Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Partner daruje sperma, váš názor?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
8.3.15 07:46
@Petule030 píše:
@Bondatrova Nenazývala bych ho mým dítětem. Dítě nevznikne JEN z vajíčka nebo JEN ze spermie. Nevíc by ho odnosila jiná matka, vychovával byho někdo jiný… Darováním vajíčka daruji vlastně jen buňku, která se v těle může tvořit měsíc co měsíc
Toto je napsane moc hezky a dava to smysl. Presne s timto souhlasim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.3.15 09:18
@Regiana píše:
Docela bych se bála, že moje dcera nebo syn se jednou zamilují do svého sourozence.Pokud by můj partner měl spoustu anonymních dětí, stát by se to teoreticky mohlo.
Ber to takhle… Takových kukaček po světe běhá… Určitě je větší pravděpodobnost, že se setkají sourozenci ze záletů než z darovaných buněk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Bondatrova
8.3.15 16:32
@veronika6913 píše:
Ze nekde beha tvoje dite? Vdyz by to nebylo tvoje dite! Darovala bys vajicka ne zárodek, ne plod, ne ditea to jak si moc krasne napsala : to, že je tady x párů, kteří nemohou mít děti, to je mi fuk, to není můj problém a moje starost…
mazec!! Tos napsala fakt huste, mela by se stydet! Mela by sis predstavit sebe v jejich situaci. Jak by ti asi bylo a jak bys treba nakonec za nejake to darovane vajicko byla rada vit?!! Boze je mi z toho co si napsala na
A mně je zase na 
z toho, že je někomu jedno, že po světě běhá jeho dítě a ani mu to nevadí, fuj, ta představa.
Sama děti zatím nemám a i kdybych mít nemohla, tak bych nechtěla být tou obdarovanou.
A jak že dítě není moje, je, třeba bude mít jednou stejné problémy jak já, řešit stejné situace, mně to teda jedno není předat někomu moje genetické informace. Každého názor a špatně mi ze mě opravdu není a těch, kteří nemohou mít děti mně je sice líto, ale nezajímá mě to, co já s tím, každý máme nějaké problémy v životě.
- Citovat
- Upravit
8.3.15 20:13
@Bondatrova ten tvuj nazor ze po svete beha TVOJE dite je fakt usmevnej jakto, ze by to bylo TVOJE dite? Copak ty bys ho splodila? Pocala? Odnosila??? 
Ne. Nesplodila, nepocala, neodnosila, neporodila…takze tomu rozhodne nemuzes rikat TVOJE dite 
tohle me fakt pobavilo ale tak si to nech vit, kdyz to takhle beres
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Bondatrova
8.3.15 20:32
@veronika6913 píše:
@Bondatrova ten tvuj nazor ze po svete beha TVOJE dite je fakt usmevnej
geneticky by to bylo vždy moje dítě… Necháme to být, každý na to máme hold jinej názor, tímhle končím tohle story.
- Citovat
- Upravit
10.3.15 10:39
@Calathea já naštěstí neměla s otěhotněním problémy, ale nepřišlo by mi to fér vůči tomu druhému. Přece oba dva chtějí dítě, já bych nevydýchala, kdyby měl partner dítě „s jinou“, stejně tak by mi bylo proti srsti mít dítě „s jiným“. ale každý to má v sobě nastavený jinak 
darování vajíček/spermatu dopomohlo hodně lidem k dítěti, jen to není metoda pro mě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
MUDr.Electrolux
10.3.15 15:42
@jessikka píše:
Ber to takhle… Takových kukaček po světe běhá… Určitě je větší pravděpodobnost, že se setkají sourozenci ze záletů než z darovaných buněk.
