Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@K.Black píše:
Kdykoliv jsem hlídala něčí děti, až už kámošek nebo když byli švagrová se švagrem malý, tak jsem měla jen pár zásad.1- zeptala jsem se na potravinové alergie, jiné nemá cenu řešit, byt nepředělám, vybavení nevyměním
2- co dítě fakt nejí, nerada stojím u sporáku a pak to jím sama, ale párkrát se stalo, že to co doma dítě nejí protože je to hnusný, tak u mě ochutnalo a já pak rok poslouchala jak umím skvěle vařit, že ty míchaný vajíčka byli fakt dobrý
3- nepodávám žádné léky, pokud se něco děje/stane volám rodičům, a ptám se na konkrétní lék.
4- když opouštím město, volám rodičům kam jedu a proč tam jedu, například koupaliště mimo město.
To si myslím stačí, a budu to tak dělat i u vnoučat, vše ostatní mi přijde jako buzerace a zbytečné problémy
to je dobrý
ale snaše se stejně nezavděčíš ![]()
@lleennttiillkkaa píše:
to je dobrýale snaše se stejně nezavděčíš
já si ji vychovám ![]()
Tak u nás hlídal manžel malýho když mu bylo 7 týdnů (šla jsem na svatbu kamarádky) a to jel na celý den k jeho rodičům, protože sám by to nezvládl. Poté k nim jel takhle sám ještě asi dvakrát. Jenže malý už od narození hodně, opravdu hodně pláče, takže u nás nějaké hlídání zatím stále ještě nepřipadá v úvahu. Malého hlídala moje mamka, když jsem si obíhala úřady (bydlí 60km od nás a my tam jezdíme vždy jednou za měsíc na týden) a to malý spal. Tchyni a tchánovi ho jen tak na hlídání nedám. Nejezdí k nim ani manžel, jelikož oni jsou prostě „svý“ a já si s nimi absolutně nerozumím. V létě se máme stěhovat do stejného města, ale i tak jim ho na hlídání nedám, i já k nim jezdím zcela výjimečně, není mi jejich přítomnost příjemná. A jelikož je malý jejich jediné vnouče(švagrová podstupuje zatím stále neúspěšně IVF) tak jsou z něj úplně hotoví, až hrůza. Naštěstí je to moje dítě a takže dokud jim nebudu stoprocentně věřit, tak malého na hlídání mít jen tak nebudou…
@K.Black píše:
spíš bude plakat dítě starší, takovému prckovi, je to většinou šumák, hlavně že má sucho a narvaný pupík
No asi máš pravdu,ale stejně bych tak malého prcka nepůjčila.Možná druhé dítko
Asi to půjde postupně.Mamka už hlídala večer,když malej spal a my šli s mužem ven.Tak časem to budeme „rozšiřovat“…Ale na noc se zatím necítím.
@Naima píše:
Bude tam spát, až si sám řekne, že tam chce spát.
Mamce ano, tchánovcům ne.
Dcera podezření na multialergie, maminka respektuje, že něco opravdu nesmí. Tchán říká, že by to malé dal, aspoň by jí „potrénoval“ žaludek a zvykl by si, takže tam to nehrozí.
Jinak malou nedávám ani dnes (19 měsíců), když jsme třeba u našich a malá chce být s prarodiči, tak mi to neva, ale abych šla někam mimo domov, tak to ne. Ono se totiž hodněkrát stane, že si hraje, a pak najednou zabrečí a jde se podívat, kde jsem, když mě vidí, hraje si pak s prarodiči v pohodě.
