Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Podezřelá z týrání
- Fotoalbum (5)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Velikost písma:
30.5.12 19:23
Ještě se tu objevilo několik dotazů či pochybností.
Proč jsem neletěla k lékaři okamžitě? Protože nejdřív zvracel, což jsem přičítala opravdu špatnému jídlu. Z minulé návštěvy se vrátil s průjmem. Modřin jsem si všimla až o hodinu zhruba, později, při převlékání do pyžámka a i když na první pohled vypadaly ošklivě, nezdálo se, že by měl něco zlomeného. I chodil, přestože nožička vypadala nejhůř. Skoro hned usnul a v první chvíli jsem ani k doktorce jít nechtěla. Pokoušela jsem se zjistit, co se stalo.
Co se stalo mi vrtalo hlavou, nejprve jsem si myslela, že bývalému příteli spadl a on to prostě nechtěl přiznat, že ho třeba neuhlídal. Samozřejmě jsem se ho ptala, ale on nejprve tvrdil, že je to nesmysl, že se mu u něj nic nestalo. Potom mi v noci psal, že jim strhl mikrovlnku, ale ta určitě spadla těsně vedle. Pak zase tvrdil, že když malý tu mikrovlnku strhl, tak u toho vůbec nebyl a vidět to nemohl. Přiběhl prý do kuchyně až když byla mikrovlnka dole a malý prý ležel na zádech na zemi. Přišlo mi to celý divný, nevěděla jsem vůbec, co se vlastně stalo a proto jsem zavolala naší dětské doktorce a sestřička řekla, abychom pro jistotu přišli.
Pani doktorka si vyslechla to málo, co jsem věděla a nic víc mi k tomu už bývalý nechtěl říct, nekomunikoval se mnou. Pani doktorce se to zdálo divné, že ta zranění neodpovídají pádu. A že nás pošle do nemocnice, aby malému udělali rentgen, i když si nemyslela, že by měl něco zlomeného. To by prý neběhal a nehrál si. V nemocnici nám udělali nejdřív rentgen hlavy i nohy a brali mu krev (na srážlivost). Všechno měl v pořádku. V pondělí mu dělali rentgen hrudníku aby zjistili starší zranění. V úterý ještě sono břicha a neurologické vyšetření.
Výsledek? Pan doktor náhodou objevil šelest na srdíčku, nejspíše způsobený růstem (měl ho i nejstarší syn) a půjdeme na kardiologii na vyšetření. Pani doktorka z neurologie mě upozornila, že se malý při sezení trochu hrbí a abych mu, když si toho všimnu, přejela rukou po páteři, aby se narovnal. Ani jedno z toho nijak nesouviselo s těmi modřinami a nebylo to ani ve výsledné lékařské zprávě.
Syn měl jen ty nové modřiny, všechny stejně staré, žádné starší a samozřejmě ani novější. Neměl žádná stará zranění, nikdy v životě neměl nic zlomeného, ani jiná řádně nezhojená poranění nebo fyzické či psychické známky týrání jaké tu kdosi jmenoval.
A opravdu šlo všechno tak rychle, i když je to divné. V pondělí poslali lékařskou zprávu na sociálku. Zranění neodpovídala pádu něčeho na dítě ani dítěte někam. Doktoři prohlásili, že mu to někdo udělal schválně. Následně sociálka poslala na soud žádost o vyšetření trestného činu podezření z týrání a prozatímní odebrání dítěte z rodiny. V úterý dopoledne vydal soudce rozhodnutí a v úterý odpoledne si pro malého přijeli a odvezli ho.
Ano, v první chvíli, když mi došlo co se děje (trvalo to několik minut, než mi řekli, že se s malým nemůžu ani rozloučit) mi hlavou prolétla i myšlenka, že kdybych k té doktorce nešla, tohle by se nestalo.