- Citovat
- Upravit
11.3.15 07:41
Tohle je zajímavé téma k diskuzi a ještě zajímavější jsou reakce některých diskutérů. Nedá mi to a přidám i svůj komentář, samozřejmě z toho přízemního biologického pohledu, jako obvykle
Za prvé je třeba odlišit darování svých vlastních pohlavních buněk od darování těch partnerových. To jsou dva zcela odlišné případy. Ten kdo daruje se potenciálně více rozmnožuje, jeho partner se tímhle nijak víc nemnoží. Tuhle hru hrajete každý sám za sebe. To jestli partnerovi přejete, aby se množil více než vy, záleží na Vás a vypovídá to trochu o vašem vztahu k němu/k ní.
Za druhé: z darované buňky vznikne po oplození potomek dárce, tedy bude to opravdu jeho „dítě“. Zmatek vzniká jen z toho, že někteří chápou pojem „moje dítě“ jinak než čistě biologicky a taky z toho, že někteří ty biologické základy ani neznají. Je to tedy jen o správné definici pojmů a jejich pochopení. Pokud někdo říká „moje vlastní dítě“ i adoptovanému dítěti, pak se v těch pojmech zamotáme a jasno nebude nikdy.
Za třetí: je trochu rozdíl jestli je dárcem žena nebo muž, hlavně z pohledu emocí, které darování vyvolává. Pro ženu je darování (její i partnera) hůře skousnutelné než pro muže. Důvod je ten, že žena děti rodí, každé své dítě nosí dlouho v těle a je s ním svázaná mnohem silněji než muž a to i po porodu. Narodíl od ženy, muž potomka „stvoří“ během pár minut a pro některé tím taky veškerý kontakt s potomkem končí. Pro muže je normální, že mu po světě běhají potomci, které nikdy neviděl. Pro ženu je to něco nepředstavitelného a není to tak dlouho zpátky v čase co to ani nebylo technicky realizovatelné.
Dnešní medicína už je opravdu scifi v praxi. Umožňuje ženě, která teoreticky za svůj život mohla zplodit nějakých maximálně dvacet dětí, aby jich teď měla za rok (teoreticky) až dvanáct a za život i několik set. A to vnáší zmatek do našeho přirozeného chování a cítění.
Takže myslete si o darování pohlavních buněk co chcete, ale fakt je ten, že je to jedinečná příležitost jak zvýšit svou životní úspěšnost zplozením více potomků prakticky zadarmo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.15 14:58
@kalamitaa píše:
Tohle je zajímavé téma k diskuzi a ještě zajímavější jsou reakce některých diskutérů. Nedá mi to a přidám i svůj komentář, samozřejmě z toho přízemního biologického pohledu, jako obvykleZa prvé je třeba odlišit darování svých vlastních pohlavních buněk od darování těch partnerových. To jsou dva zcela odlišné případy. Ten kdo daruje se potenciálně více rozmnožuje, jeho partner se tímhle nijak víc nemnoží. Tuhle hru hrajete každý sám za sebe. To jestli partnerovi přejete, aby se množil více než vy, záleží na Vás a vypovídá to trochu o vašem vztahu k němu/k ní.
Za druhé: z darované buňky vznikne po oplození potomek dárce, tedy bude to opravdu jeho „dítě“. Zmatek vzniká jen z toho, že někteří chápou pojem „moje dítě“ jinak než čistě biologicky a taky z toho, že někteří ty biologické základy ani neznají. Je to tedy jen o správné definici pojmů a jejich pochopení. Pokud někdo říká „moje vlastní dítě“ i adoptovanému dítěti, pak se v těch pojmech zamotáme a jasno nebude nikdy.
Za třetí: je trochu rozdíl jestli je dárcem žena nebo muž, hlavně z pohledu emocí, které darování vyvolává. Pro ženu je darování (její i partnera) hůře skousnutelné než pro muže. Důvod je ten, že žena děti rodí, každé své dítě nosí dlouho v těle a je s ním svázaná mnohem silněji než muž a to i po porodu. Narodíl od ženy, muž potomka „stvoří“ během pár minut a pro některé tím taky veškerý kontakt s potomkem končí. Pro muže je normální, že mu po světě běhají potomci, které nikdy neviděl. Pro ženu je to něco nepředstavitelného a není to tak dlouho zpátky v čase co to ani nebylo technicky realizovatelné.