Tchýně mi hlídala malou když jí byli 3 týdny, hlídala jí skoro celý den, pak asi ve 4 měs. i na noc a od 7 měs. malá jezdí na víkendy ke tchýni běžně i na noc. nikdy nebyl problém, no jakože jo to že tchýně rozmazluje apod. ale jinak nebyl nikdy problém. jo a ještě dodám malá nebyla nikdy kojená. Já moc nechápu ty maminy co prcka nepůjčí a pěstují si malé závisláčky na mamince. malá asi tím že je zvyklá být bez nás tak nebyl problém ve 2,5 letech do školky, bez slz v pohodě
@luciášice píše:
Jé, to mi připadá hrozně brzy. Zvládal to dobře prcek? Já bych se bála, aby neplakal po mamince…
tyhle dotazy mě vždycky pobaví promiň
moje malá ve 2 měs. myslím ani moc nevnímala kdo jí hlídá, hlavně spala celou noc od narození takže já bych se spíš bála o tchýni než o mimčo
moje máti mi malou skoro přes noc nehlídá, protože už má svůj věk a když tam má děcka na noc tak skoro nespí pořád číhá jestli se neprobudí ačkoli se nikdy neprobudili ![]()
Moje mamka hlídá občas tak na hodinku, dvě když si potřebuju někam skočit. Hlídá tak asi od půl roku malého. Malý je na ni zvyklý i na dědu má je rád, takže je taky rád. A za nimi jezdíme spolu. Tchýně s tchánem bydlí dál, nehlídali sami nikdy. Já jim moc nedůvěřuju, dělají všecko naopak a hlídat stejně ani nechtějí. Vždycky mají plnou pusu řečí, jak malého nevidí..ale když nabídnu tchýni např. že může přijet a malého mi pohlídat třeba na hodinku, dvě a já si něco udělám tak nepřijela ještě ani jednou
Ale mě to nevadí stejně ji nedůvěřuju a na noc bych ji dítě nedala ani náhodou.
Jídlo ani zvířata v blízkosti dětí neřeším, zvířata jsem spíš ráda. Že dědáci rozmazlují už jsem zvykla, to jsme si i z mým otcem vysvětlili, teda on mi to tak vysvětlil tak, že když jsme my se segrou byly malé a něco jsme udělaly co neměly, tak jsem dostaly vynadané nebo na budku
ale tohle jsou jeho vnučky, jeho miláčci a nemůže jím nic říct, můžou si dělat cokoliv
př. když skoro dcera rozbila hrnky okrasné babině, děda stál vedle malé a já říkám, proč ji něco neřekneš nebo nezakročíš a otec říká já nemůžu, to je moje vnučka, já jsem děda na rozmazlování, ty si matka ty si vychovávej a bylo to.
Prostě dědáci jsou na rozmazlování a rodiče na vychovávání a hotovo
můžeme se stavět na hlavu a vždycky to tak bude, když něco zakážu děda to dovolí a je vymalované.
Je taky fakt, že u první jsem to strašně řešila, furt se dohadovala, že tak teda né, u druhé už to tak neřeším a u třetího dítěte počítám, že budu imunní snad úplně
.
@IvkaH píše:
Jídlo ani zvířata v blízkosti dětí neřeším, zvířata jsem spíš ráda. Že dědáci rozmazlují už jsem zvykla, to jsme si i z mým otcem vysvětlili, teda on mi to tak vysvětlil tak, že když jsme my se segrou byly malé a něco jsme udělaly co neměly, tak jsem dostaly vynadané nebo na budkuale tohle jsou jeho vnučky, jeho miláčci a nemůže jím nic říct, můžou si dělat cokoliv
př. když skoro dcera rozbila hrnky okrasné babině, děda stál vedle malé a já říkám, proč ji něco neřekneš nebo nezakročíš a otec říká já nemůžu, to je moje vnučka, já jsem děda na rozmazlování, ty si matka ty si vychovávej a bylo to.
Prostě dědáci jsou na rozmazlování a rodiče na vychovávání a hotovomůžeme se stavět na hlavu a vždycky to tak bude, když něco zakážu děda to dovolí a je vymalované.
Je taky fakt, že u první jsem to strašně řešila, furt se dohadovala, že tak teda né, u druhé už to tak neřeším a u třetího dítěte počítám, že budu imunní snad úplně![]()
.
přesně jako u nás, malá tam řádí a oni ani slovo a tak občas tam jedu na přepadovku a to je pak dám pěkně do latě jakto že malé dovolí to a to
ale jinak to moc neřeším, u mojí máti je to tak že ta je hlídačka skvělá, přesně na čas dá najíst, spát, malou dá do latě ale malá když zjistí že jde k našim tak řve protože moje máti tu „výchovu“ občas až přehání a hlavně máti sice denně navaří vnoučatům ale nejde s nima ven, nehraje si s nima nic! moje máti je posadí k telce a nebo jim dá bednu s hračkama a tím to končí a tak já radši malou posílám ke tchýni která jí sice rozmazluje ale malé se fakt věnuje a malá to tam miluje.