Syn je fyzicky v pořádku, dnes již žádné modřiny nemá. Psychicky je na tom ale prý docela špatně. To mi ani nemuseli říkat, vidím to sama. Pokaždé, když odcházím z návštěvy, tak hrozně brečí, natahuje po mě ruce, chce ke mě zpátky. Dnes začínal plakat a utíkal za mnou, i když jsem jen odcházela pro jídlo nebo kapesníky. Vždycky mě chytil a chtěl se chovat. Včera probrečel půl hodiny, než usnul. Dnes se za mnou a sourozenci s brekem rozeběhl přes celé hřišťátko, ruce natažené a aby se za námi dostal přelézal i plůtek. Přiznám se, že jsem už byla tak mimo z jeho zoufalého pláče, že jsem se tam rozbrečela taky.
Jak všechno šlo na začátku rychle, tak teď se nic neděje. Katastrofální stav domácnosti spravilo obyčejné umytí nádobí, poklizení v dětském pokoji, sebrání špinavého prádla a poskládání vypraného. Obyčejně stačilo trochu uklidit a je všechno v pořádku. Taky jsem nechápala, jak to že soud může o něčem rozhodnout během 24hodin. A teď, když se malý v ústavu evidentně trápí, tak se opravdu nic neděje. A já jsem z toho zoufalá. Na sociálce mi říkají, ať vydržím, že toho mají hodně, ale že určitě za mnou z OSPOD-u přijdou a sepíšou výpovědi. Ale pořád se to jen odkládá a odkládá…
Milionáři sice nejsme, ale máme vlastní domeček (přítel ho zdědil, takže žádné placení hypotéky), měsíční příjem zhruba 20.000,– , jsme bez dluhů, občas si ještě něco přivydělám i já.Tím chci říct, že finančně vycházíme opravdu slušně. Právníka mám, platím mu myslím i nemalý peníz, ale bohužel ani ten nic nedokáže popohnat.
30.5.12 19:28
@Vedaniga píše:
Ještě se tu objevilo několik dotazů či pochybností.Proč jsem neletěla k lékaři okamžitě? Protože nejdřív zvracel, což jsem přičítala opravdu špatnému jídlu. Z minulé návštěvy se vrátil s průjmem. Modřin jsem si všimla až o hodinu zhruba, později, při převlékání do pyžámka a i když na první pohled vypadaly ošklivě, nezdálo se, že by měl něco zlomeného. I chodil, přestože nožička vypadala nejhůř. Skoro hned usnul a v první chvíli jsem ani k doktorce jít nechtěla. Pokoušela jsem se zjistit, co se stalo.
Co se stalo mi vrtalo hlavou, nejprve jsem si myslela, že bývalému příteli spadl a on to prostě nechtěl přiznat, že ho třeba neuhlídal. Samozřejmě jsem se ho ptala, ale on nejprve tvrdil, že je to nesmysl, že se mu u něj nic nestalo. Potom mi v noci psal, že jim strhl mikrovlnku, ale ta určitě spadla těsně vedle. Pak zase tvrdil, že když malý tu mikrovlnku strhl, tak u toho vůbec nebyl a vidět to nemohl. Přiběhl prý do kuchyně až když byla mikrovlnka dole a malý prý ležel na zádech na zemi. Přišlo mi to celý divný, nevěděla jsem vůbec, co se vlastně stalo a proto jsem zavolala naší dětské doktorce a sestřička řekla, abychom pro jistotu přišli.
Pani doktorka si vyslechla to málo, co jsem věděla a nic víc mi k tomu už bývalý nechtěl říct, nekomunikoval se mnou. Pani doktorce se to zdálo divné, že ta zranění neodpovídají pádu. A že nás pošle do nemocnice, aby malému udělali rentgen, i když si nemyslela, že by měl něco zlomeného. To by prý neběhal a nehrál si. V nemocnici nám udělali nejdřív rentgen hlavy i nohy a brali mu krev (na srážlivost). Všechno měl v pořádku. V pondělí mu dělali rentgen hrudníku aby zjistili starší zranění. V úterý ještě sono břicha a neurologické vyšetření.
Výsledek? Pan doktor náhodou objevil šelest na srdíčku, nejspíše způsobený růstem (měl ho i nejstarší syn) a půjdeme na kardiologii na vyšetření. Pani doktorka z neurologie mě upozornila, že se malý při sezení trochu hrbí a abych mu, když si toho všimnu, přejela rukou po páteři, aby se narovnal. Ani jedno z toho nijak nesouviselo s těmi modřinami a nebylo to ani ve výsledné lékařské zprávě.
