Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Azeretereza píše:
Nevim jestli bych to snesla. Ja mam psa bezmala sedmiletyho, s pritelem jedeme treti rok, muj pes je pro me proste skoro jako dite a ja bych ho nedala, ani bych nesnesla kdyby se k nemu hnusne choval. Muj chlap taky neni extra milovnik zvirat, ale obcas ji da kousek sunky nebo neco dobryho, vita se s ni vic nez se mnou, taky ho mnohem vic posloucha nez me. Vadilo by mi predevsim to, ze mu o tom nemuzes nic rict - nejde primarne o psa, ale o to, ze mas radost a jeho to nezajima. A aby ti vycital ze se s nim moc mazlis?? Vazne? Ja davam normalne psovi pusu na dobrou noc, hlasim mu kam jdu a kdy se vratim, tulim se, preju dobry ranochlap maximalne protoci oci, ale nikdy jsem neslysela nejmensi vycitku. Na to bych si dala bacha. A hlavne pocitala s tim, ze budes naporad poslouchat, ze sis ho poridila ty - takze rozhodne bych nepocitala s jakoukoli pomoci napr. v dobe nemoci a podobne.
Presne tak. Ja si te averze nikdy drive nevsimla, az ted, kdyz jsem zacala hledat noveho pejska, to vyplavalo. Hodne me na tom prave trapi to, ze mu o tom nemuzu nic rict a dokonce to musi jeste i tajit. Netusila jsem, ze je to tak spatné. Vice mene nic moc k tomu nerikal, ale co jsem psa zamluvila a jeste zjistil, kolik stoji, tak se to s ním dost zmenilo. Potrebovala bych se s parterem o to vsechno podelit, jet se i s ním treba na pejska podivat, probrat to s ním atd. Po dnesku jsem ale zjistila, ze se mu o nem vlastne nemam ani zminovat… A co bude, az si ho privezu…?
Ja to samozrejme akceptuji, kazdy ma pravo mit svuj nazor, jen jsem z toho jeho dost zaskocena a nevim prave, jestli to jde dohromady…
Příspěvek upraven 02.04.21 v 21:26
@Uslava tak např moje kámoška nesnáší kočky… Ale jako že fakt nesnáší… Do toho makala semnou v nemocnici a ten přístup od ní k lidem.. Hrůza.. Takže něco na tom bude..
@Anonymní píše:
Presne tak. Ja si te averze nikdy drive nevsimla, az ted, kdyz jsem zacala hledat noveho pejska, to vyplavalo. Hodne me na tom prave trapi to, ze mu o tom nemuzu nic rict a dokonce to musi jeste i tajit. Netusila jsem, ze je to tak spatné. Vice mene nic moc k tomu nerikal, ale co jsem psa zamluvila a jeste zjistil, kolik stoji, tak se to s ním dost zmenilo. Potrebovala bych se s parterem o to vsechno podelit, jet se i s ním treba na pejska podivat, probrat to s ním atd. Po dnesku jsem ale zjistila, ze se mu o nem vlastne nemam ani zminovat… A co bude, az si ho privezu…?
Co bude zjistis, obavam se, az s prichodem stenete. Muze se stat, ze si ho zamiluje, ale muze se taky stat, ze se nezmeni vubec nic. Platis si ho predpokladam sama, ne? Tak nechapu, proc resi penize. To je fakt prekerni situace, nevim co bych delala. Hodila bych s nim o tom debatu. Premyslis nad tim, ze by sis pejska nevzala, nebo jsi stopro rozhodnuta? Jaky mate jinak vztah, je tohle jediny problem?
Jo, to nejde dohromady.
Já zas nevím, jestli bych dovedla být s někým, kdo musí mít za každou cenu psa. Zvířata mám ráda, aktivně se zabývám ochranou přírody, psa od kamarádky si klidně pohladím nebo i zajdu s nimi na procházku, ale prostě nemám ráda takové to „městské“ pejskaření se vším okolo… (tím neříkám, že je to váš případ, třeba jdete do hájenky s hektarem pozemku, co já vím) Krmení granulema, chlupy všude, procházky po sídlišti kolem dalších 20 psů, kteří se můžou z těch ostatních vzteknout, sbírání bobků (o případném nesbírání stran některých majitelů nemluvě), štěkot v bytech, nelíbí se mi, jak se ze šlechtění psů k určité práci stalo akorát v převážné většině šlechtění ke konkrétnímu vzhledu… uznávám a respektuju služební psy, asistenční, vodící, pastevecké a podobně, ale zkrátka bych nechtěla být další rodinkou, co potřebuje mít v bytečku ještě mazlíčka.
Zkrátka, mám porozumění i pro tvého přítele, akorát mi přijde, že taky nemá „koule“ na to tu vaši dost bezvýchodnou situaci rozseknout… Protože pořídit si společné bydlení, sestěhovat se a pak čekat, co se stane (navíc i s dítětem), mi nepřijde jako nejlepší cesta.
