobecňuj a nepodstrkuj, že v případě vlastní matky to je nastavené určitě jinak atd. proč by nemohl v klidu ty dva-tři dny v nemocnici po porodu odpočívat, mít tam jen tatínka a druhé dítě? protože ty to nechápeš? A proto je sobecká? To že něco nechápeš, neznamená, že je to špatně, nebo že to tak musí mít všichni…ona je matka, nejdůležitější po porodu je ona, dítě, tatínek a druhé dítě, babičky a jejich potřeby a přání jsou v tomto pořadí až „po“…
a už jsem se to ptala jednou a nikdo neodpověděl když na tu rodičku nevyjde nadstandard a je na pokoji s jinou rodičkou, což je většinou, tak jak přežije návštěvy u té druhé, která to nemá tak fanaticky hozené, a přijde za ní celá famílie a pár sousedů?
u nás v porodnici jsou pokoje po dvou, a návštěvy se odehrávají na pokoji, takže vlastní tchýni striktně zakážu přístup, ale u vedlejší maminky je naráz prababička, babička a stréček z 8. kolene
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.17 14:12
@stinga píše:
a už jsem se to ptala jednou a nikdo neodpověděl
u nás v porodnici jsou pokoje po dvou, a návštěvy se odehrávají na pokoji, takže vlastní tchýni striktně zakážu přístup, ale u vedlejší maminky je naráz prababička, babička a stréček z 8. kolene
Tak můžeme polemizovat jestli vyjde či nevyjde nadstandart, volný pokoj, či jestli k sousedce bude chodit návštěva, můžeme, ale k čemu? Toto ona asi neovlivní a nemůže na to mít vliv. Ale co to má společného s tím, že ona návštěvy nechce? Jakože cizí návštěvu bude pociťovat jako svou? Co má možná spekulativní návštěva sousedky v porodnici, společného s tím, že ona sama žádné návštěvy nechce?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.17 14:14
@Keyllah píše:
Tak můžeme polemizovat jestli vyjde či nevyjde nadstandart, volný pokoj, či jestli k sousedce bude chodit návštěva, můžeme, ale k čemu? Toto ona asi neovlivní a nemůže na to mít vliv. Ale co to má společného s tím, že ona návštěvy nechce? Jakože cizí návštěvu bude pociťovat jako svou? Co má možná spekulativní návštěva sousedky v porodnici, společného s tím, že ona sama žádné návštěvy nechce?
no že beztak musí strpět návštěvy u té druhé rodičky, jsou v pokoji cizí lidé
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.17 14:17
@Keyllah píše:
Tak můžeme polemizovat jestli vyjde či nevyjde nadstandart, volný pokoj, či jestli k sousedce bude chodit návštěva, můžeme, ale k čemu? Toto ona asi neovlivní a nemůže na to mít vliv. Ale co to má společného s tím, že ona návštěvy nechce? Jakože cizí návštěvu bude pociťovat jako svou? Co má možná spekulativní návštěva sousedky v porodnici, společného s tím, že ona sama žádné návštěvy nechce?
no třeba mě osobně to přijde jako dobrý argument na to osídlování dítěte cizími bakteriemi jak tu někdo psal proč by babi neměla přijít že se má dítě osídlovat jen v úzké rodině čili když na pokoj dorazí cizí návštěvy tak holt se dítě osídlí tak jako tak čili tento protinavštěvovací argument prostě padá leda by to bylo jak za komunistů - maminky roušky, sedm dní v izolaci zamávat přes sklo a nazdar..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.17 14:18
@mamamiem píše:
@inkakřivákJak jsem už ale několikrát psala, neřeším jen porodnici. Je mi líto, že se diskuze stáčí neustále kolem návštěv porodnice. Když už se to pořád řeší, tak budu rodit hodinu a půl od domova, kdy moje máma bude hlídat starší dítě a se mnou bude v porodnici pouze partner. Jestli tchýně nebere ohled, že jsem pro sebe a své dítě vybrala porodnici, která mi/i partnerovi/ vyhovuje, je podle mě sobec ona, ne já. Rozhodně pochybuju, že by na cestách strávila tři hodiny (partner tím pádem šest hodin, oni auto nemají) a na návštěvě byla deset minut, jestli by jste tak na návštěvě byla vy, tak kloubouk dolů, ale tohle není tchynin styl.
Nikde jsem nepsala, že šest týdnů nebudu přijímat návštěvy, to řekla naopak má tchýně, že ona je stará škole, že uznává, že v šestinedělí má mít žena klid, širokou rodinu a kamarádky ať si zvu pak, že automaticky může jezdit jen babička(a myslí tím pádem sebe, moji mámu nikdy nikde nezmíní). Mě mrzí hlavně to, jak neustále opakuje, co jí vyváděla tchýně, jak málem přišla o mlíko atd, a přitom se chová, jak se chová.
