Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@stazinka09 třeba je ten otec ten, kdo je fakt nebezpečnej dítěti. Stejně mě na jednu stranu děsí, že člověk jde k doktorovi a je bez dítěte. POkud je matka s otčímem nevinná, tak je to síla.
Nedávno tu byla diskuze, kdy holka psala, jak šli vybouraní na kole k doktorovi a pak u nich byla sociálka
.
@byron
No ono je to dvojsečné, když by tam bylo týrání a nikdo nezasáhl, tak budou všichni křičet, proč nikdo nic neudělal. Já myslím, že se to nesmí brát jako trest pro rodiče. Je tedy otázka jestli to nemohl OSPOD prošetřit v rodině, jestli bylo oddělení dítěte opravdu nutné. Někdy je, ale já do té situace nevidím, nemůžu hodnotit postup institucí.
Sociálka podněty od lékaře šetřit musí, je to jejich práce. Měli by chránit zájem dítěte ne buzerovat rodiče. Mě to naopak uklidńuje, že prošetřují. Já s OSPODem mám spíš dobrou zkušenost, i když předsudky ala přijde na tě Zubatá přetrvávají ![]()
@Raduš.ka44 píše:
A nebo to může být tak, že doktor, u kterého jsi byla ty, to prostě neřešil, protože je s tím moc práce, kdežto doktor, u kterého byla zakladatelka, je opatrný a radši hlásí sebemenší podezření, než aby něco zanedbal. Co si budeme povídat, kolikrát by se dalo týrání odhalit mnohem dřív, ale protože nikdo nemá na to vzít ten telefon a oznámit to, zjistí se to ve chvíli, kdy je pozdě.
To by se určitě taky mohlo stát, ale v našem případě by pochybili doktoři všechny. Nejdřív jsem šla k praktický ta nás poslala na chirurgii tam nás jeden doktor přijímal a poslal na rentgen. Tam byl doktor jiný a z výsledkama poslal zas k jinýmu a to nepočítám sestry, ale asi prostě poznaj odřeniny a v našem případě modřiny na hrudníku kde doktor sám konstatoval že jsou od řidítek než, když je dítě týraný. Mám děti tři a živě si dokážu představit že dítko mikrovlnku opravdu shodí děti jsou hodně živý a stačí chvilka nepozornosti, ale že by kvůli tomu někoho osočovali z týrání ![]()
@manca 1 Jak jsem psala, nemělo to vyznít tak, že zrovna ty bs dítě týrala a doktoři to neřešili, ale tak, že některý doktor je spíš laxní, jiný raději řeší sebemenší podezření..
omlouvám se za vpadnutí do diskuze, kterou jsem zhltla 2×, no nějak jsem z toho v rozpacích, celé mi to připadá nějaké divné
1)Asi to budou nervy, ale jak může zakladatelka později litovat, že malého vůbec vzala k doktorovi, když zranění byla dost velká - mně kdyby prcka někdo z hlídání vrátil potlučeného, řvoucího a zvracejícího, tak s ním letím okamžitě a určitě bych (byť hystericky, ale to mám v povaze) chtěla od hlídajícího úplně přesně vědět, co se dělo
Osobně takhle vyslýchám manžela i kvůli kravinám (uhodil se, o co, jak, co se dělo potom?), abych nad tím pak třeba mávla rukou (ještě se mi nestalo, že bych řekla: ty jsi idiot, kvůli tobě …blabla), ale to je asi o přístupu …
Držím palce, ať se vše vyšetří, chlapeček je v pořádku a zdravý, situace vypadá vážně. Vzhledem k zřejmě nic moc finanční situaci bych se opravdu obrátila na nějaké neziskovky, které se tímto zabývají a mohly by pomoci zakladatelce minimálně nějakou právní poradou, co může v té situaci udělat a na co má vlastně právo …
Možná to celé bylo způsobeno opravdu nešťastnou souhrou okolností ve spojení se zakladatelčiným třeba „podezřelým“ přístupem a ona teď neví, jak z toho ven. Tak ať to dobře dopadne
hm, tak mi to nedá, pořád na to musím myslet a napadlo mě nějaké vysvětlení:
třeba „normální“ je se o zraněné dítě šíleně bát, takže průběh toho je, že přijde vyděšená matka - co se děje, co mu je, co se stalo, bude to mít následky apod. … zakladatelka šla do nemocnice až na doporučení pediatričky, dejme tomu, že se tam neskládala (tři děti, sama těhotná, kupa dalších starostí)a když první vyšetření vyloučila závažné zranění, tak mohla věcně říct, hm, tak děkuju tak my jdeme, dejte mi hlavně rychle dítě a nashledanou - mohlo to být podezřelé, navíc zranění byla zvláštní a ukazující třeba na úmyslné poškození - a zdravotníkům to cinklo a už to jelo. A jak se taková mašinérie rozběhne, tak je těžké to nějak jednoduše zastavit … navíc jestli první prohlídka domu dopadla cituji „katastrofálně“ (u nás by občas taky zaplakali)
Zakladatelko, nevadilo by ti říct, co se teda dělo v té nemocnici?
Celou dobu ctu diskusi a ted musim souhasit s @Kačus82 s prvnim prispevkem na teto strance.Ja jsem uplne stejna a neprijdu si jako hysterka..po zraneni pokud u neho nejsem se ptam kdo to videl,kam se dite prastilo,jak pak reagovalo,atd.,tohle chovani mi prijde proste automaticke.Ale co me hodne zarazi,ze zakladatelka nesla s ditetem k dr. okamzite jeste ten den.Nedokazu si predstavit potlucene zvracejici dite,jeste k tomu s oteklym nartem ktere necham bez osetreni a k lekari pujdu az druhy den
.Toto jedine nedokazu proste pochopit.Netvrdim,ze zakladatelka dite bije,to ne,neznam ji,nebydlim s nima a ani vedle nich,ale je dobre,ze dite odebrali,je dobre,ze to nekdo resi a neni mu jedno kam se dite vrati…uz takovych pripadu bylo dost.
A to je přesně jeden z faktů, který ukazuje na možnost týrání - že se jde k lékaři až s odstupem času. (Převčírem spadl ze schodů a zvrací…například.)
@eva valoi píše:
A to je přesně jeden z faktů, který ukazuje na možnost týrání - že se jde k lékaři až s odstupem času. (Převčírem spadl ze schodů a zvrací…například.)
Předpokládám, že jsi z oboru. Chci se zeptat, projevují třeba takoví rodiče před lékaři lítost nebo úzkost nebo to spíš zlehčují nebo jak kdo?
@Kačus82 Pokud Tě téma zajímá, tak bych Ti doporučila tuto publikaci: http://www.cbdb.cz/…dbavane-dite
Osobně jsem pro postup ve smyslu raději prošetřit zbytečně, než nechat dítě v nevyhovujícím a životu nebezpečném prostředí.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@byron
Vidím to stejně. Taky doufám, že odloučení nebude dlouhé. Přeju zakladatelce, aby se jí podařilo prokázat, že selhal otec a řešilo se to nějak i do budoucna. Já bych se po tomhle bála dítě k tatínkovi posílat, ať už se dělo cokoliv, měl vyhledat lékařské ošetření on. Je to hodně divné chování z jeho strany, všechno zatlouct.