Pro mě člověk co nemá rád zvířata nemá rád ani lidi… A být tebou vykašlu se na něho..
@Uslava píše:
Kolik znáš lidi, kteří nemají rádi zvířata a jsou to špatní lidé? Nebo jen opakuješ, co jsi někde slyšela?
Take to znamená, že kdo má rád zvíře je dobrý člověk? Určitě?
Jo, je to pěkná blbost. Nemluvím o lidech, kteří např. zvířata záměrně týrají a podobně, to už je vyloženě patologické, ale to, zda je někdo milovník zvířat, či ne, nemá se vztahem k lidem nic společného.
Spíš jsem měla v okolí lidi, kteří by za zvířátka dali ruku do ohně - ale obvykle ne tu svojí, lidi nesnášeli a naopak zkrátka ta zvířata nad lidi nadřazovali, v řečech i činy. ![]()
(A zmiňovat notoricky známého Hitlera a jeho psy je asi už trapné…)
@Parninas píše:
Pro mě by to deal breaker byl. Já miluju kočky, mám 2 a kdyby nový partner něco namítal, tak půjde okamžitě od válu. Nejsem jediná ženská na světě, tak věřím, že by si jinou našel.Obecně lidi, kteří nemají rádi zvířata, nemusím. Chápu to jen u alergií. Ale řeči o chlupech, slintech a otravnosti mě fakt neberou.Ale na druhou stranu jim ten názor absolutně neberu! Jen vím, že bychom si dost pravděpodobně nesedli.
Také miluji kočičky. A máme s dítkem 2 kočičky. Muž mě bude muset chtít jak s dítkem, tak s kočičkami.
@klamonožka
Nejdriv byl koupeny byt (je v prizemi a ma velikou zahradu - cca 400m2), jen se ceka na kolaudaci. Pak az zacala situace se psem. Ja pejska mela uz, kdyz jsme se poznali. Asi ho tedy nijak rad nemel, ale respektoval ho. Pejsek byl hrozne hodny, klidny, bezproblemovy…
@Beckyttine5 píše:
Ne, to nebude fungovat.. Pro mě je pes taky hrozně důležitý a bez něj by můj život nebyl plnohodnotný.
Loni mi taky v necelých 10 letech umřel můj milovaný pes a přítel z toho byl tak špatný, že hned koupil štěně stejného psa, i přesto, že ho to vyšlo skoro na 50 000.. Takže jsem to, co Ty, řešit nemusela..
Uvidíš, jak to bude fungovat, odejít můžeš vždycky
Co je to za plemeno za 50 000 Kč?
Ne nebude vam to fungovat.
Co me udivuje, ze mate koupene spolecne bydleni a pritom se neznate ![]()
Bala bych se o pejska, kdyz nebudes doma, ze bude chudak.
Uslintanej debil?
no to je, ale ne ten pes.
@topazio píše:
Měla sis najít někoho, kdo má rád psy stejně jako ty.
To ne vzdy odhalis. Muj chlap nemiluje zvirata tak jako ja. Presto fungujeme. Protoze vedel, ze mam psa a nevadilo mu to. Spis vidim chybu na strane zakladatelcina pritele, ze se tvaril ze mu to prilis nevadi a najednou obrovskej problem. Nemel se pretvarovat.
Nemám psy ráda, ale naši celý život psa měli.. Já jsem ráda za to, že už se nemusím nikomu pořizovat a psa mít.. Ne každý je musí milovat a pokud by se dalo říct takto, ano, psa bych doma nesnesla
on ti to opakovaně řekl, takže radost fakt nečekej
No, to mas těžký, já taky psy nemusím a nechtěla bych ho doma mit. Jednak se jich bojím a druhak nemám rada, jak pachnou a linaji a běhají po nich klíšťata a nechtělo by se mi to uklízet, už tak uklizeni nesnáším
rovněž nemám rada, když na me pes skáče, přibližuje se ke mne nebo me olizuje. Ale to neznamená, ze nemám psy rada a ze nemám rada zvířata - mám je rada asi jako slepice - taky bych se slepici nespala v jedny posteli a nesla se s ni mazlit, ale na dvorku ji klidne pozdravim a zakonverzuji
krmila bych ji a starala se o ni. A tak i o psa.
Takže jestli s nim chceš byt, tak najdi nějaký kompromis, třeba pes jen venku a tak. Nechlupatej a mrňavej
a ne v posteli.
Kolik znáš lidi, kteří nemají r
ádi zvířata a jsou to špatní lidé? Nebo jen opakuješ, co jsi někde slyšela?
Take to znamená, že kdo má rád zvíře je dobrý člověk? Určitě?