Snažím se nalézt způsob jak nastavit hranice celkově. Já to neumím, nejsem rázná, že bych osobě o 35 let starší řekla, jak to bude, to by měl partner, protože kdybych se ozvala já, partner by byl chudák a já ta špatná, kterou on musí poslouchat. Vygradovalo to tak postupně, já s ní mluvím stále s úctou, respektem, ale mluvit do věcí, že moje starší dítě je u biologického otce? Co je jí potom, že jsme si dovolili stavět mimo město, kde žije i ona, aniž bychom to konzultovali předem s ní? A nestěhujem se někde, kde by nemohla dojet. Omlouvat se, že jeden víkend jsme nepřijeli, protože jsem si dovolila navštívit mé prarodiče, které vidím jednou za čas, protože nežijí ve stejném kraji jako my? A takhle bych mohla pokračovat do nekonečna. Tohle řeším. Ona vyčítá, partner mlčí, popřípadě se jí omlouvá a doma pak řekne, že díky bohu to máme jen z jedný strany, že být taková moje máma, tak ho odvezou… A myslím, že by s tím měla problém téměř každá žena, ne jen já. Je fajn mít rád rodinu svou i svého muže, ale už žijeme zvlášť a poslouchat výčitky na každé návštěvě, to člověka moc nebaví a pak se ani na ty návštěvy moc neteší. Třeba v tomhle bych uvítala nějakou reakci a váš pohled na věc, ne jen porodnici.
Tak to vezmu popořadě. Asi takhle - možná, ale to nevím, jak to u vás probíhá, by stálo za pokus s tchyní mluvit. Ono je to únavné, to chápu, vysvětlovat, ale povětšinou to zabírá. Když vezmu podle sebe - prostě si sednout a vysvětlit, proč tuto porodnici, proč ne tamtu - a hlavně se nenechat vtáhnout do hádky. Ona není sobecká jenom proto, že má jiný názor, kam máš jít do porodnice. e to jeí právo ten názor mít, steně ako ho máš ty nebo kdokoliv jiný. Takže znovu říci proč jsi volila jak jsi volila, nehádat se, poděkovat za péči a říci - my jsme už přihlášení a už to nechceme měnit. Ale díky za starost.
Ted dál - ty návštěvy v šestinedělí si klidně můžeš určit sama. Já třeba nechápu edno - když se na tebe usměje, něco ti pochválí - jak se pak dozvíš, že ti to jinde haněla? Tak řekni manželovi, že se ti to nechce poslouchat a dost. A ty návštěvy jí jednoduše nemusíš hlásit. Klidně jí říci byla zde ta a ta zítra dojede ta a ta, e to fajn, nasměeme se. Když dá naevo jakoukoliv emoci - ako třeba že je to špatně - říci ale mně je fan, bylo to bezva, jste hodná, ale nebote se o mne.
A ten zbytek? zase - vysvětlovat - dítě má termín návštěvy, to byste chtěla, abych šla do basy, že ho nedávám? Stavíme tady kousek vedle, už se těším, jak mi pomůžete na zahrádce, a děti budou štastné, až budou moci JEZDIT k babičce. Prostě a jednoduše. Nehledej za vším to zlé od tchyně, spíš se snaž ty sama to vidět pozotivně a uvidíš, že to půjde. Nejde o nějaké vymezování hranic, spíš jde o to naučit se správně reagovat. S kamarádkou můžu krafat o čemkoliv, ve chvíli, kdy se dotkne něčeho, o čem mluit nechci, klidně a s úsměvem jí řeknu - nezlob se, ale to je mi nepříjemné, půjdeme jinam. A totéž máš zkusit ty. Se snachou i dcerou mluvím stejně, když se na něco zeptám a nechtějí mi odpovědět, tak prostě řeknou nezlob se, ale to nechci probírat a je to. Zkus to někdy. Chce to vytrvalost, spoustu slušnosti a hlavně úsměv na tvář a snahu pochopit toho druhého.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.17 14:29
@stinga píše:
no že beztak musí strpět návštěvy u té druhé rodičky, jsou v pokoji cizí lidé
Přesně „musí strpět“ návštěvy u té druhé rodičky (což vůbec nemusí nastat). Ale vlastní návštěvy si sama může určit, jestli ano nebo ne. Pokud se rozhodne, že ne, je to její právo. A jestli někdo není schopen pochopit, že rodička den/dva po porodu nemusí chtít návštěvy, tak je to jen a jen jeho problém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Přesně tak. Slušnost, úcta a respekt musí být na OBOU stranách.
Navíc to, že něco mám v rodině za běžné já ještě neznamená, že to tak mají i ostatní. Já jsem zvyklá se i mámy ptát, jestli můžu přijet a nerachotím klíčema v zámku kdy se mi zachce jen proto, že je to moje matka. Takže mi připadá minimálně slušné se zeptat. A ani omylem by mě nenapadlo zohledňovat vzdálenost porodnice pro případné návštěvy a jakkoli to komentovat, pokud to tedy není na druhé straně republiky.
Každopádně i tak vidím hlavní problém ne v tchyni, ale spíš v jejím synovi, který si asi neumí prosadit svůj názor u vlastní matky a trochu ji zkorigovat. Nebo aspoň zaujmout jasné stanovisko, aby zakladatelka věděla, na čem je.