Syn měl jen ty nové modřiny, všechny stejně staré, žádné starší a samozřejmě ani novější. Neměl žádná stará zranění, nikdy v životě neměl nic zlomeného, ani jiná řádně nezhojená poranění nebo fyzické či psychické známky týrání jaké tu kdosi jmenoval.
A opravdu šlo všechno tak rychle, i když je to divné. V pondělí poslali lékařskou zprávu na sociálku. Zranění neodpovídala pádu něčeho na dítě ani dítěte někam. Doktoři prohlásili, že mu to někdo udělal schválně. Následně sociálka poslala na soud žádost o vyšetření trestného činu podezření z týrání a prozatímní odebrání dítěte z rodiny. V úterý dopoledne vydal soudce rozhodnutí a v úterý odpoledne si pro malého přijeli a odvezli ho.Ano, v první chvíli, když mi došlo co se děje (trvalo to několik minut, než mi řekli, že se s malým nemůžu ani rozloučit) mi hlavou prolétla i myšlenka, že kdybych k té doktorce nešla, tohle by se nestalo.
Syn je fyzicky v pořádku, dnes již žádné modřiny nemá. Psychicky je na tom ale prý docela špatně. To mi ani nemuseli říkat, vidím to sama. Pokaždé, když odcházím z návštěvy, tak hrozně brečí, natahuje po mě ruce, chce ke mě zpátky. Dnes začínal plakat a utíkal za mnou, i když jsem jen odcházela pro jídlo nebo kapesníky. Vždycky mě chytil a chtěl se chovat. Včera probrečel půl hodiny, než usnul. Dnes se za mnou a sourozenci s brekem rozeběhl přes celé hřišťátko, ruce natažené a aby se za námi dostal přelézal i plůtek. Přiznám se, že jsem už byla tak mimo z jeho zoufalého pláče, že jsem se tam rozbrečela taky.
Jak všechno šlo na začátku rychle, tak teď se nic neděje. Katastrofální stav domácnosti spravilo obyčejné umytí nádobí, poklizení v dětském pokoji, sebrání špinavého prádla a poskládání vypraného. Obyčejně stačilo trochu uklidit a je všechno v pořádku. Taky jsem nechápala, jak to že soud může o něčem rozhodnout během 24hodin. A teď, když se malý v ústavu evidentně trápí, tak se opravdu nic neděje. A já jsem z toho zoufalá. Na sociálce mi říkají, ať vydržím, že toho mají hodně, ale že určitě za mnou z OSPOD-u přijdou a sepíšou výpovědi. Ale pořád se to jen odkládá a odkládá…
Milionáři sice nejsme, ale máme vlastní domeček (přítel ho zdědil, takže žádné placení hypotéky), měsíční příjem zhruba 20.000,– , jsme bez dluhů, občas si ještě něco přivydělám i já.Tím chci říct, že finančně vycházíme opravdu slušně. Právníka mám, platím mu myslím i nemalý peníz, ale bohužel ani ten nic nedokáže popohnat.
chudák malej evidentě trpí tím že není s tebou!!nejset chudáci tak už jsi byla u právníka???měla jsi naběhnout hned třeba by byl už u tebe tkahel když se nebráníš jim to trvat bude
byron
30.5.12 19:29
@Vedaniga je to hrozný, věřím ti, nějak nemám důvod ti nevěřit a taky věřím tomu, že někdy je situace taková, že se takto zachovají a přitom úplně zbytečně- vzpomínám si na matku, která byla jiná a porto jí bylo dítě odebráno téměř po narození z porodnice. jen proto, že se hádala s personálem, nšchtěla očko apod. Nakonec dítě vrátili snad po roce a s omluvou 
.
věřím, že jsi normální ženská. Rozhodně bych ale řešila bývalého- je to všechno tedy jeho vina a kdo ví, jetsli malého nezmlátil.