myslím že většina maminek má hlavně s tchýněma problém i kdyby děti vůbec neměli, prostě nesnáší tchýně tudíž se to pak přenáší i na děcka.
za pár dní mu bude rok a je zvyklej, že chodí ob týden spát k jedný z babiček a jak jsem ho tam začala brzo dávat na noc je zvyklej, on spí od 2. měsíců celou noc, takže pohoda. Zvládá to dobře a už to bere jako normální věc
@Fey píše:
@luciášiceza pár dní mu bude rok a je zvyklej, že chodí ob týden spát k jedný z babiček a jak jsem ho tam začala brzo dávat na noc je zvyklej, on spí od 2. měsíců celou noc, takže pohoda. Zvládá to dobře a už to bere jako normální věc
přesně jako u nás
akorát malá tam chodí na noc tak 1× měsíčně ale každý víkend tam je jeden den celý, někdy sama někdy jí tam veze manžel a zůstane tam s ní. přijde mi že je to lepší pro ty děcka, za prvé se naučí být bez maminky, za druhé moje tchýně má barák na vesnici, a my byt ve městě, to jí mám tady držet v bytě aby čekala až uvařím uklidím atd. to radši ať jde k babičce na barák se vylítat po zahradě, a nejednou se mi to hodilo i jinak, např. měla jsem horečky, střevní chřipku atd. a tak malá jela ke tchýni aby to nechytila a věděla jsem že to tam zvládne stejně pak i nástup do školky. mě hlídají malou nejen tchýně ale i třeba holky z bývalé práce co nemají děti, malá nemá problém a beru to jako plus pro obě strany, já mám čas třeby vyžehlit oběhat město a malá se učí být samostatná, jsem ráda že není závisláček na mamině jako jsem byla já
Já své „miminko“ opustila prvně když mu bylo 11 měs.
Hlídal tatínek, přes noc. Měli jsme třídní sraz po xx letech a protože jsem se přestěhovala, tak se nešlo vrátit hned dom
.
Jinak mámě jsem ho svěřila až v cca 13-14 měs. na spaní. samo že na procházky a pod si ho brala normálně. S mámou problém nemám a věřím jí.
Ale já jsem závislák trochu asi větší než je dítě na mě, a je moi pak po něm smutno, i když od toho roka jezdí k babi na víkend pravidelně min. jednou do měsíce. mmch dnes už je mu 7
.
Dcera má 19 měsíců. Ještě nikde beze mě nebyla, když nepočítám dvouhodinový nákup s manželem. Nedám, moje
Když třeba chtěli příbuzní vyjet s kočárkem, šla jsem taky. Manžel odmítá, aby bývala takto malá u prarodičů, protože nevěří, že by jí nenacpali vším možným. Taky je stále hodně kojená, příkrmy jí moc nejedou (když nepočítám jahelné křupky, chleba, bílý jogurt, jablka a hrušky) rostou jí pětky, tak se tím i uklidňuje.
Kdykoliv jsem hlídala něčí děti, až už kámošek nebo když byli švagrová se švagrem malý, tak jsem měla jen pár zásad.
1- zeptala jsem se na potravinové alergie, jiné nemá cenu řešit, byt nepředělám, vybavení nevyměním
2- co dítě fakt nejí, nerada stojím u sporáku a pak to jím sama, ale párkrát se stalo, že to co doma dítě nejí protože je to hnusný, tak u mě ochutnalo a já pak rok poslouchala jak umím skvěle vařit, že ty míchaný vajíčka byli fakt dobrý
3- nepodávám žádné léky, pokud se něco děje/stane volám rodičům, a ptám se na konkrétní lék.
4- když opouštím město, volám rodičům kam jedu a proč tam jedu, například koupaliště mimo město.
To si myslím stačí, a budu to tak dělat i u vnoučat, vše ostatní mi přijde jako buzerace a zbytečné problémy