Dnešní medicína už je opravdu scifi v praxi. Umožňuje ženě, která teoreticky za svůj život mohla zplodit nějakých maximálně dvacet dětí, aby jich teď měla za rok (teoreticky) až dvanáct a za život i několik set. A to vnáší zmatek do našeho přirozeného chování a cítění.
Takže myslete si o darování pohlavních buněk co chcete, ale fakt je ten, že je to jedinečná příležitost jak zvýšit svou životní úspěšnost zplozením více potomků prakticky zadarmo.
Lidská přirozenost, rozmnožit se…pravda a zajímavý pohled.
Jediné, co mně osobně vadí tady v ČR, je anonymita. Já bych brala neanonymně. 2× jsem darovala v neanonymním režimu (v rodině, ne v ČR) a jsem takto spokojená. Pokud bych si mohla vybrat cizí pár, kterému dám svoje vajíčko a mohla si takový pár prověřit, pak bych o tom možná uvažovala i v ČR.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Bondatrova
12.3.15 18:24
@růženín píše:
@Calathea já naštěstí neměla s otěhotněním problémy, ale nepřišlo by mi to fér vůči tomu druhému. Přece oba dva chtějí dítě, já bych nevydýchala, kdyby měl partner dítě „s jinou“, stejně tak by mi bylo proti srsti mít dítě „s jiným“. ale každý to má v sobě nastavený jinak
Ani nevíš, jak ti rozumím, mám na to stejný názor, určitě to bezdětným párům pomohlo, ale můj život by skončil něčím takovým, že po světě běhá moje dítě a já o tom nevím…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.3.15 18:56
@Bondatrova píše:
Já bych to nedala, tohle bych opravdu nezkousla. Pro mě by to bylo totéž, jako dát dítě po narození k adopci. Je úplně jedno, že by dítě odnosila jiná matka, vajíčko by to bylo moje. Vůbec si to nedokážu představit. Pro mě nepochopitelné.
Taky to tak vidím. Nehledě k tomu, že když by těch dětí běhalo na poměrně malém prostoru hodně, je celkem velká pravděpodobnost, že si třeba vaše vlastní dítě jednou přivede domů jako partnera/ku svého vlastního sourozence a jistě vám tady nemusím popisovat rizika, které z toho plynou. Jen aby se vám to jednou nevymstilo. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.3.15 19:01
@veronika6913 píše:
@Bondatrova ten tvuj nazor ze po svete beha TVOJE dite je fakt usmevnej
Je to podobné, jako když někdo odloží dítě do babyboxu - geneticky to je pořád jeho dítě, to už nikdo nikdy nezmění.
- Citovat
- Upravit
Bondatrova
12.3.15 19:14
@Anonymní píše:
Je to podobné, jako když někdo odloží dítě do babyboxu - geneticky to je pořád jeho dítě, to už nikdo nikdy nezmění.
Už jsem myslela, že já jsem jediná, která je proti tomu… jistě, že by to dítě bylo moje, kdyby mělo moje geny, nikdo to už nezmění a nikdy - v tom máš svatou pravdu.
Jedině své sestře, kdyby dávám příklad nemohla mít dítě, tak bych jí darovala vajíčka nebo bych to dítě i odnosil azůstalo by to v rodině, jinak nikdy nikomu.
Možná se to tady někoho dotkne, ale prostě někdo hold děti mít nemůže a měl by se s tím smířit. Třeba si to způsobil v minulých životech sám, věřím na zákon karmy.
- Citovat
- Upravit
12.3.15 19:23
@Bondatrova
Kdyby ho neměl mít, nebude ho mít ani umělého oplodnění a znám takové
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