Držím ti palce, at je u vás co nejdřív, je mi to líto
- Upravit
30.5.12 19:37
je to šílený,pořád na vás myslím a doufám,že už se to konečně pohne a malý bude konečně doma.No sem kdyby přišli neočekávaně třeba v šest večer,tak je tady bordel jako svina 
.Všude hračky,prádlo,drobky,roztrhaný papírový kapesníky,nádobí,no děs.Ale já na to prostě kašlu,uklízím až večer,když jsou v postelích,dřív to ani nemá smysl a řevu je u nás od rána taky dost :lol.Určitě už to brzy skončí,moc vám to přeju 
30.5.12 19:44
@kamikaa píše:
je to šílený,pořád na vás myslím a doufám,že už se to konečně pohne a malý bude konečně doma.No sem kdyby přišli neočekávaně třeba v šest večer,tak je tady bordel jako svina
tak kvůli běžnému nepořádku nemůžou vzít dítě ne 
já tu dnes takyneuklidila jsem marod a nedávám to
30.5.12 19:46
To doufám,že né.Já jen reagovala na zakladatelku,že návštěva kvůli nějakému nepořádku nedopadla zrovna nejlépe.Bych chtěla vidět,jak mají paní ze sociálky doma neustále naklizeno.
30.5.12 19:52
@kamikaa píše:
To doufám,že né.Já jen reagovala na zakladatelku,že návštěva kvůli nějakému nepořádku nedopadla zrovna nejlépe.Bych chtěla vidět,jak mají paní ze sociálky doma neustále naklizeno.
no právě to nejde zvlášt s malýma dětma
byron
30.5.12 19:52
@kamikaa u nás je taky řevu, nepořádek s esnažím teda pacifikovat průběžně, ale když někdo přijde neohlášeně tak zaručeně, když to odložím až na večer.
Běžný nepořádek by ale neměli řešit, je ptázka, nakolik jsou pak zaujatí si myslím
- Upravit
30.5.12 20:14
Tak do toho, jestli mám vypráno, vyžehleno, vygříno apod. nikomu opravdu nic není. Pokud by dítě někomu odebrali kvůli neumytému nádobí, tak to by snad bylo na mezinárodní soud, ne?
30.5.12 20:18
A ještě nechápu, proč dítě nedpředají do domácí péče pod dohledem. Než se to dořeší. Ono zase toto je psychické týrání dítěte ze strany úřadů. Dítě může být následkem takovýchto průtahů citově deprivované.
30.5.12 20:19
@eva valoi píše:
A ještě nechápu, proč dítě nedpředají do domácí péče pod dohledem. Než se to dořeší. Ono zase toto je psychické týrání dítěte ze strany úřadů. Dítě může být následkem takovýchto průtahů citově deprivované.
přesně tak pokud bych jako kterámá čisté svědomí tak byhc dělala bordel aby mi dítě vrátili a to hned!!televize právníci cokoli ale to dítě tím trpí !!
byron
30.5.12 20:20
@eva valoi mně porstě připadá divný, že díto neudělali takto- když dítě bylo před tím u otce, matka to normálně vysvětlila.
Chudák malej, tohle může mít následky.
Já jako rodič vůbec nevím, jak bych to zvládala
- Upravit
30.5.12 20:49
Nechci tady spekulovat, ale ústavní péče je podle mě až na posledním místě. Pokud jsou třeba příbuzní, prarodiče apod., tak by soud mohl vydat předběžné opatření o svěření dítěte do jejich péče nebo péče pod dohledem apod.
Když si vzpomenu na případy, kdy dítě bylo prokazatelně týrané a přesto vráceno rodičům, aby ho pak už jenom odvezli havrani, tak se mi to prostě nezdá…
31.5.12 18:48
Já to prostě nechápu. Jak můžou odebrat mámě dítě, pokud toto evidentně není dlouhodobě týrané, má jednorázové poranění, třebaže možná nezpůsobené náhodně, a v době zranění bylo prokazatelně mimo domácnost, kde trvale bydlí. To přece nejde, to je jako by někdo zmlátil dítě na dětským táboře a sociálka ho následně nevrátila domů.
Buď je to jinak, než nám tu, zakladatelko, píšeš, nebo je to neskutečnej projev státní zvůle. Opravdu nechápu, jak se tohle může dít.
31.5.12 21:48
Taky to nechapu, ale ja bych si treba porad kladla otazku, co se mu vlastne stalo, to by me fakt drasalo a snazila bych se prijit na kloub tomu, co mu kdo udelal